Miroslav Malovec

Miroslav Malovec
Miroslav Malovec (9. prosince 2023)
Narození	8. prosince 1953 (71 let) Brno Československo Československo
Pseudonym	Mirek Malovec
Povolání	esperantista, překladatel, prodavač, redaktor a editor
Témata	esperanto, překlad a editace
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Malovec (* 8. prosince 1953 Brno) je český esperantista a překladatel, považovaný za zakladatele české Wikipedie. Je autorem jazykových příruček a esperantských překladů významných děl české literatury. Aktivně působí v esperantské verzi Wikipedie, zabývá se i historií českého esperantského hnutí a systematicky se věnuje digitalizaci esperantem psaných literárních děl (původních i překladů) vydaných v českých zemích.

Je čestným členem Světového esperantského svazu a spolku Wikimedia Česká republika. České i esperantské publikum ocenilo jeho esperantský text opery Sternenhoch z roku 2018 uváděné v Národním divadle. Jeho založení české Wikipedie v roce 2002 překladem z esperanta se stalo námětem knihy a bylo vybráno serverem Lupa.cz mezi Příběhy z historie českého internetu.

Celý život žije v Brně, kde v letech 2009–2021 předsedal místnímu klubu esperantistů. Má vzdělání v oboru elektrotechniky.

Životopis

Miroslav Malovec se narodil roku 1953 v Brně, kde vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po maturitě v roce 1973 nastoupil do Zbrojovky Brno, kde dvacet let pracoval jako kontrolor technických výkresů v konstrukci výpočetní techniky. Když podnik po sametové revoluci začal upadat, změnil Malovec zaměstnání a v roce 1993 se stal prodavačem elektrosoučástek v nově vzniklé prodejně pro radioamatéry Jaromíra Bučka. Tam pokračuje v práci i po tom, co obchod v roce 2021 po smrti zakladatele převzal jeho syn Richard Buček.

Dílo

Esperantská činnost

Miroslav Malovec (čtvrtý zleva) s esperantem hovořícími wikipedisty při setkání k jeho 70. narozeninám v Praze (2023)

Poté, co se Miroslav Malovec v roce 1968 jako čtrnáctiletý samouk seznámil s mezinárodním jazykem esperanto, rychle se zapojil do organizované činnosti esperantistů a stal se členem sekce mládeže Českého esperantského svazu, který se právě v té době v Brně znovu ustavil. Praktickou činnost ve prospěch tohoto neutrálního mezinárodního jazyka zahájil Malovec vyučováním na pravidelném Letním esperantském táboře v Lančově.

V rámci Českého esperantského svazu působí Malovec jako lektor korespondenčních kurzů esperanta, člen zkouškové komise a od roku 1991 je redaktorem jeho časopisu Starto. Zabývá se i historií českého esperantského hnutí a na místní úrovni se dlouhodobě angažuje jako člen Klubu esperantistů Brno, jehož byl v letech 2009–2021 předsedou a od té doby je místopředsedou. V letech 1996 (v Praze) a 2025 (v Brně) byl členem místního výboru pořádajícího v Česku Světový kongres esperanta; na starosti měl v obou případech přípravu každodenního kongresového zpravodaje.

Za zásluhy spojené s výukou mládeže a aktivní podporu esperanta v prostředí internetu bylo Miroslavu Malovcovi v roce 2006 uděleno čestné členství v České esperantské mládeži. V roce 2011 se stal rovněž čestným členem Českého esperantského svazu. Za svůj přínos celosvětovému esperantskému hnutí obdržel v roce 2025 na 110. Světovém kongresu esperanta v Brně čestné členství ve Světovém esperantském svazu.

Literární činnost

Miroslav Malovec přednáší (2023).

Miroslav Malovec podává výklad u hrobu esperantského básníka Karla Píče v Litomyšli (2011).

Miroslav Malovec je aktivní také na poli literatury, zejména jako překladatel a editor. Svými překlady českých děl se prostřednictvím esperanta snaží seznamovat cizince s českou kulturou: Je spoluautorem překladu románu Světlo v temnotách Františka Kožíka (1992), knihy povídek Jaroslava Haška Ne nur soldato Švejk („Nejen voják Švejk“, 1994), poezie české básnířky Věry Ludíkové Ekaŭdi la animon = Uslyšet duši (1998, dvojjazyčné česko-esperantské vydání) či dvou básní pro esperantský překlad v češtině známé knihy Deník mého bratra o životě Petra Ginze, židovského chlapce z Prahy, který byl rodilým mluvčím esperanta.

Malovec spolupracoval také na několika původně cizojazyčných knihách, které byly buďto přímo z esperanta, nebo jeho prostřednictvím přeloženy do češtiny a následně v Česku vydány. Jde zejména o příručku Interlingvistika: Cesty k odborné literatuře německého interlingvisty Detleva Blankeho (2004), k níž napsal pojednání o situaci tohoto oboru v Česku, a filozofické dílo Bruna Vogelmanna Nový realismus (1996).

Je také autorem několika původních děl esperantské literatury a jazykových příruček, jako jsou Esperantsko-český slovník (1995) a Velký česko-esperantský slovník (2022), Gramatika Esperanta (1988, 2000) či Základní česká konverzace (vydaná v esperantu při příležitosti 81. Světového esperantského kongresu v Praze 1996, později přeložená do angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny a italštiny).

Na pomezí původní a překladové tvorby stojí Malovcův překlad libreta k opeře Ivana Achera Sternenhoch do esperanta, poněvadž tato hra z dílny skladatele-neesperantisty byla hned od premiéry (2018) šest let uváděna v Národním divadle pouze s Malovcovým esperantským textem. Za tento příspěvek k hudební esperantské kultuře byl Malovcovi na 104. Světovém kongresu esperanta ve finském Lahti v roce 2019 udělen Diplom za vynikající uměleckou činnost; opera sama pak obdržela za rok 2018 cenu Inscenace roku a Cenu divadelní kritiky za hudbu.

Miroslav Malovec systematicky pracuje na digitalizaci veškeré esperantské literatury vydané od roku 1887 v českých zemích a věnuje se počítačovému zpracování pozůstalostí významných esperantistů. V letech 1994–2024 byl správcem knihovny Klubu esperantistů v Brně o bezmála 5000 svazků, která se posléze stala součástí sbírek Moravské zemské knihovny.

Činnost ve Wikipedii

Iniciátoři české Wikipedie Miroslav Malovec a Chuck Smith v Muzeu esperanta ve Vídni (2017)

Miroslav Malovec při práci na článku pro českou Wikipedii (2023)

Jméno Miroslava Malovce je úzce spjato se vznikem a počátky české Wikipedie. Byl prvním redaktorem a správcem české verze této encyklopedie a dodnes je komunitou přispěvatelů považován za jejího zakladatele. Právě on totiž vytvořil v roce 2002, na popud amerického esperantisty Chucka Smithe, první překlad hlavní stránky a uživatelského rozhraní této encyklopedie do češtiny. Za základ vzal už existující texty psané v esperantu a nevědomky se tak stal i tvůrcem slova „wikipedista“, označujícího člověka do ní přispívajícího, a českého názvu „Wikipedie“ pro encyklopedii anglicky zvanou Wikipedia (obě nová slova jsou odvozena podle principů esperanta).

Se Smithem se Malovec osobně setkal v listopadu 2002 na 10. ročníku Konference o užití esperanta ve vědě a technice v Dobřichovicích, již předtím však spolu na dálku pracovali na rozvoji esperantské verze Wikipedie, kterou Smith založil o rok dříve. Malovec se tehdy rychle stal jeho nadšeným spolupracovníkem, protože potenciál internetové encyklopedie pro rozvoj malých jazykových společenství si sám uvědomoval už koncem roku 2000 – tedy ještě před vznikem Wikipedie jako takové – a již tehdy po vzniku takového projektu volal. Založit českou verzi Wikipedie původně neměl v úmyslu a i nadále přispívá zejména do verze psané esperantem.

Za významnou roli při založení české Wikipedie získal Miroslav Malovec v květnu 2014 (současně s Janem Sokolem) čestné členství ve spolku Wikimedia Česká republika. Aktivity vedoucí k rozjezdu české Wikipedie podrobně zdokumentoval Marek Blahuš v publikaci Jak se zrodila česká Wikipedie, představené 9. prosince 2023 v Praze na setkání pořádaném při příležitosti Malovcových 70. narozenin.

Bibliografie (výběr)

Titulní strana časopisu Starto, věstníku Českého esperantského svazu, který Miroslav Malovec od roku 1991 rediguje

Studentské divadlo DOMA ze Svitav nastudovalo v roce 2012 adaptaci dramatu R.U.R. Karla Čapka v esperantu, jejíž scénář s přihlédnutím ke staršímu překladu z roku 1926 přeložil Miroslav Malovec.

Miroslav Malovec v budově Českého rozhlasu v Brně před informačním panelem o historii esperantského rozhlasového vysílání „Verda Stacio“ (2023)

Miroslav Malovec s předsedou Světového esperantského svazu Fernandem Maiou Jr. z Brazílie na 110. Světovém kongresu esperanta v Brně (2025)

Učebnice a slovníky

• Gramatiko de Esperanto (1988, 2000)
• Gramatiko de la ĉeĥa lingvo (1995, 2008)
• Esperantsko-český slovník = Vortaro esperanta-ĉeĥa (spoluautor Karel Kraft, 1995)
• Baza ĉeĥa konversacio (1996, 2003, spoluautor Stanislava Chrdlová) a jinojazyčné překlady této konverzační příručky:
  • Basic Czech : conversation guide (1997, 2003, z esperanta přeložil Richard Howard)
  • Einfach tschechisch sprechen : Sprachführer für Touristen (1997, 2000, 2002, z esperanta přeložil Reinhard Fößmeier)
  • Conversation tchèque de base (1997, z esperanta přeložila Hélène Barkovic)
  • Kratkij češskij razgovornik (1999, z esperanta přeložil Bohumil Bouzek)
  • Il ceco reso facile (2000, z esperanta přeložil Daniele Baglioni)
• Velký esperantsko-český slovník = Granda esperanta-ĉeĥa vortaro (2017)
• Velký česko-esperantský slovník = Granda ĉeĥa-esperanta vortaro (2022)
• Esperantsko-český a česko-esperantský kapesní slovník = Esperanta-ĉeĥa kaj ĉeĥa-esperanta poŝvortaro (2024)

Překlady z české literatury do esperanta

Próza

• Ne nur soldato Švejk, překlady povídek (Jaroslav Hašek, 1994, s Jiřím Paterou)
• Milito kontraŭ salamandroj, z originálu Válka s mloky (Karel Čapek, 1994, editor, přeložil Josef Vondroušek)
• Knaboj de Kastora Rivero, z originálu Hoši od Bobří řeky (Jaroslav Foglar, 1996, editor, přeložil Dieter Berndt)
• Kosmofabeloj por bona nokto, z originálu Vesmírníčky na dobrou noc (Gabriela Kopcová, 2020)

Poezie

• Uslyšet duši = Ekaŭdi la animon (Věra Ludíková, s Jaroslavem Mrázem, 1998)
• Majo, z originálu Máj (Karel Hynek Mácha, 1998, editor, přeložil Tomáš Pumpr)
• Máj = Majo, z originálu Máj (Karel Hynek Mácha, 1999, editor, přeložil Josef Rumler)
• Mia patrino : en dek kvar lingvoj = Moje matka : ve čtrnácti jazycích (Otokar Březina, 2013)
• Mistero de doloro = Tajemství bolesti : výbor básní : poezie Otokara Březiny ve dvaceti jazycích (Otokar Březina, 2014)
• překlady z českých básníků Zdenky Bergrové a Jiřího Karena

Drama

• Aŭdienco, z originálu Audience (Václav Havel, 1996, editor, přeložil Josef Vondroušek)
• R. U. R., z originálu Radmily Obloukové dle díla R. U. R. (Karel Čapek) pro Studentské divadlo DOMA (2013)
• El la vivo de insektoj, z originálu Radmily Obloukové dle díla Ze života hmyzu (bratři Čapkové) pro Studentské divadlo DOMA (2016)
• Sternenhoch, libreto k opeře Ivana Achera dle díla Utrpení knížete Sternenhocha (Ladislav Klíma) pro Národní divadlo v Praze (2018)
• Ludoj kun la diablo, z originálu Radmily Obloukové dle díla Hrátky s čertem (Jan Drda) pro Studentské divadlo DOMA (2023)

Literatura faktu

• Lumo en tenebroj : (Dolorplena kaj heroa vivo de Komenio) : Kun suplementaj verkoj de Komenio kaj klarigoj, z originálu Světlo v temnotách (František Kožík, 1992, sestavil stručný výběr z díla J. A. Komenského, román samotný přeložil Zdeněk Rusín)

Překlady z esperanta do češtiny

• Nový realismus : důsledky Nového myšlení, z esperantského překladu La Nova Realismo : la konsekvenco de la Nova Pensado (Bruno Vogelmann, 1996)
• Interlingvistika: Cesty k odborné literatuře, z esperantského originálu Interlingvistiko kaj esperantologio: Vojoj al la faka literaturo (Detlev Blanke, 2004)

Odborná literatura

• MALOVEC, Miroslav. Esperanto v Moravské zemské knihovně. Duha: Informace o knihách a knihovnách [online]. 2024-09-10 [cit. 2025-09-02]. Dostupné online. ISSN 1804-4255. 
• Modernaj rimedoj de komunikado ; Terminologiaj problemoj de aplikoj de esperanto en scienco kaj tekniko ; Scienco kaj tekniko ĝenerale (editor sborníku z konference KAEST 1998)
• Rememore al la ĉeĥoslovaka radio-elsendado Verda Stacio Brno 1927–1937 – Praha 1945–1950 (webové stránky o esperantském vysílání brněnského Českého rozhlasu)

Periodika

• Starto : organo de Ĉeĥa Esperanto-Asocio (ISSN 1212-009X, redaktor časopisu Českého esperantského svazu od roku 1991)

Odkazy

Literatura

• BLAHUŠ, Marek. Jak se zrodila česká Wikipedie. 1. vyd. Praha: Wikimedia Česká republika, 2023. iv, 42 s. Dostupné online. ISBN 978-80-909009-2-9. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Malovec na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Malovec
• Internetové stránky Miroslava Malovce – nové (od 2015) a staré (do 2018)
• Esperantista a wikipedista Miroslav Malovec oslavil životní jubileum (Esperanto.cz, 2023)
• Uživatelská stránka původního uživatelského účtu Miroslava Malovce na české Wikipedii

Portály: Lidé | Česko

Autoritní data	Biblio: 549524ff-2454-405a-bd1d-182902dbab6f NKC: jn99240000661 GND: 1054828059 ISNI: 0000 0001 1494 3550 LCCN: nb2019005532 VIAF: 84106541