Space Shuttle Main Engine
| Space Shuttle Main Engine - SSME | |
|---|---|
 Zkušební zážeh SSME | |
| Tovární značení | RS-25, AR-22 |
| Země původu |  USA |
| Výrobce | Rocketdyne |
| Účel | Hlavní motor |
| Použití | Space Shuttle, Space Launch System |
| Status | Ve službě |
| První let | 12. dubna 1981 |
| Počet použitých | 350+ |
| Specifikace | |
| Tah (vakuum) | 2278 kN při 109% tahu |
| Tah (hladina moře) | 1817 kN při 109% tahu |
| Isp (vak) | 4440 N.s/kg (453 s) |
| Isp (hlm) | 3560 N.s/kg (363 s) |
| Poměr tah/hmotnost | 73,12 |
| Druh pohonných látek | Kapalné |
| Palivo | Kapalný vodík LH2 |
| Okysličovadlo | Kapalný kyslík LOX |
| Poměr poh. látek | LH2/LOX: 6:1 |
| Cyklus | Uzavřený |
| Regulace tahu | 67 - 109% |
| Chlazení | Regenerativní |
| Expanzní poměr trysky | 77,5 |
| Tlak v komoře | 20,4 MPa |
| Teplota v komoře | 3300 °C |
| Možnost restartu | ano |
| Směrování tahu | hydraulické |
| Rozměry | |
| Celková délka | 4,24 m |
| Šířka | 1,63 m |
| Průměr trysky | ~1,2 m |
| Hmotnost | 3177 kg |
Space Shuttle Main Engine, zkráceně SSME (česky hlavní motor raketoplánu) nebo továrním značením RS-25, je raketový motor na kapalné pohonné látky používaný na amerických raketoplánech Space Shuttle, a poté na raketě Space Launch System. Jako jedny z mála motorů jsou SSME znovupoužitelné. Cena jednoho se pohybuje kolem 50 milionů amerických dolarů.
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Motory SSME byly navržené a vyrobené americkou společností Rocketdyne pro účely programu Space Shuttle. Nominální tah činí 3×2,1 MN, a specifický impuls je 453 sekund ve vakuu. Spalují kapalný vodík a kyslík, a pracují při extrémních rozdílech teploty. Kapalný vodík je skladován při teplotě -253 °C. Při spálení s kapalným kyslíkem je ve spalovací komoře dosažena teplota 3 300 °C[1], tedy teploty vyšší, než je teplota varu železa.
Dodávku pohonných látek do spalovacích komor těchto motorů zajišťují dvoustupňová odstředivá turbočerpadla (vysokotlaké a nízkotlaké), přičemž část kapalného vodíku je nejprve vedena stěnami trysky, které jsou tak regenerativně chlazeny. Jako první motor v USA používá uzavřený cyklus, který umožňuje značně vyšší výkon a efektivitu. Motory jsou standardně nainstalovány ve výkyvných závěsech, jejichž vychylování hydraulickými ovladači řídí směr letu.
Tah motorů SSME může být nastaven mezi 67 % do 109 % nominálního tahu. Při startu Space Shuttle je používán tah 104 %. Vzhledem k tomu že motory na SLS jsou použity jen jednou, tak používají plný tah 109%. V průběhu programu Space Shuttle byly postupně vyvinuty čtyři modifikované verze, označované jako RS-25 A až D, které postupně vylepšovaly maximální výkon a zefektivňovaly výrobu.
U Space Shuttle jsou motory umístěny na zádi družicového stupně ve svazku po třech, a čerpají palivo a okysličovadlo z přídavné nádrže ET. Při jednom startu pracovaly motory nepřetržitě 520 s, celková záloha životnosti je nejméně 28 600 s, to je 7 1/2 hodiny provozu do generální prohlídky, po každém letu raketoplánu byly odstraněny a poslány na kontrolu.
Na raketě Space Launch System jsou použity čtyři motory SSME, nainstalované ve spodní části centrálního stupně. Při startu jsou použity jednorázově. První starty používají modifikované verze z raketoplánu, do budoucna se počítá s novou verzí RS-25E optimalizovanou pro nižší cenu.
Varianta motoru SSME označovaná jako AR-22 (de facto raný model RS-25 s novým kontrolním počítačem) byla také navržena pro vojenský projekt XS-1. Během jeho vývoje se podařilo uskutečnit deset stovteřinových zážehů v deseti dnech.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dr. Tony Phillips. The Roar of Innovation [online]. NASA [cit. 2008-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-11-08. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Space Shuttle Main Engine na Wikimedia Commons
