Martin Gropius
| Martin Gropius | |
|---|---|
| Narození | 11. srpna 1824 Berlín |
| Úmrtí | 13. prosince 1880 (ve věku 56 let) Berlín |
| Povolání | architekt |
| Děti | Berta Delbrück Frieda Gropius |
| Rodiče | Carl Gropius |
| Rod | Gropius |
| Příbuzní | Adolph Gropius (bratr) Martin Körte (zeť) Alfred Körte (zeť) Walter Gropius (prasynovec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martin Carl Philipp Gropius (11. srpna 1824 Berlín – 13. prosince 1880) byl německý architekt.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Studoval na Bauakademii v Berlíně a po ukončení studia pracoval jako soukromý architekt. Umělecky ho vedli Karl Friedrich Schinkel a Karl Bötticher. Ve studiu pokračoval dlouhodobými cestami po Řecku a Itálii.[2]
V roce 1856 byl jmenován profesorem na Akademii užitého umění a později byl členem Berlínsko-braniborské akademie věd a humanitních oborů a Rakouské akademie věd. Až do své smrti spolupracoval s Heino Schmiedenem.[1][3]
Byl prastrýcem architekta Waltera Gropia, který založil výtvarnou školu Bauhaus.
Zemřel 13. prosince 1880 ve věku 56 let. Pohřben byl na berlínském hřbitově Dreifaltigkeitsfriedhof 2.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Martin Gropius Krankenhaus (Neuro-psychiatrická nemocnice) v Neustadt-Eberswalde
- Palác Ungern-Sternberg v Tallinnu, dnes hlavní budova Estonské akademie věd (1865–1868)
- Nemocnice Friedrichshain v Berlíně (1868–1874), s Heino Schmiedenem
- Nemocnice ve Wiesbadenu
- Univerzitní budova v Kielu (1873–1876)
- Vojenská nemocnice v Tempelhofu v Berlíně (1875–1877)
- Panský dům v Neuruppin-Gentzrode (1876–1877)
- Muzeum užitého umění (Martin Gropius Bau) v Kreuzbergu v Berlíně (1877–1881), s Heino Schmiedenem
- Druhý Gewandhaus v Lipsku (1882–1884), dokončený Heino Schmiedenem po Gropiově smrti.
- Stará knihovna na univerzitě v Greifswaldu
- Báňský úřad v Saarbrückenu (1877–1880)
- Ředitelství Pruské východní dráhy v Bydhošti v Polsku
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin Gropius na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Archiweb - Martin Gropius. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online.
- ↑ VIKTOR. Martin Gropius: Face of Gründerzeit [online]. 2021-02-18 [cit. 2024-12-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Digitale Bibliothek - Münchener Digitalisierungszentrum. daten.digitale-sammlungen.de [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Gropius na Wikimedia Commons