Přeskočit na obsah

Obzor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Obzor (rozcestník).
Viditelný obzor při východu Slunce v Zwickau (Sasko)

Obzor (též horizont, z řec. ὁρίζων, obzor, od ὁρίζειν, ohraničovat) je optická či jiná hraniční čára mezi viditelným povrchem astronomického tělesa, například planety Země a oblohou.

Astronomický, viditelný a pravý obzor

Viditelnost obzoru je podmíněna optickými podmínkami panujícími v daném okamžiku v místě pozorovatele. Můžeme rozlišovat vícero horizontů:

  • astronomický – vodorovná rovina protínající oko pozorovatele
  • pravý či geometrický horizont – tvořený ideálním povrchem Země, například na moři.
  • zdánlivý horizont – geometrický horizont se započtením atmosférické refrakce, čili skutečně viditelný horizont na rovině bez překážek.
  • viditelný horizont – tvořený například horami, stavbami nebo lesy

Vzdálenost pravého horizontu závisí na výšce oka nad povrchem Země podle přibližného vzorce: (případně ), kde d je vzdálenost v kilometrech a h je výška v metrech.
Vzdálenost pravého horizontu při výšce oka 1,70 m činí asi 4,7 km, při výšce 100 m asi 36 km.

Zdánlivý horizont je za standardních atmosférických podmínek přibližně o 8 % dále.

Obecnější vzorec je kde R je poloměr astronomického tělesa.
Tedy na Měsíci bude vzdálenost pravého horizontu (stejná jako zdánlivého) asi 52 % pozemského.

V případě pozorování objektu na horizontu použijeme vzorec: , kde d je vzdálenost v kilometrech, h1 je výška pozorovatele v metrech a h2 je výška pozorovaného objektu v metrech.
Například loď o výšce 10 metrů můžeme při výšce oka 1,7 m pozorovat na vzdálenost asi 16 km.

Mimo oblast optiky existuje také radiový horizont, který závisí především na kmitočtu, ale i na atmosférických podmínkách často více než optický.[1]

  1. Troposférické šíření [online]. [cit. 2025-07-29]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]