Přeskočit na obsah

Opava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě v Moravskoslezském kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Opava (rozcestník).

Opava (německy Troppau,[4] slezskoněmecky Tropp, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava, latinsky Opavia/Oppavia) je statutární město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Leží v Opavské pahorkatině na řece Opavě a žije zde přibližně 55 tisíc[1] obyvatel; po Ostravě a Havířově jde tedy o třetí největší město Moravskoslezského kraje. Původně byla centrem Opavského knížectví a v letech 1742 až 1928 hlavním městem rakouského, respektive českého Slezska se zemskými úřady.

Sídlí zde Zemský archiv, Slezské zemské muzeum, Slezské divadlo nebo Slezská univerzita, významnými památkami jsou např. konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Vojtěcha, radnice Hláska nebo kaple svatého Kříže. Každoročně se ve městě koná festival Bezručova Opava. Sousedními obcemi sídla jsou Slavkov, Vršovice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Štítina, Stěbořice, Velké Hoštice, Hlubočec, Mokré Lazce, Raduň, Pustá Polom, Neplachovice, Chvalíkovice, Nové Sedlice a Branka u Opavy.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Jméno osady bylo převzato ze jména řeky Opavy, na níž leží. Německé jméno je nejprve doloženo v podobě Oppaw, podoba Troppau vznikla ze spojení an der Opa ("na Opavě", míněna řeka), v němž (synkopovaný) člen splynul se samotným jménem.[5][zdroj?]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Opava na vedutě Jana Willenberga z roku 1593

Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zde zanechalo své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí „Jantarové stezky“ spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existenci Opavy,[6] o které se ale uvažuje jako o falzu. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215.[7] Dekret Přemysla Otakara I. z roku 1224 poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.

Jádro osídlení se koncentrovalo na křižovatce obchodních cest v areálu Horního náměstí a rozšiřovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní části Dolního náměstí. Původní opevnění města bylo tvořeno patrně pouze příkopem a zemními valy opatřenými dřevěnou palisádou, později byly vystavěny kamenné hradby přerušené na třech místech městskými branami – Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou.[8] Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor – Dobytčí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější Hlásky, vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech 20. století vybudován moderní hotel Koruna. Opavské Přemyslovce na opavském knížecím trůně vystřídal syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorín z Poděbrad, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále Matyáše, Jana Korvína. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a Opavské knížectví bylo podřízeno přímo českým králům.

V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k protestantům. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s olomouckými biskupy. Na odpor ze strany protestantů narazilo i udělení opavského knížectví Karlovi z Lichtenštejna císařem Matyášem v roce 1613. Za třicetileté války byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v roce 1689. V roce 1625 byl do Opavy povolán jezuitský řád a o pět let později zde bylo založeno jezuitské gymnázium. Jezuitská kolej ve Sněmovní ulici byla v letech 1711–1723 přestavěna do barokní podoby, po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla stavům. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno muzeum, nejstarší na území českého státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému sněmu, v současnosti je sídlem Zemského archivu.

Opava zůstala i po ukončení třicetileté války centrem knížectví, samotný význam knížecích pravomocí a tím i význam ústředního města však s postupujícími centralizačními tendencemi habsburské monarchie klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva a ve 20. letech 18. století představovali Češi jen asi sedminu obyvatel Opavy.

Porážka Marie Terezie a rozdělení Slezska mezi Prusko a Rakousko vyneslo Opavu do pozice centra rakouského Slezska. Svá sídla si zde vedle úřadů zbudovala řada příslušníků slezské šlechty. Význam Opavy v 19. století podtrhlo i konání tzv. Opavského kongresu neboli také kongresu tzv. Svaté aliance v roce 1820, na němž se sešli evropští panovníci (rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.) a diplomaté.

Zemská sněmovna v Opavě k roku 1900

V oblasti průmyslu vzniklo několik převážně textilních podniků. V roce 1825 byl vybudován pivovar, v polovině 19. století vznikly na Jaktařském předměstí dva cukrovary. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. Jako hlavní město rakouského Slezska byla Opava i významným správním a samosprávním centrem. Sídlil zde Slezský zemský sněm, v jehož čele stál zemský hejtman a zemský výbor. Státní správu pro Slezsko tu vykonával zemský prezident a zemská vláda (místodržitelství). Sídlil zde také zemský soud.

V roce 1883 bylo v Opavě založeno české gymnázium, v roce 1877 Matice opavská. Ve městě vycházel Opavský besedník, pak Opavský týdenník, z německých listů Troppauer Zeitung a další. Politická a národnostní situace se vyhrotila po skončení první světové války, kdy se převážně německy mluvící Opava v závěru roku 1918 stala hlavním městem provincie Sudetenland. Pokus o revoltu vůči tvořícímu se československému státu skončil obsazením města československými vojenskými oddíly bez boje 18. prosince 1918.

V roce 1921 žilo v Opavě 33 457 obyvatel, z toho 8 527 Čechoslováků, 22 008 Němců a 608 Židů.[9] Až do 30. listopadu 1928 byla Opava hlavním městem československého Slezska. V souvislosti s vytvořením země Moravskoslezské město přestalo být sídlem zemských úřadů. Ve městě stále výrazně převažovalo německé obyvatelstvo, podléhající zejména ve 2. polovině 30. let nacistické ideologii Henleinovy Sudetoněmecké strany, které naprostou většinou přivítalo připojení k nacistickému Německu v roce 1938. Místní synagoga byla vypálena. Opava se stala hlavním městem jednoho ze tří vládních obvodů v obsazených Sudetech.

Ve druhé světové válce bylo město osvobozeno ve dnech 22. až 24. dubna 1945. Při těžkých bojích byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem. Většina původních obyvatel byla vysídlena a město změnilo nejen svůj vzhled, ale i národnostní ráz. Již v říjnu 1945 zahájila činnost stálá profesionální česká scéna Slezského národního divadla v Opavě. V roce 1948 byl v Opavě zřízen Slezský studijní ústav, dnes součást Slezského zemského muzea. V letech 1953–1959 působila ve městě Vyšší škola pedagogická, přenesená pak do Ostravy.[10]

Na Ostrožné ulici, v budově postavené na místě rodného domu Petra Bezruče, byla v roce 1956 otevřena expozice o básníkově životě a díle. Od roku 1958 se na počest básníka koná každoročně v září kulturní festival Bezručova Opava. V rekonstruovaném objektu bývalého dominikánského kláštera působí od roku 1974 Dům umění, pořádající pravidelně ve svých prostorách umělecké výstavy i další kulturní akce. Od roku 1990 je Opava opět statutárním městem. Téhož roku zde zahájila první školní rok Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně a na tomto podkladě dne 9. července 1991 schválila ČNR zákon o zřízení Slezské univerzity se sídlem v Opavě.[11]

Městské symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Znak města Opavy.

Opavský znak je tvořen polceným štítem, v pravém, červeném poli půl stříbrné orlice se zlatou zbrojí (zobákem, jazykem a pařátem), levé, stříbrné pole polceno a v jeho pravé polovici tři červené, dolů obrácené, krokve.

Vlajka

[editovat | editovat zdroj]

Opavská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma vodorovnými pruhy, bílým a červeným. Uprostřed listu je znak města.[12]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Žije zde přibližně 55 tisíc[1] obyvatel, kromě toho do města také dojíždí přes 10 tisíc lidí za prací i za studiem.[13] V celé opavské aglomeraci žije kolem 75 tisíc obyvatel.[14] V důsledku okolností, daných i odsunem německojazyčného obyvatelstva, probíhal poválečný rozvoj Opavy pozvolněji.

Statutární město Opava
Budova radnice (tzv. Hláska) v centru města
Budova radnice (tzv. Hláska) v centru města
Znak statutárního města OpavaVlajka statutárního města Opava
ZnakVlajka
Lokalita
Statusstatutární město
Pověřená obecOpava
Obec s rozšířenou působnostíOpava
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
moravské enklávy ve Slezsku
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°56′17″ s. š., 17°54′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel55 109 (2025)[1]
Rozloha90,61 km²[2]
Nadmořská výška257 m n. m.
PSČ746 01
Počet ulic421 (2020)
Počet domů7 791 (2021)[3]
Počet MČ9
Počet částí obce15
Počet k. ú.16
Počet ZSJ58
Kontakt
Adresa magistrátuHorní náměstí 382/69
746 01 Opava
epodatelna@opava-city.cz
PrimátorTomáš Navrátil (ANO)
Oficiální webwww.opava-city.cz
Opava
Opava
Další údaje
Kód obce505927
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vývoj počtu obyvatel města Opavy podle sčítání lidu[15][16][17][p. 1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 16 608 20 562 22 867 26 748 30 762 33 457 36 030[p. 2] 45 740 30 273 35 576 42 458 50 275 59 384 62 815 61 382 58 351 55 146
  1. ↑ Jednotlivé části Opavy byly připojovány postupně, už v roce 1939 Jaktař, Kateřinky a Kylešovice.[18] Další až s časovým odstupem, v roce 1970 Komárov, Kravařov a Malé Hoštice, roku 1975 Podvihov, v roce 1976 Chvalíkovice (ty se roku 1991 opět osamostatnily), Milostovice, Vávrovice, Vlaštovičky a Zlatníky a v roce 1979 Suché Lazce.[19]
  2. ↑ Z toho 21 987 osob národnosti německé a 11 627 československé.[20]

Včetně místních částí:

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[21][22]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 27 011 a 16 608 32 105 a 20 562 35 698 42 043 47 361 49 366 54 263 a 36 030 40 663 a 35 576 48 091 a 42 458 53 269 a 50 275 58 778 a 59 384 62 815 61 382 58 351 55 146
Počet domů 2 057 2 383 2 542 2 872 3 200 3 506 4 611 5 051 5 160 5 582 6 144 6 568 6 817 7 426 7 791

Struktura obyvatelstva

[editovat | editovat zdroj]

Správa a instituce

[editovat | editovat zdroj]
Složení zastupitelstva města
     ANO 2011 (17)
     Společně pro Opavu (ODS, TOP 09) (7)
     SPD (5)
     Občané městských částí Opavy (3)
     Změna pro Opavu (3)
     Zelená pro Opavu (2)
     KDU-ČSL (2)

Městská samospráva

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Opavy.

V čele města je primátor. V obecních volbách se volí zastupitelstvo, které má 39 členů. Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2018 jedenáct členů. Správu města vykonává magistrát. V samosprávných městských částech se navíc volí i vlastní zastupitelstva a působí zde starostové, rady a úřady městských částí.

Po komunálních volbách roku 2022 se utvořila koalice složená ze zastupitelů za ANO 2011, Občanů městských částí Opavy a Zelené pro Opavu, která v zastupitelstvu drží 22 hlasů z 39.[23]

Členění města

[editovat | editovat zdroj]
Opavské městské části (barevně, hranice katastrálních území bíle)

Opava je statutárním městem, které je jen zčásti územně členěné. Centrální oblast města se nečlení na městské části a je spravována přímo zastupitelstvem a magistrátem města. Tuto oblast tvoří:

Okrajové části města jsou rozčleněny do osmi samosprávných městských částí:

  • Komárov (evidenční část Komárov tvořená většinou katastrálního území Komárov u Opavy)
  • Malé Hoštice (tvořená stejnojmenným katastrálním územím, zahrnujícím evidenční části Malé Hoštice a Pusté Jakartice)
  • Milostovice (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím)
  • Podvihov (katastrální území a evidenční část Podvihov a část katastrálního území Komárov u Opavy, tvořená evidenční částí Komárovské Chaloupky)
  • Suché Lazce (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím)
  • Vávrovice (tvořená evidenční částí Vávrovice na katastrálních územích Vávrovice, Držkovice a Palhanec, a dále základní sídelní jednotkou Karlovec – díl evidenční části Předměstí na katastrálním území Opava-Předměstí, a základní sídelní jednotkou Vávrovická – čtyři dvojdomky v evidenční části a katastrálním území Jaktař)
  • Vlaštovičky (tvořená evidenční částí Vlaštovičky na katastrálních územích Vlaštovičky a Jarkovice)
  • Zlatníky (tvořená stejnojmennou evidenční částí a katastrálním územím Zlatníky u Opavy)

V letech 1976–1991 byla součástí města i obec Chvalíkovice.[19] Většina území města leží historicky ve Slezsku, ale čtyři z jeho částí (Kravařov, Suché Lazce, Vlaštovičky a Jaktař) patřily k tzv. moravským enklávám ve Slezsku.[24]

Státní instituce

[editovat | editovat zdroj]

V Opavě sídlí mj.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
Trolejbus na Horním náměstí

Železniční a silniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Opava je poměrně důležitým železničním uzlem, východní nádraží leží na tratích Olomouc–Opava, Opava – Svobodné Heřmanice (původně až do Horního Benešova, od roku 2014 pouze sezonní provoz), Opava – Hradec nad Moravicí, Opava – Hlučín a Ostrava-Svinov – Opava. Všechny osobní a spěšné vlaky jsou integrovány v systému ODIS. To se týká i všech rychlíků do Ostravy a Moravského Berouna.

Na území města se vedle již zmíněné stanice Opava východ nachází tyto železniční stanice a zastávky: Opava západ, Opava zastávka, Opava-Komárov, Kylešovice, Malé Hoštice a Vávrovice. Dále se zde nachází odbočka Moravice, ve které se trať ze stanice Opava východ dělí směrem na Hradec nad Moravicí a Svobodné Heřmanice.

Od 15. června 2015 má město přímé vlakové spojení s Prahou spojem InterCity 513/514 Opava.[25] Ten odjížděl z Opavy v 6:00 a zpět do Opavy přijížděl v 19:59. Od 13. prosince 2015 platí mezi Opavou a Ostravou také jízdní doklady ODIS. Od 13. prosince 2015 do 15. prosince 2018, rovněž mezi Prahou a Opavou, jezdil také posilový vlak InterCity 542/543 Vladislav Vančura. V současném[kdy?] GVD je v provozu kromě vlaků 513/514 také nedělní vlak IC 502 s odjezdem 16:00 a příjezdem do Prahy v 19:19.

Od 10. prosince 2017 jezdil mezi Opavou a Prahou vlak společnosti RegioJet RJ 1002/1013. Odjížděl v 5:05 a zpět do Opavy přijížděl v 19:27.

Do Opavy též ze všech směrů vede několik významných silnic I. třídy. Od Olomouce sem přes Šternberk a Moravský Beroun směřuje silnice I/46, která pokračuje dále na polskou hranici. Z Polska do Opavy také vede přes Krnov silnice I/57, jež přes Hradec nad Moravicí, Nový Jičín, Valašské Meziříčí a Vsetín nakonec končí na hranicích se Slovenskem. Až z Hradce Králové přes Šumperk a Bruntál je sem dovedena silnice I/11, kterou se lze dále dostat do Ostravy. Do Ostravy vede z Opavy přes Hlučín také silnice I/56.

Městská hromadná doprava

[editovat | editovat zdroj]

První tramvaje se v Opavě rozjely v roce 1905. Z hlavní tratě mezi Východním nádražím a nemocnicí se odpojovaly dvě tratě odbočné – do Městských sadů a do Kateřinek. Tratě byly prodlužovány v roce 1912 a 1948. V roce 1950 bylo rozhodnuto nahradit nevyhovující tramvaje moderními trolejbusy. Poslední tramvajová trať tak byla zrušena o šest let později.

Trolejbusy, které nahradily tramvajovou dopravu, vyjely poprvé v roce 1952. Jejich síť se postupně rozšiřovala. V 70. a 80. letech byla vzhledem k rekonstrukcím ulic v některých úsecích trolejbusová doprava zastavena. V roce 2002 byla dostavěna nová vozovna v Kylešovicích, která nahradila starší, jež byla původně určena tramvajím.

Památky, školství a kultura

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Opavě.

Významné stavby

[editovat | editovat zdroj]
Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie
Městská radnice s věží Hláska
Sobkův palác
Kostel svatého Vojtěcha
Obchodní dům Breda
Kostel svaté Hedviky

Gotika

[editovat | editovat zdroj]

Renesance

[editovat | editovat zdroj]

Baroko

[editovat | editovat zdroj]

19. století

[editovat | editovat zdroj]

Počátek 20. století

[editovat | editovat zdroj]

Moderní architektura

[editovat | editovat zdroj]

Školy v Opavě

[editovat | editovat zdroj]

Opava jako kulturní centrum Slezska obsahuje vysoký počet vzdělávacích institutů. Nachází se zde střední školy snad pro každé zaměření, dvě gymnázia, učiliště a Slezská univerzita. Následující seznam ukazuje jejich neúplný výčet:

Základní školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Základní škola Edvarda Beneše s rozšířenou výukou jazyků a tělesné výchovy (hokej)
  • Základní škola Ilji Hurníka s rozšířenou výukou hudební výchovy
  • Základní škola Englišova s rozšířenou výukou sportu
  • Základní škola Mírová
  • Základní škola Mařádkova
  • Základní škola a Mateřská škola, Šrámkova 4
  • Základní škola T. G. Masaryka s rozšířenou výukou výtvarné výchovy
  • Základní škola Opava-Kylešovice s rozšířenou výukou tělesné výchovy (fotbal) a informatiky
  • Základní škola Boženy Němcové
  • Základní škola Otická s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
  • Základní škola Vrchní
  • Základní škola Šrámkova se speciálními počítačovými třídami
  • Církevní základní škola svaté Ludmily v Hradci nad Moravicí – odloučené pracoviště Slavkovská 2, Opava-Jaktař
  • Základní umělecká škola Opava se zaměřením na hudbu, tanec, divadlo a výtvarné umění

Střední školství

[editovat | editovat zdroj]

Vyšší odborné školství

[editovat | editovat zdroj]

Vysoké školství

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Slezská univerzita v Opavě.

První vyšší školou v Opavě byla jezuitská kolej, založená v 17. století, která stala základem německého opavského gymnázia. V roce 1870 došlo k prvnímu neúspěšnému pokusu o založení univerzity, avšak až po druhé světové válce byla zahájena zásadní jednání o Slezské univerzitě. Z původních snah se ale podařilo roku 1953 realizovat pouze Vyšší pedagogickou školu, která se navíc v roce 1959 přemístila do Ostravy, kde z ní postupně vznikla Pedagogická fakulta, základ pozdější Ostravské univerzity (přírodovědné obory se nicméně ještě v 60. letech vyučovaly v Opavě).

Teprve po sametové revoluci byly dány podmínky proto, aby i v Opavě vznikla samostatná vysoká škola. Právním nositelem příprav vzniku Slezské univerzity se stala Masarykova univerzita v Brně, která k roku 1990 zřídila filozoficko-přírodovědeckou fakultu v Opavě a obchodně podnikatelskou fakultu v Karviné. Z nich pak na základě zákona České národní rady ze dne 9. července 1991 vznikla Slezská univerzita jako jedna z pěti nově zřízených českých univerzit.[11] Ve městě sídlí její rektorát, filozoficko-přírodovědecká fakulta, fakulta veřejných politik a matematický ústav.

Pravidelné kulturní festivaly

[editovat | editovat zdroj]
Slezské zemské muzeum
Slezské divadlo Opava
  • Bezručova Opava – Výtvarné, literární, filmové, hudební umění
  • Opava Cantat – Soutěžní festival pěveckých sborů
  • Altrock – Hudební festival skupin z Opavy a okolí
  • Další břehy
  • Opavský páv – Mezinárodní festival studentských filmů

Hudba

[editovat | editovat zdroj]

Pěvecké sbory

[editovat | editovat zdroj]

Hudební skupiny

[editovat | editovat zdroj]

Mezi významnější hudební tělesa patří:

Pověsti

[editovat | editovat zdroj]

Zvon z kostela v Jaktaři, největší zvon na Opavsku, byl nalezen na louce. Na místě nejprve ryla svině a potom kanec, až se pasákům ukázal okraj zakopaného zvonu. Zvon prý při zvonění vyvolává svůj původ: „Sviňa ryla, nevyryla, kanec ryl, ten vyryl!“[28]

Média

[editovat | editovat zdroj]

Momentálně[kdy?] vychází v Opavě každý den lokální Opavský a Hlučínský deník. Kromě toho vychází ve městě týdeníky Region, Region Opavsko a 5+2 Opava. Magistrát vydává každý měsíc měsíčník Hláska.[zdroj?]

Sport

[editovat | editovat zdroj]
Stadion v Městských sadech
Basketbalisté Opavy ve finále českého poháru 2019
V Hale Opava hrají basketbalisté

V Opavě působí fotbalový klub Slezský FC Opava. V sezóně 1995/96 se prvně v historii probojoval do české nejvyšší soutěže. Od té doby tam odehrál jedenáct sezón, přičemž nejvíce se mu dařilo hned v té úvodní, kdy obsadil celkové šesté místo. Díky tomu si zahrál Pohár Intertoto 1996. V současnosti působí v druhé nejvyšší soutěži. Své domácí zápasy sehrává na stadionu v Městských sadech s kapacitou 7550 diváků. Ke známým fotbalistům, kteří oblékali modro-žlutý opavský dres, patří Alois Grussmann, Zdeněk Pospěch, Edvard Lasota, Jan Nezmar, Michal Horňák, Martin Kotůlek, Petr Švancara nebo Libor Kozák.[zdroj?]

Basketbalový BK Opava, který hraje nejvyšší basketbalovou ligu, je nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě. Má na svém kontě již pět mistrovských titulů (1996/97, 1997/98, 2001/02, 2002/03, 2022/23). Vzestup opavské košíkové byl raketový, klub získal první titul hned při svém prvém startu v nejvyšší soutěži. Od té doby ji opustil jen na tři sezóny. Své domácí zápasy odehrává v hale Opava s kapacitou 3006 diváků. Patří k nejmodernějším v NBL, základní kámen k výstavbě byl položen 4. července 2002 a již 26. září 2003 byla nová hala otevřena. Původně se o ní basketbalisté dělili s extraligovým volejbalovým klubem VK Opava,[zdroj?] avšak majitel klubu po neshodách s městem prodal v roce 2009 prvoligovou licenci klubu ČZU Praha.[29]

Hokejový HC Slezan Opava hraje třetí nejvyšší hokejovou soutěž.[30] Sídlí na zimním stadionu Opava s kapacitou 6000 diváků. V roce 1956 byl teprve třetím zastřešeným stadionem v republice. V roce 2022 už stadion dosluhoval, proto byla zahájena jeho zásadní přestavba, která měla být dokončena v roce 2024.[31] Mezi českou elitu se Opavané prvně podívali již v ročníku 1951/52. Za existence Československa v ní pobyli čtyři sezóny. V éře samostatného Česka si klub vybojoval tři extraligové sezóny (1996/97, 1997/98, 1998/99). Ve všech se jeho osudem stala baráž o udržení a ve třetím případě již klub extraligovou příslušnost neudržel. Již před válkou strávil dva ročníky v nejvyšší československé soutěži německý klub Troppauer EV (1936/37, 1937/38). V roce 1931 dokonce získal stříbro v předligovém Mistrovství Československa.[zdroj?]

V Opavě se nachází také florbalový klub S.K. P.E.M.A. Opava, jehož mužský A tým měl od sezóny 2023/2024 hrát 1. florbalovou ligu mužů (druhá nejvyšší soutěž), do které postoupil v roce 2023, kdy porazil v baráži Brněnský tým Troopers 3-2 na zápasy.[32]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

V minulosti:

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 3 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 737. Dále jen Historický místopis země Moravskoslezské.
  5. ↑ 184-186.
  6. ↑ FRIEDRICH, Gustav. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I.. Praha: [s.n.], 1904-1907. 568 s. Dostupné online. S. 317–318. (latinsky)[nedostupný zdroj]
  7. ↑ BAKALA, Jaroslav. Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku. Brno: Martin Wihoda a Petr Elbl, 2002. 558 s. ISBN 80-86488-08-X. Kapitola Počátky města Opavy.
  8. ↑ WIHODA, Martin; KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor. Hrady českého Slezska. [s.l.]: Archeologický ústav Akademie věd ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2. S. 426–427.
  9. ↑ Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 911.
  10. ↑ Historie města a historické kalendárium [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
  11. 1 2 Zákon č. 314/1991 Sb., o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity. Dostupné online.
  12. ↑ Symboly – Opava v Registru komunálních symbolů (REKOSu)
  13. ↑ Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22]. Dostupné online.
  14. ↑ ALIMI, Samuel Arian. Dynamika rozvoje Opavské aglomerace. Ústí nad Labem, 2024 [cit. 2024-08-13]. 63 s. Bakalářská práce. FSE UJEP. Vedoucí práce RNDr. Václav Novák, Ph.D.. s. 23. Dostupné online.
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-16. ISBN 80-250-1311-1. S. 51–54.
  16. ↑ RADEMACHER, Michael. Stadt und Landkreis Troppau (tschech. Opava). verwaltungsgeschichte.de [online]. eirenicon.com, 2006. Dostupné online.
  17. ↑ Database of Demographic Indicators for Selected Towns of the Czech Republic. Tab. 141. [online]. Český statistický úřad, 2023 [cit. 2018-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-09-25.
  18. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-07-06]. Dostupné online.
  19. 1 2 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. ISBN 80-250-1311-1. S. 195, 236, 251, 302, 319, 409, 507, 555, 575, 610.
  20. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 89.
  21. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  22. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  23. ↑ BERNARDOVÁ, Veronika. Opava má nové vedení, funkce rozděleny, chvílemi bylo na zastupitelstvu dusno. Opavský deník. 20. října 2022. Dostupné online.
  24. ↑ Historický místopis země Moravskoslezské, s. 714–716, 727.
  25. ↑ Z Opavy poprvé jezdí rychlík do Prahy. Mládek o něm notoval jen kvůli rýmu. ostrava.idnes.cz [online]. 2015-06-15 [cit. 2016-07-09]. Dostupné online.
  26. ↑ Náboženství na cestách: beuronské umění v Řepích : Náboženský infoservis, 5. 4. 2025
  27. ↑ Obecné informace. MSŠZe a přírodovědná Opava [online]. 2020-12-03 [cit. 2025-05-02]. Dostupné online.
  28. ↑ GLOS, Tomáš. Co si vypravují moravské zvony. IN: Český lid 1904, str. 354 – 358
  29. ↑ BRHEL, Roman. Je to definitivní! Volejbalová extraliga v Opavě nebude. Opavský a hlučínský deník. 2009-05-19. Dostupné online [cit. 2022-08-02].
  30. ↑ 2. liga [online]. Praha: BPA sport marketing a.s. [cit. 2015-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-18.
  31. ↑ Opavský zimní stadion získá novou podobu. Opava-city.cz [online]. Statutární město Opava, 2022-02-03 [cit. 2022-08-02]. Dostupné online.
  32. ↑ Elitní tým bude hrát Národní ligu. www.troopers.cz [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online.
  33. ↑ IPI mourns passing of Gottfried Konecny. Leibniz Universität Hannover [online]. 2024-07-30 [cit. 2024-12-05]. Dostupné online. (anglicky)

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Jde o jeden z příkladů (v českých zemích ojedinělého) beuronského umění, nachází se jen asi na 10 místech.[26]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Opava&oldid=25527385“