Litija
| Litija | |
|---|---|
Pohled na Litiju (2014) | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°3′38″ s. š., 14°49′16″ v. d. |
| Nadmořská výška | 238,2 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát | |
| Region | Zasávský |
| Občina | Litija |
Litija | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,3 km² |
| Počet obyvatel | 6 629 (2019) |
| Hustota zalidnění | 1 250,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Franci Rokavec |
| Vznik | 1256 |
| Zakladatel | Ľutoviď |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 1270 Litija |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Litija je město a správní středisko stejnojmenné občiny ve Slovinsku v Zasávském regionu. Nachází se uprostřed meandru řeky Sávy, asi 31 km východně od Lublaně. V roce 2019 zde trvale žilo 6 629 obyvatel.
Městem prochází silnice 108. Sousedními městy jsou Domžale, Grosuplje, Lublaň, Trebnje, Višnja Gora a Zagorje ob Savi.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec se poprvé písemně připomínala roku 1256 pod názvem Ad Litigiam, Apud Litigiam nebo Apud Lvtyam, v roce 1363 Lutya, v roce 1431 Littai, v roce 1444 také Luttey a v roce 1480 propre Lutiam. Etymologie názvu vznikla od slovanského Ljutija, Ľutoviďova ves.

K prosperitě tržní vsi jako obchodní křižovatky pomohlo silniční a železniční spojení mezi Lublaní a Terstem.
K rozvoji potravinářského průmyslu a povýšení na město došlo až koncem v 19. století.
Památky
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Mikuláše – novogotická stavba baziliky z roku 1884, patří do lublaňské arcidiecéze.
- Tři parní lokomotivy – stojí kolem nádraží jako exponáty historie železnice
Sport
[editovat | editovat zdroj]- cyklostezka
- mezinárodní tenisový turnaj ITF
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Litija na slovinské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Litija na Wikimedia Commons
