PTS
PTS | |
---|---|
PTS-M | |
Historie | |
Výrobce | Luhanskteplovoz |
Základní charakteristika | |
Posádka | 2 (velitel, řidič) |
Délka | 1152 cm |
Šířka | 330 cm |
Výška | 265 cm |
Hmotnost | 17 700 kg |
Pohon a pohyb | |
Motor | V-54P diesel |
Výkon | 260 kW (350 hp) při 1800 ot./min |
Odpružení | odpružení pomocí torzní tyče[1] |
Max. rychlost | 42 km/h na silnici 10,6 km/h ve vodě |
Dojezd | 300 km |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
PTS je sovětské pásové obojživelné vozidlo. Zkratka PTS znamená Plavajuščij transportěr-srednyj, česky střední obojživelný transportér. Je určen pro převoz vozidel, osob a různých nákladů na souši i ve vodě.[2]
Sériová výroba tohoto transportéru počala v roce 1965,[3] kdy začal nahrazovat dřívější obojživelné transportéry vyvinuté po druhé světové válce, kolové ZIL/BAV-485 a pásové K-61.[2] K vylepšením oproti jeho předchůdcům patří zejména vyšší rychlost na silnici i ve vodě, zvýšená nosnost, dojezd a uzavřený prostor osádky.[1][2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]PTS má hranatou, nepancéřovanou vodotěsnou korbu a je, stejně jako ZIL/BAV-485 a K-61, vybaven sklopnou zadní nakládací rampou pro přepravované vozidlo. Posádka sedí vpředu, motor je umístěn pod podlahou. Ve vodě transportér pohánějí dva lodní šrouby umístěné v tunelech na zádi, aby byly chráněny před poškozením při pozemních operacích.[3][2] V zadní části vozidla jsou umístěna dvě kormidla zajišťující řízení na vodě.[1][2] Pro pohyb ve vodě je na přídi opatřeno sklopným vlnolamem.[2]

Variantu PTS-M může doplňovat obojživelný dvoukolový přívěs PKP, který se podobá člunu.[2] Má rozkládací sponsony, jež zajišťují jeho stabilitu na vodě. Kombinace transportéru a přívěsu umožňuje převážet současně dělostřelecký tahač a dělo až středního kalibru včetně jeho osádky a potřebné munice.[3][2]
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]PTS | PTS-M | PTS-2 | |
---|---|---|---|
rok zavedení | 1965 | 1969 | 1985 |
délka | 11,5 m | 11,426 m | 12 m |
šířka | 3,3 m | 3,3 m | 3,3 m |
výška | 2,65 m | 2,65 m | 3,17 m |
nosnost | 10 000 kg | 10 000 kg | 12 000 kg |
motor | diesel V-54P 260 kW (350 hp) | diesel V-54P 260 kW (350 hp) | diesel V-64-4 530 kW (710 hp) |
max. rychlost – silnice | 42 km/h | 42 km/h | 60 km/h |
max. rychlost – voda | 10,6 km/h | 10,6 km/h | 12 km/h |
dojezd – silnice | 300 km | 380 km | 500 km |
Varianty
[editovat | editovat zdroj]- PTS: Původní transportér uvedený do služby v roce 1965, postavený na prodlouženém podvozku tahače kanónů ATS-59[5]
- PTS-M: Sovětská verze z roku 1969 s vylepšeným motorem a vyšší kapacitou palivových nádrží; hmotnost 36 tun, uveze až 10 000 kg nákladu nebo 70 vojáků.[5][2]
- Vollketten Schwimmwagen: PTS-M pro Národní lidovou armádu NDR[5]
- PTS-MP: Modernizovaná polská verze[5]
- PTS-10: Označení PTS-M v rámci ČSLA a AČR[5]
- PTS-2: Modernizace založená na novém, větším podvozku, s vyššími bočnicemi a větší ložnou plochou[5]
- PTS-3: Vylepšená verze PTS-2 s vyššími bočnicemi[5]
- PLAM: Čínská varianta na čínském podvozku a s kulometnou věží na kabině[5]
- PTS-4: Verze založená na podvozcích tanků T-72 a T-80. Je vybavena vznětovým motorem V-84 o výkonu 630 kW (840 hp), který poskytuje transportéru maximální rychlost 60 km/h na souši a 15 km/h na vodě.[6] Vozidlo o hmotnosti 33,1 tuny uveze na souši náklad 12 t a na vodě 18 t.[6] Transportér PTS-4 má vylepšený pancíř, větší lodní šrouby[5] a je vyzbrojen uzavřenou, dálkově ovládanou lafetou kulometu ráže 12,7 mm se 400 náboji. Sériově se vyrábí od roku 2014.[7]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]

Varianta PTS-M byla zavedena do výzbroje Sovětské armády a armád Varšavské smlouvy.[3] Dodávala se rovněž do Egypta, bývalé Jugoslávie, Iráku, Sýrie, Uruguaye a dalších zemí.[2]
Současní
[editovat | editovat zdroj]Alžírsko
Angola
Bulharsko
Česká republika – Transportéry PTS-10 mají být nahrazeny novými obojživelníky.[8]
Egypt – Obojživelníky PTS-M byly použity během Operace Badr na začátku jomkipurské války.[9][2]
Konžská republika
Kuba
Maďarsko – používán pro odstraňování následků katastrof[10]
Indie
Írán
Polsko − 282 PTS-M, jež mají být nahrazeny novějšími BWP Borsuk.[11]
Rusko – Ruská armáda používá obojživelné transportéry PTS-1, PTS-2, PTS-3, PTS-4, jakož i reaktivovaný BTR-50.
Srbsko − PTS-M[12]
Súdán
Tanzanie
Ukrajina
Uruguay – Od roku 2016 jsou používány 2 PTS.[13]
Vietnam
Bývalí
[editovat | editovat zdroj]Československo
Irák
Jemen
Jugoslávie
Libye
Německá demokratická republika
Ruské separatistické síly na Ukrajině − PTS-2[1]
Slovensko
Sovětský svaz
Srbsko a Černá Hora
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]V České republice používá PTS-10 kromě AČR také Hasičský záchranný sbor, který disponuje upravenými záchranářskými PTS-10. Tyto obojživelné transportéry plánuje HZS nahradit modernějšími českými obojživelnými transportéry KALAN, které se na souši i na vodě snáze ovládají a mají též lepší manévrovatelnost.[8] Transportér KALAN je 10,2 m dlouhý, pohání jej motor Tatra V12 o výkonu 440 kW (590 hp), který mu umožňuje dosáhnout rychlost 60 km/h na silnici, 35 km/h v terénu a 12 km/h na vodě.[14] Toto 20tunové vozidlo uveze náklad až 9 tun[14] a dokáže přepravit až 80 osob či 12 lůžek. Nabízí oproti PTS-10 rovněž vyšší bezpečnost posádky a vyšší modularitu, jež umožňuje jeho přizpůsobení specifickým požadavkům v rámci plnění různých úkolů.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku PTS (vehicle) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Jane's Military Vehicles and Ground Support Equipment 1985. Redakce Foss Christopher F. 6th. vyd. London: Jane's Yearbooks, 1985. ISBN 978-0-7106-0811-6. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k BISHOP, Chris. Velká encyklopedie – Moderní vojenské zbraně. Překlad Lubomír Háčik, Martin Hudra, Petr Tůma. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co, 2004. 544 s. ISBN 80-7237-863-5. Kapitola Obojživelná a sněžná vozidla, s. 66, 67.
- ↑ a b c d HOGG, Ian V.; WEEKS, John. The Illustrated Encyclopedia of Military Vehicles. [s.l.]: Hamlyn, 1980. ISBN 978-0-600-33195-7. (anglicky)
- ↑ Jane's Military Vehicles and Logistics, 1999-2000. Redakce Foss Christopher F. 12th. vyd. Surrey: Jane's Information Group, 1999. ISBN 978-0-7106-1912-9. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i WEG, Trisa. Worldwide Equipment Guide Volume 3: Naval and Littoral Systems [online]. United States Army Training and Doctrine Command, December 2011 [cit. 2024-11-22]. S. section 3, p. 12. Dostupné online.
- ↑ a b Новая амфибия ПТС-4, возможно, будет включена в оборонзаказ [online]. [cit. 2013-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-27.
- ↑ Russian Defense Ministry to buy new amphibious tracked armoured vehicle PTS-4 in 2014 - Armyrecognition.com, 24 July 2013
- ↑ a b c MÁRA, Ondřej. Hasiči testují nový pásový obojživelník, obří KALAN vzniká v Česku. Novinky.cz [online]. Borgis a Seznam.cz, 2025-03-23 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online.
- ↑ DUNSTAN, Simon. The Yom Kippur War 1973 (2): The Sinai. [s.l.]: Osprey Publishing, 2003. (Campaign 126). Dostupné online. ISBN 978-1-84176-221-0.
- ↑ KRISTÓF, Kengyel. A honvédség beveti legerősebb fegyverét az árvíz ellen. totalcar.hu. 18 September 2024. Dostupné online [cit. 23 March 2025]. (maďarsky)
- ↑ ZIELONKA, Mateusz. MON: Następca amfibii PTS powiązany z Borsukiem [online]. 16 August 2021. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Engineering [online]. [cit. 2023-05-14]. Dostupné online.
- ↑ International Institute for Strategic Studies. The Military Balance 2016. [s.l.]: Routlegde, February 2016. ISBN 9781857438352.
- ↑ a b Modulární obojživelné vozidlo KALAN
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BISHOP, Chris. Velká encyklopedie – Moderní vojenské zbraně. Překlad Lubomír Háčik, Martin Hudra, Petr Tůma. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co, 2004. 544 s. ISBN 80-7237-863-5. Kapitola Obojživelná a sněžná vozidla, s. 66, 67.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu PTS na Wikimedia Commons
- www.valka.cz
- Hasiči testují nový pásový obojživelník, obří KALAN vzniká v Česku
- KALAN Modulární obojživelné vozidlo připravené pro každou misi