Stygivenator

Stygivenator; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 68 až 66 miliony let
	Fragment lebky, patřící patrně rodu Stygivenator.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Podřád	teropodi (Theropoda);
Nadčeleď	Tyrannosauroidea;
Rod	Stygivenator; Olshevsky, 1995
Binomické jméno
	Stygivenator molnari; Paul, 1988 (původně Aublysodon molnari)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stygivenator („lovec od řeky Styx“) byl potenciálně vědecky platný rod středně velkého teropodního dinosaura z nadčeledi Tyrannosauroidea, žijícího v období nejpozdnější křídy (asi před 68 až 66 miliony let) na území dnešního západu Severní Ameriky. Spolu s nyní již formálně platným rodem Nanotyrannus tak mohl zvyšovat biodiverzitu teropodů v ekosystémech geologického souvrství Hell Creek.^[1]^[2]

Popis

Jednalo se o poměrně malého, jen asi 3 až 5 metrů dlouhého dravého dinosaura, z něhož však známe pouze několik zkamenělých fragmentů. Mnohé vědecké studie formální platnost tohoto taxonu nepodporují a spíše naznačují, že ve skutečnosti jsou jeho potenciální zástupci mladými (juvenilními) exempláři teropoda druhu Tyrannosaurus rex.^[3]^[4]

V roce 2024 byla publikována odborná práce, podle níž je Nanotyrannus lancensis platným samostatným druhem menšího tyranosaurida.^[5]^[6] Tyto závěry potvrdila i odborná práce z října roku 2025, která navíc stanovila i nový druh rodu Nanotyrannus - kromě druhu N. lancensis ještě N. lethaeus.^[7]^[8] Tyto nové práce poněkud zvyšují pravděpodobnost, že také Stygivenator by mohl být potenciálně validním (vědecky platným) taxonem. Bude však potřeba dalšího výzkumu a více fosilií těchto pozdně křídových severoamerických tyranosauroidů.^[9]

Historie

Fragmenty lebky tohoto teropoda byly objeveny v roce 1966 sběratelem fosilií Harley Garbanim nedaleko městečka Jordan ve východní Montaně (okres Garfield). Fragment čelistí a lebky byl objeven spolu s lebkou ceratopsida triceratopse a později se dostal do expozice Přírodovědného muzea v Los Angeles (pod sbírkovým označením LACM 28471). V roce 1978 fosilii popsal paleontolog Ralph E. Molnar, který ji nakonec označil za zkamenělinu jakéhosi dromeosaurida.^[10] Později byla lebka přiřazena k archaickému a patrně neplatnému rodu Aublysodon, v roce 1995 badatel George Olshevsky zvolil nové rodové jméno Stygivenator (podle souvrství Hell Creek - v překladu pekelný potok nebo říčka, jelikož řeka Styx vedla také do pomyslného pekla či podzemí/záhrobí).^[11] Stejně jako Aublysodon byl však rod Stygivenator dlouho považován za neplatný taxon (a mnohými paleontology je dosud), jehož zástupci představují ve skutečnosti jen mláďata (juvenilní exempláře) druhu Tyrannosaurus rex. Původní fosilie je známá jako "Jordan theropod", tedy teropod z Jordanu.^[12]

Stygivenator, stejně jako Nanotyrannus, byl patrně velmi svižným a rychle běhajícím teropodem. V roce 2016 byl oznámen objev série fosilních otisků stop středně velkého tyranosaurida ve Wyomingu. Vzhledem ke stáří stop (souvrství Lance, 66 milionů let) a k velikosti stop (délka do 47 cm) se mohlo jednat o otisky stop mláděte až subadultního jedince tyranosaura nebo právě o dospělého jedince nanotyrana či stygivenatora.^[13] V roce 2001 byl v Montaně objeven velmi dobře zachovaný jedinec nedospělého tyranosaura, který dostal přezdívku "Jane". Dnes je řazen do druhu Nanotyrannus lethaeus a jeho rychlost v běhu je odhadována v rozmezí 45 až 50 km/h. Podobně rychle nejspíš při lovu nebo útěku běhal i Stygivenator.^[14]^[15]

Odkazy

Reference

↑ Socha, V. (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8 (str. 137-140).
↑ Paul, G. S. (2025). A presentation of the current data on the exceptionally diverse non-tyrannosaurid eutyrannosaur and Tyrannosaurini genera and species of western North America during the end Cretaceous North American interchange. Mesozoic. 2 (2): 85–138.
↑ Woodward, H. N.; et al. (2020). Growing up Tyrannosaurus rex: Osteohistology refutes the pygmy “Nanotyrannus” and supports ontogenetic niche partitioning in juvenile Tyrannosaurus. Science Advances. 6 (1): eaax6250.
↑ SOCHA, Vladimír. Nanotyranův pohřeb. OSEL.cz [online]. 6. leden 2020. Dostupné online. (česky)
↑ Longrich, N. R.; Saitta, E. T. (2024). Taxonomic Status of Nanotyrannus lancensis (Dinosauria: Tyrannosauroidea)—A Distinct Taxon of Small-Bodied Tyrannosaur. Fossil Studies. 2 (1): 1-65. doi: https://doi.org/10.3390/fossils2010001
↑ https://www.osel.cz/13372-nanotyrannus-mozna-prece-jen-existoval.html
↑ Zanno, L. E.; Napoli, J. G. (2025). Nanotyrannus and Tyrannosaurus coexisted at the close of the Cretaceous. Nature. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-025-09801-6
↑ SOCHA, Vladimír. Přichází nový druh Nanotyrannus lethaeus. OSEL.cz [online]. 3. listopad 2025. Dostupné online. (česky)
↑ Carr, T. D.; Williamson, T. E. (2004). Diversity of late Maastrichtian Tyrannosauridae (Dinosauria: Theropoda) from western North America. Zoological Journal of the Linnean Society. 142 (4): 479–523.
↑ Molnar, R. E.; Carpenter, K. (1989). The Jordan theropod (Maastrichtian, Montana, USA) referred to the genus Aublysodon. Geobios. 22 (4): 445–454.
↑ Olshevsky, G. (1995). The origin and evolution of the tyrannosaurids (Part 1). Kyoryugaku Saizensen. 9: 92–119.
↑ Carr, T. D. (1999). Craniofacial ontogeny in Tyrannosauridae (Dinosauria, Coelurosauria). Journal of Vertebrate Paleontology. 19: 497–520.
↑ SOCHA, Vladimír. Zkuste utéct tyranosaurovi. OSEL.cz [online]. 19. září 2019. Dostupné online. (česky)
↑ SOCHA, Vladimír. Půvabná Janička. OSEL.cz [online]. 31. října 2017. Dostupné online. (česky)
↑ Hutchinson, J. R.; Bates, K. T.; Molnar, J.; Allen, V.; Makovicky, P. J. (2011). A Computational Analysis of Limb and Body Dimensions in Tyrannosaurus rex with Implications for Locomotion, Ontogeny, and Growth. PLoS ONE. 6 (10): e26037.

Literatura

Gilmore, C. W. (1946). A new carnivorous dinosaur from the Lance Formation of Montana. Smithsonian Miscellaneous Collections. 106: 1–19.
Bakker, Williams, and Currie (1988). Nanotyrannus, a new genus of pygmy tyrannosaur, from the latest Cretaceous of Montana. Hunteria. 1: 1–30.
Lehman, T. M.; Carpenter, K. (1990). A partial skeleton of the tyrannosaurid dinosaur Aublysodon from the Upper Cretaceous of New Mexico. Journal of Paleontology. 64 (6): 1026–1032.

Externí odkazy

Informace na webu Mindat.org (anglicky)

[1] Socha, V. (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8 (str. 137-140).

[2] Paul, G. S. (2025). A presentation of the current data on the exceptionally diverse non-tyrannosaurid eutyrannosaur and Tyrannosaurini genera and species of western North America during the end Cretaceous North American interchange. Mesozoic. 2 (2): 85–138.

[3] Woodward, H. N.; et al. (2020). Growing up Tyrannosaurus rex: Osteohistology refutes the pygmy “Nanotyrannus” and supports ontogenetic niche partitioning in juvenile Tyrannosaurus. Science Advances. 6 (1): eaax6250.

[4] SOCHA, Vladimír. Nanotyranův pohřeb. OSEL.cz [online]. 6. leden 2020. Dostupné online. (česky)

[5] Longrich, N. R.; Saitta, E. T. (2024). Taxonomic Status of Nanotyrannus lancensis (Dinosauria: Tyrannosauroidea)—A Distinct Taxon of Small-Bodied Tyrannosaur. Fossil Studies. 2 (1): 1-65. doi: https://doi.org/10.3390/fossils2010001

[6] ttps://www.osel.cz/13372-nanotyrannus-mozna-prece-jen-existoval.html

[7] Zanno, L. E.; Napoli, J. G. (2025). Nanotyrannus and Tyrannosaurus coexisted at the close of the Cretaceous. Nature. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-025-09801-6

[8] SOCHA, Vladimír. Přichází nový druh Nanotyrannus lethaeus. OSEL.cz [online]. 3. listopad 2025. Dostupné online. (česky)

[9] Carr, T. D.; Williamson, T. E. (2004). Diversity of late Maastrichtian Tyrannosauridae (Dinosauria: Theropoda) from western North America. Zoological Journal of the Linnean Society. 142 (4): 479–523.

[10] Molnar, R. E.; Carpenter, K. (1989). The Jordan theropod (Maastrichtian, Montana, USA) referred to the genus Aublysodon. Geobios. 22 (4): 445–454.

[11] Olshevsky, G. (1995). The origin and evolution of the tyrannosaurids (Part 1). Kyoryugaku Saizensen. 9: 92–119.

[12] Carr, T. D. (1999). Craniofacial ontogeny in Tyrannosauridae (Dinosauria, Coelurosauria). Journal of Vertebrate Paleontology. 19: 497–520.

[13] SOCHA, Vladimír. Zkuste utéct tyranosaurovi. OSEL.cz [online]. 19. září 2019. Dostupné online. (česky)

[14] SOCHA, Vladimír. Půvabná Janička. OSEL.cz [online]. 31. října 2017. Dostupné online. (česky)

[15] Hutchinson, J. R.; Bates, K. T.; Molnar, J.; Allen, V.; Makovicky, P. J. (2011). A Computational Analysis of Limb and Body Dimensions in Tyrannosaurus rex with Implications for Locomotion, Ontogeny, and Growth. PLoS ONE. 6 (10): e26037.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]