Wikipedie:Pod lípou

Vítejte Pod lípou! Zde je místo pro setkání všech wikipedistů a diskutování o různých aspektech české Wikipedie, které jsou obecnější než jen k jednomu článku.

Název „Pod lípou“ byl inspirován slovinskou Wikipedií, i když se nabízela také klasická „hospoda“, kterou mají např. v latinské Wikipedii.

Potřebuji…	Kam jít?
…se vyjádřit ke konkrétnímu článku.	→ Diskusní stránka článku
…pomoci s něčím na Wikipedii.	→ Potřebuji pomoc
…pomoc správce, kterou nezastane jiný wikipedista.	→ Nástěnka správců
…řešit neshody či spory s jiným wikipedistou.	→ Řešení sporů
I don't speak Czech. • Ich spreche kein Tschechisch. • Je ne parle pas tchèque. • No hablo checo. • Я не говорю по-чешски. • 我不会说捷克语	→ Embassy • Botschaft • Ambassade • Embajada • Посольство • 大使馆

V diskusích pod lípou prosím dodržujte následující pravidla

• Dodržujte pravidla slušnosti, která umožňují příjemnou a efektivní spolupráci. Wikipedisté jsou lidé, kteří vytváří Wikipedii dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Předpokládejte dobrou vůli, neútočte a buďte k sobě zdvořilí.
• K pochopení principů tvorby Wikipedie si přečtěte Často kladené otázky, Pět pilířů, Pravidlo, Konsenzus, Nezaujatý úhel pohledu, Encyklopedie a Co Wikipedie není.

Přidat nové téma		Vyberte si lípu…						skočit na konec
Hlavní hlavní debatní stůl [přispět]	Práva autorská práva na Wikipedii [přispět]	Pravidla o pravidlech Wikipedie [přispět]	Technika technické záležitosti [přispět]	Návrhy nápady na vylepšení [přispět]	Oznámení nástěnka novinek a událostí [přispět]	Setkání setkávání wikipedistů naživo	Spolek o české pobočce Wikimedia ČR [přispět]	U krbu živé, leč slušné debaty na okraj [přispět]	Sestřičky podobné debaty na sesterských wikiprojektech

Kdo by měl po zavedení Dočasných účtů vidět IP adresy?

Dočasné účty nahrazují IP adresy nepřihlášených uživatelů novým jedinečným identifikátorem. Po zavedení této změny budou IP adresy nepřihlášených editorů pro veřejnost skryty. Tuto změnu provádíme proto, abychom posílili naši podporu bezpečnosti a soukromí a zajistili, že se naši přispěvatelé budou i nadále cítit bezpečně.

Na druhou stranu ale v některých situacích potřebují IP adresy nepřihlášených editorů vidět k efektivnímu výkonu své práce uživatelé, kteří chrání wiki (bojují proti spamu, vandalismu, obtěžování atd.). Pro vyvážení těchto potřeb chceme dle našich pravidel i nadále umožnit některým uživatelům přístup k IP adresám dočasných účtů, a to na základě níže popsaných postupů.

Před zavedením dočasných účtů na české Wikipedii (později v tomto roce) potřebujeme vyjasnit, kdo uvidí IP adresy dočasných účtů. Rádi bychom vás požádali o názory.

Problém

V současné době je toto uživatelské právo automaticky uděleno uživatelům, kteří:

1. jsou uživateli s rozšířenými právy (např. správci, revizoři, globální správci, stewardi – další příklady naleznete v zásadách).
2. nemají rozšířená práva, ale jejich lokální účet je minimálně 6 měsíců starý a v lokálním projektu provedli minimálně 300 editací.

Náš problém se týká pouze bodu č. 2. Tyto hodnoty jsme zvolili před nasazením dočasných účtů na jakoukoli wiki. Ukázalo se však, že tyto minimální hodnoty jsou poměrně nízké a že pro aktéry s nekalými úmysly je stále příliš snadné získat přístup k IP adresám dočasných účtů. Obavy v tomto směru jsme slyšeli od více komunit, včetně těch z první pilotní skupiny. Chceme, aby dočasné účty smysluplně zlepšily soukromí editorů, proto musíme být více restriktivní, než tuto funkci zavedeme na wiki s velkými komunitami.

Po konzultaci dalších možností se správci, členy komunity z některých pilotních wiki a členy komunity aktivními na anglickém Discordu bychom rádi získali vaši zpětnou vazbu, než provedeme nějakou změnu.

Náš nový přístup

Navrhujeme, aby uživatelé bez rozšířených práv mohli o právo zobrazit IP adresy dočasných účtů požádat a administrátoři nebo správci by rozhodli, zda jim ho udělí. Naším cílem je důsledněji omezit přístup k IP adresám pouze na ty, kteří jej potřebují.

Změna bude vyžadovat manuální lidskou práci, ale odhadujeme menší zátěž, než kdybychom práva nadále udělovali automaticky.

Až dočasné účty nasadíme na více wiki, můžeme vyhodnotit dopad a podle potřeby upravit náš přístup.

Jak to bude fungovat

• Pokud bude uživatel bez rozšířených práv potřebovat zobrazit IP adresy dočasných účtů, bude muset podat žádost o přidání do skupiny „Temporary account IP viewers“. Žádost budou vyřizovat správci (místní komunity budou moci o procesu rozhodnout) nebo stewardi (pro wiki bez místních administrátorů).
• Systém bude vyžadovat, aby měl uživatel alespoň 300 editací a účet starý alespoň 6 měsíců. Správci a stewardi nebudou moci přidělovat přístup k IP adresám dočasných účtů pro uživatele, co tato kritéria nesplňují. Jedná se o minimum a doporučujeme komunitám – zejména těm větším – aby prosazovaly vyšší mezní hodnoty. Na základě připomínek komunit, které dočasné účty pilotovaly, doporučujeme jako hraniční hodnotu alespoň 600 editací.
• Uživatel, který vyřizuje žádost, zkontroluje, zda uživatel žádající o právo splňuje požadavky a zda žádost řádně zdůvodnil. Samotné uživatelské právo bude uděleno prostřednictvím Special:UserRights.
• Uživatelé, co se budou starat o přidělování práv, budou zároveň řešit i jejich odebírání.

Upozorňujeme, že požadavky na přístup k funkci IP Info budou shodné s požadavky na přístup k IP adresám dočasných účtů.

Další možnosti, které jsme zvážili

Zvažovali jsme řadu možností, včetně: Udělení práva pouze uživatelům s rozšířenými právy. Výhoda: Z hlediska bezpečnosti uživatelů je to ideální řešení, protože přístup budou mít pouze uživatelé, kteří byli prověřeni komunitou. Nevýhoda: Je to příliš restriktivní. Na patrole jsou často aktivní uživatelé bez rozšířených práv. Pokud to uděláme, zvýšíme zátěž na uživatele s rozšířenými právy v rámci patroly. Zvýšení mezní hodnoty počtu editací a/nebo stáří účtu. Právo by se stále udělovalo automaticky. Výhoda: Technicky jde o jednoduchou změnu. Nevýhoda: Riziko, že se k dočasným IP účtům dostanou nepoctiví editoři, je stále vysoké. Uživatel se špatnými úmysly může pomocí automatizovaného nástroje nebo skriptu dosáhnout jakéhokoli mezního počtu, ať už je jakkoli vysoký. Zároveň se tím ztíží editorům na menších projektech jednajících v dobré víře možnost získat tento přístup prostřednictvím standartního editování.

Naše otázky pro vás

• Řeší nový návrh dostatečně obavy o ochranu soukromí?
• Existují nějaké důsledky pro vaši komunitu, o kterých bychom měli při práci na těchto pravidlech vědět? Rádi bychom je aktualizovali během 2–3 týdnů.

V nadcházejících týdnech se opět ozveme s dalšími aktualizacemi a materiály o dočasných účtech a souvisejících funkcích.

Ještě jednou děkujeme všem, kteří nám s projektem pomáhají. Pokud se chcete o projektu dozvědět více, přečtěte si příspěvek na Difu (česky), navštivte naši projektovou stránku a často kladené dotazy. Přihlaste se k odběru newsletteru, abyste zůstali v kontaktu. Děkujeme! (Translated by Janbery) NKohli (WMF) a SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 12. 3. 2025, 00:25 (CET)

Vzhledem k tomu, že v celé dosavadní historii Wikipedie má přístup k údajům o IP adresách prakticky kdokoli, mi přijde i to údajně nízko nastavené kritérium 6 měsíců a 300 editací stále jako zřetelný posun. Ale případně by se to dalo spojit se skupinou prověřených, což se už teď přiděluje na požádání/doporučení, a nikoli automaticky. --Bazi (diskuse) 12. 3. 2025, 01:05 (CET)

@Bazi: Tak ono to bylo asi vymyšleno jako prevence proti oknitidě a podobným neduhům. My zatím nejsme vazalové Putinostánu (i když některým nejmenovaným politikům by krvavé rubly jistě nesmrděly), takže bych nebezpečí zneužití osobních údajů viděl na české Wikipedii jako obecně nízké.

Jinak celá ta akce byla poněkud zbytečná, když na Vás vyběhne varování, kdykoli jste nepřihlášený, a registrace je velmi jednoduchá. Ale bohužel ve světě, kde lidi zažalují fastfood, protože jim nebylo jasně řečeno, že káva může být horká, se usoudilo, že se podobnému přenesení zodpovědnosti nelze vyhnout. A vymyslel se koncept problematičtější než status quo, co mohu posoudit, tak asi i pro "anonymní" přispěvatele samotné. Každopádně se s tím holt budeme muset naučit žít... Osobně vnímám jako rozumné odkrývání IP adres pro nějakou skupinu důvěryhodnějších uživatelů, například pro prověřené uživatele. --OJJ, Diskuse 12. 3. 2025, 07:25 (CET)

Ano, rozumím tomu, že v jiných oblastech může být ta situace ošemetná, zatímco u nás se to riziko nemusí prozatím jevit vysoké (uvidíme na podzim). Právě proto, že jsme prozatím nezaznamenávali ve větším měřítku potíže tohoto typu, bych utahoval šrouby jen pozvolna. Jinak souhlasím i s tím, co zmiňuje Herigona - pokud by snad to oprávnění mělo být nastaveno jen pro uživatelské skupiny typu správci, arbitrům by nejspíš taky mohlo náležet. --Bazi (diskuse) 12. 3. 2025, 10:34 (CET)

Správci a arbitři určitě. Spíš než pro prověřené uživatele bych to viděl užitečné pro patrtoláře / revertéry. --JAnD (diskuse) 12. 3. 2025, 13:00 (CET)

@JAn Dudík: Nebo to bude ta nová uživatelská skupina přidělovaná správci dle uvážení. Pracovně ji nazývám "revizoři z Temu". :-D --OJJ, Diskuse 12. 3. 2025, 14:29 (CET)

Dobrý den. Baziho návrh mi přijde rozumný. Ovšem v případě, že by zůstal okruh omezen na výše uvedené okruhy uživatelů (správci, revizoři, globální správci, stewardi), tak by tam patřili i arbitři. V každém případě to povede ke zvýšení zátěže komunity, což považuji za nešťastné = kdokoliv chce odstraňovat vandalismus (narazím na vandalismus - odstraním ho - podívám se na příspěvky pachatele - případně odstraním jeho další nevhodné editace), bude se muset přihlásit, zatímco k jeho páchání to nebude nutné; přihodí se mi to tak 1× ročně a většinou nepřihlášenému, ale takových editorů s dobrou vůlí můžou být stovky. ― Herigona (diskuse) 12. 3. 2025, 09:25 (CET)

@Herigona, Bazi: To vůbec není pravda, akorát se uživatel zamaskuje pod jakéhosi „anonymního medvěda“, jako třeba zde. Je tam ale jeden rozdíl. Podle veřejně dostupného [1]: Any time you publish an edit on Wikipedia or other sites hosted by the Wikimedia Foundation without logging into a registered account, a temporary account will be created for you. This account will automatically be given a username. A cookie will be set in your browser when the account is created. All subsequent edits by you will be attributed to the username assigned to this temporary account, even if your IP address changes. Tzn. jestli to chápu dobře, osobních údajů vlastně bude k dispozici ještě více než dneska, kdy jsou IP adresy separovány (a to se vyplatí, Horste). Ale opět, neočekávám, že by to přinášelo zrovna v naší komunitě problémy. To je spíš věc Ruska a takových necivilizovaných zemí. Navíc se to dá snadno obejít (jako všechno). OJJ, Diskuse 12. 3. 2025, 09:47 (CET)

Žádné obavy o ochranu soukromí na naší wiki ve vztahu k IP adresám jsem nikdy nezaznamenal. "Aktéři s nekalými úmysly" se na naší wiki nesnaží získávat seznamy IP adres dočasných účtů, naopak spíš IP adresy využívají, tato nová funkce jim tedy bude jen pomáhat. Pomůže tedy vandalům, PR agenturám apod. Proto by měla být hranice pro používání systému komunitou co nejnižší, tak aby škody z této nové funkce byly co nejnižší. --Jklamo (diskuse) 12. 3. 2025, 09:52 (CET)

Pokud už jde o to, aby bylo posíleno soukromí nepřihlášených uživatelů, jsem proti tomu, aby k právu zobrazit IP adresu vedla automatická cesta – tj. kritérium počtu editací a stáří účtu – bylo by to prašť jak uhoď, kdo by z nějakého důvodu po těch informacích bažil, cestu by si snadno našel. Takže bych tu hranici nastavil na nejnižší manuálně posuzovanou a udělovanou úroveň, a to práva prověřeného uživatele – takže v podstatě per varianta připuštěná Bazim výše.

Přisuzovat to až revertérům/patrolářům je za mě pozdě, protože právě než si člověk o tyto funkce požádá, musí nějakým způsobem sbírat zkušenosti z patroly. Zbytečně bychom tak prověřeným uživatelům angažujícím se v hlídání Wikipedie (a potenciálně budoucím PaR) znepřístupňovali informace, které mohou zefektivnit jejich práci a přehled nad vandalským děním – kdo je kdo, jestli je to recidiva (což by kvůli přímé vazbě na cookies nebylo nutně zjistitelné) atp.

A pokud bude navíc existovat uživatelská skupina výhradně s tímto právem, kterou budou moct správci přidělit manuálně (se softwarovým omezením, že žadatel musí mít nějaký počet editací atd.), tak si myslím, že to jistí všechny okrajové případy důvěryhodných členů patroly ze záhadných důvodů bez příznaku prověřeného uživatele. --Robins7 (diskuse) 12. 3. 2025, 14:29 (CET)

Z návrhu, že by vznikla další uživatelská skupina, jejímž účelem je zvýšení efektivity práce na patrole, čímž se překrývá s patroláři a revertéry (které samy o sobě taky mají překryv), a tím i nutnost zavedení nových procedur (stránka s pravidly, prostor pro žádosti atd.), moc nadšený nejsem. Byl bych spíš pro přesunutí do balíčku jedné z těchto / obou skupin, neboť se přidělují se souhlasem komunity.

Jinak souhlasím s Herigonou, že i arbitři by toto měli mít v balíčku svých oprávnění automaticky.

Maskování samotné by bylo spíš triviální změnou (i když do systému vnáší další entropii), nicméně v té sadě novinek je jedna zásadnější: Záznam o IP adrese použité v době každé úpravy bude uložen po dobu 90 dnů po úpravě. Jinými slovy žádné oprávnění nám už nebude poskytovat výpis (anonymní) činnosti z dané IP adresy / rozsahu starší 3 měsíců, údaje v databázi už prostě nebudou. To je věc, která podle mě dosavadní zvyklosti naruší nejvíce. Ale je to i příležitost se podívat, jestli už některá pravidla/doporučení nejsou zastaralá a dává smysl na nich lpět. --Matěj Suchánek (diskuse) 12. 3. 2025, 17:51 (CET)

Jednoznačně od skupiny prověření uživatele a výše, tj. prověření uživatelé, patroláři, revertéři, správci, arbitři, byrokrati a nevím, kdo ještě. Zkrátka všechny funkce, které jsou "nějak manuálně" přidělené... Přidělávat si práci s nějakým ručním přidělováním, to snad ne.

Jinak též sdílím "určitou skepsi" k této funkci... Co je podstatné, jak píše kolega Matěj Suchánek, možnosti zákroků proti vandalům se díky "skartaci po třech měsících" ještě ztíží... Takže ve "jménu blaha" k "světlým zítřkům" (berte s nadsázkou, i když :-)). --VasekPav (diskuse) 12. 3. 2025, 22:35 (CET)

Jenom si ještě dovolím tu "určitou skepsi" více rozebrat. Co zabrání tajným službám, pokud budou chtít, infiltrovat se jako správci, patroláři, prověření uživatelé atd. do wikipedie? Nic, vždyť jsou na to cvičeni... A my tu rozhodně nejsme cvičeni na to, abychom takové krtky odhalovali. A možná budou mít i nějaké ty technické možnosti, jak tady ty dočasné účty "přelstít"... --VasekPav (diskuse) 12. 3. 2025, 23:00 (CET)

Zatím se ukazuje, že Wikipedie je pro tajné služby spíše složitá na pochopení, než že by byly vycvičeny na infiltraci. --2A00:102A:401C:4B1C:1:0:7989:182C 28. 4. 2025, 14:15 (CEST)

Důvodem zavedení je asi ochrana osobních údajů, protože IP je osobní údaj, který někdy může umožnit identifikaci konkrétní osoby. Akorát mají bohužel sedm let zpoždění, protože GDPR je účinné už od roku 2018, nevím proč. --2A00:102A:5027:E6C7:1:0:F41C:2B87 30. 4. 2025, 22:03 (CEST)

Asi jsem to s těmi tajnými službami přehnal, ale pointa, že to akorát ztíží práci proti vandalům, či nějaké jiné další činnosti (viz výše kolega Matěj Suchánek) a k "ničemu" jinému to nebude (viz výše kolega OJJ), za tou si stojím :-). --VasekPav (diskuse) 30. 4. 2025, 22:11 (CEST)

Ahoj, thanks for your comments! I'm analysing the discussions of all the communities we've asked, and soon we will let you know what the next steps will be.

On a side note, I wanted to clarify our motivation. Temporary accounts aren't designed to be specifically against regimes or secret services. It's just a matter of changing standards for privacy online, and risks for individual users as well as the Foundation. Děkuju, --SGrabarczuk (WMF) (diskuse) 7. 4. 2025, 02:49 (CEST)

Archivace vybraných externích článků

Ahoj, nejpozději do 24. 3. zmizí z webu cs-dopravak na nátlak Škodovky pár článků (dle redakce se jedná o střet názorů, ne o protiprávní jednání). Web je často používán jako zdroj, proto by bylo dobré ty články co nejrychleji nechat zarchivovat na webarchivu pro případné budoucí využití. Nemám s tím ale zkušenosti, proto o to prosím kohokoliv jiného. Jedná se o:

• https://www.cs-dopravak.cz/spolecnosti-ze-skupiny-skoda-group-zadaji-o-opravu-clanku-na-cs-dopravakovi/ – Vysvětlující článek (ten zatím nejspíš nezmizí, ale pro jistotu by ho chtělo archivovat také)
• https://www.cs-dopravak.cz/prodej-ekovy-skodovce-naklady-na-stredni-udrzbu-stouply-o-1028-i-dil/
• https://www.cs-dopravak.cz/prodej-ekovy-skodovce-naklady-na-stredni-udrzbu-stouply-o-1028-ii-dil/
• https://www.cs-dopravak.cz/prodej-ekovy-skodovce-naklady-na-stredni-udrzbu-stouply-o-1028-iii-dil/
• https://www.cs-dopravak.cz/komentar-skoda-electric-prevzala-cegelec-ziskava-know-how-i-monopol/
• https://www.cs-dopravak.cz/skoda-predala-ostravskemu-dp-posledni-tramvaje-39t/

Dokumenty rovněž zveřejněné na webu s datem odstranění 24. 3.:

• https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Vyzva-k-oprave-clanku-ze-dne-11.11.2025_Redigovano.pdf
• https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Clanek-Komentar-s-vyznacenymi-pozadavky-zmen.pdf
• https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Vyjadreni-k-vyzve-c.-1-ze-dne-2.12.2024.pdf
• https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Vyzva-k-oprave-dalsiho-clanku-ze-dne-18.11.2025_Redigovano.pdf
• https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Vyjadreni-k-vyzve-c.-2-ze-dne-12.12.2024.pdf
• https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Opakovana-vyzva-k-oprave-clanku-ze-dne-11.3.2025_Redigovano.pdf

Díky, --MIGORMCZ (diskuze) 19. 3. 2025, 20:27 (CET)

Teď se dívám, že už to na archivu je. Tedy je ta moje žádost už mimo (při prvním hledání na mobilu cca před hodinou jsem to tam z nějakého důvodu nenašel). --MIGORMCZ (diskuze) 19. 3. 2025, 20:42 (CET)

@MIGORMCZ: Webarchiv je toto: Webarchiv. Je to služba Národní knihovny České republiky, která lidem zpřístupňuje archivované stránky. Ukládat zde veřejnost nemůže, Webarchiv sám si rozhoduje, co uloží a kdy. Je ale možné stránky k ukládání doporučovat, to se dělá prostřednictvím tohoto formuláře. Webarchiv tomu může nebo nemusí vyhovět. Některé z článků na Československém dopravákovi ve Webarchivu byly, ty, které nebyly, jsem prostřednictvím formuláře doporučil k uložení (ještě v době, kdy články existovaly). Ale asi už to k ničemu nebude, protože články byly smazány.

Spíše jsi měl ale na mysli známější Internet Archive. Do toho veřejnost ukládat může. Napříště to můžeš dělat sám, je to velmi jednoduché, dělá se to na této stránce, kam stačí zkopírovat odkaz a kliknout na tlačítko SAVE PAGE. Články zde již uloženy byly, pro jistotu jsem je uložil ještě jednou (ještě v době, kdy články existovaly), aby tam byly skutečně celé, včetně obrázků a připojených dokumentů PDF. Zároveň jsem je taky uložil do archivu Archive.today. I zde je ukládání velice jednoduché, stačí na této stránce vložit odkaz do políčka My url is alive and I want to archive its content a kliknout na tlačítko save.

(Odpověď dopíši později.) --Marek Genius (diskuse) 12. 4. 2025, 22:54 (CEST)

@MIGORMCZ: Dopsáno:

První uvedený odkaz smazán nebyl. Jen na konci článku byly odkazy k prokliknutí, a teď už se prokliknout nedají. Jinak je článek pořád stejný.

Dalších pět odkazů dle slibu smazali v pondělí 24. 3. 2025. Tedy nesmazali je o půlnoci, ale někdy odpoledne nebo večer. Respektive minimálně první článek (druhý uvedený odkaz), ten ještě v pondělí odpoledne fungoval, ale v úterý večer již nikoliv, jak se lze přesvědčit v Internet Archive.

Kupodivu jsem ale zjistil, že v rozporu s příslibem nesmazali PDF s výzvami k opravě atd. Ta jsou pořád dostupná. Tak buď teprve mají v plánu je smazat, je možné, že jejich redakčák (používají WordPress) je nastaven na konkrétní datum, kdy to smaže, a nebo vůbec neví, že je nesmazali. A nebo to ví, ale je jim to fuk. Každopádně jsou všechna dostupná zde:

• https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Vyzva-k-oprave-clanku-ze-dne-11.11.2025_Redigovano.pdf
• https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Clanek-Komentar-s-vyznacenymi-pozadavky-zmen.pdf
• https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Vyjadreni-k-vyzve-c.-1-ze-dne-2.12.2024.pdf
• https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Vyzva-k-oprave-dalsiho-clanku-ze-dne-18.11.2025_Redigovano.pdf
• https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Vyjadreni-k-vyzve-c.-2-ze-dne-12.12.2024.pdf
• https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Opakovana-vyzva-k-oprave-clanku-ze-dne-11.3.2025_Redigovano.pdf

Při té příležitosti jsem zjistil, že i původní články se pořád nalézt dají. Články na jejich webu jsou vždy dostupné v normální verzi a ve verzi pro tisk. A smazali jenom normální verzi, ale verze pro tisk je pořád dostupná! Viz zde:

• https://www.cs-dopravak.cz/prodej-ekovy-skodovce-naklady-na-stredni-udrzbu-stouply-o-1028-i-dil/?posttopdf=35705
• https://www.cs-dopravak.cz/prodej-ekovy-skodovce-naklady-na-stredni-udrzbu-stouply-o-1028-ii-dil/?posttopdf=35724
• https://www.cs-dopravak.cz/prodej-ekovy-skodovce-naklady-na-stredni-udrzbu-stouply-o-1028-iii-dil/?posttopdf=35747
• https://www.cs-dopravak.cz/komentar-skoda-electric-prevzala-cegelec-ziskava-know-how-i-monopol/?posttopdf=35520
• https://www.cs-dopravak.cz/skoda-predala-ostravskemu-dp-posledni-tramvaje-39t/?posttopdf=36692

Doufám, že jsem neprozradil něco, co jsem neměl. --Marek Genius (diskuse) 4. 5. 2025, 21:29 (CEST)

Odkazy tedy už archivovány byly, přesto jsem se je pokusil uložit (archivovat) ještě jednou, pro jistotu, aby byly včetně všeho. Uložil jsem je do Internet Archive (pokud to šlo, tak i screenshoty) a zároveň do Archive.is (tam se screenshoty ukládají automaticky).

Webarchivu jsem je doporučil, ale zatím je neuložil. Dva z odkazů již ve Webarchivu byly, ty jsou dostupné, ovšem Webarchiv většinu stránek zpřístupňuje jen z prostorů knihovny, tedy to nejde z domova jako u Internet Archive. Kdo to bude chtít vidět, musí si do Národní knihovny zajet.

Udělal jsem k tomu přehlednou tabulku:

Odkazy

Původní odkaz	Dostupnost	Verze pro tisk	Snapshot v Internet Archive	Screenshot v Internet Archive	Archive.is (snapshot i screenshot)	Webarchiv
https://www.cs-dopravak.cz/spolecnosti-ze-skupiny-skoda-group-zadaji-o-opravu-clanku-na-cs-dopravakovi/	dostupné bez odkazů na konci článku	zde	zde	zde	zde	neuloženo
https://www.cs-dopravak.cz/prodej-ekovy-skodovce-naklady-na-stredni-udrzbu-stouply-o-1028-i-dil/	smazáno	zde	zde	zde	zde	neuloženo
https://www.cs-dopravak.cz/prodej-ekovy-skodovce-naklady-na-stredni-udrzbu-stouply-o-1028-ii-dil/	smazáno	zde	zde	zde	zde	neuloženo
https://www.cs-dopravak.cz/prodej-ekovy-skodovce-naklady-na-stredni-udrzbu-stouply-o-1028-iii-dil/	smazáno	zde	zde	zde	zde	neuloženo
https://www.cs-dopravak.cz/komentar-skoda-electric-prevzala-cegelec-ziskava-know-how-i-monopol/	smazáno	zde	zde	zde	zde	uloženo
https://www.cs-dopravak.cz/skoda-predala-ostravskemu-dp-posledni-tramvaje-39t/	smazáno	zde	zde	zde	zde	uloženo
https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Vyzva-k-oprave-clanku-ze-dne-11.11.2025_Redigovano.pdf	pořád existuje	není	zde	neuloženo	uložený je jen začátek	neuloženo
https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Clanek-Komentar-s-vyznacenymi-pozadavky-zmen.pdf	pořád existuje	není	zde	neuloženo	uložený je jen začátek	neuloženo
https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Vyjadreni-k-vyzve-c.-1-ze-dne-2.12.2024.pdf	pořád existuje	není	zde	neuloženo	uložený je jen začátek	neuloženo
https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Vyzva-k-oprave-dalsiho-clanku-ze-dne-18.11.2025_Redigovano.pdf	pořád existuje	není	zde	neuloženo	uložený je jen začátek	neuloženo
https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Vyjadreni-k-vyzve-c.-2-ze-dne-12.12.2024.pdf	pořád existuje	není	zde	neuloženo	uložený je jen začátek	neuloženo
https://www.cs-dopravak.cz/wp-content/uploads/2025/03/Opakovana-vyzva-k-oprave-clanku-ze-dne-11.3.2025_Redigovano.pdf	pořád existuje	není	zde	neuloženo	uložený je jen začátek	neuloženo

Dopsáno, to je všechno. --Marek Genius (diskuse) 4. 5. 2025, 21:50 (CEST) Oprava rozbité tabulky (pryč dvojtečky). --Marek Genius (diskuse) 4. 5. 2025, 21:54 (CEST)

Co s podivnými údaji co skáčou do šablon z Wikidat

Obecně se domnívám že infoboxy by se měly užívat mnohem střídměji než je zvykem a čerpání z Wikidat taktéž, ale chápu že každý nesouhlasí. Ale čím dál tím víc nacházím hesla kde čerpá z Wikidat úplné nesmysly: třeba heslo Abrahám kde je infobox vyplněn tak jako šlo o dobře doloženou historickou osobnost. Máme tu rok narození a úmrtí (a že se dožil 174 let, s žádnou zmínkou o tom že je to jen tradiční, biblické, podání, nikoliv nějaký obecně uznávaný fakt), místo úmrtí „Hebron nebo Kanaán“ (jedno je město, druhé území), spoustu jmen v anglickém přepisu, devět odkazů na Genesis (bez uvedení přesného místa, za to každý jako se zvláštním číslem refu) a tak dále. Kromě toho ten infobox vypadá šíleně.

Navíc jak může zdrojovat Wikidaty? Chceme tedy po čtenáři aby přešel na jiný WikiProjekt až tam našel referenci? Nemáme mít referenci přímo v článku? A když se pak člověk podívá na zdroje na Wikidatech nalezne tam zdroje jako „anglická Wikipedie“. Krásné zdrojování kruhem.

Dá se nějak zabránit tomu aby se v heslech objevovaly tyhle neozdrojované a zavádějící nesmysly? --Crinkly.sun (diskuse) 27. 3. 2025, 09:28 (CET)

Tak s první větou nesouhlasím zcela zásadně. Infoboxy by měly prioritně tahat data z Wikidat. Databáze Wikidata je ke shromažďování encyklopedicky relevantních dat přece určena. Ale samozřejmě že údaje ve Wikidatech by měly být řádně zdrojované. Zdrojovat Wikipedií je nesmyslné, to souhlasím, a když se s tím potkám, mažu to a pokud možno nahrazuji skutečným zdrojem. Pokud údaj z Wikidat přesto není vhodný pro infobox, pak je možné jej přepsat textově přímo v infoboxu. A co se týče vzhledu infoboxu v hesle Abrahám, tak vypadá naprosto v pohodě, přesně tak jak má. --KPX8 (diskuse) 27. 3. 2025, 09:36 (CET)

Samozřejmě že jsou typy článků kam infoboxy patří a mají tahat informace z wikidat (města, státy, velká část osobností, filmy, apod.), ale pro mnohá „měkká“ témata vedou k zavádějícím výsledkům. Cokoliv jehož popis je záležitost „tradice“ nebo spekulace se nehodí uvádění „tvrdých dat“: biblické postavy, božstva, ale také třeba pokrmy. Jaký má být „skutečný zdroj“ na data narození a úmrtí Abraháma když to není historická postava a Bible letopočty neuvádí? A kdyby uváděla máme tam opravdu mít že se Abrahám dožil 175 let? Nemůžeme přeci rezignovat na fakt že že různé zdroje mají různou váhu.

Údaje se dají přepsat přímo v infoboxu, ale v takových případech je často nejlepší údaj „neznámé“. Nebylo by lepší tam ten údaj prostě nemít vůbec. K tomu jak vypadá nějak slušně vypadající infobox bych doporučil podívat se třeba na anglickou Wikipedii, ale i ostatní Wikipedie mají infoboxy které nenutí data z Wikidat a jsou mnohem decentnější. --Crinkly.sun (diskuse) 27. 3. 2025, 09:53 (CET)

Na Wikidatech jsem u Abraháma přidal „neznámé datum narození“ a „neznámé datum úmrtí“ jako preferované hodnoty. Smazal jsem Kanaán, to vzniklo ze zmatečného anglického úzu psát „Hebron, Canaan“ ve smyslu Hebron v Kanaánu. Doplnil jsem české štítky u vnoučat, kde chyběly. Problém s nepřebíráním kapitoly a verše v referenci jsem dal pod technickou lípu. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 3. 2025, 12:27 (CET)

@Crinkly.sun Kolego, považuji za poněkud nešťastné, když otevřete širší debatu o infoboxech určitých osob a aniž byste počkal na závěr diskuse, předěláte článek, který uvádíte jako příklad. A to navíc víceméně antisystémové a v rozporu s dosavadní diskusí. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 3. 2025, 14:50 (CET)

@Crinkly.sun Souhlasím s kolegou @Matěj Orlický - to přepsání infoboxu nebylo takhle dohodnuto. Radili Vám to kolegové, že máte když tak vzít infobox - postava, a primárně se snažit o nápravu dat na Wikidatech. --KPX8 (diskuse) 27. 3. 2025, 15:22 (CET)

A díval jste se na Infobox Postava? Jak je tenhle infobox vhodný pro biblickou postavu a jak řeším mnou zmíněné problémy?

Já považuji za nešťastné že se tu odpovídá na něco trochu jiného než se ptám a že preferujeme Wikidata nad Wikipedií bez opory v pravidlech i zvyku na ostatních Wikipediích. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 07:31 (CET)

Nikdo žádnou věcnou námitku proti iboxu Postava zde nepředstavil.

Preferujeme Wikidata. Je absurdní po 12 letech tvrdit, že to nemá oporu v pravidlech a zvyklostech. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 08:04 (CET)

Nikdo ani neuvedl důvod proč by šablona měla být lepší. Každopádně : „Infobox - postava může být použit pro vytvoření charakteristiky fiktivní osoby určitého díla nebo série.“ Biblické nebo třeba mytické postavy nejsou v pravém smyslu fiktivní, jedna část parametrů v tomto infoboxu se pro ně nehodí, zbytek je stejný jako u infoboxu osoba. Kde je ta výhoda?

Má oporu ve zvyklostech (nebo dokonce pravidlech) zákaz vyplňovat infoboxy ručně? Čemu ublíží pokud je infobox u hesel typu Abrahám ručně? Navíc je absurdní tvrdit že pokud se něco dělá 12 let takže se z toho stalo pravidlo. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 08:56 (CET)

Jsou to postavy fiktivní, v pravém smyslu, a padlo to v diskusi opakovaně.

Nikdo nemluví o zákazu, ale je i zde v diskusi potvrzený konsensus, že se nedostatky mají primárně řešit úpravou položky Wikidat. Tedy je legitimní se bavit o tom, zda v případě Abraháma lokálně nezamezit uvádění vnoučat, protože to by se systémově řešilo obtížně. Ale není důvod lokálně přebíjet další vytýkané parametry, které jsem už vzorově upravil v položce Wikidat. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 09:39 (CET)

To jak je infobox pojmenován ovšem stejně nic nemění na tom jaké obsahuje parametry.

Nikdy jsem netvrdil že by se neměla upravovat špatná data na Wikidatech, ale tvrdím že nemůže nikoho nutit pracovat na dvou projektech místo na jednom. A že ručně vyplněný parametr není nijak méněcenný oproti automaticky vyplněnému. V zásadě u každého typu článku se vždycky objeví položky infoboxu o kterých je legitimní diskutovat jak je přesně vyplnit.

V každém případě infobox s více než dvaceti refy obsahující prostý odkaz santiebeati.it, „více na Wikidatech“ nebo opakované reference pod různými refy rozhodně není vzorový. Jestli se komunita myslí že vzorový přesto je tak se v tom dál rýpat nebudu. Jsem ale rád že jsem se alespoň dozvěděl že tu žádný zákaz vyplňovat infoboxy ručně není. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 10:26 (CET)

Nikdo vás nenutí řešit problémy přednesené v případě Abraháma. Pokud je však řešit chcete, je nezbytné se věnovat i WD. Ručně vyplněný parametr je méněcenný pokud to lze vyřešit na Wikidatech. Komunita si myslí, že tam, kde to jde, se mají přebírat data z WD. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 10:37 (CET)

„Ručně vyplněný parametr je méněcenný pokud to lze vyřešit na Wikidatech.“ Nemáme takové pravidlo ani doporučení a nejsem si ani vědom že by to někdy padlo v nějaké širší diskusi. Rozhodně to není žádná pravda tesaná do kamene o které se nesmí diskutovat jak se mi tu snažíte tvrdit. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 10:50 (CET)

Máme takové pravidlo, i když možná ne někde takto explicitně napsané. Opakovaně vám tu kolegové psali, že přednostně se má přebírat a upravovat na WD. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 11:06 (CET)

Myslíte třeba jak napsal kolega Jklamo „pokud se konkrétní přebírání nelíbí, stačí vyplnit lokálně.“? Já taky nejsem na Wikipedii žádný nováček a za těch 12 let Wikidat jsem si žádné, jakkoliv implicitně formulovaného, pravidla o kterém hovoříte nevšiml. Proběhla tedy o tom nějaká širší diskuse? Proč tedy vůbec existuje možnost lokálního zadávání když se to podle vás nesmí? --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 11:27 (CET)

Viz Wikipedie:Wikidata/Přebírání do infoboxů, pokud se konkrétní přebírání nelíbí, stačí vyplnit lokálně. --Jklamo (diskuse) 27. 3. 2025, 10:07 (CET)

Díky! Nevěděl že jde přidat nevyplněný parametr a tím se přebírání z Wikidat přebije. Samozřejmě to neřeší že tu máme díky wikidatům statisíce zavádějích údajů (či rovnou přímo špatných údajů), ale aspoň něco. --Crinkly.sun (diskuse) 27. 3. 2025, 11:23 (CET)

Pro biblické postavy by se asi měl používat Infobox - postava a ne Infobox - osoba. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 3. 2025, 10:21 (CET)

U Abraháma je nejen infobox vyplněn jako by šlo o reálně existujícího člověka s na rok přesně známými daty narození a úmrtí, on je i článek psán jako by šlo o skutečnou, nefiktivní, osobu. --Jann (diskuse) 27. 3. 2025, 10:30 (CET)

Snad byste tam nechtěl mít POV nějakého extrémního protestantského proudu, které je v rozporu s katolickou vírou a dokonce i se samou Biblí. /s --Matěj Orlický (diskuse) 27. 3. 2025, 10:59 (CET)

Souhlasím s názorem, že infoboxy by měly přednostně načítat údaje z Wikidat, a pokud je nějaký údaj chybný, měl by se opravit tam. Jen v případech, kdy údaj může být správný, ale jen jeho implementace do českého článku působí podivně, bych to řešil nějakou lokální úpravou.

Wikidata samotná samozřejmě nemůžou být zdrojem ve smyslu WP:VZ, jsou na tom podobně jako Wikipedie samotná, jíž nelze zdrojovat. Ovšem údaje ve Wikidatech lze zdrojovat klasickými referencemi jako na Wikipedii, jen to tedy dosud není úplně přívětivě řešené. Takže údaj na Wikidatech má být ověřitelný, mohl-li by být předmětem pochybností.

Údaje v infoboxech, ať už se načítají z Wikidat, nebo jsou vyplněné lokálně, by stejně jen měly představovat stručné shrnutí nejzákladnějších údajů, které dále v článku mohou a mají být rozvedeny, vysvětleny a případně opatřeny citací zdroje. Takže pokud je nějaký údaj v infoboxu v podstatě správný, ale potřeboval by dovysvětlit kontext, nechť je tak učiněno v hlavním těle článku. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2025, 11:26 (CET)

To že je nějaký zdroj uveden na Wikidatech (často dost pochybný) neřeší že na Wikipedii uveden není. Podle mne to silně ohrožuje věrohodnost Wikipedie že zdroje jsou „někde jinde“ a to jinde je pro běžného čtenáře poněkud schované a navíc silně nepřehlené.

„Takže pokud je nějaký údaj v infoboxu v podstatě správný...“ V takovém případě souhlasím. Ale máme tu spíše opačný případ, na Wikidatech je údaj, třeba i ozdrojovaný akceptovatelným zdrojem, ale sám o sobě je zavádějící. Rok narození a úmrtí v případě Abraháma je v tomto případě velmi typickým příkladem. --Crinkly.sun (diskuse) 27. 3. 2025, 12:04 (CET)

To je spíš technická otázka implementace do infoboxů. U některých údajů se reference zobrazuje i na Wikipedii, je-li uvedena na Wikidatech. Potíž je spíš v tom, že tam často bývá uvedena třeba jen URL zdroje, což pak při zobrazování nevypadá moc dobře. Ale věřím, že postupným vývojem dospějeme ke stavu, kdy budou na Wikidatech reference vyplňovány plnohodnotně a na Wikipedii se budou taky plnohodnotně zobrazovat. Dočasným řešením je to, že infobox obsahuje zmínku, že některé údaje mohou pocházet z Wikidat, včetně odkazu na tamní položku. Ověření tak je umožněno, i když ne úplně snadno přímo v článku. Ostatně mnoho článků trpí naprostým nezdrojováním a potřebovaly by řešit naléhavěji než údaje, které mají zdroj uveden alespoň na Wikidatech.

Vy Abraháma označujete za "velmi typický příklad", já ho naopak vnímám jako zcela mimořádnou a ojedinělou záležitost. V tématech, kterými se zabývám, obvykle nacházím údaje v podstatě správné, případně jsou tam občas nějaké zmatky, které je prostě potřeba vyřešit, a to úplně stejně jako zmatky na Wikipedii samotné. Nevidím proto důvod k panice. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2025, 12:48 (CET)

Je to samozřejmě o tématu. Já se tu zabývám hlavně mytologií a podobným věcmi kde se namísto faktů pracuje s tradicí a spekulacemi. U těch je snaha vtěsnat je do infoboxu většinou kontraproduktivní. U témat jako jsou běžné biografie nebo zeměpisné objekty jen ten problém samozřejmě marginální. --Crinkly.sun (diskuse) 27. 3. 2025, 12:57 (CET)

Už to tu zaznělo výše, že pro tuhle fikci se pak nejspíš nehodí infobox osoba, ale infobox postava. Nemá cenu snažit se tvářit, že smyšlená postava má nějaké narození nebo úmrtí, to uznávám. A je vhodné to řešit na úrovni zvolení a nastavení příslušného infoboxu, aby zobrazoval takové údaje, které jsou pro dané téma skutečně relevantní. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2025, 13:21 (CET)

V čem je lepší infobox postava? --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 09:05 (CET)

Třeba v tom, že nekopíruje tolik dat z WD? --Zagothal (diskuse) 28. 3. 2025, 10:06 (CET)

Totéž se dá, jak jsem zjistil v téhle diskusi řešit prázdným paramterem. Ale kolegové tvrdí že nekopírovat data z WD, ať už jakkoliv, je špatně. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 10:10 (CET)

Dívejte Abrahám není doložená osobnost. Jediné zdroje o něm jsou náboženské texty. Takže mu více odpovídá ta postava i tímto. (Použito takto třeba v Ašer.) A nikdo neřekl, že se musí vždy kopírovat informace z WD. Ale že je to standardní. Máme mnoho infoboxů, kde to přepisujeme. --Zagothal (diskuse) 28. 3. 2025, 10:18 (CET)

Uvádí vámi kritizované údaje (narození, úmrtí, věk) jako „informace o postavě“, ne jako fakta o (historické) osobě. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 10:22 (CET)

Můj primární důvod založení diskuse byla otázka přebírání z Wikidat, kritizované údaje byly jen příkladem toho jak ne vše lze vtěsnat do nějaké tabulky.

Infobox postava nijak neřeší rozpor mezi tím že Bible žádné letopočty neuvádí, ale že přesto uvádí Abrahámův věk a že existují tradice či spekulace (z kterých čerpala Wikidata) které mu určují rok narození a úmrtí. Takové nejednoznačnosti se podle mne nejlépe řeší prostým neuváděním v infoboxu (patří do těla hesla), ale tohle řešení je z nějakého důvodu považováno za špatné. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 10:35 (CET)

Vy jste nevytýkal rozpor s biblí, ale to, že je Abrahám prezentován jako dobře doložená historická osobnost. To ibox Postava řeší. A řeší i tento nově přednesený problém: Je tam položka První výskyt: Genesis, tedy je zřejmé, že informace o postavě mohou pocházet i z dalších výskytů, tedy z pozdějších zdrojů. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 10:49 (CET)

Mohl jste si všimnout že moje výtky měli širší charakter, prosím nepřekrucujte moje slova:

„Samozřejmě že jsou typy článků kam infoboxy patří a mají tahat informace z wikidat (města, státy, velká část osobností, filmy, apod.), ale pro mnohá „měkká“ témata vedou k zavádějícím výsledkům. Cokoliv jehož popis je záležitost „tradice“ nebo spekulace se nehodí uvádění „tvrdých dat“: biblické postavy, božstva, ale také třeba pokrmy.“ --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 10:53 (CET)

Cituji, čím jste diskusi otevřel. Nejsou to měkká témata, to že měl Abrahám syna Izáka je tvrdší fakt než údaj o počtu obyvatel. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 3. 2025, 11:28 (CET)

Oukej, pojďme se bavit konkrétněji na diskusi u stránky Abrahám o konkrétních problémech protože jinak skončíme v diskusi o tom kdo co řekl nebo neřekl. Dal jsem vám tam ping protože užití šablony postava tam vedlo dost k zajímavému výsledku. --Crinkly.sun (diskuse) 28. 3. 2025, 11:39 (CET)

Editujte na Wikidatech s odvahou. --frettie.net (diskuse) 27. 3. 2025, 12:57 (CET)

A není nějaký systém, který by kruhové reference zdrojované "viz enwiki" z wikidat nezobrazoval/patřičně označil? Centrálně nebo infobox od infoboxu... --Chrz (diskuse) 27. 3. 2025, 14:20 (CET)

Souhlasím, to by bylo fajn. Ta otázka zdrojování mne na tom zaujala nejvíce. Rád bych, aby se v českém článku a v českém inforámečku objevovaly přednostně české zdroje.--Tchoř (diskuse) 29. 3. 2025, 08:59 (CET)

Zdrojovat údaje v infoboxu by se v ideálním případě nemělo vůbec. Protože by ideálně všechny měly být uvedené i se zdrojem v hlavním těle článku. Pokud je údaj v infoboxu v rozporu s článkem, je to špatně. Pokud ovšem je údaj uvedený pouze v infoboxu, i to je špatně. --Bazi (diskuse) 29. 3. 2025, 10:02 (CET)

Zdroje snad primárně kvalitní, ne? Bez ohledu na místo a jazyk.

Já osobně jsem rád, že ne všechno z IB je v hlavním článku, viz třeba "Mezinárodní identifikace ISO 3166-1 705 SVN SI

MPZ SLO

Telefonní předvolba +386", z clanku Slovinsko. --Pavouk (diskuse) 29. 3. 2025, 12:55 (CET)

Máte pravdu. Na začátku asi byla idea, že centralizovaná data budou přesná, že se budou přebírat informace z jiných databází a tím budou ještě přesnější, ale ono to ve výsledku tak není. Wikidata jsou tak složité, že je neumí vyplnit správně ani běžný uživatel - tisíce nuancí, těžko se v tom každý orientuje. Klidně by se tedy mohlo přebírání dat do některých šablony vypnout. --Juandev (diskuse) 5. 5. 2025, 08:56 (CEST)

Bohužel musím říci, že data v infoboxech spisovatelů z wikidat jsou často velmi zmatečná. Jsou tam evidentní chyby, cizojazyřné texty atp. Já osobně tyto texty nahrazují často svými. --Chalupa (diskuse) 11. 4. 2025, 23:26 (CEST)

@Crinkly.sun, @KPX8, @Matěj Orlický, @Zagothal, @Bazi: Hledal jsem, v jakém pravidle nebo nápovědě se píše o lokálním zadávání versus datech z Wikidat a našel jsem jen Wikipedie:Wikidata/Přebírání do infoboxů#Lokální zadávání versus Wikidata, kde se píše: „Obvykle se před údajem z Wikidat upřednostňuje lokální údaj, pokud je dostupný (např. {{Infobox - osoba}}), ale existují výjimky (např. parametr počet obyvatel v šabloně {{Infobox - česká obec}}).“ Ač mě to samotného překvapilo, tak tímto rozporuji tvrzení, že přednost se má dávat údajům z Wikidat – je to přesně naopak, přednost mají mít lokální údaje. Na druhou stranu je to stránka z roku 2017 (@Matěj Suchánek), takže možná by měla být aktualizována, protože mám taky dojem, že dnes se to již dělá trochu jinak. A otazná je i závaznost stránky, protože nemá status ani doporučení. --Marek Genius (diskuse) 4. 5. 2025, 16:12 (CEST)

Nikdy tomu nebylo jinak. Nicméně to popisuje „technický“ kontext implementace do infoboxů, který je v podstatě v souladu s principem minimálního překvapení – vyplním X, zobrazí se X.

Něco jiného je „upřednostňování“ coby subjektivní postoj každého uživatele – upřednostňuji v infoboxech údaje z Wikidat, protože se s nimi nemusím vyplňovat / lokální, protože nad nimi mám větší kontrolu.

--Matěj Suchánek (diskuse) 4. 5. 2025, 16:30 (CEST)

Ano, tenhle návod jsme nakonec také četl a proto mne také tak překvapila vehementní obhajoba zcela opačného postupu bez odkazu na zdroj. Každopádně stále si myslím že by měla mít kvalita a věrohodnost hesla na Wikipedii přednost nad touhou mít všechno pěkně natahané z Wikidat. --Crinkly.sun (diskuse) 4. 5. 2025, 16:33 (CEST)

@Crinkly.sun Teď tu Matěj Suchánek napsal, že je to technický aspekt fungování, nikoli návod, jak postupovat. --Matěj Orlický (diskuse) 4. 5. 2025, 17:24 (CEST)

Že je něco technicky umožněno implikuje že existují případy kdy je na místě takové funkce využít. Rozhodně to má větší relevanci než pravidlo, které by hovořilo o zákazu vyplňovat infoboxy ručně. To totiž neexistuje. --Crinkly.sun (diskuse) 4. 5. 2025, 17:37 (CEST)

Nikdo tady nepsal o zákazu vyplňovat infoboxy ručně. --Zagothal (diskuse) 5. 5. 2025, 09:16 (CEST)

Tady to znamená onu "technickou" přednost, tedy že pokud bude vyplněn lokální údaj, bude zobrazen on na úkor údajům z Wikidat. Neznamená to, že by se přednostně mělo všechno vyplňovat lokálně. (I když tuším, že někdy v těch pradávných počátcích to tak i chvíli vypadalo, že se přebíraná data upřednostňovala, ale na základě širšího komunitního kontextu bylo jednoznačně zvoleno toto řešení, kdy lokální údaj může přepsat to, co se tahá z WD.) --Bazi (diskuse) 5. 5. 2025, 00:08 (CEST)

Pravděpodobné složení české Wikipedie

Na březnovém wikisrazu v Brně jsme zahájili analýzu pravděpodobného složení české Wikipedie. Kromě vzorkování článků jsme provedli i dotazníkové šetření mezi účastníky srazu a sesbírali též některá anekdotická svědectví z archivu této diskuze (zde nejužitečnější vstupy přinesli @Draceane a @Gumideck, jimž tímto děkujeme). Výsledek analýzy vám nyní, k datu 1. dubna, s radostí přinášíme. Pro snazší představitelnost je obsah české Wikipedie znázorněn jako knihovna s policemi dle jednotlivých identifikovaných zásadních témat.

Lírpa! --Blahma (diskuse) 1. 4. 2025, 10:23 (CEST)

A když pořádně mákneme, do roka a do dne se nám ta severokorejská děvčata probojují o dvě police výš k nepálským biskupům :-) --Gumideck (diskuse) 1. 4. 2025, 21:18 (CEST)

Což by akorát mohlo vyjít k milníku 666 666. článku české Wikipedie. ;) --Bazi (diskuse) 1. 4. 2025, 21:40 (CEST)

Kéž by tento milník padl do roka a do dne :) Jdu hledat nepálského biskupa, kterého bych mohl přidat a přiblížit nás k tomu milníku :) --Stavrog (diskuse) 2. 4. 2025, 01:46 (CEST)

Tak jsem právě zjistil, že z toho složení wikipedie mě nejvíce baví ty zapadlé vesnice v Abcházii a že musím začít hledat ty severokorejské pornoherečky, které mi zatím utekly :) --Stavrog (diskuse) 2. 4. 2025, 01:45 (CEST)

Hlavně nepsat ty opravdu užitečné články, co tady ničí vyvážený obsah naši Wikipedie. Já jsem pro to vytvořit ten seznam křížků v polích, ten by mohl být dlouhatánský a hlavně bez zdrojů. --Chalupa (diskuse) 11. 4. 2025, 23:36 (CEST)

@Blahma Stydím se, že se věnuji okrajové skupině témat, půjdu do sebe a polepším se. Simpsonovi jsou už obsazeni, tak se pokusím dostat co nejvýš v tabulce samostatné články o jednotlivých dílech TV seriálu Ulice. Souhrnný článek Ulice (seriál) neposkytuje dost informací o ději a lidé po nich jistě touží. Dík za inspiraci a též děkuji předem za hojná poděkování --Svenkaj (diskuse) 13. 4. 2025, 10:40 (CEST)

A vám to opravdu připadá humorné, že jste z české wikipedie udělali snůšku bezcenných blábolů? (Nemluvě o tom, že tenhle „vtip“ měli na anglické wikipedii už v roce 2007) Co se tak třeba místo těchto „zbytných“ legrácek raději opravdu zamyslet nad kvalitou wikipedie a zkusit třeba diskutovat o tom, jak ji udělat užitečnější pro čtenáře? Myslím samozřejmě férovou diskusi bez zastrašování a umlčování oponentů, ale o to lidi jako Blahma sotva budou mít zájem. To už se raději za rok vytasí s aktualizovanou verzí téhle tabulky, doplněnou o nové trendy jako „filmy, které nikdo kromě režiséra neviděl“, „samojští ragbisté“ a „převraty v Burkině Faso“.--Hnetubud (diskuse) 25. 4. 2025, 20:53 (CEST)

Proč máte pocit, že čtenáři, které zajímá nemainstreamová kinematografie, pacifičtí sportovci nebo politická situace v západní Africe si nezaslouží, aby si tu o svém tématu něco přečetli? Máte pocit, že jen vaše témata jsou ta skutečně důležitá? No, takových lidí bude asi víc. Každý píše o tom, co ho zajímá a každý to určitě dělá proto, aby Wiki byla pro čtenáře užitečnější, takže asi není o čem diskutovat. Koukám, že přispíváte už 18. rokem, to jste si ještě nezvykl, jak to tu funguje? --Mattesák (diskuse) 25. 4. 2025, 21:19 (CEST)

O užitečnosti pro čtenáře se diskutuje v jednom kuse. Wikipedisti samozřejmě píšou primárně o tom, co zajímá je, a ne z nějakého pocitu, že musejí psát něco, kde se nejvíc zavděčí a nejvíc prospějí. Není to práce, je to koníček. U kterého je fajn se občas i zasmát. Vtip je samozřejmě recyklovaný, IMHO spíš úsměvný než vtipný, ale že ho někdo přišel rozcupovat, to mu najednou přidalo na vtipnosti ;P Mohla by se ještě udělat verze obrázku s položkami o čem se na Wikipedii nejvíc diskutuje :-D --Chrz (diskuse) 25. 4. 2025, 21:30 (CEST)

@Chrz Verze "o čem se na Wikipedii nejvíc diskutuje" ale samozřejmě necháme až na Dušičky :D --Gumideck (diskuse) 25. 4. 2025, 21:40 (CEST)

Tak já začnu psát asi taky něco jiného, protože to řekl Hnetubud. --Ajrocket1 (diskuse) 25. 4. 2025, 21:38 (CEST)

Mrzí mne, pokud jsem se vám aprílovým žertíkem netrefil do vkusu. Cílem bylo samozřejmě hlavně pobavit komunitu (občasné odlehčení a insiderovské vtípky jsou pro dobré fungování dobrovolnické komunity jako je ta zdejší velmi prospěšné – a důkazem, že to tentokrát k mé radosti zafungovalo, je několik desítek obdržených pozitivních ohlasů), ale určitě se pozornost takto získaná proměnila u čtenářů i v mírnou (sebe)kritiku (osobně také nejsem nadšen tím, že „opravdu užitečných článků“ je tu tak málo) a snad to i někomu posloužilo jako pošťouchnoutí – a to nejen k prostudování některých těch podivných zákoutí české Wikipedie, ale právě třeba i k zamyšlení se, co z těch „serióznějších témat“ by stálo za další práci. Pořád tu totiž máme ten zásadní problém, a sice že dobrovolníky z principu nikdo nemůže k psaní o něčem konkrétním donutit – takže se nám tu shromažďuje to, co se rozhodnou sami psát. Případní kritikové mají možnost sami psát na podle nich důležitá témata (to tady myslím děláme všichni) a volitelně se ještě snažit ostatní trochu směrovat – to bylo vedlejším cílem mého obrázku a rád bych věřil, že i vašeho komentáře k němu.

Inspiraci starým anglickým memem bezelstně přiznávám (dá se k ní dostat na jeden klik ze stránky na Commons); lokalizoval jsem ho letos do českých reálií právě proto, že to k mému podivení dosud nikdo jiný neudělal. Otázka, jak udělat Wikipedii užitečnější pročtenáře, prostupuje snad každým z brněnských wikisrazů, jejichž pořádání mi už po deset let komunita svěřuje; a vězte, že tam často zaznívají názory všelijaké a nevím přitom o nikom, kdo by se tam cítil umlčovaný nebo zastrašovaný (i když je to moderování někdy trochu fuška). Máte-li zájem, srdečně vás zvu se některého z příštích srazů zúčastnit; nebo můžete sám zde v on-line prostředí vyvolat a řídit takovou diskuzi, která podle vás identifikuje ty důležité směry činnosti wikipedistů a třeba i přiměje některé z nich se jimi ubírat – rád se do ní pak též zapojím. S pozdravem --Blahma (diskuse) 28. 4. 2025, 15:49 (CEST)

Nejčtenější články

Na hlavní stránce ve článku týdne je odkaz Nejlepší články • Dobré články • Další články týdne… V nedávné diskuzi o encyklopedické význačnosti bylo konstatováno, že nejlepší a dobré články mají svým rozsahem pod jedno procento všech článků Wikipedie pouze propagační charakter. V diskuzi se také objevila poznámka o věrohodnosti některých článků.  Denně navštíví  Wikipedii desetitisíce čtenářů a řada článků má stovky návštěvníků. Myslím si, že by velice prospělo propagaci Wikipedie, kdyby k odkazům na článku týdne přibyl odkaz na nejčtenější články, který by například zachytil TOP 100 aktuálně nejčtenějších článků. Nedovedu posoudit jak je toto pracné a jaký je názor komunity a tak to předkládám k všeobecné diskuzi. --Jiriskaloud (diskuse) 14. 4. 2025, 12:59 (CEST)

@Jiriskaloud: Existují věci jako https://cs.wikiscan.org/hours/24/pages, dá se na to přímo odkázat. Nevím, co na to @Bazi:, mně to přijde zbytečné (nejsme bulvár), ale asi to ničemu nevadí. Jen tedy u delších časových horizontů upozorňuji, že tam mohou vylézt věci, kterými se chlubit "nechceme". Jednou to tuším kdosi zpracoval a určité období byl nejnavštěvovanější článek o análním sexu. OJJ, Diskuse 14. 4. 2025, 13:28 (CEST)

Já bych to nedoporučoval. Jaký by byl účel - aby nejčtenější články byly čtené ještě víc? A souhlas s OJJ: mohly by tam vylézt články, které moc jako propagace Wikipedie neobstojí. --Xyzabec (diskuse) 14. 4. 2025, 14:28 (CEST)

Máme Wikipedie:Kronika/Nejnavštěvovanější články, kde jsou přehledy po jednotlivých letech. I tam je občas obtížné odfiltrovat návštěvnost různých nepřiznaných botů, je s tím celkem práce. Na enwiki existují týdenní reporty (en:Wikipedia:Top_25_Report), na kterých ale pracuje několik uživatelů. --Jklamo (diskuse) 14. 4. 2025, 15:01 (CEST)

Odpověď na několik připomínek: 1) článek nejčtenější články by měl na hlavní stránce stejný význam jako mají Nejlepší články • Dobré články. 2)Bohužel z doporučení, kde jsou informace o čtení článků, jsem si pro svoje amatérství nedokázal vytvořit TOP 100 za poslední týden. 3) Nemyslím si, že by bylo třeba složitého zpracování. Stačilo by uvést jen článek a počet sledovanosti, amatérský případ na místě 7. Ukrajina návštěvnost 579. 4)Nebezpečí, že se v seznamu občas objeví nějaký paskvil (např. anální sex) se nedá vyloučit, avšak blbci se občas objeví všude a tento článek ve Wikipedii již je. 5)A připomínka na závěr: Wikipedie je pro veřejnost, což potvrzuje denní návštěvnost hlavní stránky --Jiriskaloud (diskuse) 14. 4. 2025, 16:14 (CEST)

Jsem proti zařazení na titulní stranu. Aktuální sledovanost článku není zásluhou wikipedie (to není jako u sledovanosti influencerů), ale jiných aktuálních okolností ve společnosti či médiích, není proč se jí chlubit, navíc nemusí být právě vizitkou (vzpomeňme počátky Covidu-19 a kusé a encyklopedicky nevyvážené informace na wikipedii). --Petr Karel (diskuse) 14. 4. 2025, 16:50 (CEST)

Pro interní (?) účely tu máme ještě Wikipedista:MatSuBot/Návštěvy. --Harold (diskuse) 14. 4. 2025, 17:33 (CEST)

Jo, to je spíš interní záležitost (kód jsem ještě nikam nedal), kterou jsem vytvořil v reakci na příspěvek na Wikikonferenci. Ale shodou okolností je to v podstatě to, co by si přál navrhovatel, tedy TOP 100 za poslední týden. Nástroj Pageviews totiž poskytuje měsíční i denní výpisy, nicméně jeden denní výpis nám o současném trendu nic neřekne a na ten měsíční se musí čekat až jeden měsíc.

Z té stránky lze mimochodem vypozorovat, když už se tu řeší „problémová témata“, že v TOP 100 se dlouhodobě drží článek Pohlavní styk. --Matěj Suchánek (diskuse) 14. 4. 2025, 18:29 (CEST)

Nevím, kde jste došel k tomu údajnému konstatování z nedávné diskuse. Ale nepovažuji za nijak hodnotné k propagaci Wikipedie odkazovat na nejčtenější články. Nejlepší a Dobré články se propagují proto, že jsou to kvalitní díla. Články s největší návštěvností ale žádnou takovou kvalitu nevykazují. K propagaci už se používají jinde, např. v mobilní aplikaci se zobrazuje pět nejčtenějších článků dne. To by mohlo stačit. Rubrika Článek týdne ale, jak jsem vysvětlil, prezentuje kvalitní články, to je o něčem jiném. A propagujeme je takto, abychom zvýšili jejich návštěvnost a mohli se jimi pochlubit. Nejčtenější, jak už tu taky zaznělo, zvyšovat návštěvnost nepotřebují, jejich další propagace nedává smysl. --Bazi (diskuse) 14. 4. 2025, 17:34 (CEST)

Ještě tedy doplním, že se tak dá naopak zpopularizovat mezi lidi i nějaké okrajové, byť zajímavé téma (jako mě třeba zajímají osudy nějakého vyhynulého ptactva a zprostředkoval jsem českému čtenáři osudy zvířat, o nichž si jinak v rodném jazyce nemá moc šanci nic najít). A druhá věc, nejčtenější články lze samozřejmě vytipovat a snažit se je dotáhnout na DČ: u těch ptáků se to také v nezanedbatelné míře povedlo (Wikipedie:WikiProjekt_Ptáci/Nejdůležitější_články#10_nejnavštěvovanějších_článků_o_druzích_za_rok_2020). --OJJ, Diskuse 14. 4. 2025, 17:47 (CEST)

Zdůvodnění jsou fakt vtipná. Nečtěte to, co zajímá vás, čtenáře. Čtěte to, co zajímá těch 20 lidí, kteří píšou dobré/nejlepší články. Já bych tedy seznam nejčtenějších článků přivítal.--RomanM82 (diskuse) 14. 4. 2025, 18:16 (CEST)

Já když vidím ten seznam MatSuBot, tak bych moc nevítal, každopádně by to patřilo spíš do okna „Aktuality“. A nebo se tím seznamem inspirovat a do toho okna přidat Kulhavku a slintavku a blížící se svátky (Velikonoce, Květná neděle, Svatý týden), což je ale samozřejmě práce navíc, kterou musí někdo pravidelně dělat. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 4. 2025, 19:23 (CEST)

Možná by se to víc hodilo do komunitního portálu pro interní potřebu, jak už se tu o tom píše, než k propagaci navenek. Pak by se podle toho mohlo editorstvo řídit a pověnovat se vylepšování hojně navštěvovaných článků, jak by kdo chtěl. --Bazi (diskuse) 14. 4. 2025, 20:36 (CEST)

To je názor jiných, ale pokud by se o odkazu na HS uvažovalo, tak především odráží aktuální témata („Další aktuální témata…“), ne kvalitu, tedy určitě nepatří do prvního okna.

Jinak ten zájem o nadcházející svátky je myslím dlouhodobě patrný a vlastně by to asi šlo naprogramovat automaticky pomocí kalendáře těch nejvyhledávanějších svátků. --Matěj Orlický (diskuse) 14. 4. 2025, 20:52 (CEST)

S tím, že to určitě nepatří k ČT, souhlasím. Jinak co se týká svátků, to už je spíš zase věc rubriky kalendária, tj. připomenutí čehosi souvisejícího s určitými daty. To ani do těch aktualit moc nepatří, řekl bych. --Bazi (diskuse) 14. 4. 2025, 21:36 (CEST)

Sledovanost článků se dá poměrně snadno manipulovat směrem vzhůru. Stačí napsat jednoduchý počítačový program, který článek několikrát za sekundu načte. Viz třeba https://pageviews.wmcloud.org/pageviews/?project=cs.wikipedia.org&platform=all-access&agent=user&redirects=0&start=2018-01&end=2025-03&pages=Venu%C5%A1e_(planeta) - čtenost planety Venuše činila jednu dobu několik milionů shlédnutí měsíčně. A pokud budeme uvádět nejčtenější články na hlavní straně, tak zvyšujeme nebezpečí, že někdo bude čteností manipulovat buď aby nás trollil, nebo aby propagoval své oblíbené teorie a osobnosti. Takže já jsem proti tomu, abychom to moc zviditelňovali.--Jan Spousta (diskuse) 14. 4. 2025, 18:59 (CEST)

Takže jsme to nevyzkoušeli, ale víme, že to určitě nebude fungovat. Co si bych představoval, je odkaz na HS (ne seznam článků na HS, samozřejmě), na generovaný seznam. Nebo aspoň odkaz na spuštění skriptu na pageviews, když už nic. Aspoň by na HS bylo něco užitečného.--RomanM82 (diskuse) 14. 4. 2025, 19:57 (CEST)

Zdravím, jen podotknu, že mobilní aplikace toto za poslední dobu obsahuje, včetně grafu a počtu, kolik těch zhlednutí bylo. Zagothal (diskuse) 14. 4. 2025, 20:31 (CEST)

Děkuji všem za diskuzi k tématu, které jsem uvedl na počátku. Pokud vezmeme za základ, že odkaz na Nejlepší články • Dobré články • Další články týdne… slouží k propagaci Wikipedie, pak odkaz na Wikipedie:Kronika/Nejnavštěvovanější články by byl velice účinný a šlo by jej uveřejnit na hlavní stránce ve článku týdne, tak jak jsem navrhoval na počátku diskuze. --Jiriskaloud (diskuse) 15. 4. 2025, 13:30 (CEST)

Projevujete obdivuhodnou schopnost překrucování diskuse a ignorování velké části toho, co v ní skutečně zaznělo. --Bazi (diskuse) 15. 4. 2025, 13:46 (CEST)

Asi jsem četl jinou diskuzi k tom co jsem uvedl zcela na počátku. --Jiriskaloud (diskuse) 15. 4. 2025, 15:35 (CEST)

Patrně ano. OJJ: zbytečné, ale nevadí. Xyzabec: nedoporučuje. Jklamo: poukázal na rizika. Petr Karel: je proti. Harold: neutrální odkaz pro interní účely. Bazi: je proti. RomanM82: přivítal by. Matěj Orlický: moc by to nevítal. Jan Spousta: je proti. Zagothal: neutrální poukaz na funkci mobilní aplikace. Kde, prosím pěkně, jste z toho vyčetl to svoje "by byl velmi účinný a šlo by jej uveřejnit, jak jsem navrhoval"...? Já tu vidím podporu dosti mizivou. --Bazi (diskuse) 15. 4. 2025, 16:44 (CEST)

A já též nově proti. Nejčtenější články jsou zajímavé pro weby, kde je jedno, proč tam čtenáři konzumují content a co je zajímá za hlouposti, hlavně že se zdrží dostatečně dlouho aby se jim načetlo co nejvíc reklam. Pro Wikipedii by neměly být podstatné nějaké krátkodobé výkyvy v zájmu podle aktuálních (bulvárních) témat, už teď tu máme editory co si pletou encyklopedii s novinami a hrnou se do nových článků bez časového odstupu významnosti. Nikdo nezakazuje to nejčtenější interně mít k dispozici, ale jsem proti zviditelňování. --Chrz (diskuse) 15. 4. 2025, 17:12 (CEST)

Jedna věc je užitečnost odkazu, ale návštěvnost není jen u bulvárních témat. Když se tato ze seznamu odfiltrují, je poučný. Jsou tam věci z Aktualit, z nedávných úmrtí, je tam Titanic, protože bylo výročí, je tam Amyotrofická laterální skleróza kvůli prohlášení Erica Danea a výročí Grosse. Jsou tam velikonoční svátky. Je tam Karel IV. a Karel Čapek nebo zavináč, evidentně stálice. --Matěj Orlický (diskuse) 17. 4. 2025, 12:40 (CEST)

Když se odfiltrují, tak je poučný. Akorát že je nefiltrovaný a ukazuje realitu o které jsem mluvil. Lidi hledající prakticky totéž co zrovna letí mediálním prostorem. --Chrz (diskuse) 17. 4. 2025, 15:08 (CEST)

Ano, mobilní aplikace to normálně zobrazuje na hlavní stránce. Takže pokud diskutující míní své názory vážně, měli by taktéž brojit proti této funkci aplikace. Jinak je to z jejich strany dosti pokrytecké. --Plikous (diskuse) 17. 4. 2025, 12:01 (CEST)

Díky za pěkný argumentační klam. --Bazi (diskuse) 17. 4. 2025, 12:13 (CEST)

Netuším, kde vidíte argumentační klam. Já zase vidím mnoho argumentačně slabých názorů. --Plikous (diskuse) 17. 4. 2025, 14:32 (CEST)

Mně to přijde tak trochu jako whataboutismus (ale možná se najde i jiný princip). Tady se řeší hlavní stránka české Wikipedie, kterou ovládá a rozhoduje o ní česká wikikomunita, a vy do toho taháte jako "důkaz pokrytectví" (sic!) jakési svoje obvinění, že někdo dostatečně nebrojí proti čemusi jinému, co je jako funkce v globální aplikaci, kterou česká wikikomunita neovládá a nerozhoduje o ní. No, argumentační klam v tom vidět nemusíte, já ano. Navíc pokud to opravdu seriózně hodláte použít jako argument, tak mi to přijde jako klasické "na en wiki to tak mají". ;) Možná bylo lepší začít nějakým svým vlastním věcným argumentem, co chcete a proč to chcete, namísto takovéhoto útočení na čísi domnělé "pokrytectví". --Bazi (diskuse) 17. 4. 2025, 14:48 (CEST)

Asi jste to úplně nepochopil. Dost by byl přínosný názor diskutérů právě na tutéž funkci u mobilní aplikace. A to opravdu není něco, co by nesouviselo. Některé principy, které se tady uvádějí, jsou zcela analogické či totožné i ve vztahu k této aplikaci. A k tomu, že na „en wiki to tak mají“ (což ale není úplně tento případ), tak to je zcela validní argument, který se tu běžně používá a dost často dává smysl. Ale když někomu dojdou argumenty, tak na to musí poukázat, že je to jako špatně nebo co. --Plikous (diskuse) 17. 4. 2025, 15:29 (CEST)

Funkčnosti mobilní aplikace jsou celkem jedno, protože tuto aplikaci používá jen velmi malý podíl čtenářů, a sice navíc asi lidí poučených a Wikipedii blízkých, pro které je ta aplikace určena. Takže to není totéž jako hlavní strana, kam chodí široká internetová veřejnost.--Jan Spousta (diskuse) 17. 4. 2025, 15:46 (CEST)

No, vy jste prozatím nepředvedl argument žádný. Tak to jsme si nepomohli a nikam se neposunuli. --Bazi (diskuse) 17. 4. 2025, 19:16 (CEST)

Pokud si to myslíte. --Plikous (diskuse) 17. 4. 2025, 23:06 (CEST)

Myslím, že je to jasné. Hlavní stránka má návštěvnost 35 246, návštěvnost pod lípou je pouze 532, tedy v podstatě bezvýznamná. A zde je pouze 43 editorů (z nich se někteří diskuzí nezúčastňují). Více již nechci psát, protože jsem se již dostal do podezření, že bych chtěl dělat revoluci a ukázat na hlavní stránce, že dobrých a sledovaných článků s aktualizací trvající řadu let jsou tisíce. --Jiriskaloud (diskuse) 18. 4. 2025, 09:30 (CEST)

No, do "podezření, že chcete ukázat na hlavní stránce, že dobrých a sledovaných článků s aktualizací trvající řadu let jsou tisíce" jste se rozhodně nedostal. A to protože jste nic takového nenavrhl. A nepředvedl ani jediný takový článek. Co jste navrhl, je ukázat na hlavní stránce články nejčtenější: vesměs kvalitou průměrné nebo podprůměrné, některé nadprůměrné, některé mizerné...

Z vašeho návrhu cítím, že jste se nevzdal mylné myšlenky, že když je článek vyhledávaný čtenáři, tak je dobrý a kvalitní. No, může být, ale většinou není. Protože čtenost článku s jeho kvalitou souvisí jen málo (kvalita zvýší čtenost, možná i o desítky procent, ale nijak zásadně).

Ono už vaše názory, se kterými jste zahájil debatu (nejlepší a dobré články mají svým rozsahem pod jedno procento všech článků Wikipedie pouze propagační charakter a by velice prospělo propagaci Wikipedie, kdyby k odkazům na článku týdne přibyl odkaz na nejčtenější články) jsou mylné - Nejlepší a Dobré články mají i jiné důvody k existenci a hlavně odkaz na ně na Hlavní straně nemá za účel "propagaci wikipedie", ale "propagaci kvalitních článků" = přesvědčování čtenářů, že wikipedie je encyklopedie kvalitní a důvěryhodná. Odkaz na nejčtenější články by posílil čtenost i tak čtených článků, někdy dobrých, někdy nedobrých, užitek z toho není zřejmý.

Je myslím zřejmé, že při hodnocení pověsti a důvěryhodnosti wikipedie má hodně jeden čtený článek větší význam a váhu než několik tuctů článků téměř nečtených. Proto by mělo smysl mít odkaz na (dlouhodobě) nejčtenější články někde na wikiprojektu kvalita, ideálně i s nějakým hodnocením kvality, aby bylo vidět, které čtené (a tedy viditelné širokou čtenářskou veřejností) články potřebují polepšit, kde bude mít zvýšení kvality článku největší efekt ve vztahu k vnějšímu světu. Něco jako bylo uděláno kdysi před lety na Wikipedie:Pod lípou (oznámení)/Archiv 2010/01#Dlouhodobě nejčtenější články české Wikipedie, nebo jako Wikipedie:1000 nejdůležitějších článků/Seznam/1 a Wikipedie:1000 nejdůležitějších článků/Seznam/2. --Jann (diskuse) 21. 4. 2025, 16:09 (CEST)

Znaménko minus

Narazil jsem na určitou nesrovnalost ohledně používání znaménka minus. Dle Znaménka plus a minus#V počítačích je minus delší než spojovník, má svoji specifickou výškovou polohu a zapisuje se Alt+8722 (ten znak v tabulce v odkazu mi ovšem spíše připomíná pomlčku: – Alt+0150). Ona uváděná zkratka Alt+8722 mi navíc vyhodí toto: ↕. Dále dle tohoto je minus Alt+45 (-), což mi napíše stejný znak jako spojovník (-). To ovšem odporuje definici v prvním odkazu, kde je napsáno, že minus má být stejně dlouhé jako +. Tak kde je tedy pravda a jakou zkratkou pro levý Alt se má minus zapisovat? --MIGORMCZ (diskuze) 18. 4. 2025, 15:15 (CEST)

@MIGORMCZ: Znaménko minus je −, - je spojovník, – je pomlčka. Bohužel jsem však dosud nenalezl způsob, jak by šel správný znak minus na obyčejné české klávesnici počítače napsat. Před pár lety jsem prováděl v počítači určitou úpravu (tuším, že je to snad toto v Editoru registru Windows) a nyní jsem schopný napsat znak − po stisknutí následujících kláves za držení levého altu: +2212 (včetně toho plus). Případně lze v HTML znak minus zapsat jako − (−). --David V. (diskuze) 18. 4. 2025, 15:30 (CEST)

Zřejmě takto: Ve standardu Unicode je záměrně znak U+45 zároveň spojovník i mínus, aby záměnou nedocházelo k opticky nesnadno rozpoznatelným chybám. Později při rozšíření normy se zavedl typografický spojovník U+2010 a typografické mínus U+2212. --Matěj Orlický (diskuse) 18. 4. 2025, 16:22 (CEST)

Navboxová plachta

Jedná se sice o jeden konkrétní případ, ale může nést znaky, které si možná vyžádají širší posouzení, takže to otvírám zde. Dlouhodoběji tu máme navbox Šablona:Rusko-ukrajinská válka, který už je sám o sobě svým rozsahem neskromný, ale rozvíjí se dlouhodobě a většina odkazů je modrých, snad nějakou hodnotu má. Včera nám tu ale vznikl nový navbox Šablona:Ruská invaze na Ukrajinu, založený uživatelem StephenzJehnic, který je tedy po mém soudu naprosto extrémní a zároveň ve značné většině obsahuje jen červené odkazy. A teď se tu poustupně objevil v mnoha článcích, přičemž za až absurdní případ považuji Eurovision Song Contest 2023 (apod.). Základní otázky: může vůbec taková plachta plnit užitečnou navigační funkci, což má být jejím hlavním užitkem? Nemá to být spíše už na kategorizaci článků nebo jiných nástrojích, jako jsou seznamy, časové osy konfliktu apod.? A i když chápu, že jakousi souvislost ta pěvecká soutěž s rusko-ukrajinskou válkou má, měly by se skutečně vytvářet takové navboxy zahrnující až takto široký okruh vzájemně propojených článků? (Chápu, že na enWiki to tak mají, ale aspoň je to plné modrých odkazů, a ani tak mi to nepřijde praktické.) --Bazi (diskuse) 21. 4. 2025, 20:08 (CEST)

Mazat. Od toho máme kategorie, nebo spíš celé skupiny kategorií s desítkami podkategorií. Spousta článků, přičemž mnohé s tématem souvisejí jen volně, pokud vůbec. Kdyby se stejným způsobem vytvořil navbox o druhé světové válce, nebo dějinách Česka nebo rostlinách, tak by obsahovaly - bez nadsázky - deset tisíc položek. Resp., pokud existuje dostatek článků, tak lze takové plachty rozdělit na tucet nebo dva tucty snesitelně velkých navboxů.

Pro ilustraci mého pohledu na věc na příkladu navboxů v článku Druhá světová válka: {{Velké kampaně druhé světové války}} je navbox optimální, {{Fašismus}} je přijatelný, {{Druhá světová válka}} už je na mě moc velký a přemýšlel bych jak ho rozdělit. A taky je nepřehledný.

Na enwiki ohledně navboxů - z mého pohledu - blázní s nepřiměřeně obřími plachtami, které bychom neměli přejímat. --Jann (diskuse) 21. 4. 2025, 20:49 (CEST)

Nedávalo by smysl ten druhý a delší navbox předělat na portál? Pak by mi to přišlo využitelné. Samozřejmě, s názvem který odpovídá nějaké interní logice. Aktron (✆|✍) 21. 4. 2025, 21:28 (CEST)

To by asi mohla být vhodnější forma. I když i nadále by většina odkazovaných článků neexistovala, takže by to byl do značné míry spíš portál pro interní potřebu rozvoje článků (pokud vůbec má česká Wikipedie kapacitu a ambice jít ve všech těch tématech takto do hloubky). Je otázka, jestli by ten portál - když už - neměl vzniknout už na úrovni celé Rusko-ukrajinské války, jako máme koncipovaný ten starší navbox. Ale protože nemám ambice ten portál tvořit, tak bych to nechal spíš na úvahu toho, kdo by se chtěl do něčeho takového pouštět. --Bazi (diskuse) 21. 4. 2025, 21:37 (CEST)

Pro potenciální potřeby interního rozvoje článků (i když taktéž pochybuji o těch kapacitách a ambicích k dané hloubce) se spíše hodí Wikiprojekt, kde by taková šablona jako podstránka pro editory, které téma zajímá, klidně mohla být. Portál je pro interní potřeby zbytečný. --Jklamo (diskuse) 22. 4. 2025, 11:28 (CEST)

Přestřelený navbox na smazání. V takovém rozsahu už neplní navigační funkci, tj. rychlou orientaci v jednom tématu. Pokud zde se smazem nevyjádří souhlas zakladatel@StephenzJehnic:, pak to optimálně řešit DOSem.--Kacir 22. 4. 2025, 10:21 (CEST)

Zdravím, v rámci ulehčení situace všem stranám souhlasím se smazáním. --StephenzJehnic (diskuse) 22. 4. 2025, 10:32 (CEST)

Díky za reakci. Vzhledem k vložení do 146 článků pinkám správce s boty@OJJ, Harold:, jestli by se smazáním navboxu, neodmazali i botem šablonu. Díky. --Kacir 22. 4. 2025, 10:59 (CEST)

Díky Vítu Karáskovi za smazání šablony z článků. --Kacir 22. 4. 2025, 14:59 (CEST)

Vyřešeno výskyty vymazány. --JAnD (diskuse) 22. 4. 2025, 15:10 (CEST)

Také tobě díky. Při náhodné kontrole jsem registroval jen Tengoblinjkacz-bot. --Kacir 22. 4. 2025, 15:29 (CEST)

Pomůcka při zakládání rozcestníků

Při zakládání rozcestníků se přirozeně vyhledává z už existujících článků. Pak je možné využít cizojazyčné rozcestníky. Je ale možné nějak vyhledávat i mezi červenými odkazy? Myslím, že by to usnadnilo práci při zakládání nejen z hlediska většího rozsahu rozcestníku, ale i pro kontrolu, zda neexistuje nějaká chybná duplicitní položka. Nejspíš takové vyhledání lze pomocí existujících nástrojů, ale to mi přijde uživatelsky nepřívětivé, a proto budu rád za radu. --Otaznick (diskuse) 23. 4. 2025, 14:07 (CEST)

Dá se hledat ve Wikidatech, když štítek položky na Wikidatech je obvykle stejný jako název článku (bez rozlišovače). Tohle najde všechny položky se štítkem Josef Novák, tohle všechny položky se štítkem Josef Novák, které jsou lidmi, a tohle všechny položky se štítkem Josef Novák, které mají článek na české wiki (koukám tedy hned, že v příslušném rozcestníku čtyři chybí). --Jklamo (diskuse) 23. 4. 2025, 15:47 (CEST)

Dá se vylistovat jenom prvních 5000 nejodkazovanějších neexistujících stránek, zde. Bohužel je to na produkčních wiki technicky omezeno kvůli výkonu. Takže ano, funkční řešení musí spoléhat na „externí nástroje“, tedy pokud tak lze vhodný dotaz nad replikou produkční databáze, provedený třeba prostřednictvím webového rozhraní Quarry nebo z příkazové řádky na zájemcům přístupném vývojářském serveru Toolforge, vůbec nazvat (je to prostě jenom jednorázové spuštění toho, co by si jinak zdejší instalace MediaWiki musela dlouhodobě udržovat aktuální neustále). Potenciální přínos chápu. --Blahma (diskuse) 28. 4. 2025, 13:41 (CEST)

Moravskému znaku neodpovídající grafika rozšířená v heslech

Všiml jsem si při bližším pohledu, že v šabloně Data státu/Moravské markrabství je po léta používána grafika, která jednak ne zcela odpovídá moravské orlici, a pak, že i přes dřívější upozornění je to pořád (při pozornějším pohledu) nedodělek - "dle Javory". Obrázek jsem proto nahradil "oficiálnějším" - "dle Jiřího Loudy". V historii změn si můžete přečíst několik postřehů k věci a protiargumentů. Poslední změnou, kterou jsem udělal, jsem vyšel vstříc potřebě "mít tam Javoru". Argument pro něj použitý při revertování "Loudy" byl třeba tento: "Tato vlajka je bližší skutečnosti". :-) :) :) Nahrál jsem tedy její dokonalejší verzi. Výhodou toho obrázku konečně pro tuto chvíli je, že při tom malinkém zobrazení vychází zřetelnost šachování (kostiček) o něco lépe než "Louda".

Při vytvoření té šablony před lety byl ovšem nahrán jiný problematický obrázek, kterého jsem si všiml kdysi, a nyní v historii změn šablony, na který (a jeho souputníka z roku 2018) je třeba upozornit: 1) Banner of the Margraviate of Moravia.svg, 2) Lesser coat of arms of the Margraviate of Moravia (Wenceslaus II).svg, 3) Coat of arms of the Margraviate of Moravia (Wenceslaus II).svg. Je dále například v hesle Moravské markrabství, v galerii. Protože: Toto je absurdní, i kdyby diskutér tvrdil, že je to dle středověkých vzorů, tak proč je trup "obdélníkový" a zobák bílý?! Dle čeho (jakého rukopisného originálu) to překreslil? Ani šachování není čtvercované, ale šindelované/obdélníkové. Toto lze napadnout, jako naprostý zmetek, a z hesel odstranit.

Tělo (trup) je do očí bijící obdélníček ... děs. Pařáty zlaté/žluté, ale proč zobák bílý/stříbrný ... Určitě to není jihlavský kodex Gelnhausen, který se nejčastěji cituje jako nejstarší vexilologické zobrazení. Ano, u třetího souboru je uváděn Codex Manesse (Codex Manesse, UB Heidelberg, Cod. Pal. germ. 848, fol. 10r, König Wenzel von Böhmen (= Vaclav II.) - odkaz vede na soubor Codex Manesse Wenzel II. von Böhmen.jpg. A ta příšerná tyrkysová (zelenomodrá), to není modrá. Základní barvu musí poznat a popsat i dítě. Ne nějaké rádoby odstíny, ty tam nemají co pohledávat!--Pavel Fric (diskuse) 23. 4. 2025, 20:12 (CEST)

Bylo by prosím možné opatřit příspěvek náležitými odkazy? Kdo má kde dohledávat, o čem že je řeč? --Bazi (diskuse) 23. 4. 2025, 20:16 (CEST) Díky za doplnění. --Bazi (diskuse) 23. 4. 2025, 21:22 (CEST)

Díky za povšimnutí, ale doporučuji překreslit vlajku ve vektorovém programu a nahrát ji jako svg. Již teď mi přijde vlajka pixelovitá a ve vektoru bude více detailnější. --Winecko (diskuse) 23. 4. 2025, 22:07 (CEST)

Dobrý den, přiznám se, že jsem ten revertační spor u šablony moc nepochopil. Loudovo vyobrazení heraldických figur je používané i v aktuálních státních symbolech a jako výhodu vnímám i jednodušší provedení kresby. Javora je v různých záhybech více dekorativní, což pro zobrazení v miniatuře není výhodou. Osobně bych se tedy rovněž přiklonil spíše k Loudově variantě.

Jinak ano, uvedené problematické kresby moravských symbolů jsou heraldicky opravdu mimořádně špatné. Velice nízkou kvalitu heraldické kresby bych viděl jako dostatečný důvod pro jejich stažení z Wikipedie. Aspoň o něco kvalitnější zpracování je v těchto případech nezbytné. --Krabiczka (diskuse) 23. 4. 2025, 22:38 (CEST)

Přiznám se, že tzv. Loudova verze se mi jeví dost hranatá a asi je vhodná právě do toho těsného čtyřhranného prostoru státního znaku, případně pro specifický tvar štítu, zatímco tzv. Javorova verze mi přijde tak nějak "svobodnější v rozletu" a pro použití na vlajce vhodnější. Ale to řeším jen ten celkový tvar, ne nějaké další detaily. Jinak obecně mám za to, že znak je definován svým popisem, takže jakékoli ztvárnění odpovídající popisu by mělo být použitelné a není nutno ctít jakousi "oficiální" podobu toho či onoho autora, protože nijak oficiální není. Proto mi ta revertační argumentace @ThecentreCZ "toto není historická moravská vlajka. obsahuje znak Jiřího Loudy z roku 1992" nedává moc smysl. --Bazi (diskuse) 26. 4. 2025, 15:06 (CEST)

Oproti PNG verzi této moravské vlajky à la Javora (ta orlice byla v roce 2018 využita i v dalším PNG souboru, který byl aktualizován v roce 2022 - namísto červených dásní byly použity oranžové?: Banner of the Margraviate of Moravia.png, který využívá pár hesel) soubor JPG kromě odstranění (zapomenuté) přesahující čáry (šachovnice) řeší jinak oblast hlavy orlice. Byly smazány červené dásně, nad okem se vytvořil malý prostor mezi okem a korunou. Koruna u PNG verze vypadá, jako kdyby na ni někdo šlápl. Proto byl jeden lístek malinko zvětšen, aby vypadal kulatější.

Neřeší se oko, které by se ideálně nedotýkalo zobáku a koruny. Pokud by se s tím zahýbalo, vypadalo by to, jako kdyby tato moravská orlice dostala ránu pěstí.

Moravská orlice Jiřího Loudy je oproti této grafice jinde. Ovšem Antonín Javora má jiný styl. Větší rozmanitost co do počtu dostupných řešení vnímám kladně. --Pavel Fric (diskuse) 27. 4. 2025, 17:52 (CEST)

Ale proboha – proč? – někdo v roce 2025 ukládá znaky jako JPEG nebo PNG? Začal bych tím, že to mají být všechno vektory... — Draceane ^diskuse_příspěvky 27. 4. 2025, 18:19 (CEST)

Dobrý den, mně šlo spíš o otázku heraldické kresby a jejího použití obecně. Propracované detaily jsou vhodné u znaků a heraldických figur, u nichž předpokládáme zobrazování v dostatečné velikosti a rozlišení, aby tyto detaily byly pohledově patrné a funkční. Tam samozřejmě rozmanitost stylů není vůbec na překážku, ostatně styl heraldických kreslířů se často liší opravdu zásadně. U miniaturních zobrazení heraldických figur a znamení je naopak vhodnější použít jednodušší styl kresby, protože takový bude v malém zobrazení srozumitelnější.

A ano, jak píše @Draceane, u nového obsahu by byla lepší vektorová grafika, ať je zajištěna přítomnost vizuálního obsahu v kvalitní podobě. --Krabiczka (diskuse) 27. 4. 2025, 18:23 (CEST)

Prostě ať se tedy drží Loudy (ostatně tak je moravská orlice ve vlajkách krajů čili stejný princip obdélníkového pole se zákonnou figurou). Vše ostatní (Javora atd.) jsou možná výtvarná stylizace, jak se komu líbí. Ale nesmí být graficky ošklivá a vyloženě chybná (šindelování obdélníky místo šachování čtverci, zobák ve špatné tinktuře a tak dále a tak podobně). --Pavel Fric (diskuse) 29. 4. 2025, 14:40 (CEST)

Z podobného soudku: Symboly Středočeského kraje uvádějí jedno ztvárnění vlajky, Symboly_krajů_České_republiky#Středočeský_kraj trochu jiné, ale hlavní je, že to odpoví popisu, a je například jedno jak moc a odkud ta orlice plamení. --Chrz (diskuse) 27. 4. 2025, 19:55 (CEST)

Uživatel Chrz často pobaví. V prvním případě - jsem to před časem spravil. Ve druhém uváděném případě, nuž, neodpovídá to popisu. :-), resp. to patrně nestačí k tomu, abychom přinesli znázornění symbolů Středočeského kraje, jak jsou veřejnosti známy. :-) Totiž, v tomto případě nás nemusí ani tak zajímat plamínky. Podívejme se radši, protože perisonia jsou různá, co uvádí Středočeský kraj na svých stránkách za znak a za vlajku, tj. co považuje za své symboly. Registr komunálních symbolů: Středočeský kraj ((lipové) perisonium); proti tomu je u plamenné orlice chybné použít "slezské" perisonium. --Pavel Fric (diskuse) 27. 4. 2025, 21:11 (CEST)

"černá plamenná orlice s červenou zbrojí a stříbrným perizoniem". Žádné další detaily uvedeny nejsou, žádné úhly, jaké to má svírat, žádné informace o rudosti té červené barvy, tvaru plamínků, sklonu hlavy, nic takového. Popis je krátký, cokoliv co teď podle zadání namaluju a šoupnu do článku bude platný (kus) znaku a vlajky. Takže hádám že i to o moravském znaku bude jen snůška. --Chrz (diskuse) 27. 4. 2025, 21:26 (CEST)

Tak některé věci jsou definované individuálně v tom popisu, některé pak můžou být věcí heraldických a vexikologických zvyklostí, takže není nutno je detailně vypisovat přímo v popisu, protože znalý člověk je uvážlivě uplatní, zatímco laik by se o to možná raději neměl pokoušet. Podobně jako to asi platí v kdekterém oboru, třeba stavbu svého domu bych si nechtěl dělat sám, a to ani kdybych k tomu dostal kompletní plán a dokumentaci - prostě je k tomu potřeba člověk, který ví, co je čím míněno, když se tam píše nebo zakresluje to či ono. Mimochodem lépe než hledět na webové stránky kraje, by bylo zapátrat v oficiálním registru, protože pro potřeby webové prezentace by samozřejmě mohl být onen popis jakkoli upravený nebo zjednodušený. Ale zdá se, že v tomto případě odpovídá. Závazný je ale vždy popis (blason), zatímco vzorové vyobrazení nemusí být. --Bazi (diskuse) 27. 4. 2025, 22:10 (CEST)

Např. na francouzské Wikipedii existuje wikiprojekt Projet:Blasons, který se na to zaměřuje a v jeho rámci už vzniklo opravdu velké množství znaků na Commons, tam taky existuje speciální šablona pro popis znaků atd. --Bazi (diskuse) 27. 4. 2025, 22:35 (CEST)

Pokud vaše kresba bude odpovídat popisu, potom ano. Pokud nebude, tak ne. --Pavel Fric (diskuse) 28. 4. 2025, 11:08 (CEST)

Zákonný blason u středočeské plamenné orlice popisuje jen stručně: "stříbrným perizoniem". Čili neuvádí žádné trojlisty apod., ale ani také nepředpisuje žádný středový kříž, jako výslovně popisuje a zobrazuje zákon u perisonia slezské orlice "se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem" Proto na vyobrazení symbolů Středočeského kraje nemá mít plamenná orlice perisonium zcela shodné s perisoniem orlice slezské, které je charakteristické především oním křížkem uprostřed. Samozřejmě jinak je libovolné, jak je středočeské perisonium kresebně tvarováno a čím dekorativně ukončeno. A proto na tomto vyobrazení (očividně kopírujícím slezskou/vratislavskou orlici) není perisonium (s křížkem) v souladu se zákonným popisem symbolů Středočeského kraje. Zde v souladu je. --Pavel Fric (diskuse) 28. 4. 2025, 20:28 (CEST)

V obecném článku o perizoniu ovšem nacházím zmínku, že "některá perisonia mají uprostřed malý křížek". Je to tam takto uvedeno v obecné rovině, tedy to nevyznívá jako specifický znak jenom slezské orlice a mohl by být třeba použitelný i pro jakékoli jiné perizonium, podobně jako se v nich poměrně libovolně objevuje zakončení s trojlístky nebo liliemi. Nebo to chápu špatně? --Bazi (diskuse) 28. 4. 2025, 21:02 (CEST)

Co popis neuvádí, to jako by nebylo? Neuvádí se, kolik vlnek má být ve třetím poli, jakékoliv množství je správně a vy do takových nezmíněných detailů, že se to něčemu nesmí podobat ani za mák?

Ale co je zjevné, že jste nahradil u Středočeského kraje vlajku a znak "rekosí" variantou, zatím co u jiných krajů, třeba moravských, se vesele používají wikipedijní překreslené varianty. Takže nekonzistentní přístup jen kvůli domněnce, že pružina na středočeské variantě je nedovoleně okopírovaná unikátní varianta slezská. No a co požádat wikiautora wikiobrázku, ať to víc přiblíží variantě rekosové ("oficiálnímu" vzoru) - třeba tak. Teda pokud to fakt tak vadí, nebo plameny u zadku taky něčemu podléhají. --Chrz (diskuse) 28. 4. 2025, 21:51 (CEST)

Pochybnosti v tomto někdy mají ti, co nejsou heraldici a vexilologové, ale jacísi do oboru fušující amatéři (možná vystudovaní historici) ..., co si jen myslí, že tomu rozumí, když si přečetli nějakou knížku. Protože perisonium (teminus technicus) je v základu bez kříže. Viz ostatně heslo k perisoniu na Wikipedii: (...) Jedná se o půlkruhovou pásku ve formě půlměsíce, jejíž hroty směřují vzhůru (...). A specifika (odlišnosti) musí být blasonována, což je případ slezské orlice (křížek uprostřed a tvar zakončení).

Středočeské symboly zdobení perisonia v blasonu kokrétně nespecifikují (jen na obrázku vidíme několikeré lipové trojlisty), ale zákonný popis rozhodně nepřipouští, aby jeho součástí byl kříž, jako u orlice slezské.

Viz podrobně a přesně HTK: Původně kovová páska, zpravidla v podobě STOUPAJÍCÍHO PŮLMĚSÍCE ... V heraldickém popisu je nutno hlásit, je-li perisonium zakončeno např. jetelovým trojlístkem nebo vyrůstá-li z něho uprostřed křížek; obdobně jsou hlášeny i jiné modifikace. Další variantou je perisonium, jehož prostřední část je „skryta“ v hrudním opeření rozkřídleného ptáka a viditelné jsou pouze jeho konce. Takovou podobu je nutno v heraldickém popisu výslovně uvést.

Stejně tak je na pováženou, když wiki supervizor řeší moravskou orlici, a přitom neví co a jak ... --Pavel Fric (diskuse) 29. 4. 2025, 18:47 (CEST)

"V heraldickém popisu je nutno hlásit, je-li perisonium zakončeno např. jetelovým trojlístkem nebo vyrůstá-li z něho uprostřed křížek;" -- takže Středočeský kraj popírá sám sebe a používá znak, který neodpovídá vlastnímu obecnému popisu? Takže bychom neměli používat ani jejich oficiální znak z REKOS? Nebo lze obrázek v REKOS považovat za doplňkový popis znaku, který vypořádává tyhle údajné nutnosti cokoliv neovyklého hlásit? V tom případě by šlo alternativní variantu přijmout, neb používá zakončení identická s REKOSvzorem. --Chrz (diskuse) 29. 4. 2025, 20:05 (CEST)

Tučnější řez písma jsem v editoru nenašel: Proto na vyobrazení symbolů Středočeského kraje nemá mít plamenná orlice perisonium zcela shodné s perisoniem orlice slezské, které je charakteristické především oním křížkem uprostřed. Na tom se shodneme, že grafika znaku a vlajky Středočeského kraje použitá na stránce Alerionu je pěkná. --Pavel Fric (diskuse) 29. 4. 2025, 21:04 (CEST)

To je docela polovičatá odpověď. A docela účelová, přicházet s vlastními pravidly, která pak podporují vaše stanovisko. Já mám taky jedno: Pokud si Středočeský kraj může beztrestně vyšperkovat pružinu způsobem, který neodpovídá textovému popisu nezmiňujícím specialitky, může si ho potom vyšperkovat jakkoliv, třeba právě "na slezský způsob". --Chrz (diskuse) 29. 4. 2025, 21:43 (CEST)

Myslíte tou poslední větou, pokud jste napsal přesně to, co jste myslel, ne Krajský úřad Středočeského kraje ale sebe. Potom slovo beztrestně má svůj smysl? Grafiku? Obrázek. Jistě. Můžete. Jakkoli. Jen to nebude přijato jako znak Středočeského kraje. --Pavel Fric (diskuse) 30. 4. 2025, 07:48 (CEST)

Protože (viz HTK): Původně kovová páska, zpravidla v podobě STOUPAJÍCÍHO PŮLMĚSÍCE, sloužící nejen k upevnění plastického znamení na plochu štítu ale též k jeho zesílení; tuto podobu považujeme za základní ...

Čili, není-li blasonováno jinak, nelze svévolně zobrazovat perisoniuum (libovolně) např. s křížkem uprostřed. To je naprosto specifické znamení právě pro vratislavskou a tedy (celo)slezskou orlici.

Naproti tomu je možno perisonium na koncích jakkoli ozdobit, není-li blasonováno přesné/konkrétní zakončení apod.

Proto v případě symbolů Středočeského kraje je možno kreslit perisonium (v souladu s blasonem) buď jen jako prostý "půlměsíc" (základ) nebo ozdobené (např. různými listy apod., viz originál v Rekosu.), ale nikdy ne navíc s křížkem uprostřed, ten už je velmi specifickou figurou konkrétního historického a symbolického významu. Proto bylo naprosto nevhodné (neznalost), když někdo otrocky zkopíroval Loudovu slezskou orlici, smazal korunu a přidal plaménky, a vrazil ji do wiki-grafiky Středočeského kraje. --Pavel Fric (diskuse) 30. 4. 2025, 22:37 (CEST)

Takže nakonec je nutné hlásit jenom křížky, ale jiné ozdobičky jsou na vůli kreslíře? To jsou věci... --Chrz (diskuse) 1. 5. 2025, 09:56 (CEST)

:-) --Pavel Fric (diskuse) 1. 5. 2025, 13:23 (CEST)

Dovolím si přihodit něco málo z literatury co mám po ruce:
Buden, Encyklopedie heraldiky, s. 276: Perisonium - páska (pružina, pružec) přes prsa ptáka (zpravidla orlice či orla) dosahující až do křídel, ve tvaru vzhůru obráceného půlměsíce (někdy s křížkem uprostřed na horní hraně) a zakončená po stranách jetelovým trojlistem. Jde vlastně o zbytek kovové pružiny, kterou bývalo původně znamení orlice připevněno na štít.
Zenger, Heraldika, s. 103: Perizonium - páska přes prsa orlice, sahající až do křídel, má podobu ležícího srpku, obvykle je ukončena jetelovitě nebo liliovitě, na starých štítech byla kovová a měla za účel přidržovat z kůže vykrojenou figuru na štítě.
Pohanka, Heraldika v souvislostech, s. 167: Přes hruď a křídla -orlice- se jim někdy táhne takzvaný pružec (jinak též perisonium), který má za účel symbolicky udržovat křídla ve správné poloze a pohotovostní poloze k letu. (takže tady nic)
Co se mne týče, tak blasonovat odlišnosti (např. křížek vratislavské orlice). A znak je kreslen podle blasonu, takže provedení se mohou resp. budou lišit. Jistě právní předpis může mít vizuální přílohu se zobrazením, ale stále rozhodující je blason (nic proti obrázku věrnému skutečnému zobrazení). Také bych chtěl obecně varovat před někdy až nekriticky naivním formalismem: politici jako celek, obdobně pak úředníci resp. státní zaměstnanci, podobně jako drtivá většina společnosti danému oboru víceméně nerozumí a pak to většinou dopadá jak to dopadá. Takže v encyklopedii by se z jejich výstupů nemělo dělat slovo boží. Může se klidně stát, že někdo prostě udělá chybu a nikdo to neopraví (protože např. dané věci nerozumí, nemá pravomoc, nevšimne si) a tak to pak zůstane. - Kolomaznik (diskuse) 5. 5. 2025, 22:42 (CEST)

V Symboly_krajů_České_republiky#Středočeský_kraj to zatím nikdo neopravil. Přihlásí se k tomu někdo, například uživatel Chrz, který s tím přišel (aby mi to připomněl), nebo se předpokládá, že se do toho jednou pustím?--Pavel Fric (diskuse) 6. 5. 2025, 20:24 (CEST)

Už jsem psal nahoře: Pokud (pokud!) bude seznáno, že stávající verze s křížkem je chybná, je možno vytvořit novou verzi obrázku File:Central_Bohemian_Region_CoA_CZ.svg po vzoru heraldickamista.cz/stredocesky a ten se pak promítne všude tam, kde je potřeba, sám od sebe. Podobně s vlajkou. Myslím, že tak by to byl jednotnější přístup než dávat každému kraji přísně REKOSí ztvárnění. --Chrz (diskuse) 6. 5. 2025, 20:49 (CEST)

Pokračujte. Třeba se od vás k věci ještě něco dozvíme. Podumejte: Obecně závazná vyhláška Středočeského kraje č. 1/2001 z 6. prosince 2001 o symbolech kraje a jejich užívání. Znak: "Výtvarné vyobrazení znaku Středočeského kraje, včetně závazných barev a poměrů velikosti, stanoví příloha č. 1, která je nedílnou součástí této vyhlášky.". Prapor: "Výtvarné vyobrazení praporu Středočeského kraje, včetně závazných barev a poměrů velikosti, stanoví příloha č. 2, která je nedílnou součástí této vyhlášky.". Přílohy.--Pavel Fric (diskuse) 6. 5. 2025, 20:58 (CEST)

Jako diskuze zajímavá; Zatím mě to motivovalo doplnit nějaké citace do článku Perisonium. Kdo se přidá s nějakým dalším W:ESO, které reálně vytvoří hodnotu na rozdíl od internetové diskuze? (Jinak podotknu, že diskuze jestli blasonovat počet vlnek neno ne se na heraldickém a vexilologickém podvýboru v PSP dle mé zkušenosti a paměti občas vede.) Když mě někdo odkáže, kde stáhnout nějaký .svg, tak ho třeba i v tom Inkspace upravím.--Fafrin (diskuse) 7. 5. 2025, 15:37 (CEST)

Kdybyste se nudili...

Dnes se mně tady podařilo vygenerovat seznam 1600+ druhů s 30 a více interwiki, které chybí na naší krásné Wikipedii. Tak kdybyste nevěděli, do čeho píchnout, naše biofilní sekce Vám alespoň za pahýl se základními informacemi jistě poděkuje (anebo alespoň za české štítky na Wikidatech podle biolib.cz). :) OJJ, Diskuse 26. 4. 2025, 14:47 (CEST)

Nemohl by štítky na Wikidatech obstarat bot? --Matěj Orlický (diskuse) 26. 4. 2025, 21:13 (CEST)

Toto je tak pro Wikipedie:WikiProjekt Generování článků. Zkus to nadhodit tam. PS: Nelze mi to teď otevřít. --Zagothal (diskuse) 28. 4. 2025, 15:34 (CEST)

Zápis digitálního času

Dobrý den, chtěl bych diskutovat o tom jak "správně" zapsat čas ve stylu xx:xx nebo xx.xx viz. Haroldova editace [2]. Mně osobně se více zamlouvá 1. styl tedy s : (dvoj tečka). --MaraCZE (diskuse) 26. 4. 2025, 20:06 (CEST)

@MaraCZE: Pomůže tohle? --Jan Polák (diskuse) 26. 4. 2025, 20:35 (CEST)

Je okolo toho starý nedořešený spor, viz Wikipedie:Typografické rady#Čas. Otázkou je, proč vysílací čas televize nazýváte „zápis digitálního času“. --Matěj Orlický (diskuse) 26. 4. 2025, 21:26 (CEST)

Jestli není na čase tu "ohavnou ceduli" po 7 letech sundat... Text se mi zdá docela kompromisní... Co na to její vkladatel? @Mykhal --VasekPav (diskuse) 26. 4. 2025, 21:41 (CEST)

Pokud si dobře vzpomínám, šablonu jsem přidal hlavně kvůli z mého pohledu pochybnému tvrzení a příkladům s „hybridním“ zápisem časových intervalů (resp. hodnot relativních časů) s tečkami a dvojtečkami ke konci odstavce (rozpor s IJP). —mykhal (diskuse) 27. 4. 2025, 08:45 (CEST)

Můžete to rozvést více? "Hybridní zápis" s tečkami a dvojtečkami u časového intervalu v daném odstavci v současnosti nevidím (pokud ovšem dobře chápu tento pojem...)... A rozpor s IJP také ne... --VasekPav (diskuse) 27. 4. 2025, 20:04 (CEST)

Diskutováno patrně zde, týkalo se zápisu času, který v jednom čísle slučoval tečku i dvojtečku, což ovšem odpovídalo tehdejšímu stavu doporučení, mezitím došlo k sérii úprav ve znění oné pasáže, kterými tento zápis z příkladů vypadl. --Bazi (diskuse) 27. 4. 2025, 21:58 (CEST)

V tom případě by asi bylo možné "ceduli sundat". Opět si dovolím kolegu upozornit, jestli s tím souhlasí, aneb pokud se neozve s nesouhlasem, ceduli sundám... @Mykhal --VasekPav (diskuse) 30. 4. 2025, 21:42 (CEST)

Tečka je naprosto správně, jak potvrzuje odkaz dodaný výše. Obecně se v běžných textech používá spíš tečka, dvojtečka se asi častěji používá v ryze technických textech, možná u sportovních výkonů apod. --Bazi (diskuse) 26. 4. 2025, 21:34 (CEST)

Varianta s tečkou je archaismus. Všimněte si, že příručka UJČ vůbec nezmiňuje případ, kdy by čas byl uveden i na sekundy. Tedy např. výbuch Černobylu 1:23:45. --88.208.88.2 29. 4. 2025, 13:56 (CEST)

Nemáte pravdu. Správně je i 1.23:45. --Zagothal (diskuse) 29. 4. 2025, 16:27 (CEST)

O tom byl taky onen tehdejší spor a je fakt, že příručka ÚJČ tuto variantu kombinující tečku s dvojtečkou výslovně neuvádí. Je třeba možné, že ji uvádějí jiné autoritativní zdroje, ty by se slušelo doložit. --Bazi (diskuse) 29. 4. 2025, 17:05 (CEST)

Vizte normy ČSN 01 6910, ale i ISO 8601 a zejména výklad těchto norem od ÚJČ ([3][4][5]). --Petr Karel (diskuse) 30. 4. 2025, 08:00 (CEST)

Že se v běžných textech používá spíše tečka, to jsem tedy překvapen. Zápis s tečkou jsem nepotkal nikde jinde než na (české) wikipedii. --Idkcie245 (diskuse) 30. 4. 2025, 09:03 (CEST)

Asi kouzlo uzavřenosti v sociální bublině a ignorování okolního světa. --Bazi (diskuse) 30. 4. 2025, 09:16 (CEST)

Asi máte pravdu. Teď jsem se koukal na to vyhledávání "Začínáme v 13.30", a opravdu se to používá. Ale ty akce, co to nabízí. Obědy pro seniory, folklorní kroužek, Sokolská župa, kurzy IT pro seniory, atd. Asi to bude opravdu bublina a generační záležitost. --Idkcie245 (diskuse) 30. 4. 2025, 20:03 (CEST)

Po mém soudu se dvojtečka začala v českém prostředí víc šířit právě jen v souvislosti s tím, že tak vytrvale zobrazovaly čas počítačové systémy, které nám to přinášely z anglického prostředí s nedostatečnou vůlí k důslednější lokalizaci. Když bychom nahlédli do tištěných knih a tištěných novin a časopisů, věřím, že se dvojteček téměř nedopátráme (snad mimo nějaké specifické okruhy).

Souhlasí se mnou i ChatGPT (spíš pro odlehčení):

V českojazyčném prostředí je standardní a kodifikovaný způsob zápisu času s tečkou jako oddělovačem mezi hodinami a minutami. Tedy např. 14.30 (čte se „čtrnáct třicet“ nebo „čtrnáct hodin třicet minut“). Tento způsob je v souladu s Pravidly českého pravopisu i normami (např. ČSN 01 6910 – Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory).

Zápis času s dvojtečkou (např. 14:30) je častější v informatickém, technickém a mezinárodním prostředí, např. na počítačích, digitálních hodinách, v databázích, nebo v systémech převzatých z anglicky psaných rozhraní. V češtině se však stále považuje za nestandardní, i když je čím dál běžnější neformálně, např. v e-mailech, jízdních řádech nebo v online prostředí. --Bazi (diskuse) 1. 5. 2025, 16:41 (CEST)

Začínáme v 13.30 má na Googlu cca 76500 výskytů. Začínáme v 13:30 cca 219000. Ano jsou lidi, co to s tečkou píšou, ale jsou výrazně v menšině. --88.208.88.2 30. 4. 2025, 16:47 (CEST)

Otázka pak je, zda je to správně nebo zda je to z neznalosti těch pisatelů. --Jan Polák (diskuse) 30. 4. 2025, 16:48 (CEST)

Musím říct, že mně je taky mnohem sympatičtější dvojtečka, nejspíš to máme okoukané z počítačů, mobilů apod. a určitě je nás takových víc. I v tuto chvíli můj počítač s českým locale zobrazuje čas s dvojtečkou a mobil odložený vedle taktéž. Osobně jsem přesvědčen, že tento formát v budoucnu převáží, ale dokud nedojde ke změně PČP, měli bychom se je zde holt snažit následovat. --Blahma (diskuse) 28. 4. 2025, 13:19 (CEST)

Pokud se budeme pohybovat mimo sportovní články, kde to může být složitější, tak pro zápis času jedině tečka, jak se na tištěná média a encyklopedie sluší a patří, viz všechna typografická doporučení shora uvedená. A krom toho se mi tečka zamlouvá víc, což je argument jak noha. — Draceane ^diskuse_příspěvky 1. 5. 2025, 17:51 (CEST)

Přebírání neaktualizovaných dat slovenských obcí z Wikidat

Dušan Kreheľ začal ve slovenských obcích nahrazovat aktuálnější lokální hodnoty (2023) za starší z Wikidat (2021), odmazáním položek infoboxu. Aktualizovat hodnoty na Wikidatech nemá v úmyslu. Mám zato, že by se měla z WD tahat data minimálně stejně aktuální, která už články obsahují. Kolegův postup ale nechávám na zvážení zainteresovaným, jestli je přijatelný. --Kacir 28. 4. 2025, 05:37 (CEST)

@Kacir: Môže sa to už nechať odstránené, spustil som na WD dávku, dopĺňajúcu počty obyvateľov a rozlohy SK regiónov aj obcí podľa akt. údajov ku koncu 2024, [6]. Po dobehnutí nechám ešte zaktualizovať ranky cez REST API, keďže QS to stále nedokáže; cieľový wd diff je v duchu [7], tunajší čl. Veľké Borové. Plus potom prípadne drobnosti v tunajšom infoboxe v zmysle minuloročnej debaty [8] (citácia aj k rozlohe; zaokrúhľovanie km² na 2 d.p., tzn. na hektáre). Následne môžeme lokálne hodnoty odstrániť zo všetkých článkov SK obcí, okresov aj krajov. --Teslaton (diskuse) 28. 4. 2025, 09:08 (CEST)

Díky za aktualizaci dat.--Kacir 28. 4. 2025, 12:09 (CEST)

Super, dobrá práce.--frettie.net (diskuse) 28. 4. 2025, 13:21 (CEST)

@Frettie: Nepreháňaj a hlavne nepredbiehaj... ;) Jedno z množstva obmedzení QuickStatements, ktoré som si doteraz neuvedomil, zjavne je, že nedokáže pridať kombináciu [vlastnosť, hodnota], ak už na položke taká kombinácia je prítomná – a to bez ohľadu na prípadné vymedzenia, ktoré by ich odlišovali. Čo ho robí prakticky nepoužiteľným na scenáre ako toto, kde sa z princípu opakovane dopĺňajú hodnoty rovnakej vlastnosti, len s iným časovým vymedzením. V prípadoch, kde je hodnota (tu napr. počet obyvateľov) odlišná od všetkých starších hodnôt dotyčnej vlastnosti, zbehne doplnenie korektne. No v tej časti prípadov, kde sa dopĺňaná hodnota „trafí“ do niektorej už existujúcej, vedie akcia k takémuto nežiadúcemu gulášu... Aj v článku sa to prejaví dvojitým časovým vymedzením a dvojitou citáciou, viď Poproč (okres Rimavská Sobota). Fixnem to, tých prípadov je našťastie únosné množstvo a sú jednoznačne identifikovateľné z edit logu, keďže pre takúto položku chýba ‎Created claim akcia, ktorá tam pri neduplicitných doplneniach je. Pre zaujímavosť ping aj @Matěj Suchánek (zatiaľ nie je nutná admin akcia na WD, napíšem, ak by som dospel k tomu, že bude jednoduchšie to revertnúť ako celok). --Teslaton (diskuse) 28. 4. 2025, 14:30 (CEST)

Zajímavý. Zkoušel jsem to hledat, co se stalo špatně a nedokážu ani dohledat batch té editace na quickstatements. :) Nicméně – teoreticky bys mohl vložit všechna ta data přes REST API, ne? Nicméně – myslím, že @Vojtěch Dostál přesně tento typ dat (nový domy nebo počty obyvatel) přes quickstatements vkládal. Třeba si vzpomene. --frettie.net (diskuse) 28. 4. 2025, 16:27 (CEST)

Aktuální verze OpenRefine tohle nějaký způsobem zvládá (ranky ale pořád neumí). --Jklamo (diskuse) 28. 4. 2025, 16:35 (CEST)

Je to přesně tak, jak popisuješ, paradoxně to, na co by QuickStatements byly ideálním nástrojem, nezvládnou spolehlivě (i kvůli té chybějící podpoře ranků).

Proto jsem si už v roce 2016 napsal na import obyvatelstva vlastní skript a posléze i vlastní implementaci QS, která to dokáže obejít.

Před časem jsem se dozvěděl o QuickStatements 3.0, který je v testovací fázi a kde už by tento problém měl být vyřešen. --Matěj Suchánek (diskuse) 28. 4. 2025, 17:04 (CEST)

@Matěj Suchánek: Dik za tipy, hej custom CLI implementácia konzumujúca QS syntax a prevolávajúca API bola aj moja prvá myšlienka, ako to operatívne riešiť. :) V tej V3 ale vyzerá, že sa skutočne pokúsili adresovať oba spomenuté problémy – ranky aj nútené vytváranie nových tvrdení. To druhé skutočne funguje aj pre duplicitné hodnoty, čo je skvelé: [9] (ďalší benefit je, že to úpravu defaultne realizuje ako jediný edit, nie N dielčích). Čo sa ale týka rankov, to vyzerá byť znova trochu nedomyslené: (1) treba na to samostatné akcie (zrejme R+ na novom tvrdení, ktoré má byť preferred a R0 na pôvodnom), nedá sa to uviesť v rámci doplnenia tvrdenia. Čo je ale horšie, že (2) identifikácia tvrdenia tu znova vyzerá byť len kombinácia [vlastnosť, hodnota], k tomu tam asi napíšem alebo otvorím ticket, pretože to je znova nedostatočná expresivita pre nastavenie ranku na časovo vymedzenom tvrdení s potenciálne rovnakou hodnotou ako má iné tvrdenie. --Teslaton (diskuse) 28. 4. 2025, 22:35 (CEST)

@Teslaton Varianta je pouzivat take OpenRefine, ktery umoznuje ruzna nastaveni Merging strategies https://openrefine.org/docs/manual/wikibase/uploading#merging-strategy-for-terms-and-statements . S QuickStatements jsem pred lety s timto bojoval, pak to za me musel Matej opravovat, pokud si dobre pamatuji --Vojtěch Dostál (diskuse) 29. 4. 2025, 09:09 (CEST)

Jo, QS 3.0 by snad mohly být fajn, pokud to dotáhnout a bude to fungovat. Ale jinak taky jedu většinou v https://github.com/LeMyst/WikibaseIntegrator – ten umí editace i slepit do jednoho changesetu. A přijde mi i takovej čitelnější než pywikibot. A je ověřenej, rychlejší a méně náročnej na paměť. --frettie.net (diskuse) 29. 4. 2025, 12:50 (CEST)

Ok, rozlohy aj počty obyvateľov sú na wd aktuálne a v konzistentnom stave, vrátane rankov. Našiel by sa niekto schopný a ochotný s lokálnym bot accountom, kto tu zvykne robiť cleaup infoboxov (@Frettie, @Matěj Suchánek?) a kto by prebehol články zo zoznamu [10] a z tých kde je IB odstránil parametre rozloha, rozloha reference, počet obyvatel, obyvatelé aktuální k, hustota zalidnění, hustota. Komplikácia môže byť snáď akurát prípad, kde by referencia pri niektorej z tých hodnôt bola pomenovaná a zároveň použitá aj na ďalšom mieste v článku, neviem či toto zvyknete pri cleanupe riešiť, alebo sa to rieši až sekudnárne po pribudnutí takého článku do monitorovacej kat k problémom s referenciami. Vďaka. --Teslaton (diskuse) 29. 4. 2025, 18:38 (CEST)

Co na to poslat @Dušan Kreheľ, když už to umí? :) Ale případně to udělat můžu. Ty refy podle mě téměř nelze řešit automaticky tak, aby to dopadlo vždycky dobře. Myslím, že těch případů, který zmiňuješ bude maličko a bude stačit mrknout se do monitorovací kategorie. --frettie.net (diskuse) 30. 4. 2025, 07:57 (CEST)

@Matěj Suchánek @Teslaton skript pro čištění z pagepile mám připraven, pustím to za pár minut či hodin. --frettie.net (diskuse) 8. 5. 2025, 15:08 (CEST)

Počin hraničící s vandalismem. Ale pokud to tedy nově někdo na Wikidatech bezchybně aktualizuje, budiž. --Bazi (diskuse) 28. 4. 2025, 11:21 (CEST)

Sub-referencing: User testing

Apologies for writing in English, please help us by providing a translation below

Hi I’m Johannes from Wikimedia Deutschland's Technical Wishes team. We are making great strides with the new sub-referencing feature and we’d love to invite you to take part in two activities to help us move this work further:

1. Try it out and share your feedback

   Please try the updated wikitext feature on the beta wiki and let us know what you think, either on our talk page or by booking a call with our UX researcher.

2. Get a sneak peak and help shape the Visual Editor user designs

   Help us test the new design prototypes by participating in user sessions – sign up here to receive an invite. We're especially hoping to speak with people from underrepresented and diverse groups. If that's you, please consider signing up! No prior or extensive editing experience is required. User sessions will start May 14th.

We plan to bring this feature to Wikimedia wikis later this year. We’ll reach out to wikis for piloting in time for deployments. Creators and maintainers of reference-related tools and templates will be contacted beforehand as well.

Thank you very much for your support and encouragement so far in helping bring this feature to life!

Johannes Richter (WMDE) (talk) 28. 4. 2025, 17:03 (CEST)

Pokud se jakžtakž domluvíte anglicky nebo německy a máte zájem přispět ke zlepšení Wikipedie, doporučuji vám odkazovanou přihlášku vyplnit. Pokud vás vyberou, pozvou vás k hodinovému videohovoru, v němž pod vedením jejich výzkumníka otestujete tohle nové rozšíření na subreference (více referencí z různých stran téže knihy apod.). Já už jsem se zapojil v dřívější fázi testování a byla to příjemná zkušenost. Nebudou vás nijak zkoušet, ba naopak jste to vy, kdo zkouší před jejich očima jejich nástroj, jestli to mají intuitivní. Malý motivační bonus je odměna cca 10 dolarů, na kterou máte v případě absolvování rozhovoru nárok. --Blahma (diskuse) 28. 4. 2025, 18:16 (CEST)

To může být tip pro účastníky WP:Q, třeba @OJJ, Jann, Podzemnik:... — Draceane ^diskuse_příspěvky 1. 5. 2025, 18:01 (CEST)

Označování ulic - obce bez pojmenovaných ulic

Nedávno jsem napsal na stránku Označování ulic a veřejných prostranství největší části obce, které nemají pojmenované ulice. Šel jsem na to z filtru databáze adres, aniž bych něco věděl o 3 základních pravidel Wikipedie. Chápu ten princip dobře, že to musí být ozdrojované? Když se podívám třeba na na neoficiální pojmenování, tak tam není vidět, odkud to je. Sám vím o nedalekých Košticích nad Ohří, které to mají jako historický relikt. Daly by se obce s nepojmenovanými ulicemi nějak ozdrojovat a doložit? Na druhou stranu to vypadá jako dobrá zajímavost, která by neměla chybět, takže bych měl se svým žebříčkem jít do nějakých internetových nebo televizních novin, pokud to dobře chápu. --Alík2002 (diskuse) 4. 5. 2025, 15:08 (CEST)

Vítejte na Wikipedii a určitě se nebojte experimentovat. Navíc se zdá, že vám nechybí sebereflexe, což je skvělý předpoklad. Nebojte se dělat chyby, pokusy jsme se tu učili snad všichni a o pravidlech se taky člověk dozví postupně (nanejvýš bude na ně někým více či méně taktně upozorněn a trocha práce tím přijde vniveč).

Autoritativní zdroj pro adresy v ČR je systém RÚIAN. Tam je možné vyhledávat přes uživatelské rozhraní a také je možné si stáhnout strojově čitelná data pro jejich automatizované zpracování. Neexistují-li v databázi pro určitou oblast ulice, dá se to použít jako zdroj pro tvrzení ve Wikipedii, přijde-li vám taková informace v daném případě encyklopedicky zajímavá. Ještě o něco lepší než primární zdroj je zdroj sekundární, takže v případě dotyčného článku bych prostě doporučil doložit tvrzení referencí vedoucí na ten příslušný příspěvek na síti X.

Tvrzení o tom, že někde existují neoficiální pojmenování, se dokládá trochu hůře, protože ta v databázi z principu nenajdeme. Ale dovedu si představit to zdrojovat třeba odkazem na nějakou stránku na webu obce, kde se tato pojmenování používají (např. rozpis blokového čištění, sběru odpadu, odečet vodoměrů apod.), nebo snad dokonce i (klidně vlastní) fotkou takové neoficiální uliční tabule (jsou-li v obci instalovány) načtenou na Commons. --Blahma (diskuse) 9. 5. 2025, 11:54 (CEST)

Jak ukládat a kde brát volné obrázky

Ahoj, chtěl bych se zeptat (pak to kdyžtak přesuňte, kam to patří, ale tady si toho všimne výrazně víc lidí):

• 1) Jak stahovat volné obrázky např. z www.ndk.cz apod.? Dělám to přes Výstřižky Windows, potože to líp neumím - jde to líp? A uložit jako png?
• 2) Teď náhodné naražení na: Říkal jsem si, odkud je takhle kvalitní obrázek: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Panorama_von_Prag_Nach_der_Natur_im_Volksgarten_aufgenommen.jpg, ale už jsem na to přišel: je odtud https://www.raremaps.com/gallery/detail/68528/panorama-von-prag-nach-der-natur-im-volksgarten-aufgenommen - tuhle databázi tedy taky doporučuji (mj.) ostatním k prozkoumání.

--Jiří Janíček (diskuse) 7. 5. 2025, 13:08 (CEST)

Zdravím,

tak z té stránky se mi podařilo dostat jen ten malý obrázek (1528x505). Obecně je to nesnadné a pro každou stránku jiné. Ukládat jako PNG umí třeba i MS Malování.

S pozdravem --Zagothal (diskuse) 7. 5. 2025, 14:52 (CEST)

Dobrý den, jestli myslíte tu stránku raremaps, tak z té právě někdo stáhl ten mnou linknutý obrázek o velikosti 26 mega, když se podíváte - asi nějak obešel tu jejich ochranu (otázka je, jestli je to košer, vzhledem ke stáří díla je jasné, že oni na ně autorská práva nemají (nedávno jsem zjistil, že existuje pojem copyfraud, který u jiného obrázku někdo správně uvádí zde: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Huber_Praha_1769_(with_%C3%96NB_copyfraud_watermarks).jpg)); na druhou stranu měli nějakou práci se skenováním a provozem serveru, čili asi nějaký oprávněný nárok na odměnu mají (?). --Jiří Janíček (diskuse) 7. 5. 2025, 16:34 (CEST)

Stahovat JPEG a ukládat ho jako PNG nedává smysl. Jakmile to někdo jako JPEG uložil, původní informace jsou nenávratně ztraceny a pouhé uložení v jiném formátu s tím nic neudělá.

Stejně jako nedává smysl stahovat obrázky pomocí výstřižků (které jsou určeny ke snímání obrazovky). Každý obrázek na webu má nějakou adresu, z níž jej lze stáhnout, a tu lze zjistit pomocí nástrojů v prohlížeči jako průzkumník DOMu nebo monitor síťové aktivity. --Matěj Suchánek (diskuse) 7. 5. 2025, 15:29 (CEST)

Ne tak vždy. Může být neveřejný. Když je to nakresleno na canvasu (či několik podobných technik), tak s tím člověk nehne. (Nebo má někdo nějakou cestu?) Zrovna u té stránky ani ta síťová aktivita nedala adresy a je to tam na canvasu. --Zagothal (diskuse) 7. 5. 2025, 15:34 (CEST)

@Zagothal: Nebo má někdo nějakou cestu? – Ano, cestu znají různé doplňky v prohlížeči. ;-) --Harold (diskuse) 7. 5. 2025, 17:21 (CEST)

Pro tyhle dlaždicové obrázky funguje třeba Dezoomify. Není to 100%, ale mnohokrát už mi pomohlo. Doporučuji si ale osvojit práci právě s monitorem síťové aktivity (jak píše Matěj, v Chromu se např. na panel dostanete po stisknutí F12). (A jinak dávat na volná dílna vodoznaky považuji za prasárnu. Jen je to bohužel praxe, se kterou těžko něco uděláme. Za mě je ale lepší obrázek s vodotiskem, než žádný.) — Draceane ^diskuse_příspěvky 7. 5. 2025, 17:36 (CEST)

@Zagothal, Draceane: Vodoznak je jedna věc, ale ten web raremaps.com chce za stazžení toho obrázku dokonce $29.95... + Zajímalo by mě, jestli ti, kdo používají vodoznak, tím říkají, že používat s vodoznakem to každá může (a třeba to berou jako reklamu) - ale předpokládám, že tím spíš říkají: tohle je ukradeno od nás, že? Jinak za mě je určitě taky lepší obrázek s vodoznakem než žádný, jasně, přesně. --Jiří Janíček (diskuse) 7. 5. 2025, 22:19 (CEST)

@Jiří Janíček Bez poplatku lze tam přímo stáhnout tu verzi s malým rozlišením (Download Small Image pod obrázkem), co se dá jako ilustrace k článku použít. Vodoznak by neměl být důvodem pro vznik autorského nároku. Ale raději bych se zeptal někoho znalého amerického autorského práva (na Commons jistě něco k tomu bude). A podívejte se na to Dezoomify. Je snadné k použití. Přes to jsem z toho dostal 19764x6538. Upozorním, že to trvá minuty a minuty. --Zagothal (diskuse) 8. 5. 2025, 08:58 (CEST)

Jak se dostat do vývojářských nástrojů vím. Jinak bych asi nevěděl, že je to canvas. 😉 Používám ji často i v práci, ale nemám zkušenost s věcmi jako Dezoomify. A spojovat dlaždice ručně by bylo peklo. Někdy jistě Dezoomify zkusím. Díky. Zagothal (diskuse) 7. 5. 2025, 20:30 (CEST)

Já nevím nic o vývojářských nástrojích - nemůžete prosím na mé otázky odpovědět pro BFU (blbého Frantu uživatele)? Pak by to bylo prospěšné i mnoha ostatním amohlo se to třeba i někde vyvěsit (i když i tady to asi někdo najde). --Jiří Janíček (diskuse) 7. 5. 2025, 22:19 (CEST)

Vektorovou (SVG) a rastrovou grafiku jsem záměrně nechal stranou (ale i ta musí někde mít svůj původ a následně být vykreslena). Jak píše Draceane, právě síťový provoz odhalí, že se obrázek posílá uživateli „po dlaždicích“. --Matěj Suchánek (diskuse) 7. 5. 2025, 18:03 (CEST)

Aha, nemá, ok. No obrázek má svou adresu - to je vidět, že asi neznáte ty digitalizované zdroje (např. v tom ndk.cz) - např. ve Světozoru 1834 jsem našel tento obrázek londýnského Kolosea, který je lepší než všechny ty, které jsem našel na en wiki / na Commons - přišlo by mi pěkné ho tam dát a dělat tak v celém světě reklamu češtině, ještě psané frakturou - to by všichni koukali :). Jak ho nejlíp stáhnout? Mám možnosti:

1) odsud https://kramerius.cbvk.cz/view/uuid:ede2186e-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:4a620fa0-435e-11dd-b505-00145e5790ea jako výstřižek,

2) na zmíněné stránce se (vlevo nahoře) nabízí možnost "jako PDF" (ale to mi přijde vizuálně stejné, tak to nedělám),

3) odsud: https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Svetozor/1834/32/249.png, kde píšou png - je to ale vážně lepší? Mně to (aspoň v tomhle případě těch rytin, nebo co to je) přijde, že kvalita toho obrázku je spíš horší. (?)

--Jiří Janíček (diskuse) 7. 5. 2025, 16:34 (CEST)

@Jiří Janíček: ad 1) a 2): Vedle "jako PDF" je tlačítko na zobrazení stránky a možnost jejího uložení ve formátu JPG. --Harold (diskuse) 7. 5. 2025, 17:21 (CEST)

@Harold: 1) Já jsem prosím trochu jednodušší a potřebuji jasné odpovědi: Čili z toho má asi plynout, že je lepší odtamtud obrázky stahovat v JPG než v PDF? 2) Jak je to v tomto případě - je kvalitnější ten obrázek z ÚČL (č. 3, už na webu je v PNG), nebo ten z ČBVK, který stáhnu v PDF (nebo asi lépe v JPG)? --Jiří Janíček (diskuse) 7. 5. 2025, 22:19 (CEST)

Pro tyto účely vždycky v JPG, když se to nabízí, a ne v PDF. V tom PDF je ostatně nejspíš totéž JPG jen vloženo spolu s dalšími textovými informacemi (o původu obrázku, což může být užitečné pro nějakou rešerši, ale ne pro náš účel). Pro Linux dokonce existuje program "pdfimages", který umí vytáhnout obrázky z PDF. PDF je totiž jenom kontejner na různý obsah, sám o sobě to nějaký „lepší“ obrázkový formát není. V nejhorším případě při tvorbě toho PDF jejich systém ten původní obrázek ještě znovu nějak překonvertoval (nebo se to stane při převodu PDF na obrázek, který musíš u sebe nějak udělat ty) a výsledek tak bude jenom horší.

Jiná věc je, že ani ty digitální knihovny někdy nepoužívají pro své originály JPG, nýbrž formáty jako DjVu (vhodné pro noviny, kde se dokola opakují stejná písmenka) nebo JPEG 2000 (který umožňuje i bezztrátovou kompresi). Ale to už záleží na tom kterém webu a bez pokročilejší znalosti Krameria to ani není snadné zjistit. Každopádně pokud nabízejí stažení v JPG, tak je to dostatečující. Puntičkář ještě může myslet na to, že je lepší takový obrázek nahrávat jako celek nebo v případě ořezávání použít algoritmus, který nevede k nové rekompresi dat (a tedy dalšímu nutnému snížení kvality) – pro Windows to umí např. program "jpegcrop.exe" a myslím, že existuje něco i přímo na Commons (lze si šablonou vyžádat, aby takové bezztrátové oříznutí provedl za vás robot). Ale to už odbíháme. --Blahma (diskuse) 9. 5. 2025, 11:24 (CEST)

Na stránce https://kramerius.cbvk.cz/view/uuid:ede2186e-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:4a620fa0-435e-11dd-b505-00145e5790ea je obrázek kolosea součástí té novinové stránky (tedy většího obrázku). Obrázek stránky by šel oříznout, kdyby ovšem šel jednoduše stáhnout.

Samotná novinová stránka je složená z mnoha malých obrázků 256x256 pixelů (ve formátu JPEG). Tedy muselo by se to poslepovat. Pokud vám jde jen o koloseum, jsou to 3 obrázky na výšku, 4 na šířku, celkem tedy 12.

Pokud použijete výstřižky Windows a máte dostatečně velký monitor, resp. rozlišení, nebude ztráta kvality nikterak významná. Technicky zaměřenější uživatele to ale bude dráždit. --Idkcie245 (diskuse) 8. 5. 2025, 14:46 (CEST)

Odtud vede odkaz (nahoře vlevo, vedle toho PDF) i sem: https://kramerius.cbvk.cz/search/iiif/uuid:4a620fa0-435e-11dd-b505-00145e5790ea/full/max/0/default.jpg (2597×4000) --Zagothal (diskuse) 8. 5. 2025, 17:45 (CEST)

@Matěj Suchánek: A ten obrázek z https://kramerius.cbvk.cz/view/uuid:ede2186e-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:4a620fa0-435e-11dd-b505-00145e5790ea má cenu uložit jako PNG, nebo ne a radši JPG? --Jiří Janíček (diskuse) 7. 5. 2025, 22:24 (CEST)

„Původní“ bude nejspíš ten obrázek, který se skrývá za „JPEG stránky“, protože má největší rozlišení. To 3) rozhraní vrací obrázky v mnohem menším rozlišení, bez ohledu na formát.

Jinak PDF je blbost, chceme jen ten obrázek, ne celý dokument. --Matěj Suchánek (diskuse) 7. 5. 2025, 22:46 (CEST)

Původní data jsou v mnoha malých JPEG obrázkách. Pokud byste to chtěl uložit bez ztráty kvality, musel byste uložit hromadu (cca 20 - 30) JPEG malých obrázků. To si ale potom budete složitě prohlížet. Jakákoliv operace (třeba poslepování) je u JPEG formátu vždy spojena se ztrátou kvality. Nicméně jinak to v tomhle případě stejně nepůjde. Pokud už budete s obrázkem manipulovat, nejvhodnější formát k finálnímu uložení je PNG. --Idkcie245 (diskuse) 8. 5. 2025, 14:52 (CEST)

Dovoluji si upozornit, že trvzení „Jakákoliv operace (třeba poslepování) je u JPEG formátu vždy spojena se ztrátou kvality.“ není zcela pravdivé. Při použití vhodných rozměrů (typicky násobky osmi) lze JPEG bezztrátově ořezávat, spojovat apod. Dá se pracovat s těmi jednotlivými bloky samostatně. Jen na to je potřeba používat speciální programy, protože běžné obrázkové editory to neumí (ty si JPEG převedou do bitmapy a při ukládání výsledek opět zakódují). Pro další informace viz Libjpeg a tam sekce "jpegtran" a hledejte klíčové slovo "lossless". --Blahma (diskuse) 9. 5. 2025, 11:29 (CEST)

Jinak teď jsem se na tu stránku https://kramerius.cbvk.cz/view/uuid:ede2186e-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:4a620fa0-435e-11dd-b505-00145e5790ea ještě díval a pokud se klikne na takový kolečko ala hvězdičky vpravo od novinové stránky, tak se nabídne "vybrat oblast", vyberu kolosseum myší, a v pravo od oblasti se objeví 4 ikony. Druhá odshora (s ikonou obrázku) potom vede na stránku https://kramerius.cbvk.cz/search/iiif/uuid:4a620fa0-435e-11dd-b505-00145e5790ea/177,1517,3494,2431/max/0/default.jpg, kde je koloseum v 3494x2431 pixelech. --Idkcie245 (diskuse) 8. 5. 2025, 16:24 (CEST)

Aha, tohle jste asi znal. No ta stránka https://archiv.ucl.cas.cz/getimg?path=Svetozor/1834/32/249.png&rand=1746713782 s png má jen 1372x2048 pixelů, a přijde mi tak divně vyfocená. Stránka je tmavá a prosvítají písmena z rubu, nebo co to je. Tedy bych se klonil k té možnosti 1. --Idkcie245 (diskuse) 8. 5. 2025, 16:29 (CEST)

Ešte na margo JPEG vs PNG a Commonsu, keď už je o tom reč – je tam totiž jedna špecifická nuansa a to že JPEG náhľady sú v rámci rendrovania (po downsamplingu na vyžiadané rozlíšenie, typicky pre zobrazenie v rámci článku) doostrované, kdežto PNG nie sú. Efekt je typicky ten, že keď niekto nahrá napr. portrét osoby lossless (lebo je intuitívne presvedčený, že to zabezpečí vyššiu kvalitu), vyzerá v článku horšie (rozmazanejšie) než rovnaký záber uložený ako JPEG (odhliadnuc teda od väčšieho objemu dát). Dtto. môže za určitých okolností platiť aj pre časť umelo generovanej grafiky (texty, diagramy, ilustrácie), pre ktorú je normálne PNG z princípu vhodnejší, zmenšený náhľad v čl. ale môže pôsobiť subjektívne horšie než doostrený JPEG. --Teslaton (diskuse) 9. 5. 2025, 13:02 (CEST)