Přeskočit na obsah

RISC-V

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prototyp čipu s RISC-V v roce 2013

RISC-V (výslovnost [ˌrisk ˈfaiv]; V je římská číslice 5) je otevřená instrukční sada z rodiny RISC. Je vyvíjena od roku 2010 na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Původně šlo o “tříměsíční projekt”, který měl vytvořit novou otevřenou instrukční sadu (architekturu) na základě existujících technologií a překonat tak omezení související s proprietárními architekturami, mezi něž patří:

  • Patentová ochrana – vyšší náklady
  • Provázanost mezi vlastnictvím architektury a návrhem procesorů – nemožnost změny dodavatele
  • Složitost mnoha architektur – často zbytečná
  • Architektura může zaniknout zároveň se společností, která ji vlastní – riziko v čase

Na rozdíl od starších projektů majících rovněž za cíl vytvářet procesory jako otevřený hardware (např. DLX a OpenRISC) je RISC-V navržen pro široké použití od vestavěných systémů přes mobilní telefony až po cloudové počítače, tedy s důrazem na výkon i na spotřebu.

Instrukční sada RISC-V je od počátku otevřená, nicméně velký komerční zájem vedl v roce 2015 k založení oficiální neziskové organizace RISC-V Foundation, jejímž cílem bylo podpořit počáteční přijetí RISC-V a dále tuto instrukční sadu udržovat a rozvíjet. Původní autoři a vlastníci se vzdali svých práv ve prospěch organizace. RISC-V Foundation měla 36 zakládajících členů a svými členy je nadále řízena. V roce 2020 došlo k transformaci na mezinárodní sdružení RISC-V International, které sídlí ve Švýcarsku a je zodpovědné za další vývoj architektury RISC-V[1].

Softwarová podpora

[editovat | editovat zdroj]

FreeBSD

[editovat | editovat zdroj]

Z operačních systémů ohlásilo podporu jako první FreeBSD. To podporuje RISC-V od verze 11.0 z října 2016.[2]

Debian

[editovat | editovat zdroj]

Začátkem dubna 2018 byl po zhruba roce příprav oficiálně založen port operačního systému-linuxové distribuce Debian na 64bitovou variantu RISC-V.[3]

Ubuntu

[editovat | editovat zdroj]

28. května 2024 oznámila firma Canonical verzi operačního systému Ubuntu pro jednodeskové počítače Milk-V Mars se čtyřjádrovými procesory RISC-V s jádry StarFive JH7110 až na 1,5 GHz, první výkonný procesor RISC-V s operační pamětí až 8GiB LPDDR4 a grafickým procesorem Imagination BXE-4–32.[4][5][6][7]

Ubuntu 25.10

[editovat | editovat zdroj]

Počínaje Ubuntu verze 25.10 ukončuje Canonical prakticky veškerou podporu stávajícího hardwaru RISC-V a zaměří se místo toho na budoucí hardware RISC-V. Takže od tohoto vydání se Ubuntu soustředí pouze na základní profil RISC-V RVA23, zatímco dosud podporuje jako základní profil RVA20, které se obešlo bez nutnosti vektorových instrukcí.[8][9][10]

Tento vyšší základní profil, RVA23, vyžaduje řadu rozšíření instrukčního souboru (a komplexnost návrhu čipů), které zatím žádný existující hardware nepodporuje, což činí z verze 25.10 fakticky čistý zlom pro veškerý existující hardware RISC-V. Jinými slovy, pokud dnes používáte Ubuntu na hardwaru RISC-V, nebudete moci upgradovat na verzi 25.10 nebo vyšší.

Fedora

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2025 bylo oznámeno, že distribuce Fedora operačního systému Linux, začala oficiálně podporovat architekturu RISC-V, podobně jako byly dříve podporovány distribuce Ubuntu a Debian.[11][12][13]

Další systémy

[editovat | editovat zdroj]

Mezi další operační systémy, které podporují RISC-V, patří FreeRTOS[14] a ThreadX. Dále pak CentOS, který cílí speciálně na desku SiFive HiFive Premier P550.[15]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Instrukční sada RISC-V má několik specifik. Předně nestanovuje žádnou konkrétní mikroarchitekturu ani licenční model, je vysoce modulární a díky podpoře RISC-V International nezávislá na konkrétním dodavateli.

Na rozdíl od podobných projektů, které se zaměřují na otevřený hardware, RISC-V stanoví pouze instrukční sadu (ISA); mikroarchitektura záleží na konkrétní implementaci a nemá žádná omezení daná standardem RISC-V.

Vývojáři procesorových jader založených na RISC-V si navíc mohou zvolit libovolný licenční model. Někteří používají komerční licence, jiní otevřené (viz dále).

Proprietární a otevřené implementace architektury RISC-V

Nejdůležitější vlastností instrukční sady RISC-V je však její univerzálnost. Tvůrci měli na paměti, že různé aplikace vyžadují různou složitost architektury, proto vytvořili vysoce modulární standard: Základní instrukční sada RISC-V je velmi minimalistická (pouze 49 instrukcí pro 32bitový procesor) a nabízí množství volitelných standardních rozšíření. Navíc je k dispozici dobře definovaná možnost vytvořit si vlastní, nestandardní instrukce podle potřeby.

Typy RISC-V instrukcí

Ukazuje se, že přidání vhodných vlastních instrukcí představuje velmi výhodnou cestu ke zvýšení výkonu procesoru[16][17].

Implementace

[editovat | editovat zdroj]

Komerčně licencovaná jádra RISC-V

[editovat | editovat zdroj]
  • Andes Technology Corporation nabízí několik různých sérií jader s volitelným rozšířením instrukční sady, včetně možností pro návrh vícejádrových systémů[18]:
    • Série N(X) zahrnuje jak 32bitová jádra (N), tak i 64bitová (NX). Délka pipeline (zřetězené linky) je různá, od dvoustupňové u jádra N22 až po osmistupňovou u N45. Jádro NX27V podporuje vektorové rozšíření RISC-V neboli sadu “V”[19].
    • Série D(X) nabízí jádra s instrukční sadou “P”, která podporuje operace SIMD, a na výběr jsou opět jádra 32bitová (D) i 64bitová (DX).
    • Série A(X) se zaměřuje na aplikační procesorová jádra s podporou Linuxu a délkou pipeline od pěti do osmi stupňů. Dále nabízí podporu operací s plovoucí desetinnou čárkou a jednotku pro správu paměti (MMU).
  • Původem česká společnost Codasip s.r.o. (dnes součást skupiny Codasip GmbH) v lednu 2016 uvedla na trh historicky první komerční jádro založené na RISC-V (Codix)[20] a dnes má v nabídce několik sérií vestavěných i aplikačních procesorových jader RISC-V. Jádra od Codasipu jsou navržena v proprietárním jazyce CodAL[21] a firma je vyvíjí s pomocí patentované technologie a vlastního návrhového nástroje zvaného Codasip Studio.
    • Série L nabízí minimalistická 32bitová jádra s nízkou spotřebou, pipeline o délce tří nebo pěti stupňů a volitelným rozšířením pro operace s plovoucí desetinnou čárkou.
    • Série H nabízí 64bitová vestavěná jádra s vysokým výkonem. Volitelně je opět k dispozici rozšiřující sada pro operace s desetinnou čárkou.
    • Série A obsahuje 64bitová jádra, která podporují Linux a lze je rozšířit o instrukční sadu “P”. Jádra mají sedmistupňovou pipeline, podporu operací s desetinnou čárkou (FPU) a správu paměti (MMU). Verze jader rodiny A s příponou -MP navíc obsahují cache (vyrovnávací paměti) L1 a L2 a nabízejí podporu pro vícejádrový systém o maximálním počtu čtyř jader[22].
    • Jádro uRISC-V, které je součástí nástroje Codasip Studio, slouží ke vzdělávacím a výukovým účelům[23].
  • Společnost SiFive začala prodávat v květnu 2017 jednodeskový počítač kompatibilní s Arduinem a postavený na RISC-V procesoru Freedom E310. Táž společnost oznámila v říjnu 2017 dokončení návrhu čtyřjádrového 64bitového procesoru U54-MC Coreplex, který je navržen pro taktovací kmitočet 1,5 GHz a na kterém bude možné spustit plnohodnotný desktopový operační systém, například Linux.[24][25] V únoru 2018 tato společnost spustila prodej jednodeskového počítače HI-Five Unleashed.[26] Společnost SiFive momentálně nabízí tři hlavní řady produktů:
    • Série E zahrnuje 32bitová vestavěná jádra s dvou- až osmistupňovou pipeline. Nejpokročilejší z této série je čtyřjádrový procesor E76-MC.
    • Série S zahrnuje 64bitová vestavěná jádra s dvou- až osmistupňovou pipeline. Nejpokročilejší z této série je S76-MC.
    • Série U představuje nabídku 64bitových aplikačních jader o délce pipeline 5–12 stupňů. Varianty U54 a U74 jsou k dispozici ve vícejádrové verzi.  Superskalární jádro U84 nabízí nejvyšší výkon z této série[27].
    • Intelligence X280 je aplikační jádro odvozené ze série U, které navíc podporuje vektorové rozšíření „V“[28].
    • Společnost SiFive oznámila výkonné jádro P870, které je podle společnosti o 50% vyšší výkon jednoho vlákna v SPECint2006. Jádry předchozí generace jsou jádra P650 a P670. Nové jádro umožňuje SoC procesory s maximálně až 32 CPU jádry.[29]
  • Společnost MIPS Technologies od roku 2021 vyvíjí komerčně licencovaná jádra, která jsou založena na otevřené architektuře RISC-V. Tedy architektura je otevřená, ale konkrétní implementace od MIPS jsou komerčně licencovaná IP jádra, i když jsou postavená na jinak otevřené RISC-V.[30] Výrobce čipů GlobalFoundries koupila v roce 2025 firmu MIPS.[31][32]

Otevřená jádra RISC-V

[editovat | editovat zdroj]
  • Kalifornská univerzita v Berkeley vyvinula řadu procesorových jader RISC-V s využitím jazyka Chisel:
    • 64bitové jádro Rocket[33] vhodné pro kompaktní zařízení s nízkou spotřebou, jako je přenosná osobní elektronika.
    • 64bitové superskalární jádro Berkeley Out of Order Machine (BOOM)[34] s instrukční sadou RV64GC, určené jak pro osobní počítače, tak i pro superpočítače a databázové servery.
    • Pět návrhů 32bitového procesoru Sodor[35], které slouží primárně pro studentské projekty.
  • PULPino (Riscy a Zero-Riscy), projekt Spolkové vysoké technické školy v Curychu / Boloňské univerzity[36]. Jádra PULPino implementují jednoduchou instrukční sadu RV32IMC pro mikrokontroléry (Zero-Riscy) nebo výkonnější sadu RV32IMFC s rozšířením pro zpracování digitálního signálu (DSP).
  • Společnost Western Digital vyvinula několik vlastních RISC-V jader pod názvem SweRV Cores a poskytla je volně pod otevřenou licencí prostřednictvím CHIPS Alliance. Komerční podporu těchto jader poskytuje ve spolupráci s Codasipem[37]. Jádra SweRV cílí na výkonné vestavěné systémy a implementují základní sadu RV32IMC:
    • SweRV Core EH1 je dvouvláknové superskalární jádro s devítistupňovou pipeline.
    • SweRV Core EH2[38] je superskalární jádro se dvěma hardwarovými vlákny a devítistupňovou pipeline.
    • SweRV Core EL2 je minimalistické jednovláknové jádro se čtyřstupňovou pipeline.

Počítače s procesory RISC-V

[editovat | editovat zdroj]
Maixduino SipeedM1

DeepComputing DC-ROMA RISC-V Pad II

[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. srpna 2024 oznámila hongkongská společnost DeepComputing uvedení tabletu DC-ROMA RISC-V Pad II, s až osmijádrovými procesory RISC-V typu SpacemiT Key Stone K1. Procesor je typu SoC s výkonem jednoho jádra CPU až o 30% vyšší než ARM Cortex A55, s GPU BXE-2-32 a až 16 GiB operační paměti, eMMC 5.1 potom má 64 nebo 128 GB. Tablet podporuje externí klávesnici. Dodává se s předinstalovaným Ubuntu 24.04, které cílí na vývojáře.[39][40]

DeepComputing DC-ROMA RISC-V Laptop II

[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. srpna 2024 oznámila společnost DeepComputing uvedení laptopu (notebooku) DC-ROMA RISC-V Laptop II, s až osmijádrovými procesory RISC-V typu SpacemiT Key Stone K1, které mají výkon o 30% vyšší než ARM Cortex A55. Procesor je typu SoC s až 16 GiB operační paměti, eMMC 5.1 potom má 64 nebo 128 GB, a s předinstalovaným Ubuntu 23.10, s předinstalovaným GCC 13.2.0, dále GNU Make 4.3, dále Python 3.11.6. Také je možno stáhnout Node.js V18.13.0, dále Docker V24.0.7, a Clang V16.0.6. Laptop cílí zejména na vývojáře.[41]

DeepComputing DC-ROMA II

[editovat | editovat zdroj]

Na podzim roku 2022 přišla společnost DeepComputing s notebookem DC-ROMA, s procesorem typu SoC T-Head TH1520 se čtyřmi jádry XuanTie C910, který byl určen zejména pro vývojáře a který se brzy vyprodal. Proto firma DeepComputing přišla s novým notebookem DC-ROMA II s osmijádrovým RISC-V procesorem typu SoC SpacemiT K1[42][43], s taktem CPU až 2 GHz, GPU podporuje standardy OpenGL ES 3.2, OpenCL 3.0, Vulkan 1.2, a VPU může operovat s grafickými standardy H.265, H.264, VP9 a VP8, při schopností kódování/dekódování do rozlišení 4K, s NPU AI Fusion Computing Engine (s výkonem 2 TOPS), s operační pamětí (RAM) až 16 GiB LPDDR4X, s úložištěm SSD o kapacitě 1 TB, s LCD s úhlopříčkou 14.1", který má rozlišení 1920 x 1080 pixelů. Počítač je také vybaven porty 2× USB typ-C, 2× USB 3.0 typ-A, microSD čtečku, sluchátkovým jackem a osmipinovým vývojářským konektorem. Dále je také vybaven bezdrátovými připojeními Wifi a Bluetooth. Pro přenos obrazu se místo konektoru HDMI používá USB typ-C. Na tomto počítači je předinstalován operační systém Ubuntu 23.10[44][45][46]

Sipeed LicheeBook4A

[editovat | editovat zdroj]

Parametry počítače LicheeBook4A jsou odvozeny od použitého SoM (System-On-Module), a ty jsou následující. CPU je čtyřjádro Alibaba T-Head RISC-V Xuantie C910 na frekvenci 2.5 GHz, GPU je Imagination Technologies BXM-4-64 (s podporou OpenGL ES 3.0/3.1/3.2, OpenCL 1.1/1.2/2.0, Vulkan 1.1/1.2), dále NPU s výkonem 4 TOPS, dále VPU. Použité paměti jsou RAM 8 GiB nebo 16 GiB, a SSD 32 GB nebo 128 GB, LCD 14.1" s rozlišením 1920 x 1080 pixelů. Počítač je také vybaven porty 1× USB 3.0 typ-A, 1× USB 3.0 typ-C a 1× USB 2.0 typ-A. Dále je také vybaven bezdrátovými připojeními Wifi a Bluetooth. Operační systém je Linux. Hmotnost notebooku je 1,3 kg.[44]

Jednodeskové počítače s procesory RISC-V

[editovat | editovat zdroj]

OrangePi RV2

[editovat | editovat zdroj]

OrangePi RV2 poskytuje působivý výkon v levném a energeticky úsporném provedení. Tato platforma je poháněna osmijádrovým SoC (systém na čipu) KY-X1 s podporou RVA22 a vektorovým rozšířením. Také obsahuje akcelerátor umělé inteligence o výkonu 2 TOPS, což znamená, že dokáže provádět náročné výpočetní operace bez nutnosti připojení k internetu.[47][48] OrangePi RV2 v průměru dosahuje výrazně vyššího výkonu než VisionFive 2.[49][50]

Dostupnost vývojářských obrazů Ubuntu znamená, že uživatelé OrangePi RV2 mohou čerpat z nejnovějších open source nástrojů z ekosystému Ubuntu (software dodávaný s Ubuntu a s ním kompatibilní) a zároveň těžit z robustnosti a stability, kterou Ubuntu přináší do nových typů použití.

Kombinace osmijádrového výkonu, akcelerace umělé inteligence a prostředí Ubuntu u OrangePi RV2 otevírá řadu možností:

  • Vzdělávání a prototypování: Využijte sílu dostupné platformy RISC-V k výuce výpočetních konceptů nové generace a umožněte rychlý vývoj konceptů.
  • Strojové učení na okraji sítě: Přenese výsledky umělé inteligence akcelerované 2 TOPS pro rychlé zpracování dat a rozhodování v reálném čase v průmyslových a spotřebitelských aplikacích.

Desky s procesory RISC-V

[editovat | editovat zdroj]

DeepComputing Framework Laptop 13

[editovat | editovat zdroj]

Hongkongská firma DeepComputing nabízí pro notebooky jménem "Framework" Laptop 13 základní desku s procesory SoC StarFive JH7110 se čtyřmi RISC-V jádry U74 a 8GiB RAM, dále 64GB SD kartou, ale lze osadit eMMC. Připojení lze realizovat prostřednictvím WiFi adaptéru Intel 6E AX210. Deska dále obsahuje čtyři porty USB Type-C, z nichž dva podporují 60W Power Delivery 3.0 a jeden i DisplayPort 1.4. Jako operační systém nabízí výrobce buď předinstalovaný Fedora Linux 41 nebo Ubuntu Desktop 24.04.[51] Společnost DeepComputing nyní přijímá objednávky na základní desky DC-ROMA.[52] 6. února 2025 byla oznámena opětná dostupnost této základní desky pro notebooky Framework Laptop 13 i speciální skříň (šasi).[53][54][55]

Milk-V Jupiter

[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2024 čínská společnost Milk-V (vyslovte zhruba jako Milky Way) představila základní desku Jupiter. Deska je ve formátu mini-ITX a má běžný 24pinový ATX konektor, jako na jakékoliv jiné základní desce. Je osazena integrovaným procesorem architektury RISC-V konfigurace SoC, buď typu SpacemiT K1 na 2 GHz, nebo SpacemiT M1 na 1.6 GHz. Operační paměť (RAM) má velikost 4, 8 nebo 16 GiB LPDDR4X. GPU je Imagination Technologies IMG BXE-2-32 podporující standardy Vulkan 1.3, OpenGL ES 3.x/2.0/1.1, OpenCL 3.0, EGL 1.5, a dále neuronový akcelerátor (NPU) má výkon 2 TOPs. SSD úložiště je typu M.2 NVMe a eMMC, dále je k dispozici MicroSD slot. Dále jsou dispozici metalické porty 2× USB 3 typ-A, 2× USB 2 typ-A, 1× USB 2 typ-C, HDMI a zvukový vstup/výstup (jack). Také je k dispozici slot PCIe 2.0 x8. Pro síťovou komunikaci může sloužit 2× Gigabit RJ45 port s podporou PoE, pro bezdrátovou komunikaci potom Wi-Fi 6, Bluetooth 5.2.[56][57][58][59][60]

ESWIN Computing

[editovat | editovat zdroj]

Společnosti ESWIN Computing a Canonical oznámily podporu distribuce Ubuntu na základní desce EBC7702 Mini-DTX, postavené na architektuře RISC-V, která umožňuje používat operační systém Ubuntu ihned po zapojení, bez nutnosti předchozí instalace operačního systému. Použitý SoC procesor EIC7702X je osmijádrový 64-bitový RISC-V, vybavený buď 32 nebo 64GB paměti LPDDR5 RAM, a s neuronovým akcelerátorem (NPU) o výkonu až 40 TOPS. Deska je určena především pro vývojáře, kteří chtějí mít k dispozici aktuální hardware používající platformu RISC-V. Předinstalováno je Ubuntu 24.04 LTS.[61]

Procesory RISC-V

[editovat | editovat zdroj]

Procesor SpacemiT K3

[editovat | editovat zdroj]

23. ledna 2026 se objevila informace o nově připravovaném 16ti jádrovém procesoru RISC-V firmy SpacemiT. SpacemiT K3 je připravovaný 64bitový procesor RISC-V kompatibilní s instrukčním profilem RVA23, založený na jádrech X100 taktovaných na 2,5 GHz. Z těchto informací vyplývá, že podporuje vektorové instrukce, což by mu umožňovalo spouštět moderní operační systémy jako je Ubuntu 25.10+. Dosavadní omezené informace, poskytnuté SpacemiT o serveru poháněnému SpacemiT K3, napovídají některé systémové informace a časné benchmarky.

Jde o 16jádrový procesor SpacemiT X100 taktovaný na 2,4 GHz, což je blízko 2,5 GHz inzerovaných v loňském roce. Je vybaven 32 GiB RAM, 128 GB NVMe SSD a 64 GB UFS 2.2 flash zařízení a dvěma porty gigabitového ethernetu. Provozuje nedávný software, a to Ubuntu 26.04 s linuxovým jádrem 6.12. Je třeba říci, že Ubuntu 25.10 a vyšší vyžadují RISC-V CPU schopném provádět instrukce profilu RVA23, který také K3 poskytuje. Na straně grafiky, grafický ovladač poskytuje vložené rozhraní DisplayPort (eDP) často používané pro zobrazení v noteboocích, i když neexistuje žádná 3D hardwarová grafická akcelerace.[62]

Čip K3 byl vyvinut za více než 1 200 dnů. Podle společnosti SpacemiT patří mezi první procesory RISC-V AI připravené k výrobě a zároveň vyhovující specifikaci RVA23. Podporuje také 1024bitové rozšíření RISC-V Vektoru (RVV) a nativní přesnost FP8 pro účely AI.

Pokud jde o hardwarovou konfiguraci, tento konkrétní K3 integruje osm vysoce výkonných procesorových jader X100 RISC-V s maximální frekvencí 2,4 GHz. Firma SpacemiT uvedla, že jeho jednojádrový výkon je přibližně srovnatelný s jednojádrovým výkonem ARM Cortex-A76.

Čip poskytuje až 60 TOPS AI výpočetního výkonu a podporuje až 32 GiB paměť LPDDR5. SpacemiT oznámil, že K3 není navržen tak, aby přímo konkuroval špičkovým serverovým procesorům nebo GPU, ale místo toho umožňuje lokální provádění modelů AI středního rozsahu a multimodálních aplikací. Společnost uvedla, že K3 může podporovat modely v rozsahu 30 až 80 miliard parametrů na jednom čipu, s typickou spotřebou energie systému mezi 15 a 25 Watty.[63] Svoji podporu vyslovila i firma Canonical s Ubuntu 26.04 LTS, na kterém se pracuje a kterého produkční verze má vyjít 23. dubna 2026.[64][65]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Reakce konkurence RISC-V

[editovat | editovat zdroj]

Holding ARM, významný designér procesorů a software, spustil v červenci 2018 PR kampaň mířící proti architektuře RISC-V; ta se snaží v pěti bodech potenciálním zákazníkům vysvětlit, jak riskantní volbou je pro ně RISC-V oproti ARMu.[66]

Reakce ze strany RISC-V

[editovat | editovat zdroj]

Vícero významných výrobců čipů aktuálně ohlásilo iniciativu, jejímž cílem je podpora prosazení procesorové architektury RISC-V. Za novou iniciativou jsou spoločnosti Robert Bosch, Infineon Technologies, Nordic Semiconductor, NXP Semiconductors a Qualcomm.[67]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ RISC-V International [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ↑ FIKAR, Jan. Vydáno FreeBSD 11.0 s podporou RISC-V. Unixy. root.cz [online]. Internet Info, s.r.o., 11. říjen 2016 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. ISSN 1212-8309.
  3. ↑ KRČMÁŘ, Petr. Debian přidává podporu pro 64bitovou architekturu RISC-V. Linux. root.cz [online]. Internet Info, s.r.o., 5. duben 2018 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. ISSN 1212-8309.
  4. ↑ ZATLOUKAL, Filip. Ubuntu na Marsu s RISC-V, schválen nový spin Fedory. Root.cz [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
  5. ↑ KRČMÁŘ, Petr. Ubuntu má podporu pro jednodeskový počítač s RISC-V zvaný Milk-V Mars. Root.cz [online]. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online.
  6. ↑ Ubuntu pro Milk-V Mars. www.abclinuxu.cz [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online.
  7. ↑ LTD, Canonical. Canonical enables Ubuntu on Milk-V Mars, a credit-card-sized RISC-V SBC. Canonical [online]. [cit. 2024-05-28]. Dostupné online. (anglicky)
  8. ↑ ZATLOUKAL, Filip. Google daroval protokol A2A, Ubuntu mění podporu RISC-V. Root.cz [online]. [cit. 2025-07-07]. Dostupné online.
  9. ↑ SNEDDON, Joey. Ubuntu 25.10 Won't Run on Older RISC-V Hardware. OMG! Ubuntu [online]. 2025-06-30 [cit. 2025-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
  10. ↑ Ubuntu 25.10 Planning To Raise RISC-V Support Baseline To RVA23 Profile. www.phoronix.com [online]. [cit. 2025-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
  11. ↑ DSL.sk - Fedora začala oficiálne podporovať RISC-V architektúru. DSL.sk [online]. [cit. 2025-02-21]. Dostupné online.
  12. ↑ KRČMÁŘ, Petr. Fedora přidává podporu RISC-V jako svou pátou architekturu. Root.cz [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné online.
  13. ↑ HANLON, Neil. RISC-V and Fedora: All Aboard!. Fedora Magazine [online]. 2025-02-19 [cit. 2025-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
  14. ↑ FreeRTOS for RISC-V RV32 and RV64. FreeRTOS [online]. [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
  15. ↑ CentOS nabízí základní podporu pro architekturu RISC-V. Root.cz [online]. [cit. 2025-05-22]. Dostupné online.
  16. ↑ Download Codasip Whitepaper on RISC-V Processor Customization. us17.campaign-archive.com [online]. [cit. 2021-07-30]. Dostupné online.
  17. ↑ BELHADJ AMOR, Hela; BERNIER, Carolynn; PRIKRYL, Zdenek. A RISC-V ISA Extension for Ultra-Low Power IoT Wireless Signal Processing. IEEE Transactions on Computers. 2021, s. 1–1. Dostupné online [cit. 2021-07-30]. ISSN 1557-9956. doi:10.1109/TC.2021.3063027.
  18. ↑ CORPORATION, Andes Technology. Andes Announces New RISC-V Processors: Superscalar 45-Series with Multi-core Support and 27-Series with Level-2 Cache Controller. GlobeNewswire News Room [online]. 2020-11-30 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
  19. ↑ DAHAD, Nitin. EETimes [online]. 2019-12-10 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
  20. ↑ Codasip Joins RISC-V Foundation and Announces Availability of RISC-V Compliant Codix Processor IP. Design And Reuse [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
  21. ↑ What is CodAL?. Codasip [online]. 2021-02-26 [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. (anglicky)
  22. ↑ Codasip announces RISC-V processor cores providing multi-core and SIMD capabilities. www.newelectronics.co.uk [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-12-23.
  23. ↑ Codasip Releases a Major Upgrade of Its Studio Processor Design Toolset with a Tutorial RISC-V core. Design And Reuse [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
  24. ↑ FIKAR, Jan. SiFive začalo licencovat první RISC-V procesor, na kterém poběží Linux. Kompilery a procesory. root.cz [online]. Internet Info, s.r.o., 9. říjen 2017 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. ISSN 1212-8309.
  25. ↑ OLŠAN, Jan. První plnohodnotný procesor RISC-V podporující Linux je tu, budou i vývojářské desky. Hardware. cnews.cz [online]. Mladá fronta a. s., 14. říjen 2017 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online.
  26. ↑ KRČMÁŘ, Petr. Hi-Five Unleashed: první linuxový počítač s procesorem RISC-V. PC a notebooky. root.cz [online]. Internet Info, s.r.o., 9. únor 2018. Dostupné online. ISSN 1212-8309.
  27. ↑ SiFive Announces U8-Series 2.6GHz High-Performance Out-of-Order RISC-V Core IP. Hackster.io [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
  28. ↑ SCHILLING, Andreas. Neuer Intelligence X280 von SiFive verbindet RISC-V mit Vektorbeschleunigung. Hardwareluxx [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (německy)
  29. ↑ DSL.sk - Predstavené výkonnejšie RISC-V jadro. DSL.sk [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online.
  30. ↑ MIPS. Powering the next wave of Physical AI with MIPS & GlobalFoundries [online]. [cit. 2025-07-09]. Dostupné online.
  31. ↑ DSL.sk - Bývalé továrne AMD kúpili MIPS, aktuálne tvorcu RISC-V jadier. DSL.sk [online]. [cit. 2025-07-09]. Dostupné online.
  32. ↑ JEŽEK, David. GlobalFoundries koupila firmu MIPS. Root.cz [online]. [cit. 2025-07-09]. Dostupné online.
  33. ↑ chipsalliance/rocket-chip. github.com [online]. 2021-05-31 [cit. 2021-06-01]. Original-date: 2014-09-12T07:04:30Z. Dostupné online.
  34. ↑ riscv-boom/riscv-boom. github.com [online]. 2021-05-29 [cit. 2021-06-01]. Original-date: 2014-01-21T17:18:10Z. Dostupné online.
  35. ↑ ucb-bar/riscv-sodor. github.com [online]. 2021-05-25 [cit. 2021-06-01]. Original-date: 2013-07-17T22:10:42Z. Dostupné online.
  36. ↑ PULP platform. www.pulp-platform.org [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online.
  37. ↑ Codasip partners with Western Digital on open‑source processors. eeNews Europe [online]. 2019-12-10 [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
  38. ↑ SHILOV, Anton. Western Digital Rolls-Out Two New SweRV RISC-V Cores For Microcontrollers. www.anandtech.com [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-09.
  39. ↑ FIKAR, Jan. Tablet DC-ROMA RISC-V Pad II od 3300 korun. Root.cz [online]. [cit. 2024-08-27]. Dostupné online.
  40. ↑ LIUBING. DeepComputing Announces the Launch of the DC-ROMA RISC-V Pad II!. DeepComputing [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (anglicky)
  41. ↑ LIUBING. Unlocking the Potential of Your RISC-V Laptop: The DC-ROMA Laptop II. DeepComputing [online]. 2024-08-05 [cit. 2024-08-26]. Dostupné online. (anglicky)
  42. ↑ SNEDDON, Joey. Canonical Announce First RISC-V Laptop Running Ubuntu. OMG! Ubuntu [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
  43. ↑ SpacemiT K1 8 core RISC-V chip Brief. BananaPi Docs [online]. [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
  44. 1 2 Tři nové RISC-V notebooky | Diit.cz. diit.cz [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
  45. ↑ SNEDDON, Joey. Canonical Announce First RISC-V Laptop Running Ubuntu. OMG! Ubuntu [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
  46. ↑ KRČMÁŘ, Petr. DC-ROMA II bude osmijádrový notebook s RISC-V a Ubuntu. Root.cz [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online.
  47. ↑ ZATLOUKAL, Filip. Ubuntu na OrangePi RV2, Nitrux mění správce balíčků. Root.cz [online]. [cit. 2025-04-30]. Dostupné online.
  48. ↑ LTD, Canonical. Ubuntu developer images now available for OrangePi RV2: a low-cost RISC-V SBC. Canonical [online]. [cit. 2025-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
  49. ↑ Orange Pi RV2 Benchmarks: The Most Performant RISC-V Board For Less Than $100 With 8 Cores + 8GB RAM Review. www.phoronix.com [online]. [cit. 2025-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
  50. ↑ Orange Pi RV2 Benchmarks: The Most Performant RISC-V Board For Less Than $100 With 8 Cores + 8GB RAM Review. www.phoronix.com [online]. [cit. 2025-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
  51. ↑ RISC-V deska pro Framework Laptop 13 v předprodeji | Diit.cz. diit.cz [online]. [cit. 2024-11-15]. Dostupné online.
  52. ↑ KRČMÁŘ, Petr. Modulární notebooky Framework dostávají desku s RISC-V. Root.cz [online]. [cit. 2024-11-20]. Dostupné online.
  53. ↑ KRČMÁŘ, Petr. Základní deska RISC-V pro notebook Framework 13 je nyní k dispozici. Root.cz [online]. [cit. 2025-02-06]. Dostupné online.
  54. ↑ LINDER, Brad. RISC-V Mainboard for the Framework Laptop 13 is now available for $199. Liliputing [online]. 2025-02-04 [cit. 2025-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
  55. ↑ DSL.sk - K dispozícii RISC-V notebook. DSL.sk [online]. [cit. 2025-02-06]. Dostupné online.
  56. ↑ Milk-V Jupiter - mini-ITX deska s RISC-V | Diit.cz. diit.cz [online]. [cit. 2024-07-19]. Dostupné online.
  57. ↑ IMG BXE-2-32. Imagination [online]. [cit. 2024-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
  58. ↑ ISZHENG. Introducing the Mini-ITX motherboard ‘Milk-V Jupiter’ equipped with a RISC-V processor – RISC-V International [online]. [cit. 2024-07-19]. Dostupné online. (anglicky)
  59. ↑ Milk-V Jupiter - levná a vybavená RISC-V deska | ALT-F4. alt-f4.cz [online]. [cit. 2024-07-19]. Dostupné online.
  60. ↑ Milk-V. milkv.io [online]. [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
  61. ↑ KRČMÁŘ, Petr. ESWIN má novou desku EBC7702 s RISC-V a předinstalovaným Ubuntu 24.04 LTS. Root.cz [online]. [cit. 2025-10-25]. Dostupné online.
  62. ↑ AUFRANC (CNXSOFT), Jean-Luc. SpacemiT K3 16-core RISC-V SoC system information and (early) benchmarks - CNX Software [online]. 2026-01-23 [cit. 2026-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
  63. ↑ TALIYAH, Tang. Chinese RISC-V Chipmaker SpacemiT Launches K3 AI CPU, Highlighting the Rise of Open-Source Hardware in Intelligent Computing [online]. 2026-01-30 [cit. 2026-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
  64. ↑ KRČMÁŘ, Petr. Začal vývoj Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon, je možné stahovat denní sestavení. Root.cz [online]. [cit. 2026-02-15]. Dostupné online.
  65. ↑ SNEDDON, Joey. Ubuntu 26.04 LTS Coming to SpacemiT K3 RISC-V Processor with RVA23 Support [online]. 2026-02-06 [cit. 2026-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
  66. ↑ ARM v kampani útočí na RISC-V. Periferie. root.cz [online]. Internet Info, s.r.o., 10. červenec 2018 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. ISSN 1212-8309.
  67. ↑ DSL.sk - Významní výrobcovia čipov začali podporovať RISC-V architektúru. DSL.sk [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu RISC-V na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Oficiální stránka projektu
  • (anglicky) The ARM Killer? Jim Keller’s Tenstorrent Unleashes Ascalon RISC-V IP to Disrupt the Data Center. markets.financialcontent.com [online]. [cit. 2026-02-18]. Dostupné online. 
  • (anglicky) Jeff Bezos backs AI chipmaker Tenstorrent. neuron.expert [online]. [cit. 2026-01-06]. Dostupné online. 
  • (slovensky) DSL.sk - RISC-V má 15 rokov. DSL.sk [online]. [cit. 2025-05-28]. Dostupné online. 
  • (slovensky) DSL.sk - Poprední inžinieri z Intelu založili startup na RISC-V jadrá. DSL.sk [online]. [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. 
  • (anglicky) Supported platforms | seL4 docs. docs.sel4.systems [online]. [cit. 2024-05-14]. Dostupné online.  – Podporované platformy RISC-V pro systém seL4, včetně verifikovaného
  • (slovensky) DSL.sk - Po ARM notebookoch prichádza aj výkonnejší RISC-V notebook. DSL.sk [online]. [cit. 2024-06-13]. Dostupné online. 
  • (slovensky) DSL.sk - RISC-V má rýchlo rásť, má byť v miliardách procesorov. DSL.sk [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
  • (slovensky) DSL.sk - Ďalší Debian bude aj pre RISC-V, stala sa oficiálnou architektúrou. DSL.sk [online]. [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 
  • (česky) JEŽEK, David. Fwupd 1.9.6 umí aktulizace Radeonů, KDE předělává systémová nastavení. Root.cz [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.  – Patche pro 64core RISC-V mATX desku Milk-V
  • (česky) TIŠNOVSKÝ, Pavel. Instrukční sada procesorových jader s otevřenou architekturou RISC-V. root.cz [online]. Internet Info, s.r.o., 5. listopad 2015 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. ISSN 1212-8309. 
  • (česky) TIŠNOVSKÝ, Pavel. Otevřené RISCové architektury OpenRISC a RISC-V. root.cz [online]. Internet Info, s.r.o., 29. říjen 2015 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. ISSN 1212-8309. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RISC-V&oldid=25684695“