Kočevje

Kočevje
	; Znak
Poloha
Souřadnice	45°38′35″ s. š., 14°51′34″ v. d.
Nadmořská výška	465 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovinsko
	Kočevje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,14 km²
Počet obyvatel	8 151 (2020)
Hustota zalidnění	576,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.kocevje.si
Telefonní předvolba	01
PSČ	1330
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kočevje (německy Gotschee) je město na řece Rinža v jižním Slovinsku, správní centrum občiny Kočevje. Žije v něm okolo 8 000 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339 pod jménem Mahovnik, roku 1362 se připomíná akvilejský šlechtic Lodovico della Torre, který zde postavil vodní hrad, v renesanci přestavěný na zámek. V roce 1471 Kočevje dostalo městská práva. Později se jmenovalo Hvojčevje podle chvojí, což si němečtí kolonisté upravili na Gottschee, z toho vznikl současný název. Místní Němci hovořili dialektem Göttscheabarisch. V roce 1809 zde proběhlo ozbrojené povstání proti okupaci Kraňska napoleonskými vojáky. zdevastovaný a opuštěný zámek chátral, až byl koncem 19. století zbořen. Roku 1893 byla do města přivedena železnice.

Za druhé světové války bylo město obsazeno italskou armádou a většina místních Němců odešla do Říše. Po válce byly v okolí zmasakrovány tisíce příslušníků kolaborantské Slovinské domobrany.

Památky

Kostel sv. Bartoloměje, Floriána a Šebestiána

Římskokatolický kostel svatého Bartoloměje (slovinsky Cerkov svetego Jerneja), novorománská stavba z roku 1903, projektoval architekt F. F. von Schmidt, stojí na místě gotického chrámu téhož patrona, připiomínaného již roku 1336; hlavní památka města
Kostel Božího Těla, gotického původu (připomínaný roku 1481), přestavěný v barokním slohu
Oblastní muzeum (Pokrajinsky muzej), sídlí v Šeškově domě místní sokolské jednoty z roku 1936
hrad Fridrihštajn
Most přes řeku Rinžu – založen roku 1843, po povodních a válečných škodách postaven znovu ve 20. století
Kočevské jezero
krasová planina Kočevski Rog
budova reálného gymnázia z 19. století

Místní obyvatelé se často živili jako podomní obchodníci, toto povolání získalo podle města označení „kočebr“.^[2]

Slavní rodáci

Ferdinand Augustin Hallerstein (1895-1963) – jezuitský astronom, matematik a misionář v Číně
Bohumil Južnič (1895-1963) – průmyslový výtvarník a designér, naturalizovaný v Praze

Odkazy

Reference

↑ Prebivalstvo - izbrani kazalniki, naselja, Slovenija, letno. Statistický úřad Republiky Slovinsko. Dostupné online. [cit. 2021-04-28].
↑ Lumír Klimeš: Slovník cizích slov. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1985, s. 348

Literatura

GAUSS, Karl-Markus. Vymírající Evropané: putování za Sefardy do Sarajeva, za Němci z Kočevje, za Arbereši, za Lužickými Srby a Arumuny. Praha: Vitalis, 2003. ISBN 80-7253-122-0. s.45–80.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kočevje na Wikimedia Commons

[48ae7a080108884568f5bd5aba39c612b0832557-1] Prebivalstvo - izbrani kazalniki, naselja, Slovenija, letno. Statistický úřad Republiky Slovinsko. Dostupné online. [cit. 2021-04-28].

[2] Lumír Klimeš: Slovník cizích slov. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1985, s. 348

[1]

[2]