Přeskočit na obsah

Belize

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Belize je stát na severovýchodním pobřeží Střední Ameriky. Na severu hraničí s Mexikem, na východě s Karibským mořem a na západě a jihu s Guatemalou. Na jihovýchodě má také společnou námořní hranici s Hondurasem. Severu dominují bažinaté nížiny s deštným lesem, jižní část je více hornatá. Podnebí je tropické s výrazným obdobím dešťů a sucha. Belize se dělí na 6 distriktů, na ploše 23 000 km² žije 397 000 obyvatel. To z něj činí nejméně zalidněnou a nejřidčeji osídlenou zemi ve Střední Americe. Hlavním městem je Belmopan a největším městem Belize City. Přes polovinu obyvatel jsou mestici, čtvrtina kreolové a 11 % Mayové. Úředním jazykem je angličtina, široce se používá kreolština, španělština i mayské jazyky. Necelé dvě třetiny obyvatel se hlásí ke křesťanství, 31 % je bez vyznání.

Mayská civilizace se do oblasti Belize rozšířila mezi lety 1500 př. n. l. a 300 n. l. a vzkvétala až do roku 1200.[3] Evropský kontakt začal v letech 1502–04, kdy Kryštof Kolumbus plul podél Honduraského zálivu.[4] Evropské průzkumy zahájili angličtí osadníci v roce 1638. Na dnešní Belize si činily nárok jak Španělsko, tak Británie, dokud Británie neporazila Španělsko v bitvě u St. George's Caye (1798).[5] V roce 1840 se Belize stalo britskou kolonií a v roce 1862 kolonií Koruny. Belize získalo nezávislost na Spojeném království 21. září 1981.[6] Je to jediná středoamerická země na pevnině, která je členem Britského společenství království, s králem Karlem III. jako monarchou.[7]

Belize je unitární parlamentní konstituční monarchií, v níž je hlavou státu král Belize, který je zastoupen generálním guvernérem. Hlavou vlády je předseda vlády, zákonodárnou moc má vláda i dvoukomorové národní shromáždění. Je to rozvojová země s ekonomikou s vyššími středními příjmy. Ekonomika je malá, v podstatě soukromá, založena především na zemědělství, cestovním ruchu a službách. Vyváží se hlavně citrusové plody, třtinový cukr a banány. V indexu lidského rozvoje se umístila na 115. místě. Belize je místem s vysokou biodiverzitou suchozemských a mořských rostlin a živočichů a rozmanitostí ekosystémů, je známá hudbou punta.[8][9] Je považována za středoamerickou a i karibskou zemi se silnými vazbami na americký i karibský region.[10] Je členem Karibského společenství a společenství Commonwealth Caribbean, historické Britské Západní Indie. Dále je Belize plnoprávným členem Organizace spojených národů, Společenství národů, Organizace amerických států, Sdružení karibských států, Karibského soudního dvora a Světové obchodní organizace.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Belize se v letech 1862 až 1973 nazývalo Britský Honduras.[11] Současný název pochází od jména bývalého hlavního města – Belize – a stejnojmenné řeky.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Belize.
Altun Ha - jedna z mnoha významných památek mayské kultury

Historie Belize sahá tisíce let do minulosti. Ve 3. až 9. století bylo území součástí mayské říše a vzkvétala zde mayská kultura. Několik ruin mayských památek, včetně Cahal Pech, Caracolu, Lamanai, Lubaantunu, Altun Ha a Xunantunichu, dokládá vyspělou civilizaci a větší hustotu osídlení. O mezidobí až do roku 1520, kdy Španělé tuto oblast prohlásili za součást Guatemaly, není příliš mnoho informací. V 17. století se v zemi usadili britští dřevorubci, kteří zde začali těžit dřevo pro stavbu lodí Královského námořnictva, a území pak postupně ovládli Britové, kteří ho v roce 1862 přejmenovali na Britský Honduras s hlavním městem Belize City.

V roce 1964 získala kolonie vnitřní autonomii, v roce 1973 byla přejmenována na Belize a konečně 21. září 1981 získala nezávislost. Avšak v zemi zůstaly britské ozbrojené síly, aby Belize chránily před útoky ze strany Guatemaly, která nový stát uznala až v roce 1991 a formálně považovala Belize za své území. Belize je dnes členským státem Commonwealthu. Britského panovníka v Belize zastupuje generální guvernér. Od získání nezávislosti zastávali tuto funkci pouze tři lidé. Od 21. září 1981 do 17. listopadu 1993 to byla Elmira Minita Gordonová, po ní nastoupil Sir Colville Norbert Young. Od roku 2021 je guvernérkou Froyla Tzalam. Belize je zapojeno do několika regionálních integračních organizací např. karibského CARICOMU a středoamerického SICA a je členským státem dalších mezistátních amerických organizací (např. Sdružení karibských států, Latinskoamerický hospodářský systém, Společenství latinskoamerických a karibských států, Petrocaribe).

Státní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Vlajka

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Belizská vlajka.

Belizská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 2:3 se dvěma vodorovnými červenými pruhy o šířce 1/10 šířky vlajky při horním a dolním okraji a s kruhovým státním znakem uprostřed o průměru 3/5 šířky listu.[12][13]

Znak

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Belize.

Belizský státní znak je tvořen štítem, rozděleným obráceným vidlicovým řezem na tři části. V prvním, stříbrném poli jsou, v přirozených barvách, zkříženy palice a pádlo. Ve druhém, zlatém poli jsou zkříženy sekera a pila se dvěma držadly (opět přirozených barev). Ve třetím, prostředním poli je zobrazen trojstěžník s rozvinutými plachtami, plující na moři heraldicky doprava. Štítonoši jsou dva lidé, oblečení pouze do bílých kalhot, heraldicky pravý je definován jako kreol, drží v pravé ruce přes rameno sekeru, levý štítonoš je černoch, držící v levé ruce přes rameno pádlo. Oba stojí na zeleném pažitu. Ze štítu vyrůstá v horní části mahagonovník. Pod štítem a pažitem je volně umístěná stříbrná, modře podšitá a několikrát přeložená stuha s černým latinským mottem SUB UMBRA FLOREO (česky Ve stínu rozkvétám). Celý výjev je obklopen zeleným, vavřínovým věncem s 50 lístky, rostoucími proti směru hodinových ručiček.[13]

Geografie

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Belize.
Mapa Belize, znázorňující pokryv půdy, chráněná území, důležitá sídla a správní členění
Vodopády Big Rock v distriktu Cayo

Belize je země na severovýchodě Střední Ameriky na Yucatánském poloostrově při pobřeží Karibského moře. Na severu hraničí s mexickým státem Quintana Roo (délka hranice 272 km), na západě s guatemalským departementem Petén a na jihu s guatemalským departementem Izabal. Na východě v Karibském moři lemuje většinu z 386 km převážně bažinatého pobřeží druhý nejdelší bariérový útes na světě.[14] S rozlohou 22 960 km² je po Salvadoru druhým nejmenším státem Střední Ameriky, rozlohou je srovnatelné například se Slovinskem. Leží mezi 16° a 18° 30′ severní šířky a 87° 50′ a 89° 15′ západní délky. Podnebí je tropické.

Belize má přibližně tvar kosočtverce, který se táhne asi 280 km ze severu na jih a asi 100 km z východu na západ. Sever Belize tvoří převážně rovné, bažinaté pobřežní nížinaté pláně, místy hustě zalesněné. Jih je převážně hornatý, zaujímá ho nízké pohoří Maya Mountains. Nejvyšším bodem Belize je hora Doyle's Delight s nadmořskou výškou 1 124 m.[15] Největšími řekami jsou Belize a na hranicích s Mexikem Hondo. Podél pobřeží a v severní části vnitrozemí je charakteristické množství lagun. Je jedinou zemí Střední Ameriky, která nemá přístup k Tichému oceánu. Východní pobřeží Honduraského zálivu je lemováno skupinou 130 písečných ostrůvků a korálových útesů, která je známá pod společným názvem Belizský bariérový útes (součást Mezoamerického korálového útesu, největšího korálového útesu na západní polokouli) a je zapsána do světového dědictví UNESCO v ohrožení.

Reliéf

[editovat | editovat zdroj]

Topografické rysy rozdělují belizskou krajinu na dvě hlavní fyziografické oblasti. Vizuálně nejvýraznější z těchto oblastí je jižní, která se vyznačuje pohořím Maya Mountains a souvisejícími pánvemi a náhorními plošinami, které dominují celé jižní polovině země s výjimkou úzké pobřežní roviny. Hory dosahují nadmořské výšky asi 1 100 m, přičemž nejvyšším bodem je Doyle's Delight (1 124 m) v masivu Cockscomb, výběžku pohoří Maya Mountains v jihozápadní části Belize. Tyto hustě zalesněné vysočiny pokryté mělkou, vysoce erodovatelnou půdou s nízkou úrodností jsou velmi řídce osídlené.[16]

Druhá oblast zahrnuje severní nížiny spolu s jižní pobřežní nížinou. Těmito nízko položenými oblastmi protéká osmnáct velkých řek a mnoho stále tekoucích vodních toků. Pobřeží je ploché a bažinaté, s mnoha lagunami, zejména v severní a střední části země. Na západ od severních pobřežních oblastí se terén mění z mangrovových bažin na tropickou borovicovou savanu a listnatý les.[16] Na severozápadě se nacházejí rozsáhlé tropické lesy. Největším jezerem v zemi je New River Lagoon o rozloze přibližně 13,5 km2.[17] Jižní část, jižně od povodí pohoří Maya Mountains, tvoří úrodná náplavová rovina, kde se hojně pěstují citrusové plody a banány; tato oblast je nejméně zalidněnou částí země.

Belizský bariérový útes

[editovat | editovat zdroj]
Velká modrá díra, fenomén krasové topografie

Belizský bariérový útes je soustava korálových útesů rozkládající se podél pobřeží Belize, přibližně 300 m od pobřeží na severu a 40 km na jihu uvnitř námořních hranic země. Belizský bariérový útes je 300 km dlouhá část 900 km dlouhého Mezoamerického korálového útesu, který se táhne od Cancúnu na severovýchodním cípu Yucatánského poloostrova přes Riviera Maya až po Honduras, což z něj činí druhý největší korálový útesový systém na světě po Velkém bariérovém útesu v Austrálii. Je to nejoblíbenější turistická destinace Belize, oblíbená pro potápění a šnorchlování, která přitahuje téměř polovinu z zahraničních návštěvníků celé země. Je také životně důležitá pro rybářský průmysl.[18]

Charles Darwin jej v roce 1842 popsal jako „nejpozoruhodnější útes v Západní Indii“.

Belizský bariérový útes byl v roce 1996 přidán na seznam světového dědictví kvůli své zranitelnosti a skutečnosti, že obsahuje důležité přírodní stanoviště pro ochranu biologické rozmanitosti in situ.[19]

Biodiverzita

[editovat | editovat zdroj]
Half Moon Cay. Belize má více než 450 ostrůvků a atolů.

Belize má díky své poloze mezi Severní a Jižní Amerikou a široké škále klimatických podmínek a stanovišť pro rostliny a živočichy bohatou faunu a flóru.[20] Nízká hustota obyvatelstva Belize a přibližně 22 970 km² nerozdělené půdy tvoří ideální domov pro více než 5 000 druhů rostlin a stovky druhů zvířat, včetně pásovců, hadů a opic.[21]

Cockscomb Basin Wildlife Sanctuary je přírodní rezervace v jižní části Belize, která byla zřízena za účelem ochrany lesů, fauny a povodí na ploše přibližně 400 km2 na východních svazích pohoří Maya Mountains. Rezervace byla založena v roce 1990 jako první přírodní rezervace pro jaguáry.[22]

Lesy pokrývají přibližně 52 % celkové rozlohy Belize, neboli 11 965 km² lesa (2025), což je pokles o více než čtvrtinu oproti roku 1990, kdy pokrývaly 69 % neboli 15 800 km² území.[23] Dřevařský průmysl způsobil vykácení obrovských ploch tropického lesa, ale v současné době byly v Belize vyhlášeny národní parky a další chráněná území a přijaty projekty na ochranu přírody.

Zbytek území Belize pokrývají savany, křovinaté porosty a mokřady. V Belize se také nacházejí významné mangrovové ekosystémy.[24] Na území země se nacházejí čtyři suchozemské ekoregiony – vlhké lesy Petén–Veracruz, borové lesy Belize, mangrovy pobřeží Belize a mangrovy útesů Belize.[25] Jako součást globálně významného Mesoamerického biologického koridoru, který se táhne od jižního Mexika po Panamu, je Belize bohatá na biologickou rozmanitost – jak mořskou, tak suchozemskou – s bohatou flórou a faunou.

Belize je také lídrem v oblasti ochrany biologické rozmanitosti a přírodních zdrojů. Podle Světové databáze chráněných oblastí spadá 37 % území Belize pod nějakou formu oficiální ochrany, což Belize řadí mezi země s nejrozsáhlejšími systémy chráněných suchozemských oblastí v Americe.[26] Naproti tomu Kostarika má chráněno pouze 27 % svého území.[27] Přibližně 20 % teritoriálních vod Belize, které zahrnují Belizský bariérový útes, je také chráněno.[26]

Mezi problémy související s poškozováním životního prostředí patří kromě výše zmíněného odlesňování, i znečištění vody odpadními vodami, průmyslovými odpadními vodami, zemědělskými splachy a likvidací pevného odpadu.

Podnebí

[editovat | editovat zdroj]
Köppenově klasifikaci podnebí Belize

Belize má tropické podnebí s výrazným obdobím dešťů a sucha, i když se počasí v jednotlivých regionech výrazně liší. Teploty se liší v závislosti na nadmořské výšce, vzdálenosti od pobřeží a mírnícím vlivu severovýchodních pasátů z Karibiku. V Köppenově klasifikaci podnebí jsou zařazeny do třech rozdílných kategorií: podnebí tropického dešťového pralesa (Af), tropické monzunové podnebí (Am) a savanové podnebí se suchými zimami (Aw).[28] Průměrné teploty v pobřežních oblastech se pohybují od 24 °C v lednu do 27 °C v červenci. Teploty jsou o něco vyšší ve vnitrozemí, s výjimkou jižních horských plošin, jako je Mountain Pine Ridge, kde je po celý rok znatelně chladněji. Celkově jsou roční období charakteristická spíše rozdíly v vlhkosti a srážkách než v teplotách.

Průměrné srážky se značně liší, od 1 350 mm na severu a západě až po více než 4 500 mm na úplném jihu. Sezónní rozdíly v množství srážek jsou největší v severních a středních oblastech země, kde mezi lednem a dubnem nebo květnem spadne méně než 100 mm srážek za měsíc. Suché období je na jihu kratší a trvá obvykle pouze od února do dubna. Kratší, méně deštivé období, které se místně nazývá „malé sucho“, se obvykle vyskytuje koncem července nebo v srpnu, po začátku období dešťů.

Belize pravidelně zažívá dopady atlantických hurikánů, neboli tropických cyklón. Od začátku zaznamenávání údajů v roce 1851 zasáhly Belize nebo její blízké okolí naštěstí pouze dva hurikány kategorie 5, a to hurikán Janet v roce 1955 a hurikán Dean v roce 2007. Kromě těchto dvou bouří kategorie 5 zasáhly Belize naštěstí pouze tři hurikány kategorie 4, a to hurikán Britský Honduras v roce 1931, hurikán Keith v roce 2000 a hurikán Iris v roce 2001. Poslední tropickou cyklónou, která zasáhla Belize, byla tropická bouře Nadine v roce 2024.

Politika

[editovat | editovat zdroj]
Froyla Tzalamováguvernérka
Froyla Tzalamová
guvernérka
Johnny Briceñopředseda vlády
Johnny Briceño
předseda vlády

Belize je unitární parlamentní konstituční monarchie. Struktura vlády je založena na britském parlamentním systému a právní systém je založen na anglickém zvykovém právu. Hlavou státu je Karel III., král Belize. Žije ve Velké Británii a v Belize ho zastupuje generální guvernér. Výkonnou moc vykonává vláda, která radí generálnímu guvernérovi a je vedena předsedou vlády, který je hlavou vlády. Ministři kabinetu jsou členy většinové politické strany v parlamentu a obvykle zastávají volená křesla v parlamentu souběžně se svými pozicemi v kabinetu.

Dvoukomorové Národní shromáždění Belize se skládá ze Sněmovny reprezentantů a Senátu. Celkem 31 členů Sněmovny je voleno v přímých volbách na maximálně pětileté funkční období a předkládá zákony týkající se rozvoje Belize. Generální guvernér jmenuje 12 členů Senátu, jehož předsedu volí členové Senátu. Senát je odpovědný za projednávání a schvalování zákonů schválených Sněmovnou.

Zákonodárná moc je svěřena vládě i parlamentu Belize. Ústavní záruky zahrnují svobodu projevu, tisku, vyznání, pohybu a sdružování. Soudní moc je nezávislá na výkonné a zákonodárné moci.[29]

Členové nezávislé soudní moci jsou jmenováni. Součástí soudního systému jsou místní soudci sdružení v rámci Magistrates' Court (soud pro méně závažné případy). Nejvyšší soud (předseda soudu) projednává případy vražd a podobně závažné případy a odvolací soud projednává odvolání odsouzených osob, které se snaží dosáhnout zrušení svých rozsudků. Obžalovaní mohou za určitých okolností podat odvolání ke Karibskému soudnímu dvoru.

Zahraniční vztahy

[editovat | editovat zdroj]

Belize je zapojeno do několika regionálních integračních organizací např. Karibského společenství a Středoamerického integračního systému a je členským státem dalších mezistátních amerických organizací (např. Sdružení karibských států, Latinskoamerického hospodářského systému, Společenství latinskoamerických a karibských států, Karibského soudního dvora, Petrocaribe). Dále je Belize plnoprávným členem Organizace spojených národů, Společenství národů a Organizace amerických států.

Belize je zakládajícím členem (1995) Světové obchodní organizace a aktivně se podílí na její činnosti. Organizace zahrnuje podskupinu Karibského fóra Organizace afrických, karibských a tichomořských států (AKT). Karibské fórum je v současné době jedinou součástí širšího bloku AKT, která uzavřela úplnou regionální obchodní dohodu s Evropskou unií.

Distrikty Belize

Administrativní dělení

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Belize.

Belize se dělí na šest distriktů. Tyto distrikty jsou ještě rozděleny na 31 okresů.

Belize
Belize
vlajka Belize
Vlajka		 znak Belize
Znak
Hymna
Land of the Free,
God Save the King (královská hymna)
Motto
Sub umbra floreo (latinsky)
(Ve stínu rozkvétám)
Geografie

Poloha Belize
Poloha Belize

Hlavní městoBelmopan
Rozloha22 966 km² (147. na světě)
z toho 0,8 % vodní plochy
Nejvyšší bodDoyle's Delight (1124 m n. m.)
Časové pásmo−6
Poloha17°4′ s. š., 88°42′ z. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel397 483[1] (168. na světě, 2022)
Hustota zalidnění17,3 obyv./km² (206. na světě)
HDI▲ 0.721 (vysoký) (115. na světě, 2022)
Jazykangličtina (úřední), belizská kreolština, španělština, mayské jazyky
Národnostní
složení		53 % mestici
26 % kreolové
11 % Mayové
6 % Garífuna
Náboženství32 % římští katolíci
10% letniční
5 % adventisté sedmého dne
4 % anglikáni
31 % bez vyznání
Státní útvar
Státní zřízeníunitární parlamentní konstituční monarchie
Vznik21. září 1981 (nezávislost na Velké Británii)
KrálKarel III.
Generální guvernérkaFroyla Tzalam
Předseda vládyJohnny Briceño
Měnabelizský dolar (BZD)
HDP/obyv. (PPP)15 363[2] USD (123. na světě, 2025)
Giniho koeficient53,1 (2013)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1084 BLZ BZ
MPZBZ
Telefonní předvolba+501
Národní TLD.bz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Distrikt Hlavní

město

 Rozloha

(km²)

 Obyvatelstvo

(2022)[30]

 Hustota

zalidnění

Belize Belize City 4 204 113 630 27,0 ob./km²
Cayo San Ignacio 5 338 99 105 18,6 ob./km²
Corozal Corozal Town 1 860 45 310 24,4 ob./km²
Orange Walk Orange Walk Town 4 737 54 152 11,4 ob./km²
Stann Creek Dangriga 2 176 48 162 22,1 ob./km²
Toledo Punta Gorda 4 648 37 124 8,0 ob./km²
Belize Belmopan 22 963 397 483 17,3 ob./km²

Tyto distrikty jsou rozděleny do 31 volebních obvodů. Místní samospráva v Belize se skládá ze čtyř typů místních orgánů: městské rady, obecní rady, vesnické rady a komunitní rady. Dvě městské rady (Belize City a Belmopan) a sedm obecních rad pokrývají městské obyvatelstvo země. Vesnické a komunitní rady pokrývají venkovské obyvatelstvo.[81]

Ekonomika

[editovat | editovat zdroj]
Továrna na zpracování cukrové třtiny, Orange Walk Town, Belize. Cukr je jedním z hlavních vývozních artiklů Belize.

Belize je rozvojová země s ekonomikou s vyššími středními příjmy. Ekonomika je malá, v podstatě soukromá, založena především na zemědělství, cestovním ruchu a službách. Vyváží se hlavně citrusové plody, třtinový cukr a banány. Zpracování nově objevené ropy v obci Spanish Lookout představuje pro tuto rozvojovou zemi nové vyhlídky i problémy.[31] V indexu lidského rozvoje se umístila na 115. místě. Obchodní deficit Belize roste, zejména v důsledku nízkých vývozních cen cukru a banánů. Podle Světové banky hrubý domácí produkt přepočtený na 1 obyvatele a jeho paritu kupní síly dosáhl v roce 2025 hodnoty 15 363 amerických dolarů.[2]

Obchodní deficit Belize roste, zejména v důsledku nízkých vývozních cen cukru a banánů.[ Nová vláda čelí závažným výzvám v oblasti ekonomické stability. Byla slíbena rychlá opatření ke zlepšení výběru daní, ale nedostatek pokroku v omezování výdajů by mohl vyvolat tlak na směnný kurz. Belizský dolar je vůči americkému dolaru fixně svázán v poměru 2:1. Domácí průmysl je omezený, omezován relativně vysokými náklady na pracovní sílu a energii a malým domácím trhem. Cestovní ruch přitahuje nejvíce přímých zahraničních investic, ačkoli významné zahraniční investice se nacházejí i v energetickém, telekomunikačním a zemědělském sektoru. Belize je považováno za daňový ráj.[32]

Na plantážích se pěstuje cukrová třtina, malé farmy produkují pomeranče, grepy, fazole, banány, kukuřici a kokosové ořechy. Význam má i chov dobytka a rybolov (ryby, krevety, humři).

Hlavními vývozními položkami jsou banány (13 % celkového finančního objemu exportu), cigarety (9 %), ovocné a zeleninové šťávy (6 %), korýši a měkkýši (5 %), melasa (3 %), elektrické měřicí a regulační přístroje (3 %).[33]

Významným odvětvím v Belize je cestovní ruch. Toto odvětví se ve 20. letech 21. století rozrostlo a počet mezinárodních příjezdů se v roce 2024 údajně zvýšil o 30 %, což je nejvyšší tempo v Karibiku.[34] Bývalý premiér Dean Barrow uvedl svůj záměr využít cestovní ruch k boji proti chudobě v celé zemi.[35] V roce 2024 bylo zaznamenáno přibližně 530 000 zahraničních turistů.[36]

Podle některých ukazatelů a studií je Belize zemí s největší nerovností v Latinské Americe. Například podle jedné studie dosahuje Giniho koeficient nejvyšší hodnoty ve regionu (to znamená největší nerovnost), podle jiných jednu z nejvyšších.[37]

Turisticky přitažlivé jsou ostrovy a korálové útesy při pobřeží. Příjmy z turismu v roce 2009 představovaly téměř 19 % celkového státního HDP.[38]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Historie počtu obyvatel
RokObyv.±% p.a.
17902 493—    
18352 543+0,04 %
186125 635+9,29 %
190137 479+0,95 %
194659 220+1,02 %
196090 505+3,08 %
1970119 934+2,86 %
1980145 353+1,94 %
1991189 393+2,44 %
2000248 916+3,08 %
2010322 441+2,62 %
2022397 483+1,76 %
Zdroj: "A Historical Recollection - Belize Population Censuses: 1816–2010", Statistical Institute of Belize.

Podle sčítání obyvatel žilo v roce 2022 v Belize 397 483 obyvatel,[1] což je více než šestinásobný nárůst od roku 1950. S hustotou zalidnění 17,3 obyvatel/km2 je nejméně zalidněnou a nejřidčeji osídlenou zemí Střední Ameriky a také nejméně zalidněným suverénním státem celé kontinentální Ameriky. Odhad pro rok 2024 byl 415 789 obyvatel.[39] Ženy tvoří 50,5 % celkové populace a muži 49,5 % (rok 2024). Střední délka života je 75,9 let (muži 72,4, ženy 79,5), střední věk je 31,2 (k roku 2024). Celkem 25,3 % obyvatel je mladších 15 let, 66 % bylo ve věku 15 až 65 let a 8,4 % bylo starších 65 let (2024). K roku 2023 žilo 75 % obyvatel ve městských oblastech, s ročním nárůstem 1,3 %.[39]

Hlavním městem je Belmopan a největším městem Belize City. Většina obyvatel žije v pobřežních oblastech. Celkem 52 % obyvatel jsou mestici, 25 % kreolové a 11 % Mayové a 4 % Garífunové.[1]. Úředním jazykem je angličtina, široce se používá kreolština, španělština i mayské jazyky a další původní jazyky. Necelé dvě třetiny obyvatel se hlásí ke křesťanství, 31 % je bez vyznání.

Etnické skupiny

[editovat | editovat zdroj]

Většina obyvatel Belize je vícenárodnostního původu. Podle posledního sčítání osob z roku 2022 celkem 52 % tvoří mestici, 25 % kreolové, 11,3 % Mayové, 5 % běloši, 4% Garifunové a 1,5 % Indové.[1]

Předpokládá se, že Mayové žili v Belize a na Yucatánském poloostrově od druhého tisíciletí př. n. l. Velká část mayské populace Belize však byla zdecimována nemocemi, které sem přinesli Evropané, a také konflikty mezi kmeny a Evropany. V zemi dnes žijí tři skupiny Mayů: Yucatánští Mayové (kteří přišli z mexického Yucatánu, aby unikli kastovní válce ve 40. letech 19. století), Mopanští Mayové (původní obyvatelé Belize, vyhnaní Brity, kteří se v 19. století vrátili z Guatemaly, aby unikli otroctví) a Q'eqchi Mayové (kteří také uprchli z otroctví do Guatemaly a vrátili se v 19. století).[40] Posledně jmenované skupiny žijí hlavně v distriktu Toledo.

Jazyky

[editovat | editovat zdroj]
Jazyky v Belize
angličtina
 
 75,5 %
španělština
 
 54,0 %
kreolština
 
 49,0 %
aʼeqchiʼ
 
 6,3 %
mopan
 
 3,9 %
němčina
 
 3,1 %
garifuna
 
 2,0 %
yukatéčtina
 
 0,5 %
čínština
 
 0,4 %
jiné
 
 0,8 %

Úředním jazykem Belize je angličtina, což je dědictvím jeho dřívějšího statusu britské kolonie. Belize je jedinou zemí ve Střední Americe, kde je angličtina úředním jazykem. Angličtina je primárním jazykem veřejného vzdělávání, vlády a většiny médií. Ačkoli se angličtina široce používá, v některých situacích, ať už v neformálních, formálních, společenských nebo mezietnických, se používá belizská kreolština, a to i na zasedáních parlamentu.

Přibližně 52 % obyvatel Belize se identifikuje jako mestici, tedy Hispánci. Když bylo Belize britskou kolonií, španělština byla ve školách zakázána, ale od té doby se začala široce používat. „Kuchyňská španělština“ je přechodná forma španělštiny smíchaná s belizskou kreolštinou, používaná v severních diskritech. Mezi sídla, kde se používá, patří Corozal a San Pedro.[41]

Více než polovina populace je vícejazyčná,[42] také vzhledem k tomu, že Belize je malým, multietnickým státem obklopeným španělsky mluvícími národy.[43] Belize je též domovem tří mayských jazyků: q'eqchi', mopan (ohrožený jazyk) a yukatéčtiny..[44][45][46] Přibližně 16 100 lidí mluví aravakským jazykem garifuna,[47] a v polovině 90. let 20. století asi 6 900 mennonitů v Belize mluvilo plautdietschem, zatímco menšina mennonitů používala pensylvánskou němčinu.[48]

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Náboženství v Belize.

Podle sčítání lidu z roku 2022 bylo 31,8 % obyvatel Belize římských katolíků,9,8 % letničních křesťanů, 5,6 % baptistů, 4,7 % adventistů sedmého dne, 4,0 %, anglikánů, 3,9 % mennonitů. Dále metodisté, nazaretští, Svědkové Jehovovi. Celkem 31 % obyvatelstva se nehlásí k žádnému náboženství.[49] Ústava Belize zaručuje svobodu náboženského vyznání.

Vzdělávání

[editovat | editovat zdroj]

V Belize poskytuje vzdělání studentům řada mateřských škol, středních a vysokých škol – většinou financovaných vládou. Belize má asi dvanáct institucí terciární úrovně, z nichž nejvýznamnější je University of Belize, která se vyvinula z University College of Belize založené v roce 1986. Předtím dominovala oblasti terciárního vzdělávání St. John's College, založená v roce 1877. Otevřený kampus University of the West Indies má pobočku v Belize.[168] Má také kampusy na Barbadosu, Trinidadu a Jamajce. Vláda Belize finančně přispívá na UWI. Vzdělání v Belize je povinné ve věku od šesti do čtrnácti let. Pro rok 2022 se míra gramotnosti v Belize odhadovala na 88 %,[39] což je jedna z nejnižších hodnot na západní polokouli.

Kultura

[editovat | editovat zdroj]

Kultura Belize je směsicí vlivů Kreolů, Mayů, obyvatel Východní Indie, místního etnika Garifuna, mesticů (směs španělského a původního obyvatelstva Ameriky), Mennonitů německého původu a mnoha dalších kultur od čínské po libanonskou. Je to jedinečná směs, která se vytvořila během dlouhé a občas násilné historie země.[50]

Reggae, bachata a dancehall, výrazně karibské hudební žánry, jsou spolu s puntou nejoblíbenějšími žánry v zemi. Brukdown je moderní styl belizské hudby příbuzný kalypso; vyvinul se z hudby a tance dřevorubců, zejména z formy zvané buru. Reggae, dancehall a soca, importované z Jamajky a zbytku Antil, stejně jako hip hop, heavy metal a rock ze Spojených států amerických, jsou také populární mezi mladými lidmi v Belize.

Kuchyně

[editovat | editovat zdroj]
rýže a fazole

Belizská kuchyně vychází z tradiční kuchyně Mayů, ale i karibské a africké kuchyně. Ovlivněna byla také kuchyní sousedních států (Guatemala a Mexiko). Mezi základní potraviny patří kukuřice (především mezi mayskými Indiány) a maniok (především mezi Garifuny). Mezi další používané suroviny patří zelenina, rýže, fazole nebo ryby a mořské plody (především na pobřeží). Příklady belizských pokrmů: rýže a fazole, směs rýže a fazolí, základní belizské jídlo; fry jack, smažené placky z mouky; tapado, pikantní polévka z ryb a mořských plodů, specialita Garifunů; tortilly; conch fritters, kapsy z těsta plněné ústřicemi; refried beans, fazolová kaše; garanche, smažená tortilla podávaná s refried beans, zeleninou a sýrem; ereba, maniokový chléb. Příklady belizských nápojů: ovocné šťávy a džusy; seaweed shake, nápoj ze sušených mořských řas, kondenzovaného mléka a ledu, ochucený skořicí a někdy rumem; pivo; rum.

Sport

[editovat | editovat zdroj]

Hlavními sporty v Belize jsou fotbal, basketbal, volejbal a cyklistika, s menším zájmem o vodní motorismus, atletiku, softball, kriket a ragby.

Kromě olympijských her se belizští atleti účastní regionálních Středoamerických a karibských her a her Commonwealthu. Fotbalová reprezentace se účastní mimo jiné Středoamerického poháru.

Mennonité v Belize

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belize na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 Statistical Institute of Belize Presents key Findings of the 2022 Population and Housing Census [online]. Statistický úřad Belize [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
  2. 1 2 World Economic Outlook Database, October 2024 Edition. (Belize) [online]. International Monetary Fund, 10 October 2024 [cit. 2025-01-02]. Dostupné online.
  3. ↑ BOLLAND, Nigel. Guyana and Belize: Country Studies. Redakce Tim Merrill. [s.l.]: Library of Congress Federal Research Division, 1993. Kapitola Belize: Historical Setting.
  4. ↑ BYRD DOWNEY, Cristopher. Stede Bonnet: Charleston's Gentleman Pirate. [s.l.]: The History Press, 22 May 2012. Dostupné online. ISBN 978-1609495404. S. 44.
  5. ↑ WOODARD, Colin. A Blackbeard mystery solved [online]. [cit. 2016-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 April 2016.
  6. ↑ Belize | History, Capital, Language, Map, Flag, & Facts | Britannica [online]. [cit. 2022-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 September 2023.
  7. ↑ Belize – British Honduras – Central America – Nations Online Project [online]. [cit. 2022-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 October 2022.
  8. ↑ Reid between the lines [online]. Belize Times, 27 January 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 May 2013.
  9. ↑ RYAN, Jennifer. Popular Music: Style and Identity. Redakce Will Straw. [s.l.]: Centre for Research on Canadian Cultural Industries and Institutions, 1995. ISBN 978-0771704598. Kapitola The Garifuna and Creole culture of Belize explosion of punta rock, s. 243–248.
  10. ↑ CARICOM – Member Country Profile – BELIZE [online]. CARICOM [cit. 2015-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 February 2015.
  11. ↑ Belize country profile. BBC News. 2012-08-20. Dostupné online [cit. 2026-01-20]. (anglicky)
  12. ↑ Belizská vlajka na Flags of the World
  13. 1 2 Zpravodaj Vexilolog č. 64, červen 2017
  14. ↑ Move to Belize Guide [online]. March 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 October 2012.
  15. ↑ BERDS Topography [online]. Biodiversity.bz [cit. 2010-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 September 2010.
  16. 1 2 Guyana and Belize: country studies. Příprava vydání Tim Merrill, Library of Congress, Johnson Research Associates. 2nd ed. vyd. Washington, D.C: Federal Research Division, Library of Congress : For sale by the Supt. of Docs., U.S. G.P.O 408 s. (Area handbook series). Dostupné online. ISBN 978-0-8444-0778-4. (english)
  17. ↑ RUSHTON, Elizabeth A. C.; WHITNEY, Bronwen S.; METCALFE, Sarah E. A Tale of Maize, Palm, and Pine: Changing Socio-Ecological Interactions from Pre-Classic Maya to the Present Day in Belize. Quaternary. 2020-10-17, roč. 3, čís. 4, s. 30. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-08-16. ISSN 2571-550X. doi:10.3390/quat3040030. (anglicky)
  18. ↑ Reef at forefront of CO2 battle. news.bbc.co.uk. 2006-06-12. Dostupné online [cit. 2026-01-21]. (anglicky)
  19. ↑ Belize Barrier Reef Reserve System – UNESCO World Heritage Centre [online]. UNESCO [cit. 2015-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 November 2005.
  20. ↑ Moon Handbooks. Know Belize – Flora & Fauna [online]. CentralAmerica.com, 2006 [cit. 2008-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 April 2008.
  21. ↑ JAYAWARDENA, Chandana. Tourism and Hospitality Education and Training in the Caribbean. [s.l.]: University of the West Indies Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-9766401191. S. 165–176.
  22. ↑ EMMONS, Katherine M. Cockscomb Basin Wildlife Sanctuary. Gays Mills, Wisconsin: Orangutan Press, 1996. ISBN 978-0963798220.
  23. ↑ FAOSTAT. www.fao.org [online]. [cit. 2026-01-20]. Dostupné online.
  24. ↑ MURRAY, M. R.; ZISMAN, S. A.; FURLEY, P. A.; MUNRO, D. M.; GIBSON, J.; RATTER, J.; BRIDGEWATER, S. The Mangroves of Belize: Part 1. Distribution, Composition and Classification. Forest Ecology and Management. 2003, s. 265–279. doi:10.1016/S0378-1127(02)00036-1. Bibcode 2003ForEM.174..265M.
  25. ↑ DINERSTEIN, Eric; OLSON, David; JOSHI, Anup; VYNNE, Carly; BURGESS, Neil D.; WIKRAMANAYAKE, Eric; HAHN, Nathan. An Ecoregion-Based Approach to Protecting Half the Terrestrial Realm. BioScience. 2017, s. 534–545. ISSN 0006-3568. doi:10.1093/biosci/bix014. PMID 28608869.
  26. 1 2 Protected Planet | Belize. Protected Planet [online]. [cit. 2026-01-20]. Dostupné online.
  27. ↑ Protected Planet | Costa Rica. Protected Planet [online]. [cit. 2026-01-20]. Dostupné online.
  28. ↑ Belize Climate [online]. climate-data.org [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
  29. ↑ Belize 1981 (rev. 2001) [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 April 2023.
  30. ↑ SIB reveals results of 2022 Population and Housing Census [online]. amandala.com.bz [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. (anglicky)
  31. ↑ Burnett, John (2006). Maya Homeland. Large Oil Field Is Found in Belize; the Angling Begins, 4 January 2007.
  32. ↑ Belize offshore secrecy ill at ease with UK politics and US authorities [online]. 2 August 2016. Dostupné online.
  33. ↑ Belize: national economic profile. statistics.cepal.org [online]. [cit. 2026-01-20]. Dostupné online.
  34. ↑ BRITELL, Alexander. Belize Is the Fastest-Growing Destination in the Caribbean Right Now [online]. 2024-05-23 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
  35. ↑ CUELLAR, Marleni. Foreign direct investments and tourism up. Channel 5 Belize. Belize: 2013-03-01. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-19.
  36. ↑ UN Tourism Data Dashboard | Key Indicators. www.untourism.int [online]. [cit. 2026-01-21]. Dostupné online. (anglicky)
  37. ↑ Belize: NATIONAL NATIONAL ECONOMIC PROFILE [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik [cit. 2019-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
  38. ↑ Indicadores macroeconomicos del turismo (položka 5.1.5) [online]. Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik [cit. 2011-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. (španělsky)
  39. 1 2 3 Belize. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné online. (anglicky)
  40. ↑ HARRIS, Richard. Maya Homeland. geography.berkeley.edu [online]. [cit. 2026-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-02-03.
  41. ↑ Northern Belize Caste War History; Location. ambergriscaye.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 November 1996.
  42. ↑ MERRILL, Tim. Guyana and Belize: Country Studies. Washington, D.C.: Library of Congress, 1993. S. 201.
  43. ↑ Belize Demographics Country Profile Šablona:Pipe With Belize Census Data [online]. [cit. 2021-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 July 2023. (anglicky)
  44. ↑ Q'eqchi' [online]. [cit. 2021-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 April 2023. (anglicky)
  45. ↑ Maya, Mopán [online]. [cit. 2021-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 January 2017. (anglicky)
  46. ↑ Belize 1981 (rev. 2001) [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 April 2023.
  47. ↑ Garifuna [online]. [cit. 2021-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 March 2023. (anglicky)
  48. ↑ Plautdietsch [online]. [cit. 2021-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 April 2019. (anglicky)
  49. ↑ Belize Census 2022 [online]. belize.com [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. (anglicky)
  50. ↑ PEEDLE, Ian. Belize in Focus: A guide to the people, politics, and culture. London: Interlink Books - Latin America Bureau, 1999. ISBN 1566562848.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Belize na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Belize ve Wikislovníku
  • CzechTrade • Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) • Zastupitelský úřad České republiky. Souhrnná teritoriální informace (Belize) [online]. Businessinfo.cz. Dostupné online. 
  • CIA. Belize - The World Factbook [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Belize [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. (anglicky) 
  • Human rights in Belize [online]. Amnesty International. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Belize&oldid=25698265“