Přeskočit na obsah

Wikipedista:Mojmir Churavy/TestovaciStrankaDB

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MgA. Ladislava Gažiová
Jiná jménaLaďa Gažiová
Narození16. listopadu 1981
Spišská Nová Ves, SlovenskoSlovensko Slovensko
Vzdělání
Povolánímalířka, intermediální umělkyně, kurátorka
Rodičematka: Mária Gažiová
Příbuznísestra: Lucia Klein Svoboda
Ocenění
  • The Sovereign European Art Prize (Londýn, 2007);
  • Cena kritiky za mladou malbu (2008);
  • Laureátka Ceny Medy Mládkové (2024)
Chybí svobodný obrázek.

Ladislava Gažiová, někdy uváděná jako Laďa Gažiová (* 16. listopadu 1981, Spišská Nová Ves, Slovensko) je slovenská malířka, intermediální umělkyně, kurátorka a romská aktivistka žijící (přibližně od roku 2000) a tvořící v Praze.[1][2][3][4] Od roku 2005 je řazena mezi výrazné osobnosti české a slovenské výtvarné scény.[5][6]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]
Její sestra Lucia Klein Svoboda

Ladislava Gažiová se narodila jako Laďa Gažiová 16. listopadu 1981 na východním Slovensku ve Spišské Nové Vsi. Její matkou je docentka psychologie a soudní znalkyně Mária Gažiová. Ladislava má starší sestru, která se jmenuje Lucia Klein Svoboda (* 1979).[p. 1]

Studia

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1996 až 2000 navštěvovala Školu užitkového výtvarníctva v Košicích,[5] obor keramika–porcelán.[7] V následujících dvou letech (2000 až 2002) absolvovala obor malba na Fakultě umění na Technické univerzitě v Košicích, kde studovala pod vedením slovenského akademického malíře a pedagoga Adama Szentpéteryho (* 1956).[2][7] Na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU) pokračovala v rozmezí let 2002 až 2003 ve studiu malby (ateliér Malba II) pod vedením malíře, autora objektů a pedagoga Vladimíra Skrepla (* 1955).[3][5][7] Svoje pražská studia završila v letech 2003 až 2008 absolvováním oboru intermediální konfrontace na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (VŠUP) – ateliér konceptuální a intermediální pod vedením malíře, intermediálního umělce a pedagoga Jiřího Davida (* 1956).[3][2][5][7] V roce 2024/2025 dokončuje MgA. Ladislava Gažiová doktorát na pražské AVU, ve své doktorandské práci se věnuje tématu Romského umění v Čechách a na Slovensku od roku 1945 po současnost a příčinám jeho (ne)existence.[8][9][10]

Další aktivity

[editovat | editovat zdroj]
Anežka Hošková
Jakub Hošek

Po svém příchodu do Prahy (kolem roku 2000) byl její styl tvorby (malby) ovlivněn spoluprací se sourozeneckou dvojicí (Indie Twins) tvořenou Anežkou Hoškovou a Jakubem Hoškem.[11] V jejím díle se (mimo jiné) odráží také estetika hudební americké nezávislé scény.[11] Gažiová sama hudbu aktivně provozuje, hraje na bicí soupravu ve dvou hudebních tělesech.[12][2] Aktivně spolupracuje s romskými organizacemi a vede výtvarné kurzy pro romské děti.[11]

Knihovna

[editovat | editovat zdroj]

Ladislava Gažiová inicializovala v roce 2018 vznik romské knihovny shromažďující literární díla romského etnika z lokalit napříč Evropou. V knihovně je k dispozici i literatura zaměřená na emancipaci dalších utlačovaných etnik, národů a kultur. Knihovna pojmenovaná po romském účastníku II. odboje Josefu Serinkovi (tedy Knihovna Josefa Serinka) se nachází na sídlišti Chanov v Mostě a funguje za podpory spolku Aver Roma.[13][10]

Charakter tvorby

[editovat | editovat zdroj]

V obrazech Ladislavy Gažiové dochází k prolnutí a splynutí kultury z několika prostředí: postkonceptuálního umění, streetartové scény a romského etnika.[3][4] Začínala komiksovými obrazy a videem a následně přešla na techniku sprejové malby (v ranějších dílech vychází z graffiti).[7] Aplikuje kombinovanou graffiti techniku přestříkávání šablon na obraz s podkladovou malbou.[7] Podkladové plátno nechává nepomalované aby na diváka mohla plně působit jeho přírodní syrová struktura (zdůrazněná absencí malby).[12] Její tvorba je inspirována street artem a také (zjevně) i komiksem. V hororové nebo parodické formě se v námětech jejích obrazů objevuje násilí, někdy ztvárněné jako „dětský projev“ nebo v naivní (insitní) formě.

Pro své obrazy čerpá inspiraci z běžných situací kolem sebe a výtvarně je zpracovává v návaznosti na svoji předešlou tvorbu. Širší (většinou současná) témata zpracovává znakově a s využitím metafor nakomponovaných do různých souvislostí, fyzicky pak tvoří s šablonami a spreji tak, že jednotlivé vrstvy díla si předem důsledně plánuje.[10]

Témata sociálněpolitická se zjevně materializují v autorčiných motivech (teroristické útoky v Moskvě a Beslanu, rasová a genderová problematika, vraždy a sebevraždy).[12] Závažné a ponuré výjevy jsou kompenzovány poetickým charakterem malby nebo odkazy k popkultuře. Inspirace ornamentalismem a estetikou romské komunity na východním Slovensku je v jejím díle patrná.[2][12]

Gažiová se ve své tvorbě dotýká bolavých témat naší minulosti i současnosti a umí být nesmlouvavě přímočará i politicky angažovaná. Přestože pracuje s výraznou zkratkou a zjednodušením, dovede rozehrávat mnohovrstevnaté příběhy, které se zabývají tématy sociálního vyloučení, války i terorismu.

Šéfkurátor Musea Kampa Jan Skřivánek, O tvorbě Ladislavy Gažiové, rok 2025, [6]

Atmosféra pocitu, který má obraz vizuálně navodit je často spojena s nějakým reálným motivem (a jeho barevností či tvarem), například s předmětem komunikace (stůl, krabice, antény nebo dráty), figurou nebo s jen naznačeným („nedovysloveným“) prostředím (místnost, příroda). Obecně lidské postoje a zkušenosti vystupující v podobě emocí z jejích (mnohdy posmutnělých) obrazů se lehce dostávají do vědomí diváka. Zamýšlený obsah díla a pracovní technika bývají v souladu a podporují se.[7] V řadě jejích maleb panuje poněkud ponurá atmosféra.[7][12]

Malířka využívá k navození určitých emocí různé prostředky. Někdy postačuje zavěšený obraz, jindy malba na papíru nebo velká plocha nasprejovaná na zeď výstavní galerie. Gažiová používá s oblibou techniku přesahu (expanze) motivu z plátna obrazu na stěnu galerie, čímž v divákovi působí dojem ukotvení díla v daném místě. Navíc tato forma „pokračování“ (prodloužení) slouží rovněž i k evokaci jistého stupně bezprostřední přítomnosti.[7][12]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • V roce 2007 získala v britské umělecké soutěži v Londýně cenu The Sovereign European Art Prize;[2][7]
  • V roce 2008 (tj. v roce, kdy skončila úspěšně svoje studium na VŠUP) získala Cenu kritiky za mladou malbu.[2][3] (V roce 2008 byla tato cena nově zavedena.)[14]
  • Druhou laureátkou Ceny Medy Mládkové (tou první laureátkou byla česká výtvarnice Eva Koťátková) se stala v září 2024,[14][7] kdy nezávislá odborná porota Muzea Kampa ocenila nejen její osobitý malířský projev, ale i její kurátorskou činnost.[5] (Cena Medy Mládkové je určena jako forma ocenění výrazných autorů střední generace.)[14]

Kurátorství

[editovat | editovat zdroj]

Vedle vlastní tvorby se Ladislava Gažiová věnuje také kurátorské praxi:[5]

  • 2005: There are no animals beyond this point: Intermediální a konceptuální atelier Jiřího Davida VŠUP Praha, Galerie Malostranské besedy, Praha;[7]
  • 2016: Džas bare dromeha / Jdeme dlouhou cestou / We're Taking the Long Route, Galerie Nevan Contempo, Praha 3;
  • 2017/2018: O kosmos hino kalo / Vesmír je černý / The Universe is Black, Místodržitelský palác, Moravská galerie, Brno–město;[14]
  • 2021: Manuš (člověk), Kunsthalle Wien;[14]
  • 2022: Múzeum prízrakov, Pálffyho palác, Bratislava.[2]

Výstavy

[editovat | editovat zdroj]

Ladislava Gažiová vystavovala na desítkách (samostatných i skupinových) výstav[6] jak v České republice tak i v zahraničí.[5] Svoji první samostatnou výstavu měla na podzim roku 2005 (Tralala, Entrance Gallery, Karlin Studios, Praha).

Samostatné

[editovat | editovat zdroj]
Autorské výstavy ...
  • 2005: Laďa Gažiová: Tralala, Entrance Gallery, Karlin Studios, Praha;[14][7]
  • 2005/2006: Laďa Gažiová: Žijem v detskej izbe ako mŕtvy pes, Galerie A. M. 180, Praha;
  • 2006: Galerie Eskort, Temeraf, Brno;
  • 2007: Laďa Gažiová: Beth Ditto, galerie Altán Klamovka, Praha;
  • 2007: Laďa Gažiová: I like pizza, Galerie Půda, Jihlava;[7]
  • 2007: Galerie Klamovka, Beth Ditto, Praha;
  • 2007: Galeria mesta Blansko, Korneli, si to ty?, Blansko;[2]
  • 2008: Na červenú stojíš krátko, stojíš celé roky, České centrum, Bukurešť (Rumunsko);
  • 2008: Ladislava Gažiová: Včera jsem vydezinfikoval celý nebe, Galerie kritiků, Praha;
  • 2008: Bež, než sa s teba stane jež, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy;
  • 2009: Laďa Gažiová, Prinz Prager Gallery, Praha;
  • 2009: Ladislava Gažiová: Keny Arkana, Galerie Dole, Ostrava–město;<
  • 2009: Laďa Gažiová / Workshop, Entrance Gallery, Karlin Studios, Praha;[7]
  • 2013: Ladislava Gažiová: Poušť / Wasteland, Fotograf Gallery, Praha;
  • 2015: Ladislava Gažiová: Pes na střeše, Galerie Vyšehrad (nad Libušinou lázní), Praha;
  • 2015: Ladislava Gažiová: Když ty nebýt hodný, ty nikdy nebýt jako Tintin / If you aren´t good, you´ll never be lake Tintin, Berlínskej model, Praha;[4]
  • 2016: Laďa Gažiová: Oblak v kalhotách, Galerie Jelení, Praha 7[2]
  • 2025: Ladislava Gažiová: Čekání, Museum Kampa (v prostoru tzv. konírny), Praha.[6][14][5] (Výstava maleb převážně z let 2024 až 2025).[14]

Skupinové

[editovat | editovat zdroj]
Kolektivní výstavy ...
2002 až 2005
  • 2002: Galéria Malej scény, Košice (Slovensko);[7]
  • 2003: Ateliér Vladimíra Skrepla, Galeria TU, Košice (Slovensko);
  • 2004: Istroart, Galeria Medium, Bratislava (Slovensko);
  • 2004: East Slovak Art, Galerie A. M. 180, Praha;
  • 2005: Stop násiliu na ženách, Stará tržnica, Bratislava (Slovensko);
  • 2005: Že je to opravdu strašné, ale ješte horší, Galerie AVU, Praha;
  • 2005: Criss/Cross, Zámek Skály, Bischofstein (Broumov);[7]
2006
  • 2006: Věčné stavy, Karlin Studios, Praha;[7]
  • 2006: Ladislava Gažiová & Anežka Hošková: Temeraf, Galerie Eskort, Brno–město;
  • 2006: Melancólia, Galerie NoD, Praha;
  • 2006: Melancólia 2, Galerie Vysoké školy uměleckoprůmyslové (Galerie Umprum), Praha 1;
  • 2006: Fuck the guild, Galerie Bastard, Bratislava (Slovensko);
  • 2006: Ars Poetica, A4, Bratislava (Slovensko);
  • 2006: Not just one room but many, Galerie AVU, Praha;
  • 2006: Subkultúra, Mystic skate cup, Praha;/>
  • 2006: Hot Stuff, Stanica, Žilina (Slovensko);
  • 2006: Girls Café Prague, Londýn (Velká Británie);[7]
2007
  • 2007: Anežka Hošková (host Laďa Gažiová), Galerie mladých, Brno–město;
  • 2007: Prague Biennale 3: Global and Outsiders: Connecting Cultures in Central Europe, Karlínská hala, Praha;[7]
  • 2007: Letní Výstava: Obrazy a práce na papíře / Summer Exhibition: Paintings and Works on Paper, Galerie 5. patro, Praha;
  • 2007: The Collectors: Live Re-Edit (Umění ze sbírky Marek), Dům pánů z Kunštátu, Brno–město;
  • 2007: Resetting. Jiné cesty k věcnosti / Alternative Ways to Objectivity, Městská knihovna Praha, Praha;
  • 2007: Rovnosť príležitostí, Galerie C2C, Praha;
  • 2007: Fragment.cz, Castello di Rivala, Turín (Itálie);
  • 2007: Skuter II, Tatranská galéria, Poprad (Slovensko);
  • 2007: Bienále mladého slovenského umenia, Galerie Jána Konkařka, Trnava (Slovensko);
  • 2007: Muchy sa nechcú spratať do kože, Galerie TU, Košice (Slovensko);
  • 2007: The Sovereign European Art Price, Club Row, Londýn (Velká Británie);
  • 2007: Mobility, Haidplatz, Regensburg (Německo);[7]
2008
  • 2008: Cena kritiky za mladou malbu pro 15 nominovaných kandidátů do 30 let, Galerie kritiků, Praha;
  • 2008: Jiří Kovanda: Když jsem byl malej, hrál jsem si holkama, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy;[7]
  • 2008: Fetish versus Evocation, Hochschule für Bildende Künste Braunschweig (Galerie HFBK), Braunschweig (Německo);[7]
  • 2008: Ztracený ráj (Paradise Lost), Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, Praha;
  • 2008: INTRO 518 TEĎ 69 TEĎ* TEĎ 180 BONUS Q TRACK!, Karlin Studios, Praha;
  • 2008: Diplomky '08, Vysoká škola uměleckoprůmyslová (od 1945), Praha;
  • 2008: Maľba 2008, Ministerstvo kultury Slovenské republiky, Bratislava;
  • 2008: Už stovky let to nebolí, Galerie města Blanska, Blansko;
  • 2008: Start Point, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy;
  • 2008: Art in box, Cargo, Budapešť (Maďarsko);
  • 2008: Resetting, Galerie Městské knihovny v Praze;[7]
2009 až 2010 [7]
  • 2009: Už stovky let to nebolí, Galerie Šternberk, Šternberk (Olomouc);
  • 2009: Spectator novus Praha - Paris, Galerie kritiků, Praha;[7]
  • 2009: V. Zlínský salon mladých / 5th Zlín Youth Salon 2009, Dům umění, KGVU, Zlín;
  • 2009: White Paper, Black Bride / Prague Biennale 4 / Prague Biennale Photo 1, Karlínská hala, Praha;
  • 2009: Spectator novus Praha - Paris, La Générale en Manufacture, Paříž (Francie);
  • 2009: Hráči, Galerie moderního umění, Hradec Králové;
  • 2009: Bienále mladého umenia, Galerie Jána Koniarka, Trnava (Slovensko);[7]
  • 2009/2010: Pozitivní dezorientace, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava;
  • 2009/2010: Hráči, Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice;
  • 2009/2010: Oko a srdce. Sbírka Jiří Štarha, Galerie Šternberk, Šternberk (Olomouc);
  • 2010: Pozitivní dezorientace, Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice;
  • 2010: 7. bienále mladého umění Zvon 2010, Dům U Kamenného zvonu, Praha;
  • 2010/2011: Přírůstky do sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou v období 2000 - 2010, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou (AJG), Hluboká nad Vltavou (České Budějovice);
2011 až 2023
  • 2011: Duše krajiny, duch místa, Galerie U Betlémské kaple, Praha;
  • 2011: Ministerstvo školství varuje: Segregace vážně škodí vám i lidem ve vašem okolí, Praha;
  • 2011: ObraSKov - současná slovenská malba, Wannieck Gallery, Brno–město;
  • 2012: ObraSKovo nanovo: Súčasná slovenská maľba, Tatranská galéria, Poprad;
  • 2012: Současná česká malba / Contemporary Czech Painting, Galerie Národní technické knihovny (Galerie NTK), Praha;
  • 2015: Okamžik medvěda, etc. galerie, Praha 2;
  • 2016: (Re)conceptualizing Roma Resistance, Goethe-Institut Prag, Praha;
  • 2017: Czechoslovakia: A Critical Reader, Gandy Gallery, Bratislava;
  • 2018/2019: Salm Modern #1: Možnosti dialogu / Dimensions of Dialogue / Möglichkeiten des Dialogs, Salmovský palác, Praha;
  • 2020: Signál I, Telegraph Gallery, Olomouc;
  • 2021: Život, smrť, láska a spravodlivosť, tranzit.sk, Bratislava;
  • 2021/2022: Muzeum přízraků, Display, sdružení pro výzkum a kolektivní praxi (Display Gallery), Praha;
  • 2022: Být někdo jiný, někde jinde, někdy jindy, Sportovní centrum Erpet Smíchov, Praha;
  • 2022/2023: Naťuknout špičku vejce: Kolumbus jindy a dnes, Galerie moderního umění, Hradec Králové;
  • 2023: Zlínský salon (Dům umění II: Trienále současného umění), Budova 61 továrního areálu, Zlín;[2]

Zastoupení ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Lucia Klein Svoboda (rozená Gažiová) (* 2. února 1979 Levoča) – slovenská scenáristka, režisérka a herečka žijící v České republice.
  2. ↑ Sbírka Richarda Adama (* 1953) vznikla poté, co se v roce 2006 spojil s brněnským soukromým investorem a podnikatelem Miroslavem Lekešem a společně otevřeli brněnskou privátní galerii nazvanou Wannieck Gallery (později Adam Gallery). Richard Adam pochází z Moravského Krumlova, původně pracoval v pojišťovnictví a žil v Praze. Sbíráním koberců se se zabýval jeho otec a jeho dědeček z matčiny strany JUDr. Daněček (za první republiky přednosta okresního soudu ve Strážnici) zase sbíral obrazy a knihy. Po smrti rodinného přítele MUDr. Dráždila (ten se věnoval současnému umění) pojal Richard Adam kolem roku 2004 nápad na tvorbu vlastní umělecké sbírky, která (v roce 2020) čítá asi 1 300 položek zahrnujících obrazy generace autorů různých národností (Češi, Slováci, Němci, Rakušané) od poloviny 80. let 20. století až po 20. léta 21. století. Činnost galerie Wannieck Gallery (později Adam Gallery) byla ukončena k 31. prosinci 2015. Sbírka Richarda Adama (patřící mezi kvalitní a ucelené sbírky současného českého malířství) je uložena v depozitáři a spravuje ji Nadační fond současného umění. Historici umění si sbírku cení především pro možnost ověřovat si na dílech v ní soustředěných historickou vývojovou linii od postmoderní generace až k nejmladší postmediální malbě.[15][16][17]
  3. ↑ Soukromá výtvarná Sbírka Marek byla založena v roce 2000 bratry (dvojčaty) zubním lékařem MUDr. Ivo Markem (* 18. prosince 1966 ve Vyškově) Ph.D. a právníkem, zemědělským inženýrem (manažerem v oblasti cestovního ruchu) JUDr. Ing. Zdeňkem Markem (* 18. prosince 1966 ve Vyškově), kteří se zabývají shromažďováním děl současného umění z tvorby českých a slovenských etablovaných tvůrců i začínajících („neprověřených“) umělců včetně děl ve formátech nových médií (video, animace). Sbírka Marek je kurátorována (řešení otázky výběru autorů) odbornicí v oblasti filmu, audiovizuální kultury a grafického designu Mgr. Marikou Kupkovou (* 1. srpna 1973 ve Vyškově) a výtvarníkem, vizuálním umělcem a malířem Milanem Houserem (* 12. prosince 1971 ve Vyškově). Podstatnou část sbírky tvoří klasická média. Webovské stránky Sbírky Marek jsou otevreným depozitářem a současně způsobem virtuální výstavy – veřejné prezentace obsahu sbírky. V červnu 2024 vyšla publikace Marek. Atlas sběratelství současného umění (ISBN: 978-80-11-04570-8). Sbírka Marek má právní statut družstva.[18][19]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Laďa Gažiová (* 1981): slovenská malířka [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2025-05-22]. Identifikační číslo: js20060205008. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k Laďa Gažiová (* 16. listopadu 1981, Spišská Nová Ves, Slovensko): slovenská malířka, intermediální umělkyně [online]. Digitální archiv výtvarného umění (IS ab Art) [cit. 2025-05-22]. Jiné jméno: Ladislava Gažiová (* 1981). Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Ladislava Gažiová (* 1981) [online]. Obrazy v autkci [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Umělci / Ladislava Gažiová [online]. Berlínskej model [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h Ladislava Gažiová – Čekání (29/4 – 8/6 2025) [online]. Museum Kampa [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Bolavá témata nastříkaná sprejem ožívají na Kampě. Metro (Praha). 29. 04. 2025, čís. 82, s. 2. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac KUBAČÁKOVÁ, Markéta. Ladislava Gažiová (* 1981, Spošská Nová Ves, Slovensko), působiště: Praha [online]. Artlist — Centrum pro současné umění Praha, 2009 [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ MgA. Ladislava Gažiová [online]. Akademi výtvarných umění (AVU) [cit. 2025-05-23]. Obor: Intermédia III; Školitel: prof. MgA. Tomáš Vaněk; Disertační práce: Rómske umenie v Čechách a na Slovensku od roku 1945 po súčasnosť a príčiny jeho (ne)existencie. Dostupné online. 
  9. ↑ Free Art; MgA. Ladislava Gažiová [online]. [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c ZEMANOVÁ, Kateřina. Malířka Ladislava Gažiová: Etnizace umění je nesprávná. A taky nebezpečná [online]. 2025-05-20 [cit. 2025-05-22]. Rozhovor. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c RATHOUSKÝ, Luděk. Ladislava Gažiová [online]. Galerie Luxfer, 2013 [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d e f Ladislava Gažiová: Konec výstavy [online]. Galerie města Třince, 2014-10-21 [cit. 2025-05-22]. Dostupné online. 
  13. ↑ MgA. Ladislava Gažiová [online]. Akademie výtvarných umění (AVU) [cit. 2025-05-22]. Ateliér: Intermédia 3. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d e f g h Museum Kampa. Co rozhodně chcete vidět / Ladislava Gažiová: Čekání. Metro (Praha). 22. 05. 2025, čís. 97, s. 6, 7. 
  15. ↑ ADAM, Richard; POLÁK, Martin. Česká malba 1985-2005. Sbírka Richarda Adama (Czech painting 1985-2005: the Richard Adam collection) [online]. Brno, Madiagate, 2006 [cit. 2025-05-23]. 421 stran; ISBN 80-239-6853-X. Dostupné online. 
  16. ↑ Ondřej Kopal, Richard Adam / autor, sběratel [online]. Art Map cz [cit. 2025-05-23]. Dostupné online. 
  17. ↑ BANZETOVÁ, Michaela. Současní čeští sběratelé umění. Richard Adam: Přátelství s umělci je zásadní i bez ohledu na sbírání [online]. Česká televize, 2020-08-17 [cit. 2025-05-23]. Rozhovor. Dostupné online. 
  18. ↑ BANZETOVÁ, Michaela; RYBÁŘOVÁ, Eva. Sbírka Marek je pohyblivý řez současným uměním [online]. Art Plus cz, 2024-08-29 [cit. 2025-05-23]. Rozhovor se sběrateli Sbírky Marek. Dostupné online. 
  19. ↑ Sbírka Marek Collection [online]. Marek Collection [cit. 2025-05-23]. O sbírce. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jiří Ptáček: Obraz má k životu blízko. – Ateliér, Ročník 18, číslo 24 (20051201), strana 4;
  • Víkend, příloha Hospodářských novin (HN) ze dne 25. května 2007;
  • Ladislava Gažiová, katalog Prague Biennale 3 strana 189;
  • Ladislava Gažiová, profil, časopis Art & Antiques 10/2006 – Lenka Lindaurová (* 1960);
  • (profil) časopis UNI 1/2007, strany 32 až 33, název: Příběhy z černé skřínky. – autor: Ondřej Váša;
  • (rozhovor) časopis Respekt 35/2007, strany 14 a 15, název: Nikdo nevědel, co jsem zač. – autorka: Karolína Ryvolová (* 1977).
  • Petr Vaňous, Resetting / Jiné cesty k věcnosti/ Alternative Ways To Objektivity, (katalog výstavy), Galerie hlavního města Prahy (GHMP) – Městská knihovna, (21. prosince 2007 - 23. března 2008), nestránkované, Praha 2008

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

[[Kategorie:Narození 16. listopadu]] [[Kategorie:Narození v roce 1981]] [[Kategorie:Narození ve Spišské Nové Vsi]] [[Kategorie:Slovenské malířky]] [[Kategorie:Slovenští komiksoví kreslíři]] [[Kategorie:Kurátorky umění]] [[Kategorie:Absolventi Technické univerzity v Košicích]] [[Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění v Praze]] [[Kategorie:Absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze]] [[Kategorie:Žijící lidé]] [[Kategorie:Ženy]]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Mojmir_Churavy/TestovaciStrankaDB&oldid=24940014“