Operace Gold
| Operace Gold | ||
|---|---|---|
| konflikt: Studená válka | ||
 Sovětský důstojník v odhaleném tunelu (1956) | ||
| Trvání | 1954–1956 | |
| Místo |  Berlín, Německá demokratická republika | |
| Souřadnice | 52°24′44″ s. š., 13°31′42″ v. d. | |
| Strany | ||
| Velitelé | ||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||
Operace Gold (ve Spojeném království operace Stopwatch) bylo kódové označení společné tajné operace americké CIA a britské MI6 s cílem napíchnout komunikační infrastrukturu Sovětů v Berlíně. Ze západního Berlína byl prokopán tunel na území východního Berlína. Šlo o komplexnější operaci navazující na britskou operaci Silver, která v letech 1949 až 1955 usilovala o napíchnutí komunikační infrastruktury Sovětů ve Vídni (viz Okupační zóny Rakouska).[1]
Operace byla zahájena v roce 1954, jelikož se západní zpravodajské služby domnívaly, že by Sovětský svaz mohl rozpoutat jadernou válku. Práce na tunelu byly zahájeny v září 1954 a byly dokončeny za osm měsíců. CIA a MI6 se úspěšně napíchly na telefonní linky sovětské armády, kterou následující rok odposlouchávaly a nahrály při tom 90 tisíc konverzací.[2][3] Sověti (KGB) ovšem o celém plánu dopředu věděli od svého dvojitého agenta George Blakea nasazeného v MI6. Nicméně do tunelu vnikli až v dubnu 1956, aby neohrozili Blakeovo krytí.[4] Ředitel CIA Allen Dulles nařídil, aby o operaci neexistovaly téměř žádné písemné záznamy. Proto je dnes dochováno jen malé množství dokumentů, které jsou ještě navíc z většiny stále utajované. Část archivu byla odtajněna v roce 2019.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Po druhé světové válce přešli Sověti z komunikace přes rádiové vlny na telefonní linky. Britové a Američané tak přišli o své dříve vybudované rozvědkové kanály. Od roku 1949 se Britové snažili tento deficit vyrovnat pokusy o vybudování tunelů a napíchnutí linek v sovětské zóně ve Vídni (operace Silver). Stejně tak Sověti uvažovali o vybudování tunelu do západního Berlína a napíchnutí linek Američanů. V roce 1951 CIA představila MI6 koncept plánů na napíchnutí sovětských telefonních linek ve východním Berlíně. Ti jim následně odkryli operaci Silver s tím, že by mohli rovněž využít tunel.[6]
Reinhard Gehlen, šéf západoněmecké Spolkové zpravodajské služby (a dříve Organizace Gehlen navázané na USA), předal CIA klíčovou informaci o sovětské telefonní rozvodně umístěné v blízkosti hranice.[6] Operaci naplánovala CIA s MI6 v Londýně, přičemž k plánu cíleně nepustily Západní Německo, protože se obávaly infiltrace. Dohoda byla taková, že operaci bude financovat CIA, která také zajistí výkop tunelu, zatímco MI6 dodá expertízu z operace Silver a zajistí napíchnutí linek. Tajných setkání se ovšem účastnil také agent MI6 George Blake, který byl dvojitým agentem pro KGB. Sověti tak od začátku o operaci věděli, ale rozhodli se raději obětovat některé informace, než svého agenta v MI6.[7] KGB dokonce ani nevarovala sovětskou armádu v Berlíně, která linky využívala. Příslušníci CIA později uvedli, že si byli jistí, že Sověti nesdělují klamné informace.[8]
Operaci měl v terénu na starosti agent CIA William King Harvey. V prvním kroku bylo ve čtvrti Neukölln/Rudow vybudováno krycí skladiště se sedm metrů hlubokým sklepem. V září 1954 se začalo s výkopem tunelu. Dokončen byl v únoru 1955.[6] Utajit výkop 450 metrů dlouhého tunelu pod nejstřeženější hranicí světa, který měl vyústit u telefonních linek vedených jen 47 centrimetrů pod rušnou ulicí, bylo inženýrskou výzvou. K výstavbě byla využita metoda razicího štítu (TBM). Razicí štít se tlačil vpřed pomocí hydraulických pístů, výsledný prostor byl vystýlován pískem a 1700 litinovými obkladovými deskami. Dřevěná železniční kolej sloužila jako vodítko pro vozítka s gumovými koly, která do konce stavby odstranila 3 000 tun zeminy. Během výstavby se podařilo prorazit žumpu, která nebyla zakreslena v plánech a zaplavit jí tunel. Po dokončení byl tunel vybaven výbušninami, které ho měli v případě potřeby zničit (k jejich aktivaci ale nedošlo).[5]
Tunel a odposlechy byly v provozu 11 měsíců a 11 dní.[5] V roce 1955 byl Blake převelen a Sověti mohli začít jednat. V dubnu 1956 Sověti vstoupili do tunelu a následně o jeho „nálezu“ informovali média a Američany a Brity obvinili z porušení mezinárodních dohod a práva. To šlo proti předpokladu CIA a MI6, které se domnívaly, že Sověti případný nález tunelu ututlají, aby se vyhnuli ostudě. Nicméně zveřejnění bylo naplánováno na dobu první zahraniční státní návštěvy Nikity Sergejeviče Chruščova ve Spojeném království a pouhý den před jeho setkáním s královnou Alžbětou II.[9]
CIA a MI6 se o odhalení celé operace dozvěděly až v roce 1961, když odhalily a zatkly Blakea.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Výzvědný tunel pod berlínskou hranicí (1956) -
Odhalené místo napíchnutí telefonních linek a prezentace pro novináře (1956) -
Prezentace odhaleného tunelu pro veřejnost (1956)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Operation Gold na anglické Wikipedii.
- ↑ KRUPKA, Jaroslav. Studená válka: Západ kopal v Berlíně výzvědný tunel, Sověti o něm ale věděli. Deník.cz. 2024-09-03. Dostupné online [cit. 2025-06-11].
- ↑ VOGEL, Steve. Dwight Eisenhower Built up American Intelligence at a Crucial Moment. History News Network [online]. 2020-09-20 [cit. 2025-06-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wayback Machine. www.cia.gov [online]. [cit. 2025-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-16.
- ↑ ROBERTS, Steven V. Review | In Cold War Berlin, the Americans had a tunnel, but the Soviets had a mole. The Washington Post. 2019-11-08. Dostupné online [cit. 2025-06-11]. ISSN 0190-8286. (anglicky)
- ↑ a b c Betrayal in Berlin: The True Story of the Cold War’s Most Audacious Espionage Operation | Washington Independent Review of Books. www.washingtonindependentreviewofbooks.com [online]. [cit. 2025-06-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c MURPHY, David E.; KONDRASHEV, Sergei A.; BAILEY, George. Battleground Berlin: CIA Vs. KGB in the Cold War. [s.l.]: Yale University Press 588 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-07871-8. (anglicky)
- ↑ Cold War Double Spy George Blake Dies At 98. NPR. 2020-12-28. Dostupné online [cit. 2025-06-11]. (anglicky)
- ↑ A Look Back ... The Berlin Tunnel: Exposed — Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2025-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-15. (anglicky)
- ↑ STAFFORD, David. Spies Beneath Berlin. [s.l.]: Harry N. Abrams 228 s. Dostupné online. ISBN 978-1-58567-549-4. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Operation Gold na Wikimedia Commons
