Zdice
Souřadnice: 49°54′44″ s. š., 13°58′39″ v. d.
| Zdice | |
|---|---|
 Pěší zóna v centru města | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Beroun |
| Obec s rozšířenou působností | Beroun (správní obvod) |
| Okres | Beroun |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°54′44″ s. š., 13°58′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 124 (2025)[1] |
| Rozloha | 13,81 km²[2] |
| Nadmořská výška | 268 m n. m. |
| PSČ | 267 51 |
| Počet domů | 1 163 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Husova 2 267 51 Zdice info@mesto-zdice.cz |
| Starosta | Přemysl Landa |
| Oficiální web | www |
 | |
  Zdice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 532011 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zdice (německy Zditz) jsou město v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Leží asi devět kilometrů jihozápadně od Berouna. Žije zde přibližně 4 100[1] obyvatel.
Město se nachází v kotlině kudy protékají říčka Litavka od jihu, Červený a Stroupinský potok od jihozápadu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1147.
V městysi Zdice (3160 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[4]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, 2 chudobince, 2 výroby cementového zboží, 2 cihelny, cukrovar, důl VII Pražské železářské společnosti, elektrárna, hutě Petzold a spol., 2 mlýny, 3 pily, 2 stavitelé, továrna na hospodářské stroje, vápenice
- Služby (výběr): 2 lékaři, 5 autodopravců, biograd invalidů, 4 cukráři, drogerie, velkoobchod s drogami a zbožím lékárnickým, velkoobchod s dřívím, fotoateliér, 2 hodináři, 8 hostinců, 2 hotely (Huml, Pelc), hudební škola, 2 knihkupectví, lékárna U České koruny, 2 restaurace, Občanská záložna, Okresní záložna hospodářská, 3 obchody s vínem, 3 zahradnictví, zubní ateliér, 2 železářství
V obci Černín (přísl. Svatá, 620 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Zdic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[5] velkoobchod s dřívím, 5 hostinců, Dělnický konsum, kovář, lom, 2 obuvníci, pekař, pokrývač, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Svatou, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky
Ve vsi Knížkovice (279 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zdic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6] výroba cukrovinek, hostinec, výroba keksů, konsum Včela, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, vinice
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 623 | 1 901 | 2 229 | 2 682 | 3 239 | 3 384 | 3 842 | 3 539 | 3 663 | 3 497 | 4 008 | 3 723 | 3 818 | 4 099 | 4 115 |
| Počet domů | 204 | 261 | 277 | 329 | 427 | 501 | 675 | 767 | 808 | 843 | 869 | 968 | 1 032 | 1 135 | 1 163 |
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Části města
[editovat | editovat zdroj]- Černín (k. ú. Černín u Zdic)
- Knížkovice (k. ú. Knížkovice)
- Zdice (k. ú. Zdice)
Součástí města je také základní sídelní jednotka Zdice-u nádraží. K městu patří také Mlýnský Ostrov a V Hroudě. Sousedními obcemi sídla jsou Svatá, Tmaň, Chlustina, Bavoryně, Chodouň, Králův Dvůr, Trubín a Hředle.
V letech 1850–1889 a od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřila i Bavoryně.[9]
6. května 1872 byly Zdice povýšeny na městys, od 1. července 1994 jsou Zdice městem.
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[10]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
- 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[11]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[12]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[13]
- 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[14]
- 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
- 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun
Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Zdice se znak pokoušely získat v letech 1947 a 1972.[15] Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 1995.[16] Ve znaku jsou dvě stříbrné lilie v rudém poli třikrát stříbrno-modře podtrhnuty.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Městem vede silnice II/605 Praha – Beroun – Plzeň – Rozvadov. Z města také vychází silnice II/236 Zdice – Roztoky – Křivoklát – Lány – Smečno – Slaný-Kvíc. Okolo města vede dálnice D5 s exitem 28 (Bavoryně). Do města dále vedou silnice III. třídy.
Autobusová doprava 2024
- Autobusovou dopravu ve městě Zdice zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Město je součástí Pražské integrované dopravy (PID). Ve městě se nacházejí zastávky Zdice, autoservis, Zdice, nám., Zdice, škola a Zdice, rozc. k žel. st. V Černíně se nachází zastávka Zdice, Černín a v Knížkovicích zastávka Zdice, Knížkovice. Město obsluhují autobusové linky 384, 394, 526, 640 a 641. Linka 384 vyjíždí z Prahy ze Zličína a pokračuje dále ve směru Loděnice, Vráž, Beroun, Králův Dvůr, Zdice, Bavoryně, Žebrák, Tlustice a Hořovice. Linka 394 začíná v Praze v Nových Butovicích a pokračuje dále ve směru Beroun, Králův Dvůr a Zdice. Linka 526 propojuje Zdice, Bavoryni, Hředle, Chlustinu, Žebrák, Točník a Bzovou. Linka 640 propojuje Čenkov, Jince, Běštín, Hostomice, Lhotku, Lochovice, Libomyšl, Chodouň a Zdice. Linka 641 spojuje Beroun, Králův Dvůr, Zdice, Stašov, Otmíče, Praskolesy, Kotopeky a Hořovice.
Železniční doprava 2024
- Zdické nádraží leží na železničním uzlu, kde se kříží dvoukolejná elektrizovaná celostátní železniční trať 170 Praha–Plzeň a jednokolejná regionální železniční trať 200 Zdice–Protivín. Ve městě zastavují osobní vlaky linek S60 a S70 a rychlíky linek R16 a R26. Osobní vlaky linky S60 spojují Zdice s Berounem a opačným směrem s Příbramí, Březnicí, Blatnou a Strakonicemi. Linka S70 zajišťují spojení mezi Berounem, Zdicemi, Hořovicemi, Rokycanami, Plzní, Dobřany, Přešticemi, Švihovem a Klatovy, přičemž v úseku Beroun–Kařez je začleněna do Pražské integrované dopravy (PID) a v úseku Kařez–Klatovy spadá pod linku P2 Integrované dopravy Plzeňského kraje (IDPK). Rychlíky linky R16 denně spojují Zdice s Prahou, Berounem, Hořovicemi, Rokycanami, Plzní, Dobřany, Přešticemi, Švihovem, Klatovy, Nýrskem a Železnou Rudou. Všechny tři linky jsou provozované společností České dráhy. Rychlíky linky R26, provozované společností ARRIVA vlaky spojují Zdice s Prahou, Berounem, Příbramí, Březnicí, Pískem, Protivínem a Českými Budějovicemi. O víkendech a svátcích během letní sezóny zastavuje na zdickém nádraží také spěšný vlak Českých drah linky T6 s názvem Cyklo Brdy, směřující z Prahy do Blatné. Během letních prázdnin vyjíždí turistický vlak Cyklohráček z Prahy hlavního nádraží a pokračuje přes Dobřichovice, Řevnice, Beroun, Zdice, Příbram, Březnici až do Rožmitálu, odkud se vrací zpět do Prahy.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Narození Panny Marie (u hlavní silnice)
- Měšťanský dům U krále Václava IV., naproti kostelu
- Městské kino (v Zahradní ulici; zrušeno)
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kosmas (asi 1045–1125), středověký kronikář a římskokatolický duchovní, dle již překonané domněnky o jeho příbuznosti s Jindřichem Zdíkem[17]
- Václav Jan Rosa (1631–1689), advokát, barokní spisovatel, básník, lingvista, soudce a vědecký spisovatel
- Jiří David ze Zdic (1647–1713), barokní spisovatel, křesťanský misionář a spisovatel
- Josef Vorel (1801–1874), hudební skladatel
- Karel Prokš (1851–1898)
- Josef Mareš (1860–1925), statkář a politik, okresní starosta a poslanec zemského sněmu
- Marie Gärtnerová (1877–1965), operní pěvkyně, tanečnice, pedagožka a profesorka
- Otto Schöbl (1877–1938)
- Vilém Kreibich (1884–1955). designer a malíř
- Vladimír Polívka (1893–1938), politik
- Josef Poncar (1902–1986)
- Vladimír Kadlec (1912–1998), politik a ekonom
- Josef Pilát, zabránil masakru zdických občanů nacisty, viz Zdický incident
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1915-1916. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 130. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 582. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 9.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zdice na hrady.cz
- ↑ Udělené symboly – Zdice [online]. 1995-01-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Novotný, Václav: České dějiny I/2. Laichter, Praha 1913. S. 589
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdice na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou Zdice
- Oficiální stránky
- Zdice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
