3I/ATLAS
| 3I/ATLAS | |
|---|---|
Fotografie komety z 21. července 2025 | |
| Identifikátory | |
| Typ | kometa |
| Označení | 3I/ATLAS |
| Předběžné označení | C/2025 N1 (ATLAS) |
| Objeveno | |
| Datum | 1. července 2025 |
| Místo | Rio Hurtado, Chile |
| Objevitel | tým projektu ATLAS |
| Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Výstřednost | 6,14 |
| Perihel | 202 944 000 km 1,3566 au |
| Sklon dráhy | |
| • k ekliptice | 175,11° |
| Průchod perihelem | 2025-10-29 |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Rovníkový průměr | 0,32–5,6 km |
3I/ATLAS, původně označená jako C/2025 N1 (ATLAS), je třetí objevený mezihvězdný objekt prolétávající Sluneční soustavou, který je zároveň druhou mezihvězdnou kometou ve Sluneční soustavě (první z těchto tří objektů je klasifikován jako planetka).[1] Objevil ji 1. července 2025 dalekohled systému ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) v Rio Hurtado v Chile. Dráha tělesa je výrazně hyperbolická s excentricitou 6,14.
Objev
[editovat | editovat zdroj]Kometu objevil 1. července 2025 systém ATLAS, který je primárně určen pro včasnou detekci menších blízkozemních objektů. V době objevu měla zdánlivou hvězdnou velikost 18 – byla tedy pozorovatelná pouze většími dalekohledy.
Z dalších pozorování a předobjevových snímků byla spočítána dráha s excentricitou 6,3; jde o hyperbolickou dráhu objektu, který přilétá do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru. V době objevu měla kometa rychlost 61 km/s vzhledem k Slunci a byla od něj vzdálena 4,53 AU. Vzdálenost od Země činila 3,52 AU (527 milionů km).
Další dráha
[editovat | editovat zdroj]Kometa 3I/ATLAS se pohybuje po hyperbolické dráze s extrémně vysokou excentricitou (e), která byla později upřesněna na 6,141 ± 0,002. To je mnohem vyšší hodnota než u dosud pozorovaných mezihvězdných objektů – planetky 1I/ʻOumuamua () a komety 2I/Borisov (); kometa 3I/ATLAS je třetím známým tělesem tohoto druhu.
Nejblíže ke Slunci se bude nacházet 29. října 2025 ve vzdálenosti 1,3566 ± 0,0003 AU (203 milionů km). To je o málo blíže, než v jaké vzdálenosti obíhá Mars. Dráhu Země křižovat nebude – nejvíce s k ní přiblíží 19. prosince 2025 na vzdálenost 1,798 ± 0,002 AU (269 milionů km).
Zdá se, že kometa pochází buď z tenkého disku Mléčné dráhy, nebo z tlustého disku; Pokud kometa 3I/ATLAS pochází z tlustého disku, mohla by být stará nejméně 7 miliard let – tedy starší než Sluneční soustava.
Parametry komety
[editovat | editovat zdroj]3I/ATLAS je aktivní kometa skládající se z pevného ledového jádra a komy, což je oblak plynu a ledového prachu unikajícího z jádra. Velikost jádra komety 3I/ATLAS je nejistá, protože její světlo nelze oddělit od světla komy. Slunce je zodpovědné za aktivitu komety, protože ohřívá jádro komety a sublimuje její led na plyn, který uniká do okolí, zvedá prach z povrchu komety a vytváří její komu. Snímky pořízené Hubbleovým kosmickým dalekohledem naznačují, že průměr jádra komety 3I/ATLAS je mezi 0,32 a 5,6 km (0,2 až 3,5 mil), přičemž nejpravděpodobnější průměr je menší než 1 km (0,62 mil). Pozorování provedená kosmickým dalekohledem Jamese Webba (JWST) ukázala, že kometa 3I/ATLAS je neobvykle bohatá na oxid uhličitý a obsahuje malé množství vodního ledu, vodní páry, oxidu uhelnatého a karbonylsulfidu. Pozorování provedená dalekohledem VLT také ukázala, že kometa 3I/ATLAS emituje kyanidový plyn a atomární niklové páry v koncentracích podobných těm, které lze pozorovat u komet ve Sluneční soustavě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Astronomers Discover Third-Ever Interstellar Object: 3I/ATLAS [online]. Sci.News, 2025-07-03 [cit. 2025-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu 3I/ATLAS na Wikimedia Commons