Přeskočit na obsah

Smaragd (edice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Smaragd byla knižní edice převážně vázaných a zčásti brožovaných knih formátu přibližně A5, které vycházely od roku 1958 do roku 1993 v nakladatelství Mladá fronta. Šlo o jednu z profilových edic nakladatelství, jako první v Československu byla zaměřena na detektivní a krimi literaturu, v menší míře zde vycházely i příbuzné literární žánry, např. špionážní romány a další dobrodružné knihy.[1] Celkem bylo v této edici do jejího zániku vydáno nejméně 137 knih.[2][3]

Počet vydaných knih

[editovat | editovat zdroj]

Edice Smaragd na rozdíl od řady dalších edic uvádí v tiráži číslo svazku. Přesto není úplně jednoduché a jednoznačné určit počet vydaných titulů a knih. Mezi roky 1958 až 1993 vyšlo nejméně 132 číslovaných svazků, kromě toho ale v roce 1965 vyšel titul Eduard Fiker: 3 detektivní příběhy Eduarda Fikera, označený v tiráži jako „zvláštní svazek“. Navíc čtyři tituly vyšly v rámci edice dvakrát se stejným číslem svazku. Jedná se o tituly Robert Louis Stevenson: Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda; Markheim; Kumpáni (sv. 1, roky 1958 a 1964), Edmund Niziurski: Eskulapův přístav (sv. 12, roky 1960 a 1963), Josef Škvorecký: Smutek poručíka Borůvky (sv. 40, roky 1966 a 1968), Maj Sjöwallová a Per Wahlöö: Noční autobus (sv. 69, roky 1974 a 1978).[3]

Výše zmíněný Smutek poručíka Borůvky navíc v edici vyšel ještě potřetí, ale tentokrát s jiným číslem svazku (rok 1991, sv. 125). Několik dalších titulů vyšlo v rámci edice také dvakrát nebo třikrát, ale vždy s odlišným číslem svazku. Další romány vyšly rovněž opakovaně, ale někdy jako samostatný svazek, jindy společně s dalším románem v jednom svazku, např. Dick Francis román Nervy vyšel nejprve samostatně (rok 1972, sv. 65), poté v roce 1979 společně s románem Dražby (svazek 88). Můžeme proto shrnout, že vyšlo nejméně 133 svazků (132 číslovaných + jeden nečíslovaný „zvláštní svazek“), ale nejméně 137 knih (+4 výše uvedené knihy v druhém vydání se stejným číslem svazku). Počet vydaných titulů nebyl jednoznačně určen. Mimoto v letech 1969–1970 vyšly rovněž v Mladé frontě nejméně tři číslované svazky brožovaných sešitů označených Revue Smaragd, které vždy obsahují soubor detektivních povídek různých autorů.

Formát a zaměření edice

[editovat | editovat zdroj]

Edice Smaragd byla víceméně monotematická, vycházela zde převážně detektivní a krimi literatura, jen poměrně málo vydaných titulů lze označit za romány patřící do příbuzných literárních žánrů. Zatímco např. Černá hvězda (Emil Vachek, sv. 7) je klasická detektivka (byť v pozadí příběhu je špionážní případ), Měděný knoflík (sv. 6) nebo Dům bez klíče (sv. 71) jsou čistě špionážní romány. Detektivky zde vycházely od roku 1958 a šlo tak o první československou edici, která se tomuto žánru systematicky věnovala.[4] Edice „3x...“, která se zaměřovala výhradně na detektivky, vycházela v nakladatelství Odeon od roku 1963 (tedy o 5 let později), multižánrové edice (ve kterých ale velký podíl činily detektivky) Omnia (nakladatelství Svoboda) a Čtení na dovolenou (Odeon) vycházely až od roku 1967, resp. 1968.

O profilové zaměření edice a výběr titulů se prakticky po celou dobu existence edice staral Vojtěch Kantor (nepravidelně je v tiráži jednotlivých knih od prvních svazků až po nejméně svazek 123 uvedeno „edici řídí Vojtěch Kantor“). Formát knih byl přibližně A5, knihy byly převážně vázané, ale u některých titulů část nákladu vycházela také brožovaně. Až přibližně deset posledních svazků edice (po roce 1990) vyšlo jako výhradně brožované knihy.

Autoři a překladatelé

[editovat | editovat zdroj]

Přes zaměření na „lehčí literaturu“ vyšly v edici i některá klasická díla. Hned v prvním svazku vyšlo dílo Roberta Louisa Stevensona, které se po několika letech dočkalo v této edici i druhého vydání. Z „klasiků detektivního žánru“, nechybí Agatha Christie (byť v této edici vyšly jen dvě její knihy, zatímco např. v edici Čtení na dovolenou to bylo hned devět románů), Erle Stanley Gardner (jeden svazek), Raymond Chandler (jeden titul, ale ve dvou vydáních) nebo Georges Simenon.

Současně se čtenáři mohli seznámit i s díly autorů, kteří v době vydání nebyli v Československu ještě tolik známí, ale již také dosáhli ve světě proslulosti, např. od švédské autorské dvojice Maj Sjöwallová, Per Wahlöö v této edici vyšla kniha Noční autobus ve dvou vydáních a celkový náklad byl jeden z nejvyšších v celé historii edice Smaragd (v USA získal jako první neanglický román prestižní cenu Edgar). Dvakrát zde vyšel Dick Francis, který později vycházel především v nakladatelství Olympia (detektivní příběhy z dostihového prostředí).

Z českých autorů zde několikrát vyšli romány obou zakladatelů české detektivky: Emila Vachka a Eduarda Fikera. Série C-L vyšla v této edici hned třikrát. Z dalších autorů je možné jmenovat např. Jana Zábranu a Josefa Škvoreckého (Smutek poručíka Borůvky vyšel rovněž třikrát). Z dnes již většinou nežijících, ale v době vydání spíše mladších autorů lze uvést Václava Erbena (v této edici 3 romány) nebo Evu Kačírkovou či Hanu Proškovou (obě zde vydaly hlavně soubory detektivních povídek).

Na úspěchu knih této edice se významně podíleli renomovaní překladatelé. Z angličtiny to byly např. velký znalec detektivního žánru František Jungwirth (mimo jiné Erle Stanley Gardner nebo Rex Stout), Eva Outratová (několik autorů), Jaroslav Kořán (Ed McBain, Michael Crichton, překládal také z nizozemštiny), kromě vlastní tvorby překládal a zasvěcené doslovy psal také Josef Škvorecký. Z francouzštiny např. Edda Němcová (více autorů), Eva Sgalová nebo Jaroslav Keliš. Z němčiny Josefa Slánská, Petr Karlach, Věra Houbová nebo Zdeněk Lahoda, z japonštiny japanolog Ivan Krouský, z polštiny zejména Anetta Balajková nebo Helena Teigová. Z ruštiny např. Hana Pražáková nebo Zora Beráková. Ze švédštiny Josef Vohryzek (vedle již zmíněné autorské dvojice Sjöwallová, Wahlöö také Stieg Trenter) nebo Božena Köllnová-Ehrmannová (Jenny Bertheliusová nebo Vic Suneson).[3]

Grafická úprava a ilustrátoři

[editovat | editovat zdroj]

Grafická úprava edice je dlouhodobě (po většinu doby její existence) spojena se třemi jmény: Jaroslav Fišer, Václav Sivko a Jan Wild (později jen Fišer a Wild). Frontispis a často také kresba na obálce Jaroslav Fišer (někdy využita kresba jiného ilustrátora) , Václav Sivko návrh obálky a vazby (později již v tiráži není uváděn) a grafická úprava Jan Wild. Knihy dlouho vycházely jako vázané (některé tituly část nákladů také brožovaně), takže knihy v pevné vazbě měly přebal.

I když knihy připravovali stejné osoby, v prvních letech existence edice (konec 50. let a první polovina 60. let) nebyla úprava jednotlivých titulů úplně jednotná (i  z hlediska použitých barev). V této době se obrázkem na obálku anebo frontispis podíleli též další ilustrátoři. Zpravidla ale pouze jeden svazek, např. hned svazek 5 Adolf Born,[5] svazek 10 Otakar Procházka,[6] svazek 13 Vladimír Erlebach,[7] svazek 15 Karel Teissig ad.[8] Od prvního do 29. svazku prakticky celou přední stranu obalu zaujímala kresba Jaroslava Fišera nebo některého dalšího ilustrátora. Na krátkou dobu (od svazku 30 do svazku 45) se charakteristickým rysem stalo to, že v horní části přebalu byl výrazný kruh, ve kterém byl název knihy a vpravo půlkruh, rovnou stranou otočený ke kruhu vlevo. A podél rovné strany půlkruhu bylo uvnitř svisle napsáno jméno autora (použité barvy však byly u každého svazku jiné). Zcela vlevo (rovněž svisle) pak byl nápis „edice Smaragd“. Tyto grafické prvky zakrývaly část kresby, která i zde byla rozvržena na celou přední stranu.[9]

Od svazku 46 (Sébastien Japrisot: Past na Popelku) z roku 1968 se objevil zcela nový design přebalu a celkové úpravy knih, která se pro edici stala naprosto charakteristickou a prakticky beze změny vydržela téměř po celou dobu její existence (až do svazku 123 v roce 1991; pouze posledních 9 svazků má zcela odlišnou úpravu).[9] Od svazku 46 jsou také v tiráži uváděni již jen Václav Fišer a Jan Wild[10]. Obrázek byl zmenšen přibližně na 2/3 velikosti stránky a umístěn do černého rámečku. Zbytek přebalu (nebo obálky u brožované verze) dostal výraznou smaragdově zelenou barvu, v horní třetině přebalu (obálky) byly jednotně na zeleném podkladu umístěny: vpravo nahoře do dvou řádků jméno autora (autorů) černým písmem, oddělující černá grafická linka a pod ní bílým písmem název knihy. Oboje zarovnání vpravo, majuskule sans-serifového písma s malým duktusem. Vlevo nahoře (na úrovni jména autora) byl symbolicky nakreslen smaragd (čáry tvořící jednotlivé hrany vybroušeného kamene) doprovázený svisle umístěným nápisem „smaragd“ (otočený o 90 stupňů proti směru hodinových ručiček vůči běžnému vodorovnému zápisu). Dalším charakteristickým rysem bylo použití světle zeleného papíru na celý text románu (přibližně na začátku 80. let byl nahrazen levnějším a dostupnějším běžným bílým papírem).

Posledních 9 svazků (124 až 132, roky 1992–1993) bylo vydáno výhradně v brožované vazbě a ve zcela odlišném designu. Jeho základním rysem je umístění všech nejen textových, ale také grafických prvků úhlopříčně. Vlevo nahoře (u svazku 129 umístěn jinde) symbol smaragdu (vpravo vedle něj do tří řádků krátký text: Edice / Smaragd / MF). Pod ním úhlopříčně zleva doprava nahoru jméno autora do dvou řádků sans-serifovým písmem s výrazným duktusem, většinou bílé barvy (ale hned u prvního svazku v této úpravě je použita jiná barva). Pod ním opět úhlopříčně zpravidla o něco menším serifovým písmem, počet řádků jeden až čtyři dle délky názvu. Barva názvu je u každého výtisku jiná a zpravidla je použita gradientní výplň písma. Návrh obálky zpravidla Václav Kučera (s využitím kresby různých autorů), grafická úprava Jana Vysoká nebo rovněž Václav Kučera.[11][12]

Přehled vydaných titulů

[editovat | editovat zdroj]

Knihy v edici Smaragd

[editovat | editovat zdroj]

Edice Smaragd sice uvádí také číslo svazku v rámci edice, ale protože jedna kniha byla označena jako „zvláštní svazek“ a navíc některá opakovaná vydání titulu vyšla pod stejným číslem svazku, zatímco jiná pod odlišným, je v tabulce 1 v prvním sloupečku uvedeno jedinečné číslo pro každou knížku a každý řádek tabulky, zatímco ve třetím sloupečku (Sv.) je číslo svazku tak, jak je uvedeno v tiráži knihy anebo v knihovních katalozích. Přehled byl sestaven primárně na základě údajů z katalogu Národní knihovny ČR, v případě potřeby doplněno z jiných zdrojů.[3]

Poznámky k tabulce

[editovat | editovat zdroj]

A. Pokud jsou ve sloupečku Vydání uvedena dvě čísla a druhé je v závorce, první znamená počet vydání celkem (v různých nakladatelstvích) a druhé v nakladatelství Mladá fronta, např. řádek 006 (svazek 4), román Pět malých prasátek od Agathy Christie vyšel v roce 1959 celkem ve 2. vydání, ale v nakladatelství Mladá fronta to bylo 1. vydání: v tabulce je zapsáno „2. (1.)“. Občas je uvedeno jen číslo v závorce, např. sousední řádek 005 (svazek 3) Emil Vachek: Černá hvězda vyšel v Mladá frontě v 1. vydání, celkový počet vydání není uveden.
B. Pokud jsou ve sloupečku Vydání uvedena dvě nebo více čísel oddělená lomítkem, jednotlivá čísla se vztahují k jednotlivým románům, které vyšly společně v jednom svazku, např. řádek 021 (svazek 18) Emil Vachek: Zlá minuta: tři případy detektiva Klubíčka je uvedeno „4/2/1“ tedy jednotlivé romány vyšly ve 4., 2. a 1. vydání (aby se do sloupečku vůbec vešlo, jsou zde vynechány tečky za jednotlivými čísly).
C. Oba případy (A a B výše) se mohou i kombinovat, např. hned řádek 001 (nečíslovaný zvláštní svazek edice Smaragd) Eduard Fiker: 3 detektivní příběhy Eduarda Fikera je uvedeno „2/2/2 (1/1/2)“, tedy všechny romány vyšly již ve 2. vydání, ale první a druhý román vyšel v Mladé frontě poprvé.
D. Pokud je ve sloupečku Vazba uvedeno „váz./br.“, znamená to, že část nákladu vyšla jako vázané knihy, část jako brožované. Pravděpodobně platí ještě pro několik dalších titulů (a několik málo titulů má tento údaj zatím prázdný). Ve sloupečku Kčs je v těchto případech uvedena jen jedna cena a to zpravidla pro vázané vydání.

Poznámky k jednotlivým knihám

[editovat | editovat zdroj]

1. U knih Vražda pro štěstí: první vyprávění doktora Pivoňky (vydání z roku 1964, řádek 028, svazek 25), Vražda se zárukou: druhé vyprávění doktora Pivoňky (vydání z roku 1964, řádek 030, svazek 27) a Vražda v zastoupení: detektivní román: 3. vyprávění doktora Pivoňky (vydání z roku 1967, řádek 047, svazek 43) je na obálce knihy a v tiráži jako autor uveden pouze Jan Zábrana.
2. Román Noční autobus (Maj Sjöwallová a Per Wahlöö), obě vydání v edici Smaragd jako svazek 69 (řádek 073 a 074, roky vydání 1974 a 1978), také třetí vydání z roku 1988 (nakladatelství Svoboda) a překvapivě i některá vydání po roce 1989: v tiráži je jako překladatel uveden Miloslav Žilina. Šlo však o tzv. krycí překlad, skutečným překladatelem byl Josef Vohryzek, který tehdy nemohl publikovat pod svým jménem.[13] Miloslav Žilina (někdy nesprávně uváděn jako Miroslav) ale ze švédštiny později skutečně přeložil román Žena, která se podobala Gretě Garbo, který vznikl až řadu let poté, co Per Wahlöö, takže se na něm podílela jen Maj Sjöwallová.
3. Řádek 124 (svazek 119) S. S. van Dine: Královské vraždění. Ve sloupci Vydání údaj „1. (překlad)“ znamená 1. vydání v tomto překladu (celkový počet vydání nezjištěn).
4. Řádek 126 (svazek ) Josef Škvorecký: Hříchy pro pátera Knoxe: detektivní divertimento (rok vydání 1991). Ve sloupci Vydání údaj „1. ČSFR“ znamená, že jde o první vydání v Československu (předtím vyšlo 1973 Toronto, nakladatelství ’68 Publishers). Obdobně též řádek 131).

Knihy obsahující více románů

[editovat | editovat zdroj]

V rámci edice Smaragd bylo vydáno poměrně hodně knih, které obsahují dva nebo tři romány. U několika knih je uvedeno přímo v názvu publikace (tedy v Tabulce 1 výše), která jednotlivá díla obsahuje. Následující seznam tabulkový přehled doplňuje o ty knihy, kde tyto údaje v tabulce uvedeny nejsou.

a. Řádek 001 (zvláštní svazek) Eduard Fiker: 3 detektivní příběhy Eduarda Fikera obsahuje následující romány: Nikdo není vinen?, Zinková cesta, Kilometr devatenáct.
b. Řádek 021 (svazek 18) Emil Vachek: Zlá minuta obsahuje následující 3 romány: Zlá minuta, Okno, Dřevěná madonka.
c. Řádek 048 (svazek 44) Ed McBain: Profesionál obsahuje následující 2 romány: Profesionál, Zub za zub.
d. Řádek 067 (svazek 63) Josef Nesvadba: Tři dobrodružství obsahuje následující 3 romány: Případ Zlatého Buddhy, Jak předstírat smrt, Absolutní stroj.
e. Řádek 091 (svazek 86) Svatopluk Zlámaný: Hra na slepou bábu obsahuje následující příběhy: Hra na pravdu, Hra na slepou bábu, Hra tři na tři.
f. Řádek 099 (svazek 94) Eva Kačírková: Abchazský med obsahuje následující příběhy: Vlčí zákon, Sázka na šibenici, Abchazský med.
g. Řádek 101 (svazek 96) Hana Prošková: Jahody se šlehačkou obsahuje: Na pozadí laboratoře, Jahody se šlehačkou, Amanita phalloides.
h. Řádek 104 (svazek 99) Hana Prošková: Záhada obří číše obsahuje: Případ u jezera, Tajemství obří číše, Zelená nálepka.
i. Řádek 107 (svazek 102) Svatopluk Zlámaný: Případ s černým vzadu: tři detektivní příběhy obsahuje: Případ zlatých vlajek, Rovnice o různých známých, Případ s černým vzadu.
j. Řádek 118 (svazek 113) Eva Kačírková: Vraky bez pokladů: dva detektivní příběhy obsahuje: Konec slunovratu, Vyhlídka na smrt.

Sešity Revue Smaragd

[editovat | editovat zdroj]

Kromě převážně vázaných knih edice Smaragd (výše uvedená tabulka 1) začaly v roce 1969 (rovněž v nakladatelství Mladá fronta) vycházet brožované sešity označené Revue Smaragd. Jednotlivé sešity obsahovaly více krátkých detektivních povídek různých autorů a měly tak být přirozeným doplňkem k detektivním románům v edici Smaragd. Revue Smaragd řídil Walter Stamberger (1921–1997), odpovědnou redaktorkou byla Stanislava Chvojková. Členy redakční rady byly František Jungwirth (velký znalec detektivního žánru), Václav Kocourek, knižní grafik Milan Kopřiva, překladatelka Eva Outratová (které v roce 1967 přeložila všechny povídky do reprezentativní knižní antologie 21 detektivů – kniha se dočkala celkem tří vydání), dramatik Milan Schulz, ilustrátor Jiří Šalamoun a spisovatel Josef Škvorecký (který mimo jiné napsal několik detektivek s poručíkem Borůvkou, také je překládal).

Revue velkého formátu měla velmi výraznou výtvarnou podobu (grafická úprava Milan Kopřiva, ilustrátoři Pavel Brom, Jaroslav Malák, Zdeněk Mézl, Jiří Šalamoun a další). Záhy po Pražském jaru byla redakce rozprášena (část redakční rady odešla do exilu) a vyšla tak pouhá tři čísla (dvě v roce 1969, jedno v roce 1970), přestože již byl připraven obsah dalších tří čísel (4 až 6).[14] Základní údaje o vydaných i nevydaných svazcích shrnuje tabulka 2 níže.

I v tak krátkém obdobní se Revue Smaragd podařilo vydat řadu zásadních povídek zakladatelů žánru (např. Edgar Allan Poe, Wilkie Collins, Arthur Conan Doyle, Maurice Leblanc, Herbert George Wells ad.), stejně jako významné autory pozdější doby (např. Jack Ritchie, Dashiell Hammett, Dorothy L. Sayersová, Roald Dahl ad.). Povídky doplňoval další bohatý a pestrý obsah (eseje, kvizy, kalendářové čtení, komiksy, čtení na pokračování)...

Čtvrtý, již nevydaný, svazek se měl jmenovat Případ pro obhajobu podle povídky Grahama Greena a dále zde měla být např. povídka Marka Twaina, pátý svazek se měl jmenovat Dračí plán podle staročínské povídky a vyjít zde měla mimo jiné povídka Skandál v Čechách od Arthura Conana Doyleho. Šestý svazek se měl jmenovat Tři mrtví muži podle povídky Edena Phillpottse a mimo jiné zde měla vyjít povídka Iana Fleminga Přísně tajné s hlavním hrdinou Jamesem Bondem) a také povídka Georgese Simenona Malý dům nebo esej Karla Čapka Holmesiana čili O detektivkách.[14]

Tab. 2: Přehled brožovaných sešitů Revue Smaragd
Autor Nazev Vyd. Rok Stran Vazba Svazek
kolektiv autorů Páni detektivové se představují 1. 1969 48 brožovaná. 1
kolektiv autorů Hrobník má zpoždění 1. 1969 48 brožovaná. 2
kolektiv autorů Konec Léona Cliftona 1. 1970 48 brožovaná. 3
kolektiv autorů (Případ pro obhajobu) 1. 1970 již nevydáno 4
kolektiv autorů (Dračí plán) 1. 1970 již nevydáno 5
kolektiv autorů (Tři mrtví muži) 1. 1970 již nevydáno 6

Statistiky a zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

V počtech jsou zahrnuty i případná opakování vydání stejného titulu, těch však nebylo mnoho. Konkrétně 3 tituly vyšly v rámci edice dvakrát pod stejným číslem svazku, další 2 tituly vyšly dvakrát pod různými čísly, jeden třikrát pod různými čísly a jeden titul také třikrát, ale dvakrát pod stejným číslem a potřetí s jiným číslem svazku.

Jednotlivé země v edici

[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce autorů bylo z Československa, resp. později z České republiky (více než třetina titulů). Jedna kniha (svazek 113) Tomáš Korbař: Tichá hrůza obsahuje zhruba polovinu povídek britských a polovinu amerických autorů, proto je kniha započtena do obou zemí. Zastoupení jednotlivých zemí je následující:

Nejvydávanější spisovatelé

[editovat | editovat zdroj]

Počet autorů, kterým v edici vyšli nejméně tři knihy (opět včetně opakovaného vydání stejného titul a včetně spoluautorů) není vysoký:

Nejčastější překladatelé

[editovat | editovat zdroj]

Náklady publikací

[editovat | editovat zdroj]

Knihy v této edici vycházely obecně ve vysokých až velmi vysokých nákladech, přesto je okamžitě zřejmý rozdíl podle desetiletí vydání. Také je třeba vzít v úvahu neúplnost údajů. V roce 1990 je náklad uveden ještě u všech knih, v roce 1991 již jen u jedné. Deset posledních svazků edice do jejího zániku náklad neuvádí (obvyklá praxe všech nakladatelství po roce 1989). Překvapivě náklad není uveden ani v tiráži také u několika svazků z konce 60. let (v tabulce je „neuv.“), u několika svazků náklad zatím nezjištěn (prázdné políčko).

Od vzniku edice Smaragd v roce 1958 (kdy se jako první začala systematicky věnovat detektivkám) do roku 1960 byly náklady ještě poměrně nízké a pohybovaly se v rozpětí 20 250 až 35 250. V 60. letech náklady výrazně vzrostly, minimum je sice 20 000, ale to je spíše výjimka a nejvyšší náklad dosáhl 100 000. V 70. letech rozpětí činilo 35 000 až 132 000. Od roku 1981 do roku 1991 se náklad pohyboval mezi 50 000 až 150 000 výtisky (z roku 1991 je náklad již jen u jedné knihy, proto připojeno k předchozímu desetiletí). Náklad 150 000 je současně absolutní maximum pro jedno vydání (maximum pro součet za všechna vydání stejného titulu je 160 500) a dosáhly ho celkem tři knihy (viz níže uvedený přehled pro náklady vyšší než 100 000).[3]

  • 160 500 (25 250 + 35 250 + 100 000): Eduard Fiker: Série C-L: detektivní fantasie (součet vydání z let 1958, 1960 a 1984, Smaragd svazky 2, 7 a 105).
  • 150 000 Pavel Frýbort: Přesilová hra, Smaragd sv. 121, 1990.
  • 150 000: Josef Škvorecký: Hříchy pro pátera Knoxe: detektivní divertimento, Smaragd sv. 120, 1991.
  • 150 000: Joe Gores: Hammett, Smaragd sv. 122, 1990.
  • 145 000 (70 000 + 75 000): Josef Škvorecký: Smutek poručíka Borůvky (součet vydání 1966 + 1968, obě vydání Smaragd sv. 40). Ještě potřetí v roce 1991 (Smaragd sv. 125), ale zde již náklad není uveden.
  • 132 000: Werner Steinberg: Horká stopa, Smaragd sv. 67, 1973.
  • 130 000: S. S. van Dine: Královské vraždění, Smaragd sv. 119, 1990.
  • 120 000: Mignon G. Eberhartová: Dům na střeše, Smaragd sv. 59, 1971.
  • 120 000: Michael Francis Gilbert: Nebožtík Smallbone, Smaragd sv. 57, 1970.
  • 120 000: Patricia Moyesová: Vražda podle módy, Smaragd sv. 58, 1971.
  • 120 000 (70 000 + 50 000): Maj Sjöwallová a Per~Wahlöö: Noční autobus (součet vydání 1974 + 1978, obě vydání Smaragd sv. 69).
  • 100 000: dalších 12 knih.
  1. HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949–2006. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. 378 s. ISBN 978-80-7277-165-3. S. 212. 
  2. Databáze knih.cz: edice Smaragd [online]. DatabázeKnih.cz [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Databáze Národní knihovny ČR: NKC – Rozšířené vyhledávání (Mladá fronta, Smaragd) [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. 
  4. ZÁBRANA ., Jan; PŘIDAL, Antonín (ed.); NOVOTNÝ, Vladimír (ed.). Potkat básníka: Eseje a úvahy. 1. vyd. Praha: Odeon, 1989. 489 s. ISBN 80-207-0936-3. OCLC 925704144 S. 405–406. 
  5. Velkogaráže jihozápad (bibliografické a vydavatelské údaje) [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. 
  6. Kilometr devatenáct (bibliografické a vydavatelské údaje) [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. 
  7. Stroprocentní záhada (bibliografické a vydavatelské údaje) [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. 
  8. Jupiter s pávem (bibliografické a vydavatelské údaje) [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. 
  9. a b Databáze knih.cz: edice Smaragd (svazky 30 až 59) [online]. DatabázeKnih.cz [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 
  10. Past na Popelku (bibliografické a vydavatelské údaje) [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. 
  11. Databáze knih.cz: edice Smaragd (svazky 120 až 132) [online]. DatabázeKnih.cz [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 
  12. Klamné zločiny (bibliografické a vydavatelské údaje) [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. 
  13. Miloslav Žilina: Bibliografie (sekce Soupis pokrývaných prací). Revolver revue. 5. 2001, čís. 46, s. 351. ISSN 1210-2881. 
  14. a b JAREŠ, Michal. Slovník české literatury (heslo Revue Smaragd 1969–1970) [online]. ÚČL AV ĆR, rev. 2009-07-30 [cit. 2023-04-02]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HALADA, Jan. Encyklopedie českých nakladatelství 1949–2006. 1. vyd. Praha: Libri, 2007. 212–214 s. ISBN 978-80-7277-165-3.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • DatabázeKnih.cz: přehled svazků edice Smaragd (obsahuje též ukázky obálek).