Přeskočit na obsah

Quentin Halys

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Quentin Halys (* 26. října 1996 Bondy) je francouzský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a  jedenáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2025 na 46. místě a ve čtyřhře v listopadu téhož roku na 107. místě. Trénuje ho Nicolas Devilder.[3][1]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V juniorském tenise vyhrál čtyřhru na French Open 2014, v níž startoval s krajanem Benjaminem Bonzim. Ve finále porazili Rakušana Lucase Miedlera s Australanem Akirou Santillanem.[4] Vylepšil tak dvě finálové porážky z deblových soutěží na US Open 2013 a Australian Open 2014. V souboji o titul na juniorce US Open 2014 nestačil na Australana Omara Jasiku.[5] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v březnu 2014 na 3. místě.[2][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval květnovým Open de Nice Côte d’Azur 2015, kde postoupil z kvalifikace až jako šťastný poražený po odstoupení turnajové jedničky Simona. Na úvod dvouhry nezvládl oba tiebreaky proti Australanu Jamesi Duckworthovi z deváté desítky žebříčku.[6] O týden později zasáhl poprvé do hlavní grandslamové soutěže, když obdržel divokou kartu do mužského singlu French Open 2015. Časnou porážku mu přivodil pětinásobný obhájce titulu a světová sedmička Rafael Nadal.[7] Divokou kartu od Francouzské tenisové federace získal také na Australian Open 2016. V úvodním kole porazil Chorvata Ivana Dodiga z osmé desítky, než jej vyřadil první hráč světa a pozdější vítěz Novak Djoković.[8][9]

Po sérii šesti porážek v kvalifikacích turnajů kategorie Masters si její hlavní soutěž poprvé zahrál na listopadovém Rolex Paris Masters 2022. Po kvalifikačních výhrách nad Argentincem Cachínem a Brazilcem Monteirem však nenašel na úvod dvouhry recept na Gruzínce Nikoloze Basilašviliho, jemuž patřila stá šestá příčka klasifikace.[10] Na cestě do osmifinále Miami Open 2023 vyřadil Pedra Martíneze, – v duelu s třemi tiebreaky – světovou osmnáctku Alexe de Minaura[11] a Američana Mackenzieho McDonalda. Poté jej zdolal pátý muž pořadí a pozdější šampion Daniil Medveděv.[12][3]

První čtvrtfinálovou účastí na túře ATP se stal aucklandský ASB Classic 2023 a do semifinále se poprvé probojoval na antukovém Estoril Open 2023 přes Dominica Thiema.[13] Do boje o portugalský titul jej nepustila norská světová pětka Casper Ruud, když o vítězi rozhodl až tiebreak třetí sady.[14][3] Do třetího kola grandslamu poprvé prošel ve Wimbledonu 2023, v němž přehrál třicátého hráče žebříčku Daniela Evanse a Australana Aleksandra Vukice.[15] Jeho účast v All England Clubu pak ukončila italská světová osmička Jannik Sinner, po čtyřsetovém průběhu.[16]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Quentin Halys
Quentin Halys v Bordeaux (2022)
Quentin Halys v Bordeaux (2022)
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození26. října 1996 (29 let)[1]
Místo narozeníBondy, Francie[1]
BydlištěBoulogne-Billancourt, Francie
Výška191 cm[1]
Hmotnost85 kg[1]
Profesionál od2012[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 552 568 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů51–90
Tituly0 ATP, 7 challengerů, 5 ITF
Nejvyšší umístění46. místo (30. června 2025)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2016, 2024, 2025)
French Open3. kolo (2025)
Wimbledon3. kolo (2023, 2024)
US Open1. kolo (2021, 2022, 2023, 2024, 2025)
Čtyřhra
Poměr zápasů21–35
Tituly1 ATP, 8 challengerů, 3 ITF
Nejvyšší umístění107. místo (17. listopadu 2025)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open3. kolo (2019)
Wimbledon1. kolo (2016, 2022, 2023, 2025)
US Open3. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20251207a7. prosince 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1 D, 1–0 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. červenec 2024 Gstaad, Švýcarsko ATP 250 antuka Itálie Matteo Berrettini 3–6, 1–6

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek finále
Vítěz 1. listopad 2025 Moselle, Francie ATP 250 tvrdý (h) Francie Pierre-Hugues Herbert Argentina Guido Andreozzi
Francie Manuel Guinard		 7–5, 6–3

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (7 D; 8 Č)
ITF (5 D; 3 Č)

Dvouhra (12 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. říjen 2014 Heráklion, Řecko tvrdý Venezuela Ricardo Rodríguez 6–3, 6–2
2. březen 2015 Poitiers, Francie tvrdý (h) Francie David Guez 7–5, 6–1
3. březen 2015 Shrewsbury, Spojené království tvrdý (h) Spojené království Daniel Cox 6–4, 3–6, 6–3
4. srpen 2015 Piombino, Itálie tvrdý Itálie Edoardo Eremin 6–3, 6–4
5. září 2015 Roehampton, Spojené království tvrdý Spojené království Daniel Evans 6–1, 6–7(5–7), 7–5
6. duben 2016 Tallahassee, Spojené státy antuka USA Frances Tiafoe 6–7(6–8), 6–4, 6–2
7. únor 2018 Quimper, Francie tvrdý (h) Rusko Alexej Vatutin 6–3, 7–6(7–1)
8. duben 2018 Nanchang, Čína antuka (h) Francie Calvin Hemery 6–3, 6–2
9. únor 2022 Pau, Francie tvrdý (h) Kanada Vasek Pospisil 4–6, 6–4, 6–3
10. březen 2022 Lille, Francie tvrdý (h) Litva Ričardas Berankis 4–6, 7–6(7–4), 6–4
11. říjen 2022 Ismaning, Německo koberec (h) Německo Max Hans Rehberg 7–6(8–6), 6–3
12. červen 2023 Blois, Francie antuka Francie Kyrian Jacquet 4–6, 6–2, 2–0skreč

Čtyřhra (11 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. únor 2014 Nottingham, Spojené království tvrdý (h) Francie Rémi Boutillier Spojené království Liam Broady
Irsko James Cluskey		 6–2, 0–6, [10–8]
2. červenec 2014 Bourg-en-Bresse, Francie antuka Francie Maxime Hamou Francie Maxime Forcin
Lucembursko Ugo Nastasi		 2–6, 6–2, [10–8]
3. říjen 2014 Heráklion, Řecko tvrdý Francie Benjamin Bonzi Mexiko Mauricio Astorga
Mexiko Alberto Rojas-Maldonado		 6–2, 6–4
4. leden 2017 Nouméa, Francie tvrdý Francie Tristan Lamasine Španělsko Adrián Menéndez Maceiras
Itálie Stefano Napolitano		 7–6(11–9), 6–1
5. červenec 2017 Recanati, Itálie tvrdý Francie Jonathan Eysseric Itálie Julian Ocleppo
Itálie Andrea Vavassori		 6–7(3–7), 6–4, [12–10]
6. květen 2019 Bordeaux, Francie antuka Francie Grégoire Barrère Monako Romain Arneodo
Francie Hugo Nys		 6–4, 6–1
7. říjen 2019 Ismaning, Německo koberec (h) Francie Tristan Lamasine USA Maxime Cressy
USA James Cerretani		 6–3, 7–5
8. březen 2021 Biella, Itálie tvrdý (h) Francie Tristan Lamasine Ukrajina Denys Molčanov
Ukrajina Serhij Stachovskyj		 6–1, 2–0skreč
9. říjen 2021 Mouilleron-le-Captif, Francie tvrdý (h) Francie Jonathan Eysseric Nizozemsko David Pel
Pákistán Ajsám Kúreší		 4–6, 7–6(7–5), [10–8]
10. únor 2022 Cherbourg, Francie tvrdý (h) Francie Jonathan Eysseric Německo Hendrik Jebens
Německo Niklas Schell		 7–6(8–6), 6–2
11. červen 2024 Záhřeb, Chorvatsko antuka Francie Jonathan Eysseric Rumunsko Alexandru Jecan
Portugalsko Henrique Rocha		 6–4, 6–4

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorů: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista2014US OpentvrdýAustrálie Omar Jasika6–2, 5–7, 1–6

Čtyřhra juniorů: 3 (1–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista2013US OpentvrdýPortugalsko Frederico Ferreira SilvaPolsko Kamil Majchrzak
USA Martin Redlicki		3–6, 4–6
Finalista2014Australian OpentvrdýFrancie Johan TatlotRakousko Lucas Miedler
Austrálie Bradley Mousley		4–6, 3–6
Vítěz 2014 French Open antuka Francie Benjamin Bonzi Rakousko Lucas Miedler
Austrálie Akira Santillan		 6–3, 6–3

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Quentin Halys na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 5 6 Quentin Halys na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 10. května 2025
  2. 1 2 Quentin Halys na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 15. června 2025
  3. 1 2 3 4 Quentin Halys | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2025-04-10]. Dostupné online. (anglicky)
  4. ↑ Santillan falls in boys’ doubles final. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2014-06-08 [cit. 2023-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-16. (anglicky)
  5. ↑ Aussie junior Jasika completes US Open double. ABC News [online]. 2014-09-07 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  6. ↑ BOUVIER, Maxime. Nice - Quentin Halys cède contre James Duckworth. Tennis Actu [online]. 2015-05-20 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (francouzsky)
  7. ↑ MITCHELL, Kevin. Rafael Nadal eases past Quentin Halys in French Open first round. The Guardian [online]. 2015-05-26 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  8. ↑ Djokovic Beats Halys To Reach Australian Open Third Round. ATP Tour, Inc. [online]. 2016-01-20 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  9. ↑ Quentin Halys | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  10. ↑ Paris Masters 2022: Basilashvili knocks out Halys. Tennis Majors [online]. 2022-10-31 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  11. ↑ Miami Open: De Minaur and Kokkinakis exit in thrillers. www.tennis.com.au [online]. Tennis Australia, 2023-03-26 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  12. ↑ ROY, Subhadeep. A Relentless Daniil Medvedev Thrashes Quentin Halys at the Miami Open. Last Word On Tennis [online]. 2023-03-29 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  13. ↑ Casper Ruud Reaches Estoril Semi-finals. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-07 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  14. ↑ Casper Ruud Survives Quentin Halys Scare In Estoril SFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-08 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  15. ↑ Wimbledon 2023: Halys gets past Vukic. Tennis Majors [online]. 2023-07-06 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (anglicky)
  16. ↑ Quentin Halys, qualifié pour le troisième tour à Wimbledon : « Je suis plus mature ». L'Équipe [online]. 2023-07-06 [cit. 2023-08-12]. Dostupné online. (francouzsky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Quentin_Halys&oldid=25486174“