Přeskočit na obsah

Methan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Methan
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Tyčinkový model
Tyčinkový model
Kalotový model
Kalotový model
Obecné
Systematický názevmethan
Triviální názevbahenní plyn
Ostatní názvymetan
Sumární vzorecCH4
Vzhledbezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS74-82-8
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)200-812-7
Indexové číslo601-001-00-4
Vlastnosti
Molární hmotnost16,042 6 g/mol
Teplota tání−182,5 °C
Teplota varu−161,6 °C
Hustota0,676 kg/m3 (plyn, 21 °C, 1 013 hPa)
0,422 62 g/cm3 (kapalina, −161,6 °C, 1 013 hPa)
Kritická teplota Tk−82,7 °C
Kritický tlak pk4,596 MPa
Rozpustnost ve vodě0,22 mg/l (20 °C)
Struktura
Dipólový moment0
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH220
R-větyR12
S-věty(S2) S9 S16 S33
NFPA 704
4
1
0
Teplota vzplanutí−188 °C
Teplota vznícení600 °C
Meze výbušnosti5–15 %
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Geometrie molekuly methanu. Červenými linkami naznačen opsaný čtyřstěn
3D model methanu s vyznačenými hybridizovanými orbitaly sp3

Methan (mimo chemii dle PČP metan) neboli podle systematického názvosloví karban je chemická sloučenina uhlíku a vodíku s molekulárním vzorcem CH4 a je nejjednodušším zástupcem skupiny látek alkanů. Za normálních podmínek je to bezbarvý, bez zápachu a hořlavý plyn. Metan je ve vodě málo rozpustný a vytváří výbušné směsi se vzduchem. Hoří modro-jasným plamenem v přítomnosti dostatečného množství kyslíku na oxid uhličitý a vodu.

V přírodě se vyskytuje především jako hlavní složka zemního plynu. Protože se vyskytuje ve velkém množství v ložišcích, je atraktivním zdrojem energie. Přeprava probíhá potrubím nebo jako hluboko zmrazená kapalina (LNG) tankery. Dále se vyskytuje jako methanový hydrát vázaný na mořské dno a v oblastech s věčným ledem, i když přesné množství není známo. Metan slouží jako topný plyn a má velký význam v chemickém průmyslu jako výchozí materiál pro technické syntézy, jako je výroba metanolu nebo výroba halogenovaných derivátů methanu. Dále se používá k výrobě vodíku ve velkém průmyslovém měřítku.

Plyn je produkován ve značném množství biotickými procesy, buď anaerobně mikroorganismy, nebo aerobně fytoplanktonem, rostlinami a houbami. Antropogenní nepřímé zdroje zahrnují pěstování rýže a chov ovcí a skotu. Abiotické zdroje jako lesní požáry nebo sopečné erupce také uvolňují methan.

Metan je nejhojnějším uhlovodíkem v atmosféře Země, jehož koncentrace kolísá mezi severní a jižní polokoulí i sezónně. Jako skleníkový plyn má methan vysoký potenciál globálního oteplování. Přispěl ke globálnímu oteplování v dějinách klimatu a ovlivňuje současné globální oteplování. V atmosféře Země se oxiduje na methanol, formaldehyd, kyselinu mravenčí a nakonec na oxid uhličitý, kde vzniká i voda. Metan je součástí atmosfér jiných planet a měsíců a byl detekován jak v kometách, tak v mezihvězdném prostředí.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Hlavním zdrojem methanu je přírodní surovina zemní plyn. Přímá příprava sloučením uhlíku s vodíkem je prakticky nemožná, vzhledem k tomu, že by uhlík musel být nejprve převeden do plynného stavu. Teoreticky však lze methan připravit dvoustupňovou syntézou přes sirouhlík

C + 2 S → CS2,

který pak reakcí se sulfanem (sirovodíkem) a mědí dá methan

CS2 + 2 H2S + 8 Cu → CH4 + 4 Cu2S.

Jinou možností je reakce karbidu hliníku s vodou

Al4C3 + 12 H2O → 3 CH4 + 4 Al(OH)3.

Laboratorně se dá připravit žíháním směsi octanu sodného s hydroxidem sodným (natronovým vápnem)

CH3COONa + NaOH → CH4 + Na2CO3.

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Molekula methanu má symetrii pravidelného čtyřstěnu (bodová grupa symetrie Td), v jehož těžišti se nachází uhlíkový atom a v jehož vrcholech se nacházejí vodíkové atomy. Díky této vysoké symetrii je celkově molekula methanu nepolární, přestože vazby H–C slabou polaritu vykazují.

Methan může reagovat explozivně s kyslíkem

CH4 + 2 O2 → CO2 + 2 H2O.

Bod samovznícení je sice velmi vysoký (595 °C, teplota vznícení při koncentraci 8,5 % je 537 °C), ale stačí např. elektrická jiskra nebo otevřený plamen a směs methanu se vzduchem může být přivedena k výbuchu (minimální iniciační energie je 0,28 mJ). Přitom meze výbušnosti jsou značně velké, od 4,4 do 15 objemových procent. Proto je nezbytně nutné průběžně sledovat koncentraci methanu (důlního plynu) v uhelných dolech, aby se předešlo katastrofám. Podobně prudce může methan reagovat i s plynným chlorem, je-li reakce iniciována prudkým zahřátím. Za normální teploty probíhá pomalu čtyřstupňově za vzniku chlorovaných derivátů methanu

  1. CH4 + Cl2 → CH3Cl + HCl,
  2. CH3Cl + Cl2 → CH2Cl2 + HCl,
  3. CH2Cl2 + Cl2 → CHCl3 + HCl,
  4. CHCl3 + Cl2 → CCl4 + HCl.

Podobně reaguje i s jinými halogeny. Jinak je málo reaktivní.

Dokonalé hoření methanu
CH4 + 2O2 → CO2 + 2H2O
Nedokonalé hoření methanu
CH4 + O2 → 2H2O + C, nebo
2CH4 + 3O2 → 4H2O + 2CO

Výskyt v přírodě

[editovat | editovat zdroj]

Methan se přirozeně vyskytuje na Zemi:

Bubliny methanu, unikajícího ze dna Abrahamova jezera

Přítomnost ve vesmíru

[editovat | editovat zdroj]

Ve vesmíru byl nalezen v plynných mračnech v mezihvězdném prostoru.

Dále je obsažen v atmosférách velkých planet (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) sluneční soustavy. V pevném stavu je součástí tzv. ledových měsíců velkých planet a tvoří zřejmě nezanedbatelnou část hmoty transneptunických těles, případně je vysrážen ve formě ledu nebo jinovatky na jejich povrchu (např. Pluto). Byl také prokázán v komách komet.

Emise methanu

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Emise methanu.

Podle nejnovějších vědeckých hodnocení (IPCC, UNEP, IEA) se globální antropogenní emise methanu (cca 360 Mt CH₄ ročně) rozdělují mezi hlavní zdroje takto:

  • Fosilní paliva (ropa, plyn, uhlí): ≈ 33 %
    • Úniky při těžbě, přepravě a distribuci.
  • Živočišná výroba (enterická fermentace, hnůj): ≈ 30 %
    • Největší zdroj v zemědělství.
  • Rostlinná výroba (pěstování rýže, biomasa): ≈ 18 %
  • Odpady (skládky, čistírny odpadních vod): ≈ 15 %
  • Ostatní zdroje: ≈ 4 %.

Přírodní zdroje (mokřady, geologické průsaky, požáry) tvoří asi 40 % globálních emisí, zatímco lidská činnost 60 %, roční globální emise methanu jsou odhadovány na cca 580 Mt CH₄.[2]

Použití

[editovat | editovat zdroj]
Automobil poháněný na stlačený zemní plyn.

Hlavní oblastí použití methanu je energetika, kde slouží ve směsi s jinými uhlovodíky jako plynné palivo. V automobilové dopravě představuje jednu z pohonných látek, pod označením CNG (Compressed Natural Gas), stlačený zemní plyn, jehož hlavní složku tvoří právě methan.

Methan je spolu s kyslíkem používán jako palivo pro raketové motory vesmírné lodi Starship.[3]

V chemickém průmyslu se používá především k výrobě oxidu uhličitého dokonalým spalováním se vzduchem a při nedokonalém spalování k výrobě sazí používaných jako plnidlo a barvivo v gumárenském průmyslu. Pyrolýzou (tepelným rozkladem) za nepřístupu vzduchu se vyrábí ethyn (acetylen) a vodík.

Environmentální význam

[editovat | editovat zdroj]
Historická atmosférická proxy data koncentrace methanu a oxidu uhličitého během posledních dob ledových
Změna koncentrace během posledních 2 tisíciletí
Měřená koncentrace atmosférického methanu na hoře Mauna Loa od roku 1987

Metan jako skleníkový plyn mohl přispět k největšímu masovému vymírání fanerozoika asi před 252 miliony let. Zvýšení jeho koncentrace v zemské atmosféře v moderní době je jedním z aspektů antropocénu.[4] Podle dvou studií Global Carbon Project pocházelo více než 60 % emisí methanu v roce 2017 z lidských aktivit.[5][6]

V roce 2021 dosáhla koncentrace v atmosféře 262 % úrovně před industrializací. Podle odhadů WMO vzrostla v roce 2021 globální průměrná koncentrace methanu o 18 na 1908 ppb. V roce 2020 se koncentrace zvýšila o 15 ppb, což je také více než dlouhodobý průměr.[7]

Atmosférická chemie

[editovat | editovat zdroj]

V okysličené atmosféře se methan pomalu oxiduje, zejména hydroxylovými radikály na oxid uhličitý a vodu. Tento proces je pomalý; poločas rozpadu se odhaduje na 12 let.[8][9]

V atmosféře Země methan nejprve reaguje s kyslíkem a vytváří formaldehyd a v případě potřeby ozon.[10] Další oxidace nakonec produkuje oxid uhličitý a vodu.

CH4 + 4 O2 → HCHO + 2 O3 + H2O
CH4 + O2 → HCHO + H2O

Ve stratosféře je methan hlavním zdrojem hydroxylových radikálů a vody, stejně jako přeměny atomového chloru na chlorovodík.[11]

CH4 + O (1D) → CH3 + OH
CH4 + Cl → CH3 + HCl

Potenciál globálního oteplování

[editovat | editovat zdroj]

Potenciál methanu pro globální oteplování, založený na období 100 let, je 28krát vyšší než potenciál stejného množství oxidu uhličitého podle hmotnosti. Podle nedávné studie je tento faktor 33, když se vezmou v úvahu interakce s atmosférickými aerosoly.[8][12] Během 20 let tento faktor stoupá na 84. Metan přispívá přibližně 20 až 30 % k antropogennímu skleníkovému efektu.[13] Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) by opatření proti emisím methanu mohla způsobit, že průměrná globální teplota vzroste do roku 2045 téměř o 0,3 °C pomaleji, než se očekávalo.[13] Ve srovnání s oxidem uhličitým má methan kratší dobu setrvání v zemské atmosféře (12 let oproti 5–200 letům).[14] V říjnu 2021 oznámil Program OSN pro životní prostředí (UNEP) založení Mezinárodní observatoře emisí methanu (IMEO), která má doplnit „Globální závazek k methanu“ zahájený USA a EU.[15][16] IMEO používá k identifikaci úniků methanu satelitní snímky.[17] Současně Světová meteorologická organizace (WMO) zaznamenala v roce 2021 nejvyšší nárůst koncentrace methanu v atmosféře od zahájení systematických měření. Nejrychlejší a nejefektivnější způsob, jak snížit emise methanu, by byl energetický sektor. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) by bylo možné eliminovat 60 až 80 % těchto emisí bez dalších nákladů.[18]

Zdroje atmosférického methanu

[editovat | editovat zdroj]

Koncentrace methanu rostly přibližně o 0,5 ppb ročně mezi lety 2000 a 2006, od roku 2006 pak 5–10 krát více.[19] To znamená, že v atmosféře Země je mnohem více methanu než kdykoli za posledních 650 000 let.[20] Studie publikovaná v únoru 2020 výzkumníky z University of Rochester ukazuje silné důkazy, že z geologických zdrojů přirozeně uniká asi desetkrát méně methanu, než se dříve předpokládalo. Naopak těžba fosilních paliv (ropa, plyn a uhlí) představuje výrazně vyšší podíl emisí methanu.[21]

Každý rok se na Zemi vypustí asi 600 milionů tun methanu. V Česku roční emise methanu pohybují přibližně 300–350 tisíc tun (0,3–0,35 Mt CH4). Hlavními zdroji jsou zemědělství (především chov skotu) – okolo 50–55 % emisí, odpadové hospodářství (skládky, čistírny odpadních vod) – asi 20–25 %, energetika a fosilní infrastruktura (těžba ropy, plynárenská zařízení) – přibližně 20 %, ostatní zdroje – zbytek tvoří menší podíly z průmyslu a dalších činností. Pro srovnání: tyto emise odpovídají zhruba 8–9 milionům tun ekvivalentu CO2 (CO2e).[22]

Na začátku roku 2014, po metaanalýze více než 200 studií, vědecký časopis Science informoval, že Agentura pro ochranu životního prostředí USA (EPA) podhodnocovala emise metanu v USA po dobu 20 let.[23] V USA bylo ročně do atmosféry vypuštěno o 40 milionů tun více, než se dříve oficiálně předpokládalo, a to jak z přírodních zdrojů, tak z chovu dobytka například 88 milionů skotu v zemi, stejně jako z úniků ve výrobních zařízeních a potrubích. Na základě údajů z terénních měření se roční emise methanu z dodavatelského řetězce ropy a plynu odhadují na přibližně 13 milionů tun ročně, což je o 60 % více než odhady americké Agentury pro ochranu životního prostředí. V případě těžby ropy a plynu jsou naměřené emise dvakrát vyšší než oficiální odhady. Pomocí Tropomiho spektrometru byly v roce 2018 naměřeny roční emise 2,9 ±0,5 milionu tun jen v Permské pánvi.[24] Není jasné (k roku 2014), do jaké míry mají chybná data vliv na výpočetní modely pro vývoj globálního klimatu.[25]

Frakování

[editovat | editovat zdroj]

Emise methanu se výrazně zvýšily, zejména ve Spojených státech. To by mohlo souviset s těžbou břidlicového plynu pomocí frakování (hydraulického štěpení).[26][27] Existují značné nejistoty ohledně rozsahu úniků methanu spojených s frakováním a důkazy, že tyto úniky mohou znevážit výhody spalování zemního plynu oproti jiným fosilním palivům. Podle studie publikované v roce 2020 vypouštějí frakovací závody dvakrát více methanu, než se dříve odhadovalo. Předpokládá se, že hydraulické štěpící závody v Pensylvánii mají míru úniku asi 10 %, což je považováno za reprezentativní pro průmysl hydraulického štěpení v USA obecně. Emise methanu v oblasti formace Marcellus byly stanoveny na přibližně 0,67 milionu tun ročně.[28]

Permafrost

[editovat | editovat zdroj]

Uvolňování methanu z věčně zmrzlé půdy a mořského dna je možným důsledkem a další příčinou globálního oteplování.[29] Metan se uvolňuje z arktických půd permafrostu jak geologického, tak biologického původu, biogenního přeměnou permafrostu na mokřady. Biogenní methan se uvolňuje v závislosti na povětrnostních podmínkách, jako je teplota a sluneční dopad, zatímco methan geologického původu se uvolňuje nezávisle.[30]

Těžba a přeprava ropy a uhlí

[editovat | editovat zdroj]

Neodhalené úniky v rafineriích a během přepravy ropy a plynu potrubím způsobují únik značného množství methanu do zemské atmosféry. Na konci roku 2017 odhadla Mezinárodní energetická agentura (IEA) v Paříži tuto hodnotu na přibližně 75 milionů tun ročně, což představuje 1,7 % celkové produkce.[31]

Studie naznačují, že emise methanu z uhelných dolů byly výrazně podceňovány.[32] Například v roce 2014 satelitní data zaznamenala obrovské emise methanu z blízkých uhelných dolů v oblasti kolem Four Corners. S odhadovanými 600 000 tunami methanu ročně jsou emise vyšší než v celém britském ropném, plynárenském a uhelném průmyslu.[33]

Pěstování rýže, chov koz, ovcí a skotu

Přibližně 70 % emisí methanu produkovaného mikroorganismy na Zemi je způsobeno lidskou činností. Emise methanu ze zemědělství a chovu zvířat přispívají k tomu asi z 40 až 46 %. Z toho asi 66 % tvoří chov dobytka, 20 % pěstování rýže a asi 7 % generuje chlévský hnůj.[34] Mnoho rostlin neustále produkuje methan, a proto vždy přispívalo k obsahu methanu v atmosféře.[35]

Archaeální producenti methanu v bachoru přežvýkavců jsou zodpovědní za neustálou tvorbu nového methanu. Domácí dobytek vypouští přibližně 150 až 250 litrů methanu denně, protože metanogeny se podílejí na rozkladu celulózy v žaludku skotu. Intenzivně se zkoumá snižování emisí methanu z krav pomocí přísad do krmiv.[36][37][38][39][40] Jedním z přísad do krmiva, které jsou nyní na trhu dostupné, je Bovaer.[41] Je možné, že emise methanu přežvýkavců lze snížit speciálními očkováními.[42] Tvorba methanu také snižuje energii, kterou zvířata poskytují příjemem potravy, a proto není dostupný pro produkci mléka, masa ani vlákniny. Ztráta energie byla odhadnuta na přibližně 6 až 10 % hrubé spotřeby energie.[43]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Methan na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Methane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Understanding methane emissions – Global Methane Tracker 2024 – Analysis. IEA [online]. [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ MELECHIN, Petr. Vše o Starship [online]. 2019-01-26 [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ CHENG, Chin-Hsien; REDFERN, Simon A. T. Impact of interannual and multidecadal trends on methane-climate feedbacks and sensitivity. Nature Communications. 2022-06-23, roč. 13, čís. 1. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 2041-1723. doi:10.1038/s41467-022-31345-w. PMID 35739128. (anglicky) 
  5. ↑ SAUNOIS, Marielle; STAVERT, Ann R.; POULTER, Ben. The Global Methane Budget 2000–2017. Earth System Science Data. 2020-07-15, roč. 12, čís. 3, s. 1561–1623. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 1866-3516. doi:10.5194/essd-12-1561-2020. (anglicky) 
  6. ↑ JACKSON, R B; SAUNOIS, M; BOUSQUET, P. Increasing anthropogenic methane emissions arise equally from agricultural and fossil fuel sources. Environmental Research Letters. 2020-07-01, roč. 15, čís. 7, s. 071002. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 1748-9326. doi:10.1088/1748-9326/ab9ed2. 
  7. ↑ Methanwerte 2021 so stark gestiegen wie noch nie seit Beginn der Aufzeichnungen. Der Spiegel. 2022-10-26. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 2195-1349. (německy) 
  8. ↑ a b IPCC AR5 WG1 Chapter 8 [online]. IPCC [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ REDAKTIONSASSISTENZ 1, U. B. A. Die Treibhausgase. Umweltbundesamt [online]. 2013-09-07 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ PRADOS-ROMAN, Cristina; FERNÁNDEZ, Miguel; GÓMEZ-MARTÍN, Laura. Atmospheric formaldehyde at El Teide and Pic du Midi remote high-altitude sites. Atmospheric Environment. 2020-08, roč. 234, s. 117618. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. doi:10.1016/j.atmosenv.2020.117618. (anglicky) 
  11. ↑ BRASSEUR, Guy; SOLOMON, Susan. Aeronomy of the middle atmosphere: chemistry and physics of the stratosphere and mesosphere. 3rd rev. and enlarged ed. vyd. Dordrecht ; [Great Britain]: Springer 644 s. (Atmospheric and oceanographic sciences library). ISBN 978-1-4020-3284-4, ISBN 978-1-4020-3824-2. 
  12. ↑ SHINDELL, Drew T.; FALUVEGI, Greg; KOCH, Dorothy M. Improved Attribution of Climate Forcing to Emissions. Science. 2009-10-30, roč. 326, čís. 5953, s. 716–718. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 0036-8075. doi:10.1126/science.1174760. (anglicky) 
  13. ↑ a b WILLE, Joachim. Der "mächtige Hebel" beim Klimaschutz. Klimareporter° [online]. 2021-05-11 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ IPCC TAR WG I - Technical Summary [online]. [cit. 2025-11-25]. S. 38. Dostupné online. 
  15. ↑ WILLE, Joachim. Methan endlich im Fokus. Klimareporter° [online]. 2021-10-31 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (německy) 
  16. ↑ TAGESSCHAU.DE. UN-Klimakonferenz. tagesschau.de [online]. [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (německy) 
  17. ↑ BR, Jan Kerckhoff. UN-Bericht zeigt Tausende Fälle von Methan-Gaslecks auf. tagesschau.de [online]. [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ Unheimlich hochkonzentriert. Die Methan-Werte in der Atmosphäre stiegen 2021 so stark wie noch nie. Dennoch bleibt der Kampf gegen das klimaschädliche Treibhausgas bisher wirkungslos.. Der Tagesspiegel. 2022-11-07, čís. 7. 
  19. ↑ TEAM, GML Web. Trends in CH4 - NOAA Global Monitoring Laboratory. gml.noaa.gov [online]. [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Methane concentration in the atmosphere. Our World in Data [online]. [cit. 2025-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-09-22. (anglicky) 
  21. ↑ HMIEL, Benjamin; PETRENKO, V. V.; DYONISIUS, M. N. Preindustrial 14CH4 indicates greater anthropogenic fossil CH4 emissions. Nature. 2020-02-20, roč. 578, čís. 7795, s. 409–412. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 0028-0836. doi:10.1038/s41586-020-1991-8. (anglicky) 
  22. ↑ V Česku uniká do ovzduší methan za miliardu korun ročně. ‚Ruční brzda‘ proti oteplování nefunguje. iROZHLAS [online]. 2025-04-24 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. 
  23. ↑ BRANDT, A. R.; HEATH, G. A.; KORT, E. A. Methane Leaks from North American Natural Gas Systems. Science. 2014-02-14, roč. 343, čís. 6172, s. 733–735. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 0036-8075. doi:10.1126/science.1247045. (anglicky) 
  24. ↑ ZHANG, Yuzhong; GAUTAM, Ritesh; PANDEY, Sudhanshu. Quantifying methane emissions from the largest oil-producing basin in the United States from space. Science Advances. 2020-04-24, roč. 6, čís. 17. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 2375-2548. doi:10.1126/sciadv.aaz5120. PMID 32494644. (anglicky) 
  25. ↑ Wayback Machine. ondemand-mp3.dradio.de [online]. [cit. 2025-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-27. 
  26. ↑ HOWARTH, Robert W. Ideas and perspectives: is shale gas a major driver of recent increase in global atmospheric methane?. Biogeosciences. 2019-08-14, roč. 16, čís. 15, s. 3033–3046. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 1726-4189. doi:10.5194/bg-16-3033-2019. (anglicky) 
  27. ↑ More methane in atmosphere linked to more fracking. Environment [online]. 2025-11-25 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ REN, Xinrong; HALL, Dolly L.; VINCIGUERRA, Timothy. Methane Emissions from the Marcellus Shale in Southwestern Pennsylvania and Northern West Virginia Based on Airborne Measurements. Journal of Geophysical Research: Atmospheres. 2019-02-16, roč. 124, čís. 3, s. 1862–1878. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 2169-897X. doi:10.1029/2018JD029690. (anglicky) 
  29. ↑ REUTERS. Scientists shocked by Arctic permafrost thawing 70 years sooner than predicted. The Guardian. 2019-06-18. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  30. ↑ KOHNERT, Katrin; SERAFIMOVICH, Andrei; METZGER, Stefan. Strong geologic methane emissions from discontinuous terrestrial permafrost in the Mackenzie Delta, Canada. Scientific Reports. 2017-07-19, roč. 7, čís. 1. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 2045-2322. doi:10.1038/s41598-017-05783-2. PMID 28725016. (anglicky) 
  31. ↑ DEUTSCHLANDFUNK.DE. Methanverluste - Lecks in der Öl- und Gasindustrie. Deutschlandfunk [online]. 2017-12-06 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (německy) 
  32. ↑ GABBATISS, Josh. Coal mines emit more methane than oil-and-gas sector, study finds [online]. 2020-03-24 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ KORT, Eric A.; FRANKENBERG, Christian; COSTIGAN, Keeley R. Four corners: The largest US methane anomaly viewed from space. Geophysical Research Letters. 2014-10-16, roč. 41, čís. 19, s. 6898–6903. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 0094-8276. doi:10.1002/2014GL061503. (anglicky) 
  34. ↑ Opportunities to Reduce Methane Emissions from Global Agriculture | Timothy D. Searchinger. searchinger.princeton.edu [online]. [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. 
  35. ↑ IMPORT, M. V. S. Pflanzen mit schlechtem Atem [online]. 2006-01-12 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (německy) 
  36. ↑ KAMRA, D.N.; AGARWAL, N.; SAKTHIVEL, P.C. Garlic as a rumen modifier for eco-friendly and economic livestock production. Journal of Applied Animal Research. 2012-06, roč. 40, čís. 2, s. 90–96. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 0971-2119. doi:10.1080/09712119.2011.607764. (anglicky) 
  37. ↑ MAIA, Margarida R. G.; FONSECA, António J. M.; OLIVEIRA, Hugo M. The Potential Role of Seaweeds in the Natural Manipulation of Rumen Fermentation and Methane Production. Scientific Reports. 2016-08-30, roč. 6, čís. 1. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 2045-2322. doi:10.1038/srep32321. (anglicky) 
  38. ↑ KINLEY, Robert D.; DE NYS, Rocky; VUCKO, Matthew J. The red macroalgae Asparagopsis taxiformis is a potent natural antimethanogenic that reduces methane production during in vitro fermentation with rumen fluid. Animal Production Science. 2016, roč. 56, čís. 3, s. 282. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 1836-0939. doi:10.1071/AN15576. (anglicky) 
  39. ↑ ROQUE, Breanna M.; SALWEN, Joan K.; KINLEY, Rob. Inclusion of Asparagopsis armata in lactating dairy cows’ diet reduces enteric methane emission by over 50 percent. Journal of Cleaner Production. 2019-10, roč. 234, s. 132–138. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. doi:10.1016/j.jclepro.2019.06.193. (anglicky) 
  40. ↑ ROQUE, Breanna M.; VENEGAS, Marielena; KINLEY, Robert D. Red seaweed (Asparagopsis taxiformis) supplementation reduces enteric methane by over 80 percent in beef steers. PLOS ONE. 2021-03-17, roč. 16, čís. 3, s. e0247820. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 1932-6203. doi:10.1371/journal.pone.0247820. (anglicky) 
  41. ↑ Umwelt - Futterzusatz soll den Methanausstoss von Kühen verringern. Schweizer Radio und Fernsehen (SRF) [online]. [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (německy) 
  42. ↑ BACA-GONZÁLEZ, Victoria; ASENSIO-CALAVIA, Patricia; GONZÁLEZ-ACOSTA, Sergio. Are Vaccines the Solution for Methane Emissions from Ruminants? A Systematic Review. Vaccines. 2020-08-20, roč. 8, čís. 3, s. 460. Dostupné online [cit. 2025-11-25]. ISSN 2076-393X. doi:10.3390/vaccines8030460. PMID 32825375. (anglicky) 
  43. ↑ DEPARTMENT OF ENERGY, Environment and Climate Action. Livestock methane and nitrogen emissions - Agriculture. Agriculture Victoria [online]. 2024-07-09 [cit. 2025-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Uhlovodíky: alkany

methan CH4 • ethan C2H6 • propan C3H8 • butan C4H10 • pentan C5H12 • hexan C6H14 • heptan C7H16 • oktan C8H18 • nonan C9H20 • dekan C10H22 • undekan C11H24 • dodekan C12H26 • tridekan C13H28 • tetradekan C14H30 • pentadekan C15H32 • hexadekan / cetan C16H34 • heptadekan C17H36 • oktadekan C18H38 • nonadekan C19H40 • ikosan C20H42 • henikosan C21H44 • dokosan C22H46 • trikosan C23H48 • tetrakosan C24H50 • pentakosan C25H52 • hexakosan C26H54 • heptakosan C27H56 • oktakosan C28H58 • nonakosan C29H60 • triakontan C30H62 • hentriakontan C31H64 • dotriakontan C32H66 • tritriakontan C33H68 • tetratriakontan C34H70 • pentatriakontan C35H72 • hexatriakontan C36H74 • heptatriakontan C37H76 • oktatriakontan C38H78 • nonatriakontan C39H80 • tetrakontan C40H82 • hentetrakontan C41H84 • dotetrakontan C42H86 • tritetrakontan C43H88 

Fosilní paliva
uhlí
uhelné produkty
ropa
konvenční ropa
nekonvenční ropa
ropné produkty
zemní plyn

stlačený (CNG) • zkapalněný (LNG) • methan

přírodní vývěry
Chladiva
CFC a další halogenderiváty

R-10 (tetrachlormethan) • R-11 (trichlorfluormethan) • R-12 (dichlordifluormethan) • R-12B1 (bromchlordifluormethan) • R-12B2 (dibromdifluormethan) • R-13 (chlortrifluormethan) • R-13B1 (bromtrifluormethan) • R-14 (tetrafluormethan) • R-20 (trichlormethan (chloroform)) • R-21 (dichlorfluormethan) • R-22 (chlordifluormethan) • R-22B1 (bromdifluormethan) • R-23 (trifluormethan (fluoroform)) • R-30 (dichlormethan) • R-31 (chlorfluormethan) • R-32 (difluormethan) • R-40 (chlormethan) • R-41 (fluormethan) • R-125 (pentafluorethan) • R-130 (1,1,2,2-tetrachlorethan) • R-130a (1,1,1,2-tetrachlorethan) • R-134a (1,1,1,2-tetrafluorethan) • R-150 (1,2-dichlorethan) • R-160 (chlorethan) • R-218 (oktafluorpropan) • R-1120 (trichlorethylen)

Uhlovodíky

R-50 (methan) • R-170 (ethan) • R-290 (propan) • R-600 (butan) • R-600a (isobutan) • R-601 (pentan) • R-601a (isopentan) • R-1150 (ethen) • R-1270 (propen)

Ostatní látky

R-610 (diethylether) • R-611 (methylformiát) • R-630 (methylamin) • R-631 (ethylamin) • R-702 (vodík) • R-704 (helium) • R-717 (amoniak) • R-718 (voda) • R-720 (neon) • R-728 (dusík) • R-732 (kyslík) • R-740 (argon) • R-744 (oxid uhličitý) • R-744a (oxid dusný) • R-7640 (oxid siřičitý) • R-784 (krypton)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Methan&oldid=25646321“