Přeskočit na obsah

Radomyšl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O dalších sídlech a jiných pojmech, ve kterých se vyskytuje slovo „Radomyšl“ pojednává článek Radomyšl (rozcestník).
Radomyšl
Pohled na Radomyšl - kostel sv. Martina
Pohled na Radomyšl - kostel sv. Martina
Znak městyse RadomyšlVlajka městyse Radomyšl
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecStrakonice
Obec s rozšířenou působnostíStrakonice
(správní obvod)
OkresStrakonice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 366 (2025)[1]
Rozloha25,21 km²[2]
Nadmořská výška455 m n. m.
PSČ387 31
Počet domů498 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.7
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa úřadu městyseObecní úřad Radomyšl
Maltézské nám. 82
387 31 Strakonice
obecradomysl@post.cz
StarostaLuboš Peterka
Oficiální webwww.radomysl.net
Radomyšl
Radomyšl
Další údaje
Kód obce551660
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radomyšl (německy Radomischl) je městys v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Leží asi šest kilometrů severně od města Strakonice. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Jméno Radomyšl je etymologicky odvozováno od přivlastňovacího pojmenování Radomyslův – tj. majetek Radomysla.[4]

První písemná zmínka o zdejší kurii rytířského řádu johanitů pochází z roku 1225 a nachází se v konfirmační listině krále Přemysla Otakara I., podle níž Bolemila, manželka Bavora ze Strakonic, obdarovala johanity svými pozemky.[5] První písemná zmínka o městysu je z roku 1284, kdy je ve výčtu majetku Bavorů ze Strakonic uváděna Radomyšl s farou. V roce 1320 se Radomyšl nazývá městečkem latinsky (civitacula), když Vilém Bavor ze Strakonic daroval faru s kostelem johanitům a roku 1359 řád získal i samotnou Radomyšl.

V letech 1951–1953 zde byl postaven krátkovlnný vysílač RKS Radomyšl, od roku 1956 se 107 metrů vysokou anténou. Vysílání z něj bylo ukončeno začátkem roku 2003 a 21. července 2004 byla anténní konstrukce demontována.[6]

Obec Radomyšl byla vyhlášena jihočeskou vesnicí roku 2005. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 565 1 613 1 573 1 552 1 486 1 512 1 416 1 165 1 181 1 128 1 167 1 136 1 163 1 230 1 354
Počet domů 226 241 247 254 262 270 276 294 296 307 303 381 404 452 498

Správa městyse

[editovat | editovat zdroj]

Části městyse

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1850–1889 k městysi patřily i Petrovice, v letech 1850–1919 Malá Turná, Osek a Rohozná a od 1. dubna 1976 do 31. prosince 1992 také Černíkov.[10]

Symboly městyse

[editovat | editovat zdroj]

Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. listopadu 1998.[11]

Radomyšl stojí na křižovatce silnic II/139 a II/173. Jižním okrajem městyse vede železniční trať Březnice–Strakonice, na které se nachází nádraží Radomyšl.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Radomyšli.

V centru městečka stojí původně románský kostel svatého Martina ze dvanáctého století. Dochovaná trojlodní pseudobazilika s hranolovou věží je výsledkem několika gotických a barokních přestaveb.[12] Barokní kostel svatého Jana Křtitele jihovýchodně od městečka v letech 1733–1736 nahradil starší renesanční stavbu. Nad vchodem v oblouku římsy je osazena kamenná kartuše se znakem stavebníka, maltézského velkopřevora Gundakara Poppa z Ditrichštejna.[12] Ke kostelu vede křížová cesta se čtrnácti kaplemi. V prostoru severovýchodně od kostela svatého Martina se nachází archeologické naleziště, kde bylo v letech 1963–1968 prozkoumáno rozsáhlé raně středověké pohřebiště a objekty johanitské kurie.[13]

K dalším památkově chráněným objektům patří:

  • Měšťanský dům čp. 83
  • Radnice čp. 82
  • Děkanství čp. 1
  • Poustevna u kostela svatého Jana Křtitele
  • Boží muka u cesty ke hřbitovu
  • Barokní statek čp. 62 se slunečními hodinami a kaplí křížové cesty
  • Sousoší Blahoslavené Panny Marie s Ježíškem mezi svatými mučedníky Šebestiánem a Fabiánem papežem z roku 1860, na náměstí před radnicí

V novogotickém domě čp. 11 se dne 26. dubna 1779 narodil údajný nálezce Zelenohorského rukopisu Josef Kovář, což připomíná pamětní deska ve štítu nad vraty.

Partnerská obec

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Radomyšl, s. 524–252. 
  5. Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Příprava vydání Gustav Friedrich. Praha: [s.n.], 1912. 576 s. S. 263–264. 
  6. Vysílací stanice Radomyšl Archivováno 16. 11. 2016 na Wayback Machine. v archívu SUM
  7. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 422, 314, 400, 481, 65. 
  11. Udělené symboly – Radomyšl [online]. 1998-11-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  12. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Radomyšl, s. 205–206. 
  13. NECHVÁTAL, Bořivoj. Záchranný výzkum v poloze tzv. „Tomanovny“ na raně středověkém pohřebišti v Radomyšli u Strakonic. Archaeologia historica. 2010, roč. 35, čís. 1–2, s. 121. Dostupné online [PDF online, cit. 2020-02-05]. ISSN 0231-5823. 
  14. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava. Dějiny obcí Olšany a Hablov. 1. vyd. Olšany: obec, 2006. 208 s. ISBN 80-239-9613-4. S. 144–145. 
  15. Český svaz včelařů v Radomyšli [online]. radomysl.net [cit. 2013-10-07]. Dostupné online. 
  16. Zemský poslanec Václav Kovář mrtev. Národní listy. Srpen 1891, roč. 31, čís. 210, s. 2. Dostupné online. 
  17. a b Městys Radomyšl: osobnosti. www.radomysl.net [online]. 2011-06-24 [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. 
  18. 10 let městyse Radomyšl. Zpravodaj městyse Radomyšl [online]. Městys Radomyšl, 2012 [cit. 2022-02-25]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]