Spa
| Spa | |
|---|---|
 centrum města s vřídlem | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°29′32″ s. š., 5°51′44″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Belgie |
  Spa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 39,85 km² |
| Počet obyvatel | 10 378 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 260,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Sophie Delettre (od 2018) |
| Oficiální web | www |
| info | |
| Telefonní předvolba | 087 |
| PSČ | 4900 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spa (valonsky Spå) je lázeňské město v Belgii. Nachází se ve Valonsku, v provincii Lutych. Je situováno v jednom z údolí pohoří Arden přibližně 35 km jihovýchodně od města Lutych a 45 km jihozápadně od německého města Cáchy. 1. ledna 2006 zde žilo 10 543 obyvatel. Celková rozloha města je 39,85 km², hustota osídlení tedy obnáší 265 obyv./km². Od roku 2021 je na seznamu Světového dědictví UNESCO v rámci položky Slavná lázeňská města Evropy.
Lázně
[editovat | editovat zdroj]Prameny ve Spa mohly být známy již v římských dobách za Plinia Staršího, pravděpodobně v raném středověku za doby misionáře svatého Remakla v 7. století, zakladatele blízkých opatství Stavelot a Malmedy. To však není písemně prokázáno.
Původ názvu Spa není jednoznačný. Podle jedné teorie bylo odvozeno od germánského slova „chrlit, plivat“. V každém případě se vztahovalo na pramen, tryskající ze země a toto jméno bylo přeneseno na vesnici, která je zde doložena od 14. století. Léčivé termálními prameny k lázeňským účelům slouží již od 14. století. Vesnice náležela do markrabství Franchimont, ke hradu sousední obce Theux a v roce 1594 obdržela městská práva.
Systematická výstavba lázeňských objektů začala v 18. století una trvala po celé 19. století. Jedním z prvních slavných návštěvníků byl ruský car Petr Veliký v roce 1717 a císař Josef II. v roce 1781.
Ke konci první světové války (v roce 1918) bylo ve Spa umístěno velitelství německé císařské armády. Tehdy se v lázních setkali poslední saský král Fridrich August III. Saský a německý císař Vilém II. Následně, v roce 1920, zde proběhla konference velvyslanců, na které byly projednávány válečné reparace, ukládané poraženému Německu. Jméno města se stalo eponymem pro lázně s minerální vodou, nebo lázně obecně.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Na okraji města se nachází závodní okruh Spa-Francorchamps, kde se mimo jiné konají automobilové závody mistrovství světa Formule 1. Čestným občanem města byl jmenován automobilový závodník Michael Schumacher.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy v literatuře
[editovat | editovat zdroj]- Ve Spa se narodil fiktivní hrdina románů Agathy Christie, Hercule Poirot.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spa, Belgium na anglické Wikipedii.
- ↑ Wettelijke Bevolking per gemeente op 1 januari 2018. Statbel. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Spa na Wikimedia Commons
