Přeskočit na obsah

Piaggio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Piaggio
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaAkciová společnost
Datum založení1884
ZakladatelRinaldo Piaggio
SídloPontedera, Itálie
Adresa sídlaPontedera, Itálie
Souřadnice sídla43°39′41″ s. š., 10°37′21″ v. d.
Klíčoví lidéMatteo Colaninno
(Prezident)
Michele Colaninno
(Chief executive officer)
Charakteristika firmy
Oblast činnostiStrojírenský
Produktyautomobilový průmysl, motocykly
Provozní zisk180,6 € (2023)[1]
Celková aktiva1,865 € (2023)[1]
Dceřiná společnostMoto Vespa SA
OceněníCompasso d'oro 1991
Compasso d'oro 2004
Identifikátory
Oficiální webpiaggiogroup.com
ISINIT0003073266
LEI8156000256C2431C2E92
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piaggio je italský výrobce dvoukolových a tříkolových motorových vozidel i užitkových vozidel. Byla založena v roce 1884.

Společnost Piaggio působí v sektoru výroby skútrů, motocyklů a mopedů pod značkami Piaggio, Aprilia a Moto Guzzi. Je aktivní také v oblasti lehké tříkolové a čtyřkolové dopravy. V těchto oblastech vytvořila společnost Piaggio dva z nejslavnějších italských produktů průmyslového designu všech dob: skútr Vespa a tříkolový automobil Piaggio Ape.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První aktivita společnosti Piaggio byla spojena se zpracováním dřeva. V roce 1882 koupil Enrico Piaggio, který vlastnil pilu, pozemek v Sestri Ponente což je průmyslová čtvrť Janova, aby si zde zřídil sklad dřeva, který se během několika let proměnil v dílnu pro truhláře. Jeho syn Rinaldo založil v roce 1884 společnost Rinaldo Piaggio, která vyráběla námořní nábytek a od začátku století také železniční vagóny.

V roce 1915 společnost získala letecké dílny ve městě Pisa spolu s původní leteckou společnost Antoni Brothers Aviation Company.

V roce 1917, během první světové války, Rinaldo Piaggio přeorientoval společnost na leteckou a válečnou výrobu. Piaggio se zabývalo výrobou protiponorkových motorových člunů MAS a především letounů včetně hydroplánů.[2] Továrny společnosti byly v období mezi dvěma světovými válkami využívány k výrobě železničních kolejových vozidel, ale současně začala i výroba pro letecký sektor. Po první světové válce se ekonomika transformovala z válečné na mírovou.

V roce 1924 byla zakoupena továrna Costruzioni Meccaniche Nazionali v italské obci Pontedera a v roce 1926 založil Rinaldo Piaggio společnost SANA (Società Anonima Navigazione Aerea), první italskou společnost pro leteckou přepravu cestujících.

V roce 1938 zemřel Rinaldo Piaggio. Jeho synové si rozdělili odpovědnost a jejich dovednosti. Armando Piaggio převzal ligurské továrny (ve městech Finale Ligure a Sestri Levante) a Enrico Piaggio toskánské továrny (ve městech Pontedera a Pisa). Během fašistických let v Itálii vyráběl nákladní automobily, autobusy, lanovky, přívěsy, pozemní dráhy a hliníkové okenní i dveřní rámy.

Piaggio Vespa rok 1948

Na konci druhé světové války, v roce 1945, začaly v továrnách ve městě Pontedera rekonstrukční práce a byly vyvinuty první prototypy skútru Vespa.

Historie značky Piaggio se proto v poválečném období změnila, když byl 23. dubna 1946 patentován skútr, jehož jméno se stalo téměř synonymem pro „Piaggio“: Vespa. První projekt tohoto motocyklu byl vyroben v roce 1946. Jednalo se o vozidlo bez řetězové převodovky, s řazením na řídítkách a karoserií schopnou chránit řidiče. Název Vespa vymyslel sám Enrico Piaggio, který před prototypem nového vozidla zvolal: „Vypadá to jako vosa!

Zrození Vespy znamenalo konec leteckých projektů a výroby. Teprve od roku 1948, s uvedením Vespy 125, zaznamenalo vozidlo větší veřejný úspěch. V roc-e 1953 bylo vyrobeno 171 200 skútrů Vespa a v roce 1956 byl oslaven miliontý exemplář. V roce 1960 byla uvedena na trh dvoumiliontá Vespa, v roce 1970 byla dosažena hranice čtyř milionů kusů a v roce 1988 desetimiliontý milník.

Vespa 400 (1957-1961)

V roce 1948 se také vyrobilo tříkolové vozidlo Piaggio Ape, které se dostalo do každodenního provozu a našlo různá praktická uplatnění, například jako rikša nebo taxi. Bylo vyrobeno s ohledem na potřeby nákladní dopravy poválečné Itálie.

V roce 1963 byla ve městě Puné otevřena první indická továrna na výrobu motocyklů Vespa.[3]

Po smrti Enrica Piaggia v roce 1965 přešla společnost pod kontrolu rodiny Agnelliů, protože italský průmyslník a politik Umberto Agnelli se oženil s Enricovou dcerou Antonellou Bechi Piaggio. Tato fáze byla poznamenána koupí konkurenční značky Gilera v roce 1969 a rozšířením prodeje sortimentu. Byly to roky mopedů Ciao (1967), Bravo, Boxer, Sì a Grillo .

Piaggio Porter (od 1992)

V roce 1973 začala společnost Piaggio s výzkumem elektrického mopedu s názvem Eco Electron a o dva roky později byl vyroben první prototyp elektrického trojkolového vozidla Piaggio Ape.

V roce 1993 byla továrna Gilera v obci Arcore v regionu Lombardie uzavřena a část výroby se přesunula do města Pontedera, kde pokračoval návrh a montáž nových produktů milánské značky. Od 90. let se vyráběly koloběžky Zip (1992), Hexagon (1994), Liberty (1995), X9 (2000) a Beverly (2001).

V roce 1994 rozšířila společnost Piaggio výrobu na čínském trhu společným podnikem Piaggio Lyman Foshan Ltd., jehož kapitál vlastnila ze 75 % společnost Piaggio Lyman China a z 25 % čínská společnost Fosti Motorcycle. Výrobní závod byl postaven ve městě Fo-Šan v Číně.

Po smrti Giovanniho Alberta Agnelliho (1964-1997) zahájila skupina změnu vlastnické struktury. V roce 1999 přešla kontrola podniku na finanční skupinu Morgan Grenfell Private 1Equity a ve stejném roce byl v indickém městě Baramati otevřen závod na výrobu tříkolky Piaggio Apé v Indii. V roce 2001 byla získána kontrola nad španělskou společností Derbi a v roce 2003 se společnost dostala pod kontrolu průmyslové holdingové společnosti IMMSI pana Roberta Colaninna (1943-2023), kótované na milánské burze cenných papírů.

V roce 2004 získala benátskou společnost Aprilia, která vlastnila i další historické značky, jako například Moto Laverda a Moto Guzzi. V dubnu 2004 byl čínský společný podnik restrukturalizován a jeho název se změnil na Piaggio Foshan Motorcycle Co. Ltd (PFM), nyní vlastněný společností Piaggio (45 %), novým partnerem Zongshen (45 %) a čínským městem Fo-šan (10 %). Výrobce Fosti Motorcycle odstoupil z důvodu finančních potíží.

V roce 2006 byla společnost Piaggio kótována na burze cenných papírů. Mezi nejvýznamnější inovace představené v posledních letech (2006) patřila výroba modelu Piaggio MP3, což byl specifický skútr se třemi koly, dvěma vpředu a jedním vzadu.

V roce 2007 byl novinářům a veřejnosti představen také prototyp Piaggio MP3 Hybrid, plug-in hybridní skútr vybavený spalovacím motorem a elektromotorem, jehož výroba začala v roce 2008. Ve stejném roce skupina začala oficiálně podnikat ve Vietnamu.

V roce 2013 se celosvětově prodalo téměř 190 000 kusů motocyklů Vespa.

V listopadu 2022 byla slavnostně otevřena nová továrna ve městě Jakarta v Indonésii, která vyrábí Vespu pro místní trh.[4]

V září 2023, po smrti Roberta Colaninna, byli jeho synové Matteo a Michele Colaninno zvoleni prezidentem a generálním ředitelem skupiny Piaggio.

Značky skupiny

[editovat | editovat zdroj]

Aktivní značky

[editovat | editovat zdroj]
  • Aprilia – motocykly, skútry a mopedy
  • Piaggio – skútry a mopedy
  • Moto Guzzi – motocykly

Neaktivní značky

[editovat | editovat zdroj]
  • Scarabeo – skútry a mopedy
  • Derbi – motocykly, skútry a mopedy
  • Gilera – motocykly, skútry a mopedy
  • Laverda – motocykly

Vozidla

[editovat | editovat zdroj]

Dvoukolová vozidla

[editovat | editovat zdroj]
  • Piaggio Fly (asijský trh)
  • Piaggio Beverly
  • Piaggio Liberty
  • Piaggio Medley
  • Piaggio Vespa
  • Piaggio Zip
  • Piaggio X7 (asijský trh)
  • Piaggio 1

Tříkolová vozidla

[editovat | editovat zdroj]

Užitková vozidla

[editovat | editovat zdroj]
  • Piaggio Porter

Fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Vespa elektrická (2019)
    Vespa elektrická (2019)
  • Piaggio Beverly (2025)
    Piaggio Beverly (2025)
  • Piaggio Liberty 125 (2025)
    Piaggio Liberty 125 (2025)
  • Piaggio Medley S 2020
    Piaggio Medley S 2020
  • Paggio Zip (1996)
    Paggio Zip (1996)
  • Piaggio 1 (2022)
    Piaggio 1 (2022)
  • MP3 Piaggio (2010)
    MP3 Piaggio (2010)
  • Piaggio MyMoover (2022)
    Piaggio MyMoover (2022)
  • Piaggio Ape (1977)
    Piaggio Ape (1977)
  • Piaggio Ape (San Francisco)
    Piaggio Ape (San Francisco)

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piaggio na italské Wikipedii.

  1. ↑ a b Dostupné online.
  2. ↑ RepubblicAuto.com. www.repubblica.it [online]. [cit. 2025-09-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ VESPA.COM, Vespa Piaggio, an Italian style icon since 1946 |. Vespa India - Official Website. vespaindia.com [online]. [cit. 2025-09-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Piaggio: inaugurato un maxi stabilimento in Indonesia. Dueruote.it [online]. [cit. 2025-09-02]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Piaggio na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Piaggio&oldid=25197387“