Kočevje
| Kočevje | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°38′35″ s. š., 14°51′34″ v. d. |
| Nadmořská výška | 465 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát | |
Kočevje | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,14 km² |
| Počet obyvatel | 8 151 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 576,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 01 |
| PSČ | 1330 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kočevje (německy Gotschee) je město na řece Rinža v jižním Slovinsku, správní centrum občiny Kočevje. Žije v něm okolo 8 000 obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339 pod jménem Mahovnik, roku 1362 se připomíná akvilejský šlechtic Lodovico della Torre, který zde postavil vodní hrad, v renesanci přestavěný na zámek. V roce 1471 Kočevje dostalo městská práva. Později se jmenovalo Hvojčevje podle chvojí, což si němečtí kolonisté upravili na Gottschee, z toho vznikl současný název. Místní Němci hovořili dialektem Göttscheabarisch. V roce 1809 zde proběhlo ozbrojené povstání proti okupaci Kraňska napoleonskými vojáky. zdevastovaný a opuštěný zámek chátral, až byl koncem 19. století zbořen. Roku 1893 byla do města přivedena železnice.
Za druhé světové války bylo město obsazeno italskou armádou a většina místních Němců odešla do Říše. Po válce byly v okolí zmasakrovány tisíce příslušníků kolaborantské Slovinské domobrany.
Památky
[editovat | editovat zdroj]
- Římskokatolický kostel svatého Bartoloměje (slovinsky Cerkov svetego Jerneja), novorománská stavba z roku 1903, projektoval architekt F. F. von Schmidt, stojí na místě gotického chrámu téhož patrona, připiomínaného již roku 1336; hlavní památka města
- Kostel Božího Těla, gotického původu (připomínaný roku 1481), přestavěný v barokním slohu
- Oblastní muzeum (Pokrajinsky muzej), sídlí v Šeškově domě místní sokolské jednoty z roku 1936
- hrad Fridrihštajn
- Most přes řeku Rinžu – založen roku 1843, po povodních a válečných škodách postaven znovu ve 20. století
- Kočevské jezero
- krasová planina Kočevski Rog
- budova reálného gymnázia z 19. století
Místní obyvatelé se často živili jako podomní obchodníci, toto povolání získalo podle města označení „kočebr“.[2]
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Ferdinand Augustin Hallerstein (1895-1963) – jezuitský astronom, matematik a misionář v Číně
- Bohumil Južnič (1895-1963) – průmyslový výtvarník a designér, naturalizovaný v Praze
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Prebivalstvo - izbrani kazalniki, naselja, Slovenija, letno. Statistický úřad Republiky Slovinsko. Dostupné online. [cit. 2021-04-28].
- ↑ Lumír Klimeš: Slovník cizích slov. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1985, s. 348
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- GAUSS, Karl-Markus. Vymírající Evropané: putování za Sefardy do Sarajeva, za Němci z Kočevje, za Arbereši, za Lužickými Srby a Arumuny. Praha: Vitalis, 2003. ISBN 80-7253-122-0. s.45–80.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kočevje na Wikimedia Commons