Strzelin
| Střelín Strzelin | |
|---|---|
 Radniční věž | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°46′51″ s. š., 17°3′53″ v. d. |
| Nadmořská výška | 156–201 m n. m. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Strzelin |
| Gmina | Strzelin |
  Strzelin | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 12,74 km² |
| Počet obyvatel | 11 984 (2023) |
| Hustota zalidnění | 940,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starostka | Dorota Pawnuk-Sznajder |
| Oficiální web | strzelin |
| Telefonní předvolba | (+48) 71 |
| PSČ | 57-100 |
| Označení vozidel | DST |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Střelín (polsky Strzelin, německy Strehlen) je město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, sídlo okresu Strzelin. Je centrem městsko-vesnické gminy Strzelin. V letech 1975–1998 administrativně náleželo do Vratislavského vojvodství. Město leží na hranici Krkonošsko-jesenického podhůří, 37 km jižně od Vratislavi. Protéká jím řeka Oława. V roce 2023 zde žilo 11 984 obyvatel.[1]
Zdejší žulový lom patří s rozlohou 19,5 ha a hloubkou 123 m mezi největší v Evropě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městě pochází z 12. století. V době pobělohorské se toto místo, stejně jako Vratislav, Münsterberg a Břeh, stávalo útočištěm pobělohorských exulantů.
Dne 3. srpna 1630 zde zemřel Karel z Kounic, významná osobnost českého stavovského povstání,[2] postihy se ale netýkaly jeho nejmladšího bratra Lva Viléma z Kounic, o jehož osudu rozhodl zemský soud a poté František z Ditrichštejna.[2]
V roce 1748 střelínský magistrát prodával dva poplužní dvory, o něž měli exulanti zdržující se v Münsterbergu zájem pro zřízení nové české kolonie pro 124 rodin (toto číslo později stouplo na 982 osob).[3] Protože královské komoře Fridricha II. Velikého záleželo na vyřešení situace exulantů, výsledek se dostavil. V okolí Střelína byly založeny obce Husinec, Poděbrady, Penč a další drobné usedlosti. Po druhé světové válce byla česká menšina z těchto míst vypuzena Poláky.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled na město z radniční věže -
Rotunda sv. Gotarda -
Střelínské nádraží -
Centrum města
.JPG?lang=cs)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Strzelin na polské Wikipedii a Strzelin na německé Wikipedii.
- ↑ GUS. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2023 roku. stat.gov.pl [online]. [cit. 2025-06-21]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b PILÁTOVÁ, Jana. Kounicové a sňatková politika v raném novověku [online]. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2016 [cit. 2023-04-20]. S. 46, 5. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: KALICH, 2001. 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 S. 137–138.
- ↑ a b c d e Miasta partnerskie [online]. Miasto i gmina Strzelin [cit. 2016-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-09. (polsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozvání do Slezska: Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2001. 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. ISBN 80-7017-022-0.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Strzelin na Wikimedia Commons
- Oficiální portál města
