Lod, jehož historie sahá až do období starověkého Řecka a Říma, je domovem hlavního izraelského letiště – Ben Gurionova mezinárodního letiště (dříve známé jako Lodské letiště). Letiště a s ním související průmysl je hlavním zdrojem zaměstnanosti ve městě. V Lodu se rovněž nachází absorpční centrum Židovské agentury.
Lod leží na místě starodávného města Lydda. To je zaznamenáno faraonem Thutmosem III. v Karnaku již v 2. tisíciletí př. n. l. ve výčtu kanaánských měst.[4] Podle Bible byl Lod vybudován Šemedem, členem kmene Benjamin.[5] Během babylonského zajetí bylo město opuštěné, ale po návratu Židů z exilu bylo znovu osídleno.[6][7] V helénském období se město nacházelo mimo hranice Judska, ale za Makabejských se stalo židovským městem. V roce 43 n. l. byli všichni obyvatele města prodáni syrským guvernérem Cassiusem do otroctví. Město bylo vyhlazeno římským prokonzulem v Sýrii, Cestiem Gallem, který je minul během své cesty do Jeruzaléma v roce 66. V roce 68 bylo město okupováno Vespasiánem.[8]
V průběhu Byzantského období bylo město převážně křesťanské.[8] Bylo jedním z legendárních míst narození svatého Jiří, patrona Anglie, a proto bylo známé jako Georgiopolis. Ztoho důvodu zde byla také vybudována svatyně Sv. Jiří.[4] V Novém zákoně se praví, že Lod byl (Lydda) místem, kde Petr uzdravil ochrnutého muže.
Muslimy bylo město dobyto roku 636 a následně sloužilo jako hlavní středisko provincie Pelišteje. Později bylo hlavní město oblasti přesunuto do Ramly.[8]
Křižáky byl Lod okupován roku 1099. Krátce nato byl dobyt Saladinem, ale roku 1191 byl znovu získán křižáky. Pro anglické křižáky, jako byl král Richard Lví srdce, byl Lod velmi důležitým místem, jelikož se věřilo, že byl rodištěm anglického patrona svatých, svatého Jiří.
Během raného osmanského období nežili v Lodu žádní Židé. Židovské komunita se zde začala rozvíjet až počátkem 19. století. V průběhu Arabského povstání roku 1921 byli všichni Židé vypuzeni. V roce 1944 žilo v Lodu 17000 obyvatel, z čehož byla pětina křesťanských Arabů.
Během první arabsko-izraelské války (1948) byl Lod v rámci Operace Danny obsazen izraelskými polovojenskými organizacemi Hagana a Irgun. Arabští obyvatelé byli vyhnání společně s obyvateli nedaleké Ramly. Kvůli zabezpečení strategicky důležité silnice spojující Jeruzalém a Tel Aviv odtud nakonec uprchlo na 50 tisíc lidí.[9] Izraelský historik Benny Morris napsal: „Všichni Izraelci, kteří byli svědky těchto událostí, souhlasili, že tento exodus pod horkým červencovým sluncem byl dlouhým utrpením uprchlíků, zejména těch z Lodu... Stovky civilistů zahynuly v parném vedru vyčerpáním, dehydrataci a nemocemi.“[10][11] Na druhou stranu Morris tvrdí, že vyhnání je ospravedlnitelné: „...za jistých okolností není vyhnání válečným zločinem. Nemyslím si, že by vyhnání z roku 1948 byla zločinem. Nemůžete udělat omeletu, aniž rozbijete vajíčka... Nebyla žádná jiná možnost než je vyhnat.“[12]
V roce 1972 bylo na Ben Gurionově mezinárodním letišti zastřeleno 28 cestujících členy Japonské rudé armády, která provedla jménem LFOP teroristický útok známý jako masakr na Lodském letišti.
Podle statistik Izraelského centrálního statistického úřadu (CBS) z roku 2000 žilo ve městě 23 032 zaměstnanců a 1 405 podnikatelů. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance je 4 754 šekelů (NIS). Průměrná měsíční hrubá mzda muže je 5 821 šekelů oproti 3 547 šekelů u žen. Průměrná měsíční hrubá mzda u podnikatelů je 4 991 šekelů. Podle statistik bylo v roce 2000 ve městě 1 275 nezaměstnaných osob a 7 145 osob pobírajících nějakou formu sociálních benefitů.
Podle CBS je ve městě 38 škol s celkovým počtem 13 188 žáků. Ti jsou rozděleni do 26 základních škol s 8 325 žáky a 13 středních škol s 4 863 studenty. V roce 2001 získalo 52,5% studentů 12. ročníků maturitní vysvědčení.
Lod je město s etnicky smíšenou populací. Podle údajů z roku 2005 tvořili 70,1% obyvatel Židé, a 22,9% Arabové, přičemž 21,8% obyvatel města činili muslimští Arabové a 1,1% arabští křesťané.[1] Podle údajů zroku 2009 tvořili většinu obyvatel Židé – přibližně 46 500osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti kžidovskému náboženství, přibližně 51 400osob). Arabská komunita čítala 18 400osob.[3] K31.prosinci 2017 zde žilo 74 600lidí, z toho 46 100Židů.[2]
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat.
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
12POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
↑MUNAYYER, Spiro. The Fall of Lydda. Journal of Palestine Studies. 1998, roč. 27, čís. 4, s. 80–98. Dostupné online.
↑MORRIS, Benny. The Birth of the Palestinian Refugee Problem, 1947-1949. [s.l.]: Cambridge University Press, 1989. Dostupné online. ISBN0-521-33889-1. S.204-211.
↑The Lydda Death March [online]. Americans for Middle East Understanding [cit. 2008-08-23]. Dostupné varchivu pořízeném dne2008-05-23. (anglicky)
↑Survival of the Fittest? An Interview with Benny Morris [online]. Haaretz [cit. 2008-08-23]. Dostupné varchivu pořízeném dne2021-09-05. (anglicky)
Izrael
multimediální obsah na Commons_02.JPG)
.svg){kind=small}
