Kujavy
| Kujavy | |
|---|---|
 Kostel sv. Michala | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bílovec |
| Obec s rozšířenou působností | Bílovec (správní obvod) |
| Okres | Nový Jičín |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′12″ s. š., 17°58′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 571 (2025)[1] |
| Rozloha | 9,43 km²[2] |
| Katastrální území | Kujavy |
| Nadmořská výška | 258 m n. m. |
| PSČ | 742 45 |
| Počet domů | 167 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kujavy 86 742 45 Kujavy obec@kujavy.cz |
| Starosta | Michal Dresler |
| Oficiální web: www | |
  Kujavy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555312 |
| Kód části obce | 76961 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kujavy (německy Klantendorf[4]) jsou obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Žije zde 571[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno starší české vesnice je poprvé písemně doloženo až z roku 1399 v podobě Kujava. Jeho základem bylo sloveso kujati - "klučit" (tento význam není ve staré češtině doložen, ale je znám z polštiny a ruštiny), jméno vesnice tedy označovalo vyklučené, vymýcené místo.[pozn. 1] Mladší německá vesnice založená v sousedství se jmenovala Klementendorf (doklady jen polatinštěné: Clementis villa - "Klementova ves") a její jméno je poprvé doloženo už roku 1293 (vesnice byla pojmenována podle svého lokátora, který je zmíněn roku 1293 jako její fojt). Obě vesnice splynuly v jednu a ta byla označována v češtině jako Kujavy, v němčině zkomoleninou původního jména na Kelntendorf (tak 1529) později (poprvé 1655) upraveného na Klantendorf.[5]
Je ve venkovské části moravskoslezského kraje s možnostmi pěší turistiky a cyklistiky. V roce 2023 zde byla vysazena Alej svobody, lemující obnovenou polní cestu směrem k Pustějovskému potoku. Obec se nachází v blízkosti Přírodního parku Oderské vrchy, čímž se stává vhodným výchozím bodem pro výlety do přírodně cenných oblastí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1293 (de Clementis villa).[6][7][8] V letech 1938 až 1945 byly Kujavy (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněny k nacistickému Německu.[9]
Po druhé světové válce došlo v Kujavách k výrazné změně obyvatelstva v důsledku vysídlení původních německých obyvatel a následného osídlení volyňskými Čechy. Ti přišli převážně z oblasti Volyně na západní Ukrajině v rámci organizovaného přesunu obyvatel do pohraničních oblastí obnoveného Československa. Volyňští Češi s sebou přinesli silné zemědělské tradice, které sehrály klíčovou roli při obnově obce po válce. Jejich potomci tvoří podstatnou část obyvatel Kujav dodnes a uchovávají kulturní dědictví svých předků prostřednictvím místních tradic a komunitního života.[zdroj?!]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel Kujav v roce (2010 - 2024), podle ČSÚ:[zdroj?]
| Rok | Počet obyvatel | Muži | Ženy | Průměrný věk | Průměrný věk (muži) | Průměrný věk (ženy) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2024 | 567 | 285 | 282 | 41,4 let | 40,8 let | 42,0 let |
| 2023 | 556 | 284 | 272 | 41,4 let | 41,1 let | 41,8 let |
| 2022 | 550 | 288 | 262 | 41,4 let | 41,1 let | 42,0 let |
| 2021 | 545 | 282 | 263 | 41,4 let | 41,1 let | 41,8 let |
| 2020 | 531 | 276 | 255 | 41,0 let | 40,6 let | 41,4 let |
| 2019 | 530 | 273 | 257 | 39,8 let | 39,4 let | 40,3 let |
| 2018 | 546 | 281 | 265 | 39,7 let | 39,2 let | 40,2 let |
| 2017 | 549 | 283 | 266 | 39,0 let | 38,7 let | 39,3 let |
| 2016 | 558 | 289 | 269 | 38,2 let | 37,9 let | 38,5 let |
| 2015 | 569 | 292 | 277 | 37,7 let | 37,4 let | 38,0 let |
| 2014 | 570 | 289 | 281 | 37,5 let | 37,0 let | 38,1 let |
| 2013 | 565 | 288 | 277 | 37,6 let | 36,9 let | 38,2 let |
| 2012 | 555 | 282 | 273 | 37,6 let | 36,5 let | 38,7 let |
| 2011 | 559 | 286 | 273 | 37,3 let | 35,8 let | 38,8 let |
| 2010 | 560 | 288 | 272 | 37,8 let | 36,3 let | 39,6 let |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 831 | 888 | 852 | 827 | 826 | 785 | 775 | 533 | 602 | 555 | 564 | 517 | 550 | 548 | 519 |
| Počet domů | 138 | 138 | 134 | 132 | 133 | 134 | 135 | 163 | 134 | 132 | 128 | 126 | 153 | 159 | 167 |
-
Věková struktura obyvatel obce Kujavy roku 2011 -
Rodinný stav obyvatel obce Kujavy roku 2011 -
Vzdělání obyvatel obce Kujavy roku 2011
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1869–1978 Kujavy byly obcí v okrese Nový Jičín (1869–1930), poté v okrese Vítkov (1950) a později opět v okrese Nový Jičín. Od 1. ledna 1979 do 31. prosince 1997 patřily jako část města k Fulneku a od 1. ledna 1998 jsou opět samostatnou obcí.[12]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. dubna 2001.[13]
Školství
[editovat | editovat zdroj]Obec Kujavy je zřizovatelem Základní a Mateřské školy Kujavy, která sídlí v centrální budově obce společně s obecním úřadem. Mateřská škola je umístěna v samostatné budově jako odloučené pracoviště. Škola slouží převážně místním dětem. Její kapacita činí 50 žáků základní školy a 28 dětí v mateřské škole. Součástí zařízení je také školní družina s kapacitou 30 míst a školní výdejna jídel.
| Rok | Žáků v ZŠ | Dětí v MŠ | Družina |
|---|---|---|---|
| 2011[14] | 36 | 24 | |
| 2012[14] | 37 | 25 | |
| 2013[14] | 32 | 28 | |
| 2014[zdroj?] | 26 | 21 | |
| 2018[zdroj?] | 20 | 19 | |
| 2023[15] | 24 | 24 | 22 |
| 2024[zdroj?] | 24 | 25 | 21 |
Doprava a cestovní ruch
[editovat | editovat zdroj]Obec Kujavy má dobrou dopravní dostupnost díky blízkosti dálnice D1 (EXIT 336 – Bělotín), která zajišťuje rychlé spojení s Ostravou, Olomoucí a dálniční sítí České republiky. Obcí prochází silnice II/464, zajišťující regionální spojení s městy Odry a Fulnek.
Silnice III. třídy na území obce jsou:
- III/04740 ze silnice II/647 na Jílovec
- III/46423 Pustějov - Kujavy
- III/46424 II/647 - Kujavy - silnice III/46420
- III/46425 Hladké Životice - Kujavy
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Michaela
Dominantou obce je kostel svatého Michaela, postavený v roce 1830 na místě gotického předchůdce.[zdroj?]
Budova bývalé školy
Historická budova základní školy pochází z roku 1821 a od počátku sloužila vzdělávání. V období před druhou světovou válkou se zde vyučovalo výhradně v německém jazyce, což odráželo tehdejší národnostní složení obyvatel. Budova prošla několika významnými rekonstrukcemi – v letech 1954–1961, 2018 a naposledy v roce 2023, kdy byla obnovena fasáda, střecha a půda.[zdroj?] V současnosti slouží jako sídlo základní školy a obecního úřadu.
Alej svobody
Dne 4. listopadu 2023 byla v obci vysazena tzv. Alej svobody – stromořadí tvořené 97 hrušněmi a 28 duby. Akce se uskutečnila za účasti více než 400 lidí, včetně ministra životního prostředí Petra Hladíka a hejtmana Moravskoslezského kraje Jana Krkošky.[zdroj?] Výsadba navazuje na obnovenou polní cestu spojující kostel sv. Michaela s pěšinou podél Pustějovského potoka.
Kříže a památníky
Na území obce se nachází několik historických kamenných křížů a památníků věnovaných padlým vojákům.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Karl Staffe (1856–1935), rolník a politik, zemský poslanec
- Karl Drössler (1840-1916), továrník a průmyslník,výroba zemědělských strojů v Novém Jičíně
- Josef Beneš (1912–1944), válečný hrdina, padl v Karpatsko-dukelské operaci.
- Petr Komenda (*1969), sportovec
- Roland Freisler (1893-1945), soudce
- Antonín Dominik (1914-2004), farář
- Anton Nehiba (1860-1955), kronikář
- Freißler Wilhelm (1862-1930), doktor
- Illichmann Heinrich (1929-1946), farář
- Anton Freissler (1838-1916), konstruktér výtahů
- Heinrich Malcher (1848-1927), podporovatel chudých
Organizace v obci
[editovat | editovat zdroj]- Hospůdka u Babičky. – tradiční venkovská hospoda[16]
- Potraviny Hruška. – maloobchodní prodejna se službami Balíkovny České pošty[17]
- Knihovna Kujavy. – obecní knihovna poskytující půjčování knih a přístup k internetu.[18]
Zemědělské firmy v Kujavách
[editovat | editovat zdroj]- Zemědělská zkušební stanice KUJAVY, s.r.o. – akreditovaná stanice pro testování přípravků na ochranu rostlin a odrůd.
- AGRO Kujavy s.r.o. – společnost zaměřená na rostlinnou a živočišnou výrobu a myslivost.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Na území slovenské obce Zlatá Baňa je přírodní rezervace s názvem „Pralesy Slovenska-Kujavy“.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 690.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 733.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV, č. 313, s. 398 [online]. [cit. 2024-09-19]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 470.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 722.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: [s.n.], 1938. Dostupné online. S. 37.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 266.
- ↑ Udělené symboly – Kujavy [online]. 2001-04-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Inspekční zpráva [online]. Česká školní inspekce, září 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ ČŠI [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/people/Hosp%C5%AFdka-u-babi%C4%8Dky/100063510882125/
- ↑ https://mojehruska.cz/
- ↑ https://www.kujavy.cz/obecni-knihovna
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kujavy na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Kujavy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
