Messina
| Messina | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 38°11′ s. š., 15°33′ v. d. |
| Nadmořská výška | 3 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Itálie |
| Autonomní region | Sicílie |
| Metropolitní město | Messina |
  Messina | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 211 km² |
| Počet obyvatel | 243 315 (2008) |
| Hustota zalidnění | 1 153,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 8. století př. n. l. |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | + 90 |
| PSČ | 98100 |
| Označení vozidel | ME |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Messina je třetí největší sicilské město a hlavní město provincie Messina.
Trajekty ze Sicílie na pevninu a opačným směrem mají centrum v Messině, město je také průmyslovým a lázeňským centrem a sídlem univerzity. V roce 1955 se zde konala Messinská konference.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Přístav řeckého původu (734 př. n. l.)[1] téměř zničila zemětřesení a nálety v průběhu druhé světové války.
Řekové při jeho založení mu původně dali jméno Zanklé podle jeho charakteristického tvaru (ζάγκλον zanklon, srp).[2] Druhá vlna Řeků v 5. století př. n. l., uprchlíků z Messánie (oblast na jihozápadě Peloponésu), jej přejmenovala na Messáná. V roce 264 př. n. l. se města zmocnili Římané.[1]
Tragický osud Messina zažila 28. prosince 1908, kdy město poničilo ničivé zemětřesení, nejsilnější v dějinách Evropy.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]
Messina je vstupní branou na Sicílii, sídlí zde univerzita a arcibiskupství. Poblíž náměstí Piazza Dante se nachází Cimitero Monumentale s panteonem zdobeným jónskými sloupy a s pěkným výhledem na město a Messinskou úžinu.
V zajímavém Regionálním muzeu (Museo Regionale) je k vidění řada vzácných obrazů, například Madona s děťátkem (A. da Messina, 1479), Lazorovo zmrtvýchvstání (Caravaggio) nebo sochy Montorsoliho sochy Neptun a Scylla.
Dominantu Messiny tvoří katedrála z poloviny 12. století na Piazza Duomo, obnovená po zemětřesení v roce 1908 za použití původních částí Apsidu zdobí původní mozaika 14. století, u kostela stojí 60 m vysoká zvonice s orlojem. Naproti zaujme půvabná fontána Di Orione z poloviny 16. století a poblíž přístavu uvidíte kostel Santissima Annunziata dei Catalani se třemi portály. Před kostelem stojí socha španělského Dona Juana ď Austria, jenž v bitvě u Lepanta v roce 1571 porazil Turky.
Ulici Via Garibaldi zdobí majestátní Montorsoliho Neptunova fontána z 16. století, severněji za jezery Pantani se tyčí maják Il Faro a k návštěvě láká vyhledávaná pláž Lido Mortelle.
Jeden z nejkrásnějších výhledů na město se nachází u barokního kostela Cristo Re.
O svátku Korzo gigantů uctívají lidé obří figury válečníka Griffona a patronky města Maty (12.-15. srpna).
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel
Osobnosti města
[editovat | editovat zdroj]- Eustochia Calafato (1434–1485), řeholnice a světice
- Antonello Gagini (1478–1563), sochař
- Giacomo del Duca, (1520–1604), sochař a architekt, Michelangelův žák
- Caravaggio (1571–1610), malíř
- Guarino Guarini (1624–1683), matematik, filosof a architekt pozdního baroka
- Filippo Juvarra (1678–1736), barokní architekt a divadelní výtvarník
- Annibale Maria Di Francia (1851–1927), římskokatolický kněz a světec
- Francesco Maria Di Francia (1853–1918), římskokatolický kněz
- Maria Grazia Cucinotta (* 1969), herečka
- Vincenzo Nibali (* 1984), cyklista
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Messina, s. 64.
- ↑ BAEDEKER, Karl. Southern Italy and Sicily: With Excursions to Malta, Sardinia, Tunis, and Corfu. [s.l.]: [s.n.], 1908. Dostupné online. S. 365.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Messina na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
