Stachy
| Stachy | |
|---|---|
.jpg?lang=cs) Kostel na náměstí | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vimperk |
| Obec s rozšířenou působností | Vimperk (správní obvod) |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°6′7″ s. š., 13°40′0″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 114 (2025)[1] |
| Rozloha | 28,17 km²[2] |
| Nadmořská výška | 738 m n. m. |
| PSČ | 384 73 |
| Počet domů | 543 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 15 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Stachy 200 384 73 Stachy info@stachy.net |
| Starosta | Petr Lampa |
| Oficiální web | www |
  Stachy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550515 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stachy (německy Stachau; 6. p ve/na Staších, Stachách[4]; dříve Stachov[5]) jsou obec v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Leží zhruba deset kilometrů severozápadně od Vimperka, 26 kilometrů týmž směrem od Prachatic a šedesát kilometrů severozápadně od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Vlastní Stachy leží na úpatí Šumavy: západně od Stach se vypíná Popelná hora (1092 metrů), jihozápadně Churáňovský vrch (1120 metrů) a jižně Na dědku (dříve Hrb[6]) (1074 metrů). Protéká jimi Jáchymovský potok, který se za vesnicí stéká s říčkou Spůlkou, přítokem Volyňky.[7] Stachy jsou vesnickou památkovou rezervací.[8] Vesnickou památkovou zónou byly v roce 1995 vyhlášeny zhruba tři kilometry severozápadně vzdálené Chalupy.[9]
Na území obce – pět kilometrů jihozápadně od centra – leží na úbočí Churáňovskáho vrchu lyžařský areál Zadov, jedno ze dvou největších středisek zimních sportů v Jihočeském kraji.[10]. Je zde několik lanovek, vleků a sjezdovek a těsně pod Churáňovským vrchem na Churáňově stadion pro běžecké lyžování.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1578. Vznikla jako osada Stachov kolem tehdejší sklárny.[11] Stachy byly králováckou rychtou, jednou z osmi na Šumavě. Její obyvatelé byli poddanými přímo krále, kromě sklářství se živili i obchodem a výrobou dřevěného zboží (např. stachovské dřeváky a šindele).[11] Stachy tvořily jednu z hlavních obcí šumavského Podlesí a zejména v 19. století se mnoho jejich obyvatel živilo světáctvím (prací ve světě).
V roce 1905 zahájil činnost Spořitelní a záložní spolek pro politickou svobodnou obec Král. Hvozd-Stachy a okolí ve Staších.[12]
V roce 1910 byl založen Hospodářsko-lesní spolek okresu kašperskohorského ve Stachách.[13]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 872 | 3 043 | 3 356 | 3 397 | 3 590 | 3 210 | 2 771 | 1 746 | 1 573 | 1 462 | 1 355 | 1 236 | 1 216 | 1 251 | 1 171 |
| Počet domů | 255 | 303 | 299 | 326 | 339 | 357 | 388 | 416 | 359 | 351 | 332 | 443 | 459 | 515 | 543 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Stachy – základní sídelní jednotky Bláhov, Chalupy (dříve Německé Chalupy[16]), Churáňov, Jirkalov, Krousov, Kůsov, Lesní Chalupy, Michalov (Jáchymov), Říhov, Stachy, Šebestov a Zadov
- Jaroškov
- Úbislav – základní sídelní jednotky Kundratec a Úbislav
Nižší sídelní jednotkou (samotou) jsou Nové Hutě, dříve nazývané také Matějov.[17]
V letech 1850–1929 k obci patřil i Javorník a v letech 1960–1992 také Popelná, Řetenice a Studenec.[18]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.[19]
Znak
[editovat | editovat zdroj]Ve znaku obce je v zeleném poli zlatý jednoocasý lev ve skoku držící žezlo.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Nejbližší železniční stanice je v zhruba jedenáctém kilometru vzdáleném Vimperku, a to na železniční trati Strakonice–Volary. Přes Stachy vede silnice II/145 (Petrovice u Sušice – Hartmanice – Kašperské Hory – Stachy – Zdíkov – Vimperk – Husinec – Netolice – Češnovice).
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Zvláštností Stach jsou dva kostely postavené jen sto metrů od sebe.
- Kostel Navštívení Panny Marie – neobvykle velký padesát metrů dlouhý a šestnáct metrů široký farní kostel z let 1842–1849[10]
- Kostel Panny Marie Bolestné – původně farní, nyní hřbitovní pozdně barokní kostel[20]
- Kaple Panny Marie Bolestné – barokní kaple u Jáchymovského potoka, kulturní památka[21][22]
- Fara – nyní sídlo obecního úřadu
- Pošumavské hasičské muzeum Stachy
- Vesnická památková zóna Chalupy
- Dům Rankl-Sepp, Jáchymov č.p. 132 – dům, ve kterém žil a zemřel Josef Klostermann alias Rankl Sepp, kulturní památka[23]
Chráněné části přírody
[editovat | editovat zdroj]V katastrálním území Stachy se nalézá několik dalších maloplošných chráněných území a stromů:
- Přírodní památka Malý Polec
- Přírodní rezervace Pod Popelní horou
- Přírodní rezervace Rašeliniště u Martinala
- Klen u Popelné, jižně od osady Popelná (cca 49°5′55″ s. š., 13°36′2″ v. d.)
- Kusovská lípa, na jihovýchodním okraji osady Kůsov u čp. 246 (49°6′7,2″ s. š., 13°39′59,4″ v. d.)
- Smrk pod Studeneckým lesem, na východním okraji Studeneckého lesa (cca 49°6′57,8″ s. š., 13°37′57,5″ v. d.)
- Šebestovská lípa, u samoty čp. 105 vpravo při silnici do Nicova (49°7′6″ s. š., 13°37′25,6″ v. d.)
- Šebestovský klen, u samoty čp. 111 vpravo od silnice Šebestov – Úbislav (49°7′0,7″ s. š., 13°38′54,5″ v. d.)
- Lípa ve Stachách, památný strom na severní straně náměstí poblíž OÚ (49°6′7,2″ s. š., 13°39′59,4″ v. d.)
- Hřibová rezervace Stachy – lokalita hřibu koloděje chráněná obcí
Mykologická lokalita
[editovat | editovat zdroj]Příznivci mykologie zde nacházejí hříbky v parku, který se nachází uprostřed obce.[24] Počátkem 60. let 20. století pracovníci z místní benzínové pumpy nechali navézt do parčíku na náměstí lesní zeminu. První exempláře hřibů smrkových (Boletus edulis) se zde objevily v roce 1963, později přibyl i hřib koloděj (Boletus lurdis). Výskyt hřibů je každoročně sledován a evidován, podle místních záznamů rekordní sezónou byl rok 1995, kdy na stašském náměstí vyrostlo celkem 379 hřibů.[25]
Významní rodáci a osobnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Josef Bartík (1897–1968), zpravodajský důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
- Václav Kalina (1896–1946) důstojník, příslušník československého protinacistického odboje
- Václav Kojzar (1916–2006), důstojník, hrdina západního protinacistického odboje
- František Foltýn (1891–1976), český moderní malíř, dlouhodobě působil ve Francii
- Andreas Hartauer (1839–1915), autor písně Tam v krásné Šumavě (Tief drin im Böhmerwald)
- Rudolf Maros (1917–1982), maďarský hudební skladatel
- František Střeleček (1936–2011), rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
- V roce 1882 se do Stach (Jáchymova) přistěhoval a zde také zemřel Josef Klostermann alias Sepp Rankl (1819–1888), známý jako „poslední žijící šumavský obr“.
Odraz v kultuře
[editovat | editovat zdroj]V povídce Karla Klostermanna Odysea soudního sluhy je zmíněna cesta soudního sluhy Mastílka na Stachy a do všech okolních osad, které pod stachovskou obec patří. Účelem jeho cesty bylo nalezení Josefa Voldřicha, osob s tímto jménem však v celé obci žilo velké množství.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Navštívení Panny Marie -
Hřbitovní kostel Panny Marie Bolestné -
Náměstí -
Obecní úřad Stachy -
Mlýn v místní části Michalov -
![Lidová architektura v místní části Michalov[26]](/media/wikipedia/commons/thumb/2/2a/Stachy_%285%29.jpg/250px-Stachy_%285%29.jpg)
Lidová architektura v místní části Michalov[26] -
Vesnická památková zóna Chalupy -
Jáchymov č.p. 132, dům Josefa Klostermanna alias Seppa Rankla -
Hrob Josefa Klostermanna alias Seppa Rankla na hřbitově ve Stachách -
Pomník obětem světových válek -
Lípa na náměstí, památný strom -
Stachy-Šebestov javor u samoty čp.111, památný strom
.jpg?lang=cs)
.jpg?lang=cs)
.jpg?lang=cs)
.jpg?lang=cs)
![Lidová architektura v místní části Michalov[26]](/wiki/Soubor:Stachy_(5).jpg?lang=cs)
_(5).jpg?lang=cs)
,_h%C5%99bitov_Stachy.jpg?lang=cs)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=stachy
- ↑ Archivovaná kopie. www.stachy.net [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-18.
- ↑ Mapový list M-33-100-C-d-2 vojenské topografické mapy 1:10 000 [online]. Ústřední správa geodézie a kartografie, 1967 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Základní mapa ČR 1:100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Stachy - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Chalupy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Stachy [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17.
- ↑ a b Historie a současnost [online]. Obecní úřad Stachy [cit. 2011-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-17.
- ↑ Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev v království Českém v Praze. [s.l.]: [s.n.], 1910. S. 112.
- ↑ Zemědělské zprávy. Úřední věstník Českého odboru rady zemědělské pro království České. Praha: [s.n.], 1911. S. 245.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 24.10.10. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 443, 204, 496, 546.
- ↑ Udělené symboly – Stachy [online]. 1999-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Hřbitovní kostel Panny Marie. Katalog diecéze českobudějovické [online]. Biskupství Českobudějovické [cit. 2025-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Kaple Panny Marie Bolestné. Katalog diecéze českobudějovické [online]. Biskupství Českobudějovické [cit. 2025-09-11]. Dostupné online.
- ↑ kaple Bolestné Panny Marie. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-09-11]. Dostupné online.
- ↑ usedlost - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-09-10]. Dostupné online.
- ↑ KUBŮ, František. Vimperk a okolí. Vimperk: Městský úřad, 2006. 2 s.
- ↑ Malá historie našich hub. S. 16. Stašsko [PDF online]. Obecní úřad Stachy, 2016-06 [cit. 2017-11-10]. Čís. 4, s. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23.
- ↑ LUNIACZEK, Petr: Putování za jihočeskou lidovou architekturou; České Budějovice, 2009 s. 90-94 ISBN 978-80-254-4187-9
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stachy na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Stachy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Průvodce Stachy ve Wikicestách
- Stachy
- Vesnice v okrese Prachatice
- Obce v okrese Prachatice
- Sídla v Šumavském podhůří
- Mikroregion Šumavské podhůří
- Mykologické lokality v Jihočeském kraji
- Regionální sdružení Šumava
- Sdružení obcí Sušicka
- Královácké rychty
- Vesnické památkové rezervace v okrese Prachatice
- Zaniklé sklárny v Česku
- Sídla v CHKO Šumava