Methylencyklopropen
| Methylencyklopropen | |
|---|---|
Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | 3-methylidencykloprop-1-en |
| Ostatní názvy | 3-methylidencyklopropen, triafulven |
| Sumární vzorec | C4H4 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 4095-06-1 |
| PubChem | 138112 |
| SMILES | C=C1C=C1 |
| InChI | InChI=1S/C4H4/c1-4-2-3-4/h2-3H,1H2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 52,075 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Methylencyklopropen je uhlovodík se vzorcem C4H4, který se jako kapalina nebo v roztoku snadno polymerizuje, ale v plynném skupenství je stálý.[1] Poprvé byl připraven v roce 1984.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Methylencyklopropen je nejjednodušším fulvenem; fulveny jsou nestálé cyklické molekuly, vytvářející konjugované systémy zasahující mimo kruh, přičemž kruh má lichý počet atomů.
Molekula methylencyklopropenu obsahuje dvojici dvojných vazeb. Jeho dipólový moment lze vypočítat Hückelovou metodou a je asi čtyřnásobný oproti pentafulvenu.
Struktura a reakce
[editovat | editovat zdroj]Většina fulvenů není aromatická a vlastnostmi se více podobá alkenům. U tria- a pentafulvenu možnost tvorby dipólů u rezonančních struktur naznačuje aromaticitu kruhu; jedna z rezonancí triafulvenu, na rozdíl od pentafulvenu, má záporný náboj na methylidenovém uhlíku.[zdroj?]
Podobně jako heptafulven (fulven se sedmiuhlíkatým kruhem) se triafulven za teplot nad −20 °C polymerizuje.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ W. E. Billups, Long Jin Lin, Edward W. Casserly "Synthesis of Methylenecyclopropene" Journal of the American Chemical Society, 1984, 3698–3699 doi:10.1021/ja00324a064
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu methylencyklopropen na Wikimedia Commons