G7

G7
	Logo G7 v roce 2024
	Představitelé států G7 na summitu v Itálii, 2024
	; Státy tvořící G7
Vznik	25. března 1973 ve Washingtonu, D.C.; 15. listopadu 1975 – 1. summit G6 v Rambouillet
Typ	mezinárodní organizace
Působnost	světově
Členové	Státy G7 s představiteli:; Kanada; Premiér Mark Carney; Francie; Prezident Emmanuel Macron; Německo; Kancléř Friedrich Merz; Itálie; Premiérka Giorgia Meloniová; Japonsko; Premiér Šigeru Išiba; Spojené království; Premiér Keir Starmer; Spojené státy americké; Prezident Donald Trump; Evropská unie; Předseda Evropské rady António Costa; Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová;
Oficiální web	g7.canada.ca
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

G7 (anglicky Group of Seven), v různých obdobích také G6 nebo G8,^[1] je sdružení největších ekonomicky vyspělých států světa – Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA. Zastoupeny jsou i státy Evropské unie, které reprezentují předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.

Původně sdružení vzniklo jako G6, později se připojily i Kanada (1976) a Rusko (1997). Rusku bylo 18. března 2014 pozastaveno členství jako reakce na anexi Krymu.^[2] Dohromady státy G8 v roce 2011 vytvořily 51 % světového hrubého domácího produktu.^[zdroj?]

Historie

V roce 1975 byla vytvořena skupina G6 (Group of Six), na setkání svolaném francouzským prezidentem Valérym Giscardem d'Estaingem, kdy se šest tehdejších ekonomických velmocí (Francie, Západní Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a Spojené státy americké) dohodlo na každoročním setkávání. O rok později (1976) se na summitu v Portoriku ke skupině přidal sedmý člen – Kanada a vznikla tak skupina G7 (Group of Seven). Od roku 1977 se na pozvání Spojeného království účastní jednání i představitelé Evropské unie.

Rusko (tehdy jako Sovětský svaz) se začalo účastnit jednání už v roce 1991, od roku 1994 pořádalo samostatné mítinky se členy G7 (konaly se po hlavním summitu). Tato skupina se označovala jako P8 (Political 8) nebo G7 plus 1. Až v roce 1997, díky iniciativě tehdejšího prezidenta Spojených států Billa Clintona, se Rusko oficiálně připojilo ke G7 a vznikla tak skupina G8. Jednalo se však spíše o formální gesto prezidenta Clintona vůči ruskému prezidentu Borisi Jelcinovi. Toto rozhodnutí ale nezůstalo bez odezvy: v únoru 2005 požadovali dva američtí senátoři, Joe Lieberman a John McCain, odstoupení Ruska z G8 do doby, než ruský prezident Vladimir Putin nezajistí zlepšení dodržování lidských práv.

V roce 2014 bylo Rusko zbaveno členství ve skupině G8 v reakci na anexi Krymu. Skupina G8 se tak opět vrátila k původnímu formátu a opět se mluví o skupině G7.^[1]

Struktura a aktivity

G7 je neformální sdružení, z čehož vyplývá, že nemá žádnou vnitřní strukturu či hierarchii jako mezinárodní organizace typu Světové banky. Nemá ani stálý sekretariát nebo kanceláře jednotlivých členů. Jednotlivé země se k 1. lednu pravidelně střídají v předsednictví. Předsedající země je zodpovědná za plánování a pořádání řady ministerských setkání vrcholících výročním summitem, který se koná většinou v červnu.

Na jednotlivých ministerských setkáních se probírají záležitosti společného zájmu i globálního významu a zahrnují témata jako zdraví, uplatňování zákona, práce, ekonomický a sociální rozvoj, energetika, životní prostředí, zahraniční záležitosti, právo, terorismus nebo obchod. Nejznámějším z těchto setkání je tzv. G7, jež odkazuje výhradně na výroční mítink ministrů financí sedmi členských zemí mimo Ruska. Je to z toho důvodu, že Rusko není považováno za tak důležitou ekonomickou sílu (z hlediska HDP), jakou je ostatních sedm států (v r. 2016 bylo Rusko co do objemu HDP až na dvanáctém místě v pořadí světových ekonomik ^[3] a v přepočtu HDP na obyvatele dokonce až na 71. místě ve světě ^[4])

V roce 2005 byla ve skotském Gleneagles založena také skupina G8+5, která se schází na vlastních mítincích určených pro ministry energetiky a ministry financí všech osmi členských zemí a dále Číny, Mexika, Indie, Brazílie a Jihoafrické republiky.

Výroční summit

Summitu se účastní představitelé vlád všech sedmi členských států a od roku 1977 také Evropská unie, která je zastoupena předsedou Evropské komise a představitelem té země, jež daný rok předsedá Radě Evropské unie. Dějiště summitu se každoročně cyklicky střídá v následujícím pořadí: Francie, Spojené státy americké, Spojené království, Německo, Japonsko, Itálie a Kanada. Hostující země je zodpovědná za pořádání celého summitu i za jeho agendu.

Pořadí	Datum	Pořádající země	Předseda/Předsedkyně	Dějiště	Oficiální stránka
1.	15. listopad – 17. listopad 1975	Francie Francie	Valéry Giscard d'Estaing	Rambouillet
2.	27. červen – 28. červen 1976	USA USA	Gerald Ford	San Juan, Portoriko
3.	7. květen – 8. květen 1977	Spojené království Spojené království	James Callaghan	Londýn
4.	16. červenec – 17. červenec 1978	Německo Německo	Helmut Schmidt	Bonn
5.	28. červen – 29. červen 1979	Japonsko Japonsko	Masajoši Óhira	Tokio
6.	22. červen – 23. červen 1980	Itálie Itálie	Francesco Cossiga	Benátky
7.	20. červenec – 21. červenec 1981	Kanada Kanada	Pierre E. Trudeau	Montebello, Québec
8.	4. červen – 6. červen 1982	Francie Francie	François Mitterrand	Versailles
9.	28. květen – 30. květen 1983	USA USA	Ronald Reagan	Williamsburg, Virginie
10.	7. červen – 9. červen 1984	Spojené království Spojené království	Margaret Thatcherová	Londýn
11.	2. květen – 4. květen 1985	Německo Německo	Helmut Kohl	Bonn
12.	4. květen – 6. květen 1986	Japonsko Japonsko	Jasuhiro Nakasone	Tokio
13.	8. červen – 10. červen 1987	Itálie Itálie	Amintore Fanfani	Benátky
14.	19. červen – 21. červen 1988	Kanada Kanada	Brian Mulroney	Toronto, Ontario
15.	14. červenec – 16. červenec 1989	Francie Francie	François Mitterrand	Paříž, La Grande Arche
16.	9. červenec – 11. červenec 1990	USA USA	George H. W. Bush	Houston, Texas
17.	15. červenec – 17. červenec 1991	Spojené království Spojené království	John Major	Londýn
18.	6. červenec – 8. červenec 1992	Německo Německo	Helmut Kohl	Mnichov, Bavorsko
19.	7. červenec – 9. červenec 1993	Japonsko Japonsko	Kiiči Mijazawa	Tokio
20.	8. červenec – 10. červenec 1994	Itálie Itálie	Silvio Berlusconi	Neapol
21.	15. červen – 17. červen 1995	Kanada Kanada	Jean Chrétien	Halifax, Nové Skotsko
–	19. duben – 20. duben 1996	Rusko Rusko	Boris Jelcin	Moskva (Mimořádný summit o nukleární bezpečnosti)
22.	27. červen – 29. červen 1996	Francie Francie	Jacques Chirac	Lyon
23.	20. červen – 22. červen 1997	USA USA	Bill Clinton	Denver, Colorado
24.	15. květen – 17. květen 1998	Spojené království Spojené království	Tony Blair	Birmingham (První oficiální summit G8)
25.	18. červen – 20. červen 1999	Německo Německo	Gerhard Schröder	Kolín nad Rýnem, Severní Porýní-Vestfálsko
26.	21. červenec – 23. červenec 2000	Japonsko Japonsko	Joširó Mori	Okinawa
27.	20. červenec – 22. červenec 2001	Itálie Itálie	Silvio Berlusconi	Janov
28.	26. červen – 27. červen 2002	Kanada Kanada	Jean Chrétien	Kananaskis, Alberta
29.	2. červen – 3. červen 2003	Francie Francie	Jacques Chirac	Évian-les-Bains
30.	8. červen – 10. červen 2004	USA USA	George W. Bush	Sea Island, Georgie
31.	6. červenec – 8. červenec 2005	Spojené království Spojené království	Tony Blair	Gleneagles Hotel, Gleneagles / Muirton, Skotsko
32.	15. červenec – 17. červenec 2006	Rusko Rusko	Vladimir Putin	Strelna, Petrohrad	Archivováno 21. 4. 2015 na Wayback Machine.
33.	6. červen – 8. červen 2007	Německo Německo	Angela Merkelová	Heiligendamm, Meklenbursko-Přední Pomořansko
34.	7. červenec – 9. červenec 2008	Japonsko Japonsko	Jasuo Fukuda	Toyako, Hokkaidó
35.	8. červenec – 10. červenec 2009	Itálie Itálie	Silvio Berlusconi	L'Aquila
36.	25. červen – 26. červen 2010	Kanada Kanada	Stephen Harper	Huntsville, Ontario
37.	26. květen – 27. květen 2011	Francie Francie	Nicolas Sarkozy	Deauville, Dolní Normandie
38.	18. květen – 19. květen 2012	USA USA	Barack Obama	Huntsville, Camp David
39.	17. červen – 18. červen 2013	Spojené království Spojené království	David Cameron	Lough Erne, Hrabství Fermanagh
40.	4. červen – 5. červen 2014	Belgie Belgie	Herman Van Rompuy José Manuel Barroso	Brusel
41.	7. červen – 8. červen 2015	Německo Německo	Angela Merkelová	Zámek Elmau
42.	26. květen – 27. květen 2016	Japonsko Japonsko	Šinzó Abe	Šima, Prefektura Mie
43.	26. květen – 27. květen 2017	Itálie Itálie	Paolo Gentiloni	Taormina
44.	4. červen – 9. červen 2018	Kanada Kanada	Justin Trudeau	La Malbaie (Québec)
45.	24. srpen – 26. srpen 2019	Francie Francie	Emmanuel Macron	Biarritz (Nová Akvitánie)
46.	2020	USA USA		Odložen kvůli pandemii covidu-19^[5]
47.	11. červen – 13. červen 2021	Spojené království Spojené království	Boris Johnson	St Ives (Cornwall)
48.	26. červen – 28. červen 2022	Německo Německo	Olaf Scholz	Zámek Elmau (Bavorsko)^[6]
49.	19. květen – 21. květen 2023	Japonsko Japonsko	Fumio Kišida	Hirošima
50.	13. červen – 15. červen 2024	Itálie Itálie	Giorgia Meloniová	Apulie
51.	16. červen – 17. červen 2025	Kanada Kanada	Mark Carney	Kananaskis, Alberta
52.	15. červen – 17. červen 2026	Francie Francie	Emmanuel Macron	Évian-les-Bains, Horní Savojsko

Reference

1 2 Skupina G7 [online]. Evropská unie [cit. 2021-07-09]. Dostupné online.
↑ PAV, ČTK. Skupina G8 pozastavila členství Ruska kvůli invazi na Krym. E15 [online]. 2014-03-18 [cit. 2014-03-18]. Dostupné online.
↑ http://databank.worldbank.org/data/download/GDP.pdf
↑ World GDP per Capita Ranking 2016 | Data and Charts | Forecast - knoema.com. Knoema. Dostupné online [cit. 2017-07-04]. (anglicky)
↑ Trump chce, aby se do G7 vrátilo Rusko. Další členové skupiny jsou proti. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-06-07 [cit. 2020-09-16]. Dostupné online.
↑ HAVLÍKOVÁ, Kateřina; JABŮREK, Václav. Lídři G7 jednají v Německu o dopadech války. Předmětem debat je i poválečná obnova Ukrajiny. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-26 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.

Související články

skupina G20
skupina G77

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu G7 na Wikimedia Commons

Oficiální weby jednotlivých summitů

viz tabulka

Neoficiální weby zabývající se G8

Guardian Unlimited (anglicky)
Informační centrum G7 při Univerzitě v Torontu (anglicky)

Weby zaměřené proti G8

[eu-1] 1 2 Skupina G7 [online]. Evropská unie [cit. 2021-07-09]. Dostupné online.

[2] PAV, ČTK. Skupina G8 pozastavila členství Ruska kvůli invazi na Krym. E15 [online]. 2014-03-18 [cit. 2014-03-18]. Dostupné online.

[3] ttp://databank.worldbank.org/data/download/GDP.pdf

[4] World GDP per Capita Ranking 2016 | Data and Charts | Forecast - knoema.com. Knoema. Dostupné online [cit. 2017-07-04]. (anglicky)

[5] Trump chce, aby se do G7 vrátilo Rusko. Další členové skupiny jsou proti. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-06-07 [cit. 2020-09-16]. Dostupné online.

[6] HAVLÍKOVÁ, Kateřina; JABŮREK, Václav. Lídři G7 jednají v Německu o dopadech války. Předmětem debat je i poválečná obnova Ukrajiny. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-26 [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

G7 (G8)

Evropská unie • Francie • Itálie • Japonsko • Kanada • Německo • Rusko (členství pozastaveno) • Spojené království • Spojené státy americké