Lokomotiva 200.5

Motorová lokomotiva řady (T) 200.5
	typový náčrt lokomotivy Ferrovia VND70/2m ———————————————————
tovární typ	VND70/2m, výr.č. 374
dle ing. Kryšpína	(T) 200.501
Základní údaje
Výrobce	Ferrovia - Rossemann a Kühnemann a.s.
Výroba v letech	1937
Počet vyrobených kusů	1
Provozovatel	Státní rafinérie minerálních olejů Dubová
Období provozu	1937 - 44 ?
Typ spřáhla	šroubovka + tyčové nárazníky lehkého provedení
Hmotnost a rozměry
Délka přes nárazníky	5420 mm
Výška skříně od TK	po střechu 3460 mm
Šířka	3150 mm
Rozchod	1435 mm
Celkový rozvor	2000 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	B₀
Trvalý výkon	70 k ~ 55 kW
Maximální povolená rychlost	30 km/h
Počet válců	4
Průměry válců	110 mm
Zdvih pístů	150 mm
Přenos výkonu	elektrický ss systém Gebus, 2 elektromotory
Přenos kroutivého momentu	řetězy?
Vlaková brzda	ne
	Vysvětlivky pojmů v infoboxu.; Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Lehká posunovací lokomotiva označená řadou 200.5 (T 200.5) byla na základě objednávky ministerstva veřejných prací z roku 1936 zkonstruována a vyrobena v jediném exempláři v továrně Ferrovia.

Pro posun na normálněrozchodné vlečce Státní rafinérie v Dubové na středním Slovensku, vybudované v letech 1935-38, dodala firma Ferrovia Radotín roku 1937 jeden lokotraktor nestandardní konstrukce. Byl to lehký dvounápravový stroj se střední věžovou kabinou strojvedoucího a dvěma sníženými představky, když v jednom byl umístěn hnací agregát a ve druhém pomocná zařízení. Pojezd měl pevný rozvor jen 2 metry, nápravy byly vedeny masivními rozsochami a odpruženy listovými pružnicemi. Lokotraktor byl osazen naftovým motorem Škoda 66/4 DV o výkonu 70 koní. Přenos výkonu byl elektrický systému Gebus, proud dodával generátor Siemens 40 kW.^{[pozn. 1]} Každá z obou náprav byla poháněna přes nápravové převodovky samostatně jedním elektromotorem Brown & Boweri.^[2]

O dalším osudu lokomotivy nejsou k dispozici žádné údaje. Nicméně rafinérie včetně vlečky byla 20. srpna 1944 těžce poškozena anglo-americkým bombardováním.^[3]

Odkazy

Poznámky

↑ Podle evidence licensora byl přenos o výkonu 70 koní postaven Ferrovií pod továrním číslem GEBUS 374/1936.^[1]

Reference

↑ GEBUS Lokomotiv-Werke Wien/Salzburg. Lieferliste der Vorkriegsloks. 2022-12-03 [cit. 2024-03-18].
↑ HRDINA, Zdeněk. Z historie výroby úzkorozchodných lokomotiv a materiálu polních drah v Radotíně u Prahy (1). Svět (velké i malé) železnice. Corona Praha. Čís. IV/4(16), 2005, s. 10 + příl.. ISSN 1213-7219.
↑ NĚMEČEK, J.; KYNCL, V.; VORÁČEK, E.; ZUDOVÁ-LEŠKOVÁ, Z. Katalog výstavy "Na prahu svobody: vítězství 1945", str.15. Edice Strategie AV21: Paměť v digitálním věku [online]. Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., ediční číslo 11925, 2017 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

Literatura

Ižo A., Veselý V.: Historia štátnej rafinérie minerálních olejov v Dubové, Sborník ČSVTS, Bratislava 1977.

[2] Podle evidence licensora byl přenos o výkonu 70 koní postaven Ferrovií pod továrním číslem GEBUS 374/1936.^[1]

[gebus-1] GEBUS Lokomotiv-Werke Wien/Salzburg. Lieferliste der Vorkriegsloks. 2022-12-03 [cit. 2024-03-18].

[3] HRDINA, Zdeněk. Z historie výroby úzkorozchodných lokomotiv a materiálu polních drah v Radotíně u Prahy (1). Svět (velké i malé) železnice. Corona Praha. Čís. IV/4(16), 2005, s. 10 + příl.. ISSN 1213-7219.

[4] NĚMEČEK, J.; KYNCL, V.; VORÁČEK, E.; ZUDOVÁ-LEŠKOVÁ, Z. Katalog výstavy "Na prahu svobody: vítězství 1945", str.15. Edice Strategie AV21: Paměť v digitálním věku [online]. Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., ediční číslo 11925, 2017 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[pozn. 1]

[2]

[3]

[1]