Wikipedie:Pod lípou (u krbu)
| Vyberte si lípu… | skočit na konec | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hlavní
hlavní debatní stůl |
Práva
autorská práva na Wikipedii |
Pravidla
o pravidlech Wikipedie |
Technika
technické záležitosti |
Návrhy
nápady na vylepšení |
Oznámení
nástěnka novinek a událostí |
Setkání
setkávání wikipedistů naživo |
Spolek
o české pobočce Wikimedia ČR |
U krbu
živé, leč slušné debaty na okraj |
Sestřičky
podobné debaty |

U tohoto stolu hospody Pod lípou se diskutuje o některých jiskřivých či žhavých problémech. Diskuse může být živá, leč slušná.
Ulviyya Ali
[editovat | editovat zdroj]Hello. Can you write an article in Cestina about Ulviyya Ali, a famous Azerbaijani journalist and currently a political prisoner? Thank you. Freiheiten (diskuse) 1. 6. 2025, 22:36 (CEST)
- Jen odkaz na příslušnou osobu... Ulviyya Aliová (Q134390681) --JAnD (diskuse) 2. 6. 2025, 08:17 (CEST)
- Hotovo / done.--Jan Spousta (diskuse) 18. 6. 2025, 10:29 (CEST)
Wikipedie po zavedení G⨯⨯gle AI Overviews – statistiky, postřehy
[editovat | editovat zdroj]Na dotaz pseudonym "Adalbert Moloch" zadaný do Googlu jsem dnes dostal tuto odpověď: Adalbert Moloch je pseudonym. Používal ho český spisovatel a novinář Vojtěch Rakous (Adalbert Österreicher), který se narodil v roce 1862 a zemřel v roce 1935 podle Databáze knih a podle Wikipedie. (závěr věty mnou podtržen)
A jak se zavedení této „(de)generativní“ fíčury, známé jako AI Overviews, projevilo na návštěvnosti wikipedie? Porovnal jsem na vzorku několika článků (všechny s prům. návštěvností 100+/den) čtvrtek 12. června s 9 předcházejícími čtvrtky, samozřejmě s očištěním od přirozeného útlumu, který během června nastává (a s drobnou korekcí podobně utlumeného svátečního 1. a 8. května). Výsledek? Návštěvnost wikipedie dva dny po zavedení AI Overviews poklesla cca o 13 %.
Ta fíčura je dvojsečná; některé uživatele pravděpodobně může dostatečně (po)pudit, aby si rozklikli web, kde se o dotazovaném tématu píše (tj. třeba i wikipedii), aby si ověřili, zda ono shrnutí není jen pouhou AI halucinací, nicméně větší části uživatelů budou tato shrnutí „šetřit čas“, neboť jsou leckdy i přes mnohé nedostatky dostatečně akurátní (nebo je uživatelé takovými shledají), a tito uživatelé pak veškeré klikání na odkazované články omezí na minimum. Z toho pak zřejmě vyplývá ten 13% pokles. (Mohu jen planě odhadovat, že v případě nějakých málo navštěvovaných článků, které se podobají návodu, může být toto procento i mnohem vyšší.)
Nemám na tohle AI Overviews nějaký vyhraněný názor – dělá to, co to dělat má, tj. šetří to čas; tak asi OK. (Jaksi z toho nepřímo vyplývá, že v budoucnu asi bude 10 minut strávených na internetu škodit tolik, jako dnes hodina. :)) --Osidor (diskuse) 18. 6. 2025, 06:21 (CEST) (upraveno 18. 6. 2025, 07:09 (CEST))
- Související čtení: Dramatický pokles návštěvnosti a žádné klikání. Jak AI Overviews mění vyhledávání a jak fungují v Česku?
- Jinak jako kontrolní metrika může sloužit počet návštěv hlavní strany. Tu by AI Overviews ovlivnit nemělo (logicky, vyhledávač nabízel jít na konkrétní článek) a lze z ní vypozorovat množství „věrných“.
- --Matěj Suchánek (diskuse) 18. 6. 2025, 09:30 (CEST)
- Díky za odkazy. V odkazovaném grafu Hlavní strany vskutku žádný pokles není patrný, vše v něm plyne, přesně jak uvádíte, velmi konstantně a pravidelně (v rámci nějaké cca 6% tolerance směrem nahoru i dolů) – před i po zavedení té AI legrace. Takové grafy se mi líbí :) --Osidor (diskuse) 18. 6. 2025, 11:42 (CEST)
- @Osidor, Matěj Suchánek: Komické je, když jsem ponechal článek v tomto stavu a Overviews si to doplnilo "Štíhlicovití (Malacanthidae) jsou čeleď paprskoploutvých ryb a nejedná se o čeleď červů". :) A takhle se, milé děti, vykrádá lidská práce, za níž už nedostaneme ani ten proklik. A až WMF nebude mít penízky, tak půjdeme do kopru. --OJJ, Diskuse 18. 6. 2025, 10:01 (CEST)
- Dobrá AI halucinace. Jj. Všeho do času. Jen prďání a smrďání, Hařóóóld, negr, přechylovací války a "Nic", "Důležité" a "protože můžu" ve shrnutí editace tu budou navždy. Za chvíli už budou vandalizovat boti.. :) --Osidor (diskuse) 18. 6. 2025, 11:55 (CEST)
- @Osidor: Ke Vašemu konkrétnímu příkladu: Vojtěch Rakous je můj oblíbenec a o pseudonymu "Adalbert Moloch" jsem neslyšel, tak jsem se trochu podíval do zdrojů. Velmi seriozní Lexikon české literatury v kapitole Vojtěch Rakous o tomto pseudonymu nic netuší, řetězec "Adalbert Moloch" nezná ani Národní digitální knihovna (Kramerius). Ale ti, kdo věří AI bez dalšího ověřování, jsou nejspíš v převaze, i když znám třináctiletou holčičku, která si text od AI nechá připravit, ale pak jednotlivá tvrzení prověřuje. Poučení: trvejme na zdrojování ve Wikipedii :-). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 18. 6. 2025, 15:27 (CEST)
- @Svenkaj jakou wikipedistku myslíte? --BRKOSLAV SEVERNÍ (diskuse) 18. 6. 2025, 16:18 (CEST)
- @BRKOSLAV SEVERNÍ: Wikipedistka ještě není, používá AI do školy. Ale doufám, že ji jednou přesvědčím :-).--Svenkaj (diskuse) 18. 6. 2025, 16:37 (CEST)
- Taky v to doufám, mladí wikipedisté (i pod 15 let) si zasloží šanci, mají editovat s odvahou. Já také začínala v jedenácti, jsem na wikipedii jeden rok a zírám co všechno jsem se naučila :-) --BRKOSLAV SEVERNÍ (diskuse) 18. 6. 2025, 16:42 (CEST)
- @BRKOSLAV SEVERNÍ: V tomto vás/tebe obdivuji. Já začal s Wikipedií na vysoké (dřív nebyla ani ta Wiki) a nedokážu si představit, že bych si s tím hrál na základce. To já radši seděl v knížkách. (PS: Moje starší dcera už má pár editací na cswiki. A mně to těší.) --Zagothal (diskuse) 18. 6. 2025, 20:05 (CEST)
- Moje děti to doma vidí, takže starší syn už má také pár editací, hlavně na svá oblíbená témata knih Karla Maye a dcera aspoň anonymně opravovala nějaké své oblíbené knihy. Mladší syn se zatím jen zajímá o hokejové články. --JAnD (diskuse) 18. 6. 2025, 21:22 (CEST)
- @JAn Dudík: I hokejové články jsou důležité. Nemusí to tu být samý fotbalista, když hokej je lepší. ;-) Podporuju. --OJJ, Diskuse 18. 6. 2025, 23:30 (CEST)
- Moje děti to doma vidí, takže starší syn už má také pár editací, hlavně na svá oblíbená témata knih Karla Maye a dcera aspoň anonymně opravovala nějaké své oblíbené knihy. Mladší syn se zatím jen zajímá o hokejové články. --JAnD (diskuse) 18. 6. 2025, 21:22 (CEST)
- @BRKOSLAV SEVERNÍ: V tomto vás/tebe obdivuji. Já začal s Wikipedií na vysoké (dřív nebyla ani ta Wiki) a nedokážu si představit, že bych si s tím hrál na základce. To já radši seděl v knížkách. (PS: Moje starší dcera už má pár editací na cswiki. A mně to těší.) --Zagothal (diskuse) 18. 6. 2025, 20:05 (CEST)
- Taky v to doufám, mladí wikipedisté (i pod 15 let) si zasloží šanci, mají editovat s odvahou. Já také začínala v jedenácti, jsem na wikipedii jeden rok a zírám co všechno jsem se naučila :-) --BRKOSLAV SEVERNÍ (diskuse) 18. 6. 2025, 16:42 (CEST)
- @BRKOSLAV SEVERNÍ: Wikipedistka ještě není, používá AI do školy. Ale doufám, že ji jednou přesvědčím :-).--Svenkaj (diskuse) 18. 6. 2025, 16:37 (CEST)
- Ano; díky za ujasnění. Asi jsem to měl raději doplnit již v původním příspěvku, že jde samozřejmě o příklad typické „AI halucinace“ a náhodné spojování různých věcí, mezi nimiž nepanuje žádná souvislost, jakkoli se „výsledek“ snaží vypadat koherentně a fundovaně. --Osidor (diskuse) 18. 6. 2025, 22:49 (CEST)
- @Svenkaj jakou wikipedistku myslíte? --BRKOSLAV SEVERNÍ (diskuse) 18. 6. 2025, 16:18 (CEST)
Commons DoS na téma Romů
[editovat | editovat zdroj]Náhodou jsem teď zaznamenal nový DoS na Commons, protože v logu svítil přímo nad mnou založeným DoSem, kdy byla statistická mapa Romů ze sčítání lidu označena za rasistickou (obsahuje ji článek). Dávám echo, kdyby tam někdo chtěl přispět komentářem. --Kacir 10. 7. 2025, 20:10 (CEST)
- Je fakt, že by pro mapu mohla být zvolena jiná než zrovna hnědá barva, která by mohla vzbuzovat jakési neblahé asociace. Ostatně autor už tam přislíbil nahrání nové verze v jiné barevnosti. --Bazi (diskuse) 11. 7. 2025, 00:54 (CEST)
- Hnědá, růžová nebo žlutá, to považuju za vedlejší pohledem k tomu, že ty barvy mi nějak neodpovídají. Podle článku Romové v Česku mají být velmi tmavě hnědou regiony se 100–199 Romy na 100 tisíc obyvatel a černě s >200 Romy na 100 tisíc obyvatel. A přesto není začerněno třeba Chomutovsko, kde mapa uvádí 210, ještě světlejší je Ostrava-město s 285 a ještě světlejší Hlavní město Praha, kde mapa uvádí 368. Žádná oficiální legenda na Commons není. --OJJ, Diskuse 11. 7. 2025, 07:11 (CEST)
- Přehledný zdroj po okresech může být třeba tady (PDF online, str. 212), je ale nutno učinit ještě ten přepočet na 100 tisíc. Pokud ta čísla v mapě opravdu sedí, barvy jim skutečně neodpovídají. Tak asi tím spíš smazat, ne? --Bazi (diskuse) 11. 7. 2025, 10:04 (CEST)
- To by bylo dobré, kdyby někdo podle tohoto zdroje udělal novou mapu. Pak bych byl klidně i pro smazání té staré. Moson81 (diskuse) 11. 7. 2025, 15:49 (CEST)
- Přehledný zdroj po okresech může být třeba tady (PDF online, str. 212), je ale nutno učinit ještě ten přepočet na 100 tisíc. Pokud ta čísla v mapě opravdu sedí, barvy jim skutečně neodpovídají. Tak asi tím spíš smazat, ne? --Bazi (diskuse) 11. 7. 2025, 10:04 (CEST)
O čem se píše – Redaktoři Frankfurter Allgemeinen Sonntagszeitung hledali chyby na německé Wikipedii
[editovat | editovat zdroj]Redakční tým Frankfurter Allgemeinen Sonntagszeitung (FAS) provedl rozsáhlý výzkum, během něhož s pomocí umělé inteligence analyzoval přibližně 1 000 náhodně vybraných článků na německé Wikipedii. Cílem bylo odhalit chyby, mezi něž patřily především rozporné informace v rámci jednoho článku a zastaralé údaje. Výzkum, který patří mezi největší fact-checkingové projekty v historii německé žurnalistiky, vyústil ve zveřejnění článku s názvem „Wikipedia weiß immer weniger“ (Wikipedia ví čím dál méně).
Výsledky ukázaly, že problémy se vyskytují na více než třetině zkoumaných stránek. Přibližně 20 % článků obsahovalo zastaralé informace, přičemž pouze u poloviny z nich byla tato zastaralost zjevná na první pohled. Kromě toho téměř stejný počet stránek obsahoval informace, které nebyly nikdy správné.
Článek dále rozebírá příčiny těchto problémů. Mezi hlavní patří rostoucí počet článků při stagnujícím počtu dobrovolných autorů. Diskutovány byly i návrhy na možná zlepšení. Zároveň byl detailně popsán výzkumný postup – včetně způsobu výběru článků a použití umělé inteligence při hledání chyb. Zjištěno bylo mimo jiné to, že když se názory Wikipedie a umělé inteligence lišily, neměla umělá inteligence vyšší úspěšnost – mimo jiné proto, že byla trénována i na samotných článcích Wikipedie a mohla tak některé chyby převzít.
Výsledky výzkumu byly publikovány s radikální otevřeností: celý seznam analyzovaných článků byl zpřístupněn přímo na německé Wikipedii v podobě editovatelné tabulky. Uživatelé byli vyzváni, aby případné opravy zaznamenávali do sloupce „abgearbeitet“ (vyřízeno). Místo negativní reakce se komunita Wikipedie postavila k výzkumu jako k výzvě k vylepšení obsahu a okamžitě začala s úpravami. Již během víkendu, kdy byly výsledky zveřejněny, byla většina závažnějších chyb opravena. Zdroj: Wie hunderte entdeckte Fehler in der Wikipedia ihre Glaubwürdigkeit stärken --Radek Linner (diskuse) 21. 7. 2025, 15:14 (CEST)
- Za mě, jedním ze základních problémů Wikipedie je v tom, že vůbec nedokáže využít případné odbornosti jednotlivých wikipedistů. Napíšu li to ošklivě, tak například totální amatér s laciným turistickým průvodcem přineseným z knihobudky a editující na základě tohoto jednoho, šedesát let starého, dávno překonaného a v mnohém už v době vydání chybného zdroje, se vší lehkostí články o jednotlivých historických památkách, má daleko větší vliv a dopad než specialista stavební historik, který o těch samých stavbách vypracoval řadu obsáhlých vědeckých elaborátů. Dost to může připomínat tenhle vtip[1]. Otevřenost je skvělá věc, jenže pak nutně nastávají situace, kdy například opravení zcela nesmyslné informace[2] vede k opakovanému revertu, protože je to považováno za vandalismus. Jak vidno z odkazu, Přesně tuto situaci jsem tu před rokem a půl zažil a bylo to celé opravdu na pár facek. To si člověk rozmyslí, jestli příště ještě něco opravovat. Opravit kardinální chybu je záležitost několika vteřin. Dohledávání zdrojů k takové opravě může snadno trvat dlouhé minuty. K tomu dodávám asi známý fakt, že obecná tvrzení se zpravidla zdrojují hůře než jednotlivosti, a to i v případě že máte za zády odbornou knihovnu s několika tisíci svazky... Tohle taky byly asi základní důvody, proč jsem někdy před sedmnácti lety s Wikipedií v zásadě seknul a od té doby se tu objevuji opravdu jen velmi nárazově. Tipuji a z některých rozhovorů se známými i konkrétně vím, že mnozí specialisté z mnoha jiných vědeckých oborů to mají velmi podobně. Řešením by dle mého byla určitá certifikace Wikipedistů například na základě prokazatelně dosaženého odborného vzdělání, odborných publikací atp. --Šandík (diskuse) 21. 7. 2025, 16:08 (CEST)
- @Sandik: Základní problém zastaralosti tkví spíše než v zastaralých zdrojích a neodbornosti v tom, že si tu spousta lidí hrabe na vlastním písečku, a tak hesla neaktualizuje. Takových hesel budou i u nás desítky procent, a nemusíte narážet na vědu, stačí si otevřít třeba AC Milán, kde to končí větou "Začátek sezony 2023/24 začala vyhazovem sportovním manažerů Maldiniho a Massara"... A máme červenec 2025. Samozřejmě, že okrajová témata na tom budou ještě hůř, typicky zakonzervována v době založení. Na obranu editorů, ona se taková hesla dost špatně hledají!
- Co se týče vědy, tak můžu demonstrovat situaci v zoologii, kde se – očekávám – mění situace výrazněji než u památek. A tam se to má zhruba tak, jak píšu výše. Tak se třeba stane, že máme relativně aktuální a od odborníka zpracované heslo ostnoploutví, kde se dočteme, že "Mezi moderně pojímané ostnoploutvé jsou kromě okounovitých (po nichž je řád pojmenován: „Perciformes“ znamená „okounotvární“) dále řazeni např. kanicové, významná antarktická skupina ledovky, ropušnice a jejich širší příbuzenstvo". Pohlédneme-li ale do hesla ropušnicotvární, máme je stále vedeny jako samostatný řád, takový článek ropušnicovití zase uvádí, že "systematika ropušnicovitých je velmi komplikovaná a nestálá", což však tvrdí již od roku 2008. Ba dokonce se stane, že ani v článcích o jednotlivých příbuzných druzích nepoužíváme týž systém (byť by byl notně zastaralý), a tak článek z roku 2010 uvádí řád A podle tehdejších zdrojů a článek z roku 2020 řád B podle tehdejších zdrojů. A v roce 2030 se asi dočkáme téhož.
- A i kdybyste sem nahnal vysokoškolské profesory a zaplatil jim za editace, obávám se, že bez poirotovského řádu a metody budou tápat, na jaká hesla se vlastně mají vrhnout. :-) Já nejsem vysokoškolský profesor, ale chce se mi jen říct: to se někomu dobře analyzuje "1 000 náhodně vybraných článků", já ani nevím, jak bych měl 1 000 článků náhodně vybrat, někam jejich seznam uložit, pustit na ně umělou inteligenci. Všelijací pánové a dámy ze studií dostanou na ta strojová zpracování dat jistě grant, to je pro nás něco z jiného univerza. --OJJ, Diskuse 21. 7. 2025, 16:56 (CEST)
- Tak zrovna taxonomie, jak OJJ dobře ví, je věcí neustálenou i ve světě odborníků, změny jsou časté a ne široce uznávané. A i systémy vydané jako výsledky konsensuální spolupráce mnoha pracovišť se mohou aktualizacemi výrazně měnit, a to každých 7 let (protisté od mezinárodního kolektivu vedeného Adlem), 2 roky (houby v rámci Outline of Fungi), každoročně (systematika virů od ICTV) či každým vydáním periodika IJSEM (LPSN prokaryot). A to velká část publikovaných článků dané přehledy nerespektuje. S tím wikipedie těžko může zápolit (sám mám kapacitní problémy i s několika přehledovými články, které jsem kdysi založil a nechci je nechat zpustnout zastaráním). Petr Karel (diskuse) 21. 7. 2025, 19:51 (CEST)
- @Petr Karel: Jistěže. A to jsme jenom u taxonomie na vyšší úrovni. Máme tu i mnohé splity jednotlivých druhů (velmi otravné, protože řada informací "neplatí" sensu stricto), objev nových fosilií (a tam je systém už úplně o něčem jiném), mimo toho třeba i stav ohrožení IUCN, změny v areálech výskytu etc. Otázka je, kdo to reálně ocení. :-D Kdybychom zde ale měli zoologických hesel povězme 100, tak to budeme stíhat. S růstem Wikipedie roste i počet hesel, co musí být aktualizováno, a to už se prostě podchytit nedá. Bylo by výborné různé okruhy lépe koordinovat přes WikiProjekty a roboty, dovedu si představit dávat heslům relativní váhu jako na enw (= zastaralý systém pěvců nás pálí víc než nějaký split timálie z Fanfárie) a vést strojovou databázi těch (ne)editovaných (ale jak je najít?)... Ono je trochu demotivující číst propracované analýzy obsahu Wikipedie, když editoři hesla k aktualizaci hledají ručně. Pro mě je provedení podobné analýzy něco jako přistání s Jumbo Jet... --OJJ, Diskuse 21. 7. 2025, 20:17 (CEST)
- U oborů, jako je tento, kde se pojetí tedy může v čase dost vyvíjet, by mělo být v článku jasně patrné, k jakému datu je platný / podle dělení z jakého roku. A podobně možná ke kdejakému údaji - tento seriál má 3 řady a 39 dílů (k červnu 2021). --Chrz (diskuse) 21. 7. 2025, 23:35 (CEST)
- @Chrz: To máte těžký, samozřejmě, že se snažím dělat to přesně takto, tj. systém podle Opička et al. (2022), stupeň ohrožení podle vyhodnocení IUCN z roku 2020. Někdy to pomáhá, někdy je to spíš formální. Navíc vždycky hrozí i to zastarání skryté. Třeba zde doporučili rozdělit jeden druh na druhů několik, mohou být popsány i nějaké "převratné" fosilie atd. (This pushes back the likely origin of crown-group amniotes by at least 35–40 million years). --OJJ, Diskuse 22. 7. 2025, 09:45 (CEST)
- @Chrz, OJJ: Uvedení aspoň roku platnosti je u taxonomie nutností a i já se této zásady držím; snad by se mohla zařadit do návodu pro biologické články. A přitakávám, že splity druhů jsou opravdovou chuťovkou (připomínám velemloka či žirafu, se kterou jsme se zatím vypořádali jen částečně). A přidám další chuťovku – přejmenovávání (i když má rozumné důvody). Někdy se dá zvládat, ale je nutno najít nové aktuální zdroje, aby někdo needitoval zpětně ke staršímu jménu podle ne zas tak starého zdroje – vzpomínáte na knotovku bílou, máchelku podzimní, kterou pamatuji z dětství jako pampelišku podzimní, jestřábník oranžový či pošvatku oranžovou, ať zůstaneme u barvy? Ještě bych zapomněl pikantní inovativní nomenklaturu ptáků a její následné zpochybnění. Snadné aktualizace? Tak dodám, že před dvěma lety se druhové názvosloví virů předělalo na binominální (což je sice pokrok oproti dřívějším až šestislovným názvům, ale nová jména neznají často ani ti, co se viry jakožto patogeny dennodenně zabývají; z cca 14600 uznaných druhů jich je na cswiki je naprosté minimum – naštěstí/bohužel?). Končím hořekování a odcházím z debaty k tomuto vláknu. --Petr Karel (diskuse) 22. 7. 2025, 11:53 (CEST)
- Možná by to místo roku chtělo psát vložením šablony, která by automaticky umožnila ve všech článcích naráz zdůraznit že to je už zastaralé dělení / i když podle nového dělení by to bylo stále platné. --Chrz (diskuse) 22. 7. 2025, 12:40 (CEST)
- Na enWiki mají šablony, do kterých se zadá, k jakému datu je nutno údaj aktualizovat. Typicky se to hodí na případy, kdy je ohlášen film k premiéře, takže se tam lupne datum premiéry a pak v nějaké údržbové kategorii článek vyskočí, že je potřeba ho aktualizovat. Takový přístup by mohl s výběrem článků k atkualizaci pomoct. I když my tu máme obecnou ceduli
{{Aktualizovat}}, ale nevím, jak to kdo prochází a opravdu na takových článcích pracuje. To jsme zase zpátky u rostoucího počtu článků a stagnujícího počtu editujících. --Bazi (diskuse) 22. 7. 2025, 14:14 (CEST)- Na to by se dala upravit
{{Aktualizovat po}}. --Zagothal (diskuse) 22. 7. 2025, 14:21 (CEST)- Ano, to je vlastně ona. Jenom se o ní málo ví a prakticky jsem ji neviděl nikde použitou. Aktuálně je vložená do nějaké stovky článků, ale míst, kde by našla využití, je určitě řádově víc. --Bazi (diskuse) 22. 7. 2025, 14:33 (CEST)
- Řekl bych, že hlavním vkladatelem této šablony jsem já: [3][4][5][6][7][8][9].
- Nutno podotknout, že ve většině případů ji vložím až poté, co už je text neaktuální. --Matěj Suchánek (diskuse) 22. 7. 2025, 18:02 (CEST)
- Ano, to je vlastně ona. Jenom se o ní málo ví a prakticky jsem ji neviděl nikde použitou. Aktuálně je vložená do nějaké stovky článků, ale míst, kde by našla využití, je určitě řádově víc. --Bazi (diskuse) 22. 7. 2025, 14:33 (CEST)
- Na to by se dala upravit
- Na enWiki mají šablony, do kterých se zadá, k jakému datu je nutno údaj aktualizovat. Typicky se to hodí na případy, kdy je ohlášen film k premiéře, takže se tam lupne datum premiéry a pak v nějaké údržbové kategorii článek vyskočí, že je potřeba ho aktualizovat. Takový přístup by mohl s výběrem článků k atkualizaci pomoct. I když my tu máme obecnou ceduli
- Možná by to místo roku chtělo psát vložením šablony, která by automaticky umožnila ve všech článcích naráz zdůraznit že to je už zastaralé dělení / i když podle nového dělení by to bylo stále platné. --Chrz (diskuse) 22. 7. 2025, 12:40 (CEST)
- U oborů, jako je tento, kde se pojetí tedy může v čase dost vyvíjet, by mělo být v článku jasně patrné, k jakému datu je platný / podle dělení z jakého roku. A podobně možná ke kdejakému údaji - tento seriál má 3 řady a 39 dílů (k červnu 2021). --Chrz (diskuse) 21. 7. 2025, 23:35 (CEST)
- @Petr Karel: Jistěže. A to jsme jenom u taxonomie na vyšší úrovni. Máme tu i mnohé splity jednotlivých druhů (velmi otravné, protože řada informací "neplatí" sensu stricto), objev nových fosilií (a tam je systém už úplně o něčem jiném), mimo toho třeba i stav ohrožení IUCN, změny v areálech výskytu etc. Otázka je, kdo to reálně ocení. :-D Kdybychom zde ale měli zoologických hesel povězme 100, tak to budeme stíhat. S růstem Wikipedie roste i počet hesel, co musí být aktualizováno, a to už se prostě podchytit nedá. Bylo by výborné různé okruhy lépe koordinovat přes WikiProjekty a roboty, dovedu si představit dávat heslům relativní váhu jako na enw (= zastaralý systém pěvců nás pálí víc než nějaký split timálie z Fanfárie) a vést strojovou databázi těch (ne)editovaných (ale jak je najít?)... Ono je trochu demotivující číst propracované analýzy obsahu Wikipedie, když editoři hesla k aktualizaci hledají ručně. Pro mě je provedení podobné analýzy něco jako přistání s Jumbo Jet... --OJJ, Diskuse 21. 7. 2025, 20:17 (CEST)
- Dobrý den, rozhodně. Myslím, že dobrým základem je snaha udržovat aktuální hesla, která člověk sám založil, nebo si je nějakou přestavbou "osvojil". Při vyšších desítkách až stovkách ani to samo o sobě nemusí být úplně jednoduché, ale přispívá to k udržování relativní aktuálnosti aspoň u částí hesel. S rostoucím počtem editorů s podobným přístupem se pak samozřejmě dá předpokládat určité snížení dlouhodobě neaktuálních článků. Ale jak jste správně poznamenal, v počtu dlouhodobě aktivních a kvalitně přispívajících wikipedistů, jakým komunita aktuálně disponuje, není dostupná kapacita na to, aby se to dařilo plošně. --Krabiczka (diskuse) 21. 7. 2025, 23:30 (CEST)
- @Krabiczka: "Snaha udržovat aktuální hesla, která člověk sám založil"? Tak se na to podívejme prakticky. Za těch deset let jsem tu založil a rozšířil nějakých 1000 článků (a jsou tu kolegové, kteří založili tisíce!). V těch úplně starých jsem se snažil upravit hříchy (wiki)mládí, něco jsem aktualizoval atd. a je otázka, v jakém jsou vůbec stavu. :-) Ale i v těch novějších bych bez jednoho Matějova seznamu třeba absolutně neměl šanci podchytit skutečnosti jako [10] nebo [11]. Do budoucna počítám s tím, že nějaká hesla budou potenciálně extrémně zastarávat – zejména o vysoce ohrožených druzích zvířat. Například Gueréza límcová#Stav populací a ochrana, tam je dost možné, že do konce dekády už to bude zase zcela jinak (a spíše v negativním než pozitivním slova smyslu). Když mě zajede baba s okurkama, postará se o to někdo? Pochybuju.
- Řešením jsou, jak už jsem pravil, strojové seznamy jako od Matěje, například Wikipedie:WikiProjekt Biologie/Status ohrožení/vše (myšlenka taková, že co odkazuje na víc různých stupňů ohrožení, je spíš neaktuální) – po seřazení od nejstarších po nejnovější jsem skončil někde u tamarína bělorukého, něco pod ním tedy ještě visí, jinak jsem to víceméně aktualizoval. Dovolím si to tedy zde zpropagovat, zda taky nechcete máknout, ať se to dá zase aktualizovat. Dělat to v jednom je celkem otrava. :-D --OJJ, Diskuse 22. 7. 2025, 09:28 (CEST)
- Tyto články z biologie mi přijdou ještě jako ráj oproti všem lidem zabývajícím se režií, scénáristikou, herectvím... kteří každý (druhý) rok natočí jeden nebo i několik nových filmů, seriálů, případně v hudbě neustále vydávají nová alba, tím spíš singly, pořádají turné, ve sportu se účastní všemožných soutěží a dosahují nových výsledků. To aby člověk neustále dopisoval, přepisoval, aktualizoval. Tím spíš je potřeba si ušetřit co nejvíc práce vhodnou volbou formulací, aby vždy stačilo nanejvýš dopsat novou informaci, a ne se ještě hrabat v přepisování dřívějších formulací z přítomného času do minulého apod. --Bazi (diskuse) 22. 7. 2025, 14:20 (CEST)
- Dobrý den, s tím nelze nesouhlasit. Čím větší je počet takových hesel, tím je to pochopitelně složitější. Při počtu tisíc hesel to z pochopitelných důvodů už možné není a člověk nutně aktualizuje výběrově.
- V tématech, jež se nějak dotýkají mého oborového zaměření, se v rámci časových kapacit snažím aktualizovat jak vlastní hesla, tak i jiná. Příkladem jsou třeba biografická hesla kolegů vědců atp. S přírodovědnými tématy vám bohužel nepomohu, to je pro mne tematicky opravdu hodně daleko a nerad bych se tvářil jako suvenýr při používání cizích termitů. --Krabiczka (diskuse) 22. 7. 2025, 23:07 (CEST)
- Tak zrovna taxonomie, jak OJJ dobře ví, je věcí neustálenou i ve světě odborníků, změny jsou časté a ne široce uznávané. A i systémy vydané jako výsledky konsensuální spolupráce mnoha pracovišť se mohou aktualizacemi výrazně měnit, a to každých 7 let (protisté od mezinárodního kolektivu vedeného Adlem), 2 roky (houby v rámci Outline of Fungi), každoročně (systematika virů od ICTV) či každým vydáním periodika IJSEM (LPSN prokaryot). A to velká část publikovaných článků dané přehledy nerespektuje. S tím wikipedie těžko může zápolit (sám mám kapacitní problémy i s několika přehledovými články, které jsem kdysi založil a nechci je nechat zpustnout zastaráním). Petr Karel (diskuse) 21. 7. 2025, 19:51 (CEST)
- @Sandik: "certifikace Wikipedistů například na základě prokazatelně dosaženého odborného vzdělání, odborných publikací" – to už tu máme taky, vizte Kategorie:Wikipedisté podle oboru, Kategorie:Wikipedisté podle školy (samozřejmě s tím, že dotyčným důvěřujete). Někoho certifikovat povinně je dost tenká hrana. Ono na Wikipedii se jen nepíšou články, zejména správci zde potkávají i různé podivné existence, které Vám třeba napíšou, že Vám vykopou střeva z těla. Z toho třeba pro mě jednoznačně vyplývá, že čím věhlasnějším v reálném světě bych byl, tím víc bych se snažil utajit své pravé jméno zde. --OJJ, Diskuse 21. 7. 2025, 17:01 (CEST)
- My starší víme i jak a proč skončila Nupedie. Ono není snadné udělat zároveň dosti otevřené a zároveň dosti odborné prostředí. Hlavně, když jsme dobrovolníci. --Zagothal (diskuse) 21. 7. 2025, 17:12 (CEST)
- @Zagothal: Já to vím taky. Jako líp tu rozdělit Wikipedisty podle oborů a propagovat to se mi zdá být jako dobrý nápad, ale z dlouholetých zkušeností si dovolím pochybovat, zda nám vědomost přítomnosti profesora z PřF UK opraví ta kvanta zastaralých stupňů ohrožení jednotlivých druhů a přítomnost docenta z FTVS zase kvanta zastaralých článků o fotbalistech. :-D --OJJ, Diskuse 21. 7. 2025, 17:19 (CEST)
- @OJJ: Mno. Navíc ty "podivné existence" mívají zpravidla neuvěřitelnou spoustu času ;o) No nic, jdu dělat něco užitečného. --Šandík (diskuse) 21. 7. 2025, 17:37 (CEST)
- @Zagothal: Já to vím taky. Jako líp tu rozdělit Wikipedisty podle oborů a propagovat to se mi zdá být jako dobrý nápad, ale z dlouholetých zkušeností si dovolím pochybovat, zda nám vědomost přítomnosti profesora z PřF UK opraví ta kvanta zastaralých stupňů ohrožení jednotlivých druhů a přítomnost docenta z FTVS zase kvanta zastaralých článků o fotbalistech. :-D --OJJ, Diskuse 21. 7. 2025, 17:19 (CEST)
- My starší víme i jak a proč skončila Nupedie. Ono není snadné udělat zároveň dosti otevřené a zároveň dosti odborné prostředí. Hlavně, když jsme dobrovolníci. --Zagothal (diskuse) 21. 7. 2025, 17:12 (CEST)
- Dobrý den,
- Prve k vašemu příspěvku. Dnes je to tu lepší než bylo před těmi 17 lety Proto jsem se vrátil po asi deseti letech, kdy jsem měl jen asi 200 editací za celou dobu.
- A teď k článku. Ten problém s aktualizacemi je jasný a velký. Ono těžko mlže nějakých 200 lidí kontrolovat skoro 600 000 článků. Článků přibývá, nás ne.
- S pozdravem --Zagothal (diskuse) 21. 7. 2025, 17:07 (CEST)
- Víc takových výzkumů. S důrazem na takových.
- Tady se hodí jistý kontext. Pokud nejste prověřený uživatel, na německé Wikipedii váš obsah někdo musí nejdřív schválit (tedy jestli se nic nezměnilo). Ono to určitě vyřeší vandalismus, ale evidentně to není všelék. Možná naopak. Mě už před časem zaujal vývoj počtu editorů v čase: dewiki, cswiki. Čísla se samozřejmě nedají porovnávat (ledaže bychom to normovali počtem mluvčích), jde o ten dlouhodobě klesající trend, který zmiňuje příspěvek. Může být příčinou poklesu tento systém?
- Jinak jeden příspěvek na loňské Wikikonferenci se věnoval zastaralosti článků na české Wikipedii. Myslím, že zjištění byla podobná těm z německé Wikipedie.
- Nějaká možná řešení:
- Pokud je zřejmé, že článek někdy zastará, rovnou ho tak označit (aby šel dohledat). (Například mojí experimentální šablonou
{{Probíhající}}.) - Lépe strukturovat obsah. Je-li někde časový údaj, není nic jednoduššího než zeptat se, jak už je to dlouho. Například angažmá v klubu (jenže to by se to muselo strukturovat nějak smysluplněji).
- Porovnávat s Wikidaty. Obvykle vyžaduje 2). Pak toho najdete opravdu hodně.
- Pokud je zřejmé, že článek někdy zastará, rovnou ho tak označit (aby šel dohledat). (Například mojí experimentální šablonou
- Systematicky dohledávat se dá taky. Já si například nechal vypsat články, které mají v názvu 20XX/(XX+1) (typicky nedávné sportovní sezóny) a používají určitá slova. A začal je jeden po druhém označovat [12][13][14]...[15][16][17]. Případy toho, na co už poukázal OJJ. --Matěj Suchánek (diskuse) 21. 7. 2025, 20:26 (CEST)
- @Matěj Suchánek Ty odkazy na statistiky mají fungovat jak? Můžu vybrat otázku a jazyk, ale není to jak odeslat a tím zobrazit odpověď... --JAnD (diskuse) 21. 7. 2025, 23:00 (CEST)
- Aha, nesmí se klikat na odkaz v diffu ale v textu. Pak to funguje. --JAnD (diskuse) 21. 7. 2025, 23:01 (CEST)
- @Matěj Suchánek: Každému soudnému editorovi musí být jasné, že jsou desítky procent hesel zjevně neaktuální, a většina z nich fakt nebude na nějaká složitá vědecká témata (leda ta taxonomie, která ale bude u nějakých hesel taky minoritní problém – u zmiňovaných druhů ryb často jen řádek taxoboxu). Dovoluji si vypíchnout třeba ještě problematiku pandemie covidu-19, kde se s vervou pozakládala spousta hesel k jednotlivým státům, ale pochybuju, že se k nim už dnes někdo vrátí. Tam zvítězilo všeobecné znechucení nad covidem.
- Bohužel máme snad jediného Matěje, který ve volném čase vymýšlí a realizuje tyto hrátky s daty. Za to by Tě měli nosit na ramenou. --OJJ, Diskuse 21. 7. 2025, 23:10 (CEST)
- @Matěj Suchánek Ty odkazy na statistiky mají fungovat jak? Můžu vybrat otázku a jazyk, ale není to jak odeslat a tím zobrazit odpověď... --JAnD (diskuse) 21. 7. 2025, 23:00 (CEST)
- Dobrý den,
- ještě dvě myšlenky k vašemu názoru, že by nemělo býti tolik zdrojováno a wikipedisté měli být certifikováni. Nás správců je kolem 30 (a ještě někteří ne moc aktivní). Je na nás konečné rozhodnutí v mnoha věcech, kdy potřebujeme textu porozumět (ukončování DoS, posuzování odloženého mazání aj.). A opravdu nemůžeme pokrýt všechny obory. třeba já má kombinované matematicko-počítačové vzdělání. Jak mám posoudit beze těch referencí, zda nějaký článek o nějakém léku je o významném subjektu a je, pokud možno, pravdivý? A co teprve obyčejní čtenáři. Navíc ty zdroje čtenáře vedou k hlubším zdrojům. (Takto používám poznámkový aparát i papírových knih.) A certifikace se zkoušela na mnou zmíněné Nupedii i jinde a ukázala se jako tak velká překážka, že ty projekty byly velmi neefektivní. A neřešilo by to spory dvou odborníků.
- PS: Nejhorší spor o obsah jsem prozatím na České wikipedii měl s jedním docentem z jiného, ale příbuzného oboru, který vepsal do několika desítek článků své názory. Mám v plánu to přepsat, ale času je málo. (Jsem jen o pár let mladší než vy a mám 4 děti.)
- S pozdravem --Zagothal (diskuse) 22. 7. 2025, 11:02 (CEST)
- Nerozumíme si! Mě je jasné že na Wikipedii se hodně zdrojovat zkrátka musí. Jen konstatuji, že to šíleně zdržuje a komplikuje práci například právě při opravě chyb a dále že přesně ty situace, kdy někdo věci znalý napíše článek a záhy mu do něj někdo další za každou druhou větu hodí[zdroj?] asi může hodně odrazovat. Pamatuju si že v dobách, kdy pár mých článků kdosi nominoval mezi "nejlepší články" a já pak trávil nekonečné hodiny dohledáváním kdejakého údaje (nejvypečenější jsou přitom samozřejmě různé větičky které člověk do textu vloží například pro pochopení dobového kontextu), jsem si opravdu nadával že jsem na tu nominaci kývl a že jsem radši ve stejném čase nenapsal pět nebo patnáct jiných, byť třeba daleko stručnějších a "pahýlovitějších" článků. Měl jsem tehdy dojem, že by to bylo daleko užitečnější...
- Víte, Jan Sokol kdysi na jedné přednášce v úvodu do filosofie na FF UK řekl, že čím míň je mezi lidmi důvěry, tím je pak fungování společnosti dražší. To je přesně ono. I to editování Wikipedie bez vzájemné důvěry stojí všechny strašně moc sil. --Šandík (diskuse) 22. 7. 2025, 17:56 (CEST)
- Při vší úctě, zdá se mi, že trochu překrucujete princip Wikipedie. Nejde tady o nedostatek důvěry, jde tu o otevřenost, jejíž nezbytnou součástí je princip ověřitelnosti.
- Pokud si stěžujete na to, že jste zpětně musel dohledávat zdroje k nějakým jednotlivým tvrzením, tuto práci byste si ušetřil, kdybyste je dodal už při vložení těch informací do článků. To snad platí i v běžných odborných pracích, že se čerpá ze zdrojů a ty se citují. Rozumím sice tomu, že v nich se možná některá tvrzení mohou považovat za samozřejmá a odbornou obcí obecně přijímaná, která není nutno zdrojovat, ale na Wikipedii je to nezbytné právě proto a za tím účelem, aby mohla být otevřenou encyklopedií, jinak by to bez redukce a návratu k nějakému někdejšímu konceptu Nupedie nešlo. Odbornost wikipedist*k*y se může projevit v jiných formách, jako je třeba seznam recenzentů. Anebo samozřejmě v uceleném přehledu o tématech a schopnosti lépe uchopit a uspořádat článek k takovému tématu. A to je záslužné a oceněníhodné, zbavovat zodpovědnosti za zdrojování vkládaných informací bychom se ale neměli. --Bazi (diskuse) 22. 7. 2025, 18:31 (CEST)
- Ale to já přece nepopírám! Ostatně, přesně tím jsem začal i předchozí příspěvek! Jen konstatuji, že to strašně zdržuje a komplikuje práci. Že z toho konstatování vyvozujete, že to dělat nechci je vaše interpretace (byť vlastně možná ano, právě pro tuhle neefektivnost - ale ne jen pro ní - jsem z Wikipedie před lety opravdu odešel). Pokud píšu odborný text, zdrojuji pouze prameny a literaturu které jsem skutečně použil. Na Wikipedii je ale žádáno zdrojovat "téměř vše". Čili člověk z patra napíše text a pak musí začít přemýšlet, jaké z tvrzení by mohlo eventuálně někomu připadat sporné a podle toho jej doplňovat zdroji. V odborném textu po mě nikdo nebude chtít zdrojovat, co já vím, tvrzení že "Třicetiletá válka byla obdobím nezměrného utrpení civilního obyvatelstva", protože to je něco co všichni kolegové ví a už proto není nutné to jakkoli komentovat nebo zdůrazňovat. Podotýkám, že k tomuhle tématu už dnes opravdu existuje štos obsáhlých knih, které by každý historik měl dobře znát.
- Stavebněhistorický průzkum, který aktuálně zpracovávám, má v tuhle chvíli 127 tisíc znaků a na těch 127 tisíc znaků mám zhruba 150 poznámek pod čarou. Moje kniha o A. E. Martinellim, která má zhruba 360 stran, má dokonce téměř tisíc poznámek pod čarou. Uznávám, že to je hodně. Víte ale, kolik by jich při obdobném rozsahu muselo být na Wikipedii? Předpokládám, že nejméně desetkrát tolik... Zkrátka, oteřenost je bezpochyby největší síla Wikipedie, ale taky je to její největší slabost. --Šandík (diskuse) 22. 7. 2025, 19:08 (CEST)
- Na druhou stranu tady píšeme encyklopedii, nikoli stavebněhistorický průzkum. Wikipedie by měla zhušťovat informace, nemusí vůbec zabíhat do detailních odborných jednotlivostí, takže logicky pak taky není potřeba všechny ty podrobnosti zdrojovat.
- Na druhou stranu zrovna ten příklad s utrpením za 30leté války mi přijde, že jde o typ výplňové vaty - buď napíšu fakta o tom, o kolik se snížil počet obyvatel kvůli úmrtím v důsledku války, jaké jsou záznamy o šíření nákaz, hladomoru nebo jiných jasných projevů onoho "nezměrného utrpení", a ty pak samozřejmě musím adekvátně zdrojovat, nebo nemám vůbec psát takové samozřejmosti, že za války lidé trpěli. Hodí se to nanejvýš jen jako nějaký shrnující úvod pro kapitolku nebo odstavec, který by to v dalších větách rozvedl. Druhá věc je, že bychom měli psát věcně, stroze a bez nějakého zbytečného patosu, k případným emotivně zabarveným tvrzením bychom měli využívat citace konkrétních výroků relevantních autorů a ty pak opět adekvátně zdrojovat. --Bazi (diskuse) 22. 7. 2025, 19:49 (CEST)
- To máte pravdu. Problém u většiny humanitních věd je to, že často prostě přesně nevíme a člověk chtě nechtě musí pracovat s jistými odhady a předpoklady. Zrovna u té Třicetileté války ve skutečnosti vůbec nevíme přesně, o kolik procent se snížilo obyvatelstvo střední Evropy, protože z období před třicetiletou válkou jednoduše vůbec neexistuje žádná použitelná plošná evidence obyvatel. Existuje jenom obrovská spousta nesmírně silných indicií, že tomu tak bylo. Kvalifikované odhady jsou něco mezi 40-50% ale teoreticky to mohlo být ještě o něco víc, třeba 65%. A to mluvíme o demografickém propadu, čili o věci ještě jakž takž měřitelné, nikoli o "utrpení", což je ale hodnota čistě subjektivně pociťovaná jistě jako naprosto základní. Mě tedy zrovna tohle konstatování přijde velmi podstatné a pokud bych o daném období cokoli kamkoli psal, asi to nelze pominout, přestože se to měří a posuzuje nesmírně složitě... Omlouvám se, že se nám to přelévá do čistě akademické debaty. Vlastně je to trochu Déjà vu. Před těmi osmnácti lety jsem tu dost možná přesně o tom s někým debatoval taky. --Šandík (diskuse) 22. 7. 2025, 20:23 (CEST)
- Důvodů je několik, proč bude tu vždy nutno mít na zdroje přísnost:
- Wikipedie je z důvodů efektivity psaná částečně anonymně a laicky.
- Nikdy tu nebude fungovat tak moc redakční práce jak v případě monografií či třeba časopisů.
- S tím souvisí i větší náchylnost na propagaci vlastních myšlenek a názorů.
- Píšeme pro úplné laiky.
- (A
{{Doplňte zdroj}}dávám osobně někdy i sám sobě.) - S pozdravem --Zagothal (diskuse) 23. 7. 2025, 08:47 (CEST)
Pokud by někdo chtěl aktualizovat, může začít třeba s Nejdéle needitované články. --Zdenekk2 (diskuse) 22. 7. 2025, 00:49 (CEST)
- V kterémžto seznamu ovšem dominují rozcestníky a naopak stačí prachobyčejné typo / změna kategorie / přidání portálu někým, kdo tématu vůbec nerozumí, aby se článek z tohoto seznamu vyřadil na dlouhá léta :-¨) Ale ano, je to možný začátek.
- U biologických článků může být sice podle odborníků neaktuální zařazení, ale to většinu čtenářů až tolik nebere a ostatní fakta jako výskyt, rozměry, potrava apod. se naštěstí nemění až tak rychle.
- Zato u sportovních článků (kteréžto teď zajímají mého syna) je mrzuté, když chybí nejnovější údaje - a to třeba i u fotbalového velkoklubu účast v lize mistrů v posledních letech. U těhto článků je však aktualizace relativně snadná - zdroje jsou. Mnohem horší je situace u klubů z páté pákistánské ligy ;-)
- S aktualizací třeba počtu obyvatel hodně pomohly Wikidata, ale ani tak nejsou implementována všude. Stejně tak Wikidata pomůžou s označováním zemřelých osobností.
- Na druhou stranu leckdy při aktualizaci zapadnou do historie historické údaje (bývalý starosta, . A třeba se mi i stalo, že z jednoho článku byla smazána fotka hezké budovy se zdůvodněním - už nestojí. --JAnD (diskuse) 22. 7. 2025, 13:12 (CEST)
Wikimedia Foundation 2025 elections
[editovat | editovat zdroj]Dear Colleagues,
Shortly, the voting in the Wikimedia Foundation’s Board of Trustees 2025 elections will start. I am one of the candidates this year, hailing from the region of Central and Eastern Europe, but what is more importantly - coming from the editing community, with the interest of the editors in mind, and ready to represent the contributors in the Board’s work. Apart from my candidate statement, you can learn multiple stories of my involvement in the latest episode of the Between the Brackets podcast.
I am confident in my suitability to the Board of Trustees of the Wikimedia Foundation. However, what I am asking you to do is to check the Candidates’ statements and make your informed picks before the secret vote starts on August 27. I will be honoured if I earn your support.
Best regards, Wojciech Pędzich (diskuse) 19. 8. 2025, 19:09 (CEST)
Rozšiřované články
[editovat | editovat zdroj]Tak mě napadlo, když tak vylepšuji ty články o tématech, co se mi zdají být významná (<spam>strategicky upozorňuji na probíhající hlasování ;-)</spam>), nedal by se třeba někde vyhledat seznam nejvíc rozšířených významných článků za poslední rok? Povězme jen od určitého počtu interwiki dál, třeba > 50 interwiki a > 50 kB+. Byl by to zajímavý náhled na to, kolik významných hesel se povedlo výrazně rozšířit, trochu bychom se poplácali po zádech oproti těm destruktivním statistikám ohledně AI, vytipovali možné kandidáty na DČ/NČ a potažmo Hlavní stranu, mohli třeba nějaké skryté rozšiřovače povzbudit v jejich práci nějakým tím řádem, že si jejich práce vážíme... Chtělo by se třeba Matějovi? --OJJ, Diskuse 28. 9. 2025, 11:35 (CEST)
Tak jsem i pomocí AI vygeneroval toto od začátku roku 2025:
| page_title | size_increase | interwiki_count |
|---|---|---|
| Dějiny_Ukrajiny | 203165 | 54 |
| Izraelsko-íránská_válka | 174472 | 64 |
| Donald_Trump | 163490 | 254 |
| Secese | 161108 | 82 |
| Válka_v_Pásmu_Gazy | 156701 | 96 |
| Paleocén | 149031 | 68 |
| Chorvatská_válka_za_nezávislost | 135381 | 58 |
| Rusko | 121951 | 321 |
| Ukřižování_Ježíše_Krista | 119568 | 64 |
| Helicobacter_pylori | 114856 | 69 |
| Žahavci | 109371 | 87 |
| Faerské_ostrovy | 108962 | 182 |
| Elizabeth_Cady_Stantonová | 90702 | 55 |
| Pláštěnci | 86012 | 75 |
| Tsunami | 84990 | 156 |
| Jimmy_Carter | 81618 | 163 |
| Tbilisi | 79466 | 198 |
| Elon_Musk | 76657 | 154 |
| 1950 | 75774 | 202 |
| Kanada | 75062 | 305 |
| Rastafariánství | 72552 | 82 |
| Eurovision_Song_Contest_2025 | 71710 | 54 |
| Islám | 70176 | 267 |
| Eurovision_Song_Contest_2022 | 69623 | 60 |
| Starlink | 68765 | 63 |
| Metro_v_Londýně | 65617 | 82 |
| Bezlebeční | 63805 | 68 |
| Seznam_národních_mott | 63617 | 53 |
| 2025 | 60430 | 164 |
| Cher | 59840 | 99 |
| Andrés_Iniesta | 55010 | 96 |
| Oliver_Kahn | 53857 | 74 |
| Vojenská_strategie | 53599 | 55 |
| Žáby | 52465 | 171 |
| Ayn_Randová | 52141 | 86 |
| Diego_Godín | 51970 | 72 |
| Právo_a_spravedlnost | 50261 | 55 |
A pro rok 2024:
Třeba to bude pro někoho zajímavé. :-) OJJ, Diskuse 28. 9. 2025, 12:10 (CEST)
- Jsou tam nicméně nějaká falešná pozitiva, asi zejména kvůli vracení vandalismu, jako v Ukřižování Ježíše Krista. Nejsem programátor, tak mi to snad odpustíte. :-) --OJJ, Diskuse 28. 9. 2025, 12:18 (CEST)
K nejlepším článkům
[editovat | editovat zdroj]Letos to vypadá na smutný rekord nejmenšího množství přidaných nejlepších článků od roku 2006. Skutečně na ten proces rozšířený na všech větších Wikipediích chce komunita takto rezignovat? OJJ, Diskuse 17. 11. 2025, 05:43 (CET)
- >Skutečně na ten proces rozšířený na všech větších Wikipediích chce komunita takto rezignovat?
Určitě nechce, třeba jen… nemá čas? Velmi osobní spekulace: 1. Je to celkem nevděčná piplačka; to vše jen proto, aby za pár let či dekádu mohlo oko čtenáře spočinout na zastaralém, neaktualizovaném článku: „Ah, tak tohle byl v roce 2025 nejlepší článek.“ 2. Ne že by to s tvorbou kvalitních článků přímo souviselo, ale už jen práce s internetem je otravnější než kdy dřív; všude vyskakuje milion oken, vše je agresivně klikatelné, každý nechtěný klik krade čas… Podobně jako domy s pečlivě propracovanými fasádami z konce 19. století, i pečlivě propracované opuclíkované články nám tak možná připomínají, že tu kdysi byla belle epoque internetu, kdy lidi ještě měli čas a náladu vyhrát si s detaily.. Nicméně věřím, že ty kolegy, kteří se puclíkifikaci článků věnovali, tato detailistická záliba neopustila… --Osidor (diskuse) 17. 11. 2025, 07:52 (CET) - @OJJ: I když mojím problémem je více soustavnost, tak myslím, že hlavním důvodem je jistá únava. Když se podíváme na autory Nejlepších článků a vlastně celkově článků na České Wikipedii jde často o ty stejné osoby deset a více let. Jistě přicházejí i nové editoři, ale ti se velmi málo zajímají o WP:Q. Asi se změnila doba. (A na rozdíl od kolegy @Osidor si myslím, že před čtvrtstoletím byl internet otravnější místo pro hledání informací.) A netýká se to asi jen nás: en:Wikipedia:Featured_article_statistics#By_year PS: Já jsem opravdu neschopný dokončit rozdělaný článek na puzlík. --Zagothal (diskuse) 17. 11. 2025, 23:06 (CET)
- Našel jsem aktuálnější statistiku z Anglické Wikipedie a trend je z ní výraznější: en:Wikipedia:Good_article_statistics. Zagothal (diskuse) 18. 11. 2025, 08:41 (CET)
- A je větší problém na straně navrhujících, nebo na straně dohlížejících nad kvalitou? Mám pocit, že i WP:R docela vázne, i když návrhů tam zrovna málo není, některé dokonce i rok staré. Jako širší problém bych pak viděl možná jakýsi individualistický přístup a nízkou míru tendence ke sdružování a spolupráci kolem společných témat. Možná by se dalo zapátrat i třeba v uživatelských vyznamenáních, jestli náhodou neklesá jejich udílení, což by byl další podobný signál. --Bazi (diskuse) 18. 11. 2025, 01:28 (CET)
- @Bazi: Jo, o tom už byly taky diskuse. Stejně jako o nesmyslných požadavcích recenzentů na vychytání octomilek, zatímco velké masařky v těle textu často přímo bzučely... Ale něco bude i na tom, co říkáte. Prošel jsem si udílení Wikikytičky vždy do 18. listopadu včetně (aby to nevychylovaly Vánoce atp.) za posledních 10 let a vypadá to tak (případně opravte chyby): 28 (2015), 63 (2016), 71 (2017), 52 (2018), 66 (2019), 84 (2020), 73 (2021), 36 (2022), 40 (2023), 31 (2024), 13 (2025). Tzn. i těch bezpracných obrázků „za menší počin, který příjemně překvapil“, ne za nejlepší článek nebo mamutí práci na něčem, jsme udělili nejméně za deset let a zdá se, že opět nejméně od roku 2005 nebo 2006 (roku 2006 se udělilo k 18. 11. celkem 18 Wikikytiček). Byť je pravda, že jsou i originální autoři vyznamenání, přece jen to o něčem říká. Doufám tedy, že nikoli to, že od nástupu velkých jazykových modelů – třeba jen nevědomě – klesla i úcta Wikipedistů k lidské práci. --OJJ, Diskuse 18. 11. 2025, 06:10 (CET)
- Ahoj, jak to vnímám a sleduji já, tak se obávám, že se jedná o jiný trend, a sice o pokles zájmu o editování Wikipedie obecně, který je způsoben nástupem nových technologií, Google AI snippety ve vyhledávání apod. Můžeme to dobře vidět když se podíváme, kolik vzniká nových článků denně (číslo klesá od cca 100 před řadou let na 50 denně) i jinde. Navíc jsou standardy co se týče Nejlepšího článku v řadě směrů hodně vysoké (ale nejsme v tomto jediní). Co se týče kvality obecně, hlavní push bych nevnímal ve smyslu co nejvíce Nejlepších článků, ale rozšiřování těch, které mají vysokou návštěvnost - a to akcemi jako #1lib1ref nebo dalšími (běží soutěže Československo a Asijský měsíc Wikipedie např. nyní). Nástroj Wikirank na měření kvality obsahu ukazuje, že většina článků na české Wikipedii má hodnoty mezi 0 až 25; po 25 to začíná padat (tedy přibližně míra délky, počtu zdrojů a obrázků se láme u článků typu Hayato Okamura). Tam vidím větší potenciál, než rozšiřování počtu Nejlepších článků. Ale můj hlas nechť je jedním z mnoha. Aktron (✆|✍) 18. 11. 2025, 09:04 (CET)
- @Aktron: Právě ten nástup nových technologií se mi zdá být také problémový, ale skutečně by šlo o tak rychlou stagnaci? Třeba mně osobně naopak AI nástroje usnadňují psaní textů, pomáhají mi třídit zdroje, formátovat texty atp. Byly doby, kdy jsem ručně opravoval typografii v různých útržcích textů, abych je vůbec mohl číst, teď to za mě udělá LLM – a tak urychlí mou práci pro WP. Druhou myšlenku bych ale rozvedl: co nejvíc navštěvovaných a důležitých článků by mělo být kvalitních (což se nemusí rovnat slovu "rozšířený"), a ta kvalita by ideálně měla být deklarovaná puzzlíkem. V tom vidím hlavní smysl puzzlíků, stejně jako ve výběru vhodných témat na Hlavní stranu a v tom, že mohou být vzory, jak má vypadat a co má obsahovat článek o městě, zvířeti, zpěvákovi, vědci, ... Třeba osobně se poslední roky o něco podobného snažím, vylepšuji vysoké taxony, zpracoval jsem evoluční teorii etc. Mimochodem drobný háček je v tom, co lidi nejvíc navštěvují a co je "objektivně" správně – článek ryby je navštěvovanější než DČ paprskoploutví, článek netopýři je navštěvovanější než NNČ letouni. OJJ, Diskuse 18. 11. 2025, 11:30 (CET)
- > číslo klesá od cca 100 před řadou let na 50 denně
- Graf: V roce 2010 dosáhl denní počet nových článků hodnoty 101,9 a od té doby postupně klesal na 60/den. Během pandemie v letech 2020 a 2021 došlo k nárůstu, ale od roku 2022 jsme znovu na 60. (Letos možná dokonce dojde i k menšímu nárůstu.)
- Tedy pokles ano, ale je dlouhodobý. Příčinou tak nemusí být nutně AI. Otázkou je možná, proč třeba AI není schopna trend obrátit... --Matěj Suchánek (diskuse) 18. 11. 2025, 20:34 (CET)
- Můj názor: Protože, ti kteří přispívají s pomocí AI na Wikipedii, neumí AI používat (odstrašující příklad) a ti, kteří AI umí používat, moc na Wikipedii nepřispívají. (AI umí s Wikisyntaxí, ale třeba i s kategoriemi a šablonami pracovat: příklad rozdělení bez další editace.) --Zagothal (diskuse) 18. 11. 2025, 20:41 (CET)
- Obecně – AI je do určité míry demotivující prvek. „Už tu někdo stojí, nebudu pomáhat“ — „Už je tu AI, co bych se snažil; on už si to někdo vygeneruje za pár vteřin líp, než já bych se s tím psal/kreslil celý den.“ Dokáži si představit, že někdo by pocítil nejvyšší hanbu i odpor, kdyby mu jiný člověk řekl, že jeho vlastnoruční práce za moc nestojí, a že si to radši sám vygeneruje. Jak ale tihle nedůvěřivci vymřou, měl by (teoreticky) započít nový zlatý věk vědění i umění; všichni budou generovat všechno, a už bez jakýchkoli pochybností o sobě i druhých budou přikládat ruku ke společnému dílu a zdravě a soudružsky soupeřit, kdo to umí vygenit líp a rychleji. V ideálním případě.
Nicméně tuším, že i pak do toho bude zasahovat určitá únava, frustrace z toho, že někomu jede AI mašinka líp a rychleji; závist, že někdo z (s) AI uživí dvanáctihlavou rodinu a jiný jen osmihlavou; všechny tyhle obyčejné věci, které jsou tu i dnes. Ale protože AI is the new programování, brzy si jej usurpují programátoři, a bude zase dobře. --Osidor (diskuse) 18. 11. 2025, 21:09 (CET)- AI (zatím) nemá přístup k relevantním zdrojům, protože jsou buďto za paywallem a nebo v tištěných knihách, čili o specializovaných tématech dokáže leda tak halucinovat. --Šandík (diskuse) 18. 11. 2025, 22:00 (CET)
- Příčin bude jistě více. Generační obměna. Jiné trendy. Náročnost požadavků na DČ. Posuzovat cizí články je časově náročné. A mnoho dalších. Já za 20 let na Wikipedii napsal jeden Dobrý článek, i když jsem jich založil 1300. Zkusit další mne asi ani neláká, raději založím deset krátkých článků se základními údaji.
- Ad vyznamenání - z pohledu uživatelů je v sociálních vztazích Wikipedie sto let za opicemi. Sice jsou tu diskusní nástroje, což je velký pokrok, ale před těmi 20 lety byla velká část editorů online na IRC a dalo se diskutovat v reálném čase. (Technologie sice ještě existuje, ale postupem času tam klesal počet aktivních uživatelů a po přechodu na jiné servery i většina těch věrných odpadla. Jiné online nástroje jako Discord se masověji neuchytily.) Ale na různých chatech a sociálních sítích lze reagovat na zprávy jen pomocí emoji, na WP jsou pouze poděkování, která se udělují tajně - takže děkující z toho ani nic nemá a děkovaný si to přečte v oznámení a zapomene. A uživatelská vyznamenání jsou oproti poděkování ještě složitější, tak proč by se někdo obtěžoval?
- Ad klesající počet článků - před lety nebyl problém najít volné téma a založit článek s minimem zdrojů. Mnohé z těchto pahýlků jsou zde nezměněné dodnes. Postupně přibývaly požadavky na zdroje a ubývala vhodná témata. Když dnes někdo méně zkušený založí článek, který projde prvním sítem (urgentní významnost, zdroje, copyvia, úprava), zůstane článek často buď nepovšimnut (nikdo další jej needituje), nebo se na autora snese neurgentní kritika - citační šablony, vhodnost zdrojů, vzhled a styl - a dotyčný to často vzdá. --JAnD (diskuse) 18. 11. 2025, 11:08 (CET)
- @JAn Dudík: Zkusím s tím trochu polemizovat. Ad komunikace: na Discordu, pokud jsem viděl, je docela živo. Tuším, že to naopak lidi jako Mario7 kritizují jako moderní morés. Souhlasím, že vyznamenávání je trochu těžkopádné, ale spíš jsme si tomu nějak tak odvykli. Osobně si stojím za svou větou z uživatelské stránky, že „pracuji primárně pro čtenáře a encyklopedii, a ne pro kvítka“, ale je otázka, jestli má taková skromnost vůbec smysl – vyznamenání jsou čistě obrázky, radost z tvorby, posilování vzájemných vztahů a ze začátku mně to taky dělalo větší radost (než teď). Je možné, že zejména začínající editory mohou kvítka stále motivovat a měli bychom se nad tím zamyslet. Ad náročnost požadavků: není zase tak velká – už jsem kdysi upozorňoval na to, že i přes recenze v článcích zůstávaly chyby, a pokud to mohu posoudit já, tak od nezlomitelných mezer a podobných radovánek se už dávno upustilo. Při pohledu na Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Žahavci nebo Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Letouni nezaznělo nic, s čím bych sám nesouhlasil a co by článku nepomohlo. Ad nová hesla: no ono témat je pořád dost a dost, poslední dobou si právě hraju s tím, že třídím ta s nejvíce interwiki a třeba ještě před týdnem nám tu chyběla Japonská encefalitida s 40 iw+. Myslím, že bychom se divili, kolik vhodných témat zbývá, ovšem nikdo je systematicky neschraňuje. WP:Požadované články jsou spíš směsicí, co koho napadne, než systematickým přehledem. --OJJ, Diskuse 18. 11. 2025, 11:30 (CET)
- Podobně jako kolega OJJ bych s tím polemizoval. Nevím, jestli IRC nebo Discord má nějakou relevanci pro správcovstvo a partrolářstvo, ale já tam nikdy nebyl a k ničemu mi to taky nebylo. Rozhodně ne pro tvorbu. K té IMHO víc motivuje právě sdružování kolem tematických wikiprojektů (nebo portálů) a možnost konzultovat s lidmi, kteří se o to konkrétní téma taky zajímají. Když by pak měl někdo recenzovat článek z nějaké oblasti pro puclík, spíš se toho asi zhostí někdo z těch, co už se takto průběžně aktivizují (odhaduji).
- Co se týká vyznamenávání, souhlasím hlavně s tím, že lidi si ze sociálních sítí navykli na to jednoduché lajkování, ale to by nám v diskusích nadělalo spíš jenom neplechu než užitek. Zavedení možnosti poděkovat určitě mohlo mít vliv, lidi tak spíš a snáz poděkují za jednotlivou editaci, méně pak už sledují soustavněji něčí činnost, aby udíleli vyznamenání. I když jsem se kdysi snažil zavést ten systém, který by udělení měl zjednodušit pomocí předpřipravených šablon, v porovnání s technologiemi "socek" to jistě nemůže konkurovat. Ale ono to ani nemá být takto jednoduché, když se oceňuje nějaký větší příspěvek nebo soustavná činnost, a ne jeden líbivý komentář. Za podstatnější považuju to, že se lidi vzájemně dlouhodoběji nesledují natolik, aby si všímali, že se někdo něčím zabývá. Možná ještě má nějaký celkový přehled patrola, ale ta se smrskla na hašení požárů a řešení nejurgentních věcí, častěji spíš jaksi ve formě té "ochranářské" negativní zpětné vazby, obzvlášť když editace autopatrolled lidí zůstávají stranou její pozornosti. A čím víc článků a jiných stránek tady máme, tím míň se nad nimi taky potkáváme.
- Zakládání nových článků, obzvlášť nově příchozími lidmi, je ještě něco úplně jiného a nechci do toho moc zabředat. V minulosti samotné editování stránek vyžadovalo netriviální znalosti, naopak máme spoustu vymožeností, které to ulehčují, takže pokud dnes někoho odradí zpětná vazba od lidí, dřív bylo IMHO mnohem víc lidí odrazeno od editování samotnou jeho obtížností. Pokud se tedy dnes někdo nechce do editace Wikipedie pouštět, bude to spíš pro všechnu tu jinou zábavu, která se nabízí (a snad ještě pro to, že si lidi zvykli víc na mobily, které jsou ale vhodnějšími nástroji k pouhé pasivní konzumaci obsahu než k jeho aktivní tvorbě). --Bazi (diskuse) 18. 11. 2025, 12:17 (CET)
- Taky si myslím, že tu řada i poměrně základních článků stále schází. --Šandík (diskuse) 18. 11. 2025, 12:28 (CET)
- @Sandik: Základní ani ne, ty spíše lze vylepšovat. Schází nám tu ale troufám si říct věci významné, ale ne úplně pro českou kulturu a český jazykový okruh. Povězme, že místní editoři raději zakládají nějaká malá chráněná území u nás, a protože už musí být za ty roky pozakládaná, tak po vzoru JAna lze tvrdit, že už se špatně hledají témata. Ale absence povězme NP Kerinci Seblat o rozloze asi pětiny naší republiky nikoho do letoška netrápila. Namísto těch velkých témat se ale často hledají česká okrajová, což pak vede ke sporům o významnost, jako zde. --OJJ, Diskuse 18. 11. 2025, 12:57 (CET)
- Vyjádřil jsem se nesrozumitelně. Míněno bylo "základních článků" pro jednotlivé obory. Třeba tu chybí heslo Měšťanský dům nebo Stavebněhistorický průzkum, což jsou zcela základní termíny pro mě. Z podobných důvodů jsem před časem vylepšoval zoufale pahýlovité heslo Pec. Ještě stále tomu ale něco chybí. Docela rád bych ho výhledově vyslal do "Víte, že…". --Šandík (diskuse) 18. 11. 2025, 13:06 (CET)
- @Sandik Právě takováto hesla se dělají těžko, pokud se člověk v oboru dobře neorientuje a nemá vhodnou (papírovou) literaturu - při hledání na netu jsou tisíce výskytů ale minimum použitelných zdrojů. Případně pro některé "základní" věci existuje jediný běžné dostupný zdroj a všechny ostatní vychází z něj (doslovně opsané). --JAnD (diskuse) 18. 11. 2025, 14:31 (CET)
- To bezpochyby. O to je to ale naléhavější. Že bych měl doplnit heslo "pec" jsem si uvědomil ve chvíli, kdy v dětském divadelním představení ve škole mojí dcery spal hloupý Honza na poměrně vysokých, modře glazovaných kachlových kamnech ;o) --Šandík (diskuse) 18. 11. 2025, 14:44 (CET)
- @Sandik Právě takováto hesla se dělají těžko, pokud se člověk v oboru dobře neorientuje a nemá vhodnou (papírovou) literaturu - při hledání na netu jsou tisíce výskytů ale minimum použitelných zdrojů. Případně pro některé "základní" věci existuje jediný běžné dostupný zdroj a všechny ostatní vychází z něj (doslovně opsané). --JAnD (diskuse) 18. 11. 2025, 14:31 (CET)
- @Sandik, OJJ: Hodně se to liší podle oborů. Některé obory zde mají mnoho přispěvatelů, a proto zde mají nejen základní články, ale i pokročilé, alespoň pahýly. K takovým oborům patří biologie, chemie (články mají i nepříliš známé sloučeniny), historie, fotbal, snad film (i když si myslím, že mnoho slavných starých snímků chybí, ale nové filmy a seriály snad zpracovány jsou). Jiné obory jsou ale pokryty velmi špatně (tuším, že se jím říká gapy). Velmi špatně je pokryta ekonomie (nejsou zde ani základní investiční pojmy), zemědělství, vaření a gastronomie, i když jsem si všiml, že v poslední době někdo články o jídle zakládá, velmi špatně je na tom právo, článek nemají ani některé obecně známé zákony, přitom od encyklopedie s polovinou milionu hesel bych čekal, že zde budou nejen zákony, ale i důležité vyhlášky a taky předpisy Evropské unie a rozhodnutí Soudního dvora EU a případy jiných mezinárodních soudů. Velmi špatně je na tom geologie, před patnácti lety jsem do Požadovaných článků přidával nějaké půdy, od té doby byly založeny čtyři z nich, přitom zmíněné půdní typy spadají už pod učivo základní školy, ale asi zde prostě není nikdo, kdo by pedologii rozuměl. Literatura jako téma podle mě taky není až tak dobře zpracovaná, respektive zde chybí i obecně známé knihy (zahraničních i českých spisovatelů). Ale asi se to týká všech wikipedií, protože předpisy EU často chybí i na anglické wikipedii, kde bych je tedy opravdu čekal, když má 7 milionů článků, ale je tam dost usnesení Nejvyššího soudu USA, tak aspoň něco. --Marek Genius (diskuse) 21. 11. 2025, 16:57 (CET)
- Ono totiž – ekonomie není o investičních pojmech a právo není o zákonech. Byť uznávám, ekonomie je opravdu na tom špatně i mimo investiční pojmy. A právo by teda taky potřebovalo řádně uchopit. A chybí toho opravdu dost, ale není se čemu divit. --frettie.net (diskuse) 21. 11. 2025, 22:33 (CET)
- Ano. Zákony jsou v právu něco jako obce v zeměpisu nebo památky v dějepisu - spousta konkrétních jednotlivostí, ale podstatnější jsou ta ústřední teoretická témata. Podobně to je s tím, že je popsaný kdejaký film (a pořád jich dost chybí), ale chybí hlavně spousta článků o filmovém průmyslu a filmařských technologiích, žánrech nebo povoláních (případně jsou jen pahýlovité nebo špatně napsané). Protože napsat jednu jednotlivost je poměrně jednoduché ve srovnání s pojednáním třeba na téma daňové úlevy, nákladové účetnictví, neo-western nebo grip (film). --Bazi (diskuse) 21. 11. 2025, 22:51 (CET)
- @Marek Genius: Biologie se tu chválí, protože se v rámci ní často nominují články na nejlepší (proto jsem upozorňoval i o sekci výš, že nějací Wikipedisti rozšiřují i hesla z jiných oborů, na která by se dalo soustředit pozornost WPQ, která by se hodila na článek týdne atd. // například filmy a hudba od Allontanato, Rottweiler?). Ovšem to jsou většinou velká a shrnující hesla z oblasti zoologie, kdybych se podíval hlouběji, tak tu určitě bude chybět dost věcí. Je nutné si uvědomit, že to je ohromný vědní obor, pohybující se v rozměrech od molekul přes velryby a sekvoje po celé ekosystémy a v časovém měřítku až 4 miliardy let do minulosti. Třeba teprve letos jsem zakládal základní řády hub, jako kustřebkotvaré nebo masenkotvaré. Na druhou stranu je otázku, jak jsou ta důležitá témata opravdu důležitá, třeba masenkotvaré nasbíraly asi 300 návštěv, z toho pár desítek jsem byl já a asi desetina připadá na den jejich založení. :-) Na co jsem opravdu pyšný, je evoluce mezi nejlepšími články. Právě si myslím, že kvalitní jednotící hesla jsou důležitá. Na druhou stranu, jakýkoli NČ české Wikipedii prospěje. --OJJ, Diskuse 22. 11. 2025, 07:00 (CET)
- Ono totiž – ekonomie není o investičních pojmech a právo není o zákonech. Byť uznávám, ekonomie je opravdu na tom špatně i mimo investiční pojmy. A právo by teda taky potřebovalo řádně uchopit. A chybí toho opravdu dost, ale není se čemu divit. --frettie.net (diskuse) 21. 11. 2025, 22:33 (CET)
- Vyjádřil jsem se nesrozumitelně. Míněno bylo "základních článků" pro jednotlivé obory. Třeba tu chybí heslo Měšťanský dům nebo Stavebněhistorický průzkum, což jsou zcela základní termíny pro mě. Z podobných důvodů jsem před časem vylepšoval zoufale pahýlovité heslo Pec. Ještě stále tomu ale něco chybí. Docela rád bych ho výhledově vyslal do "Víte, že…". --Šandík (diskuse) 18. 11. 2025, 13:06 (CET)
- @Sandik: Základní ani ne, ty spíše lze vylepšovat. Schází nám tu ale troufám si říct věci významné, ale ne úplně pro českou kulturu a český jazykový okruh. Povězme, že místní editoři raději zakládají nějaká malá chráněná území u nás, a protože už musí být za ty roky pozakládaná, tak po vzoru JAna lze tvrdit, že už se špatně hledají témata. Ale absence povězme NP Kerinci Seblat o rozloze asi pětiny naší republiky nikoho do letoška netrápila. Namísto těch velkých témat se ale často hledají česká okrajová, což pak vede ke sporům o významnost, jako zde. --OJJ, Diskuse 18. 11. 2025, 12:57 (CET)
- @OJJ: Trochu mimo téma: Máš ještě skript pro získání tohoto: #Rozšiřované články? --Zagothal (diskuse) 18. 11. 2025, 11:56 (CET)
- @Zagothal: Ne, ale dá se vyprosit od AI (byť jsou tam falešná pozitiva/negativa). --OJJ, Diskuse 18. 11. 2025, 12:01 (CET)
- Zdravím Vás, pročetl jsem si diskuzi, když mne kolega OJJ označil ;) a se vším co v ni padlo se dá paradoxně souhlasit, snad jen dodám (možná to s tím souvisí), že když jsem v roce 2005 začal editovat, tak zde bylo sotva 25 000 článků a dnes víc jak půl milionu...z wikipedie se stal trošku moloch, o generační výměně editorů, správců a kdoví koho kdo se na projektu podílí ani nemluvě, plus určité vyhoření?...--Rottweiler (diskuse) 22. 11. 2025, 15:56 (CET)
- Snažil jsem se s diskusí držet krok, ale ona už tak pěkně divergovala všemi možnými směry, tak není snadné navázat.
- Ad DČ/NČ: nikdy jsem asi neměl tu vytrvalost a sicflajš takový článek napsat. Později došlo k dvěma scénářům: buď jsem o tématu dost věděl, ale přemohla mě lenost si dohledávat zdroje, často hůře dostupné (pouze univerzitní knihovny, paywally – to se týká zejména mé odbornosti); nebo naopak bylo zdrojů tolik, že by se jimi dalo brodit a nakonec jsem před prodíráním kapituloval (např. Metro v Madridu a příslušné zdroje, teď je z toho smutný pomník, že existuje deadline, nemalá část online zdrojů je nenávratně pryč – nejsou ani ve webarchivu). Svého času jsem alespoň mrknul na nominace / WP:Q / WP:R, ale poslední dobou není síla ani na to. A vzhledem k profesnímu životu si nedělám naděje, že to bude ve střednědobém horizontu lepší. Takže jsem rád, že semtam založím nějaký článek, který tu něco zamodří, nebo jiným pomůže, nebo umoří některý z restů na mém to-do listu (30+ stran) nebo jen tak pro radost. V tomto jsem eventualista, radši sto pahýlů než jeden DČ.
- Ad Vyznamenání: jo, rozhodně sleduji jejich skomírající trend. Zatímco já taky často použiji tlačítko poděkovat (skvělé, že tu funkcionalitu máme), vyznamenání dávám čím dál tím méně, a to jsem se je snažil dávat – z vlastní zkušenosti jsou milou vzpruhou a povzbuzením do činnosti. Dnes tu opravdu pro kvítí nejsem, ale byly časy, kdy bylo vyznamenání (důkaz, že někdo mou tvorbu sleduje) silným impulsem.
- Ad AI: Podle mě bude mít na Wikipedii enormní dopad – jaký, ukáže čas. S jevy výše popsanými ale podle mě příliš nesouvisí, to jsou trendy, které začaly dříve, než se LLM staly široce dostupnými.
- Ad Nepokrytá témata: Lidi píšou většinou o tom, co je baví, případně o něčem, k čemu jsou k ruce zdroje / předloha z jiné jazykové mutace. Nejinak to je u mě. Máme tu abcházské vesnice, snad všechna izraelská vádí, stanice metra kdovíkde, fotbalisty pralesních lig, seznamy medailistů a seznamy televizních soutěží, na které se už nikdo nikdy nepodívá. A chybí tu namátkou soused, příručka, stádo, průvod, podrážka. Málo takových napíšu já, články z mého pohledu tak dopisuji do požadovaných.
- Ad Generační obměna. Ano, lidi stárnou, přicházejí, odcházejí. Na druhou stranu bych chtěl vyzdvihnout velké návraty z nedávné doby mnoho let málo aktivních uživatelů (Zagothal, Šandík, K123456). — Draceane diskusepříspěvky 22. 11. 2025, 20:56 (CET)