Přeskočit na obsah

John Milnor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
John Milnor
John Milnor (2007)
John Milnor (2007)
Narození20. února 1931 (94 let)
Orange
Alma materPrincetonská univerzita (1948–1954)
PracovištěPrincetonská univerzita (1953–1970)
Institut pro pokročilé studium (1970–1990)
Stony Brook University (od 1988)
Oborytopologie, matematika, diferenciální topologie, K-teorie, dynamický systém a exotic sphere
OceněníPutnam Fellow (1949 a 1950)
Fieldsova medaile (1962)
Národní vyznamenání za vědu (1967)
Paul R. Halmos - Lester R. Ford Awards (1970 a 1984)
James Madison Medal (1977)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Dusa McDuff
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Milnor (* 20. února 1931, Orange, New Jersey) je americký matematik, známý zásadními příspěvky v diferenciální topologii, K-teorii, dynamických systémech a singulární teorii. Je nositelem Fieldsovy medaile (1962) za objev exotických hladkých struktur na sedmidimenzionální sféře[1] a Abelovy ceny (2011) za průkopnické objevy v topologii, geometrii a algebře.[2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Milnor získal bakalářský titul (A.B.) v roce 1951 a doktorát (Ph.D.) v roce 1954 na Princeton University, kde ho vedl Ralph Fox.[3] Působil na Princetonu (1954–1967), poté na několika dalších institucích a od roku 1970 byl členem Institute for Advanced Study v Princetonu. Od roku 1989 je profesorem matematiky a spoludirektorem Institute for Mathematical Sciences na Stony Brook University.[4]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Milnorova raná práce v diferenciální topologii vedla k objevu, že sedmidimenzionální sféra může mít více než jednu hladkou strukturu, což vedlo k rozvoji celé oblasti exotických sfér.[5] Spolu s Michelem Kervairem určil, že orientovaných hladkých struktur na \(S^7\) existuje 28.[6]

V K-teorii formuloval definici, dnes známou jako Milnorova K-teorie, a přispěl k teorii charakteristických tříd. V teorii dynamických systémů se zabýval zejména nízkorozměrnou a holomorfní dynamikou, mimo jiné s Williamem Thurstonem rozvinul kneading theory.

V singulární teorii zavedl pojmy Milnorova fibrace a Milnorovo číslo, které popisují topologii okolí izolovaných singularit holomorfních funkcí.

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Vybrané publikace

[editovat | editovat zdroj]
  • Morse Theory (1963)
  • Lectures on the h-Cobordism Theorem (1965)
  • Singular Points of Complex Hypersurfaces (1968)
  • Characteristic Classes (spolu s J. Stasheffem) (1974)
  • Dynamics in One Complex Variable (2006, 3. vydání)

Eponymie

[editovat | editovat zdroj]

K pojmům pojmenovaným po Milnorovi patří například Milnorova sféra, Milnorovo číslo, Milnorova fibrace, Milnorova K-teorie, Švarc–Milnorovo lemma nebo Milnor–Thurstonova teorie.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ John Milnor – Fields Medal 1962. www.mathunion.org [online]. International Mathematical Union [cit. 2025-08-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Abel Prize Laureate 2011: John Milnor. abelprize.no [online]. The Norwegian Academy of Science and Letters [cit. 2025-08-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ John Milnor. www.britannica.com [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2025-08-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ John W. Milnor. www.math.stonybrook.edu [online]. Stony Brook University [cit. 2025-08-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ John Milnor – Fields Medal 1962. www.mathunion.org [online]. International Mathematical Union [cit. 2025-08-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ KERVAIRE, Michel; MILNOR, John. Groups of Homotopy Spheres: I. [s.l.]: Annals of Mathematics, 1963. S. 504–537. 
  7. ↑ John W. Milnor. www.nsf.gov [online]. National Science Foundation [cit. 2025-08-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ The Wolf Prize in Mathematics 1989. wolffund.org.il [online]. Wolf Foundation [cit. 2025-08-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Abel Prize Laureate 2011: John Milnor. abelprize.no [online]. The Norwegian Academy of Science and Letters [cit. 2025-08-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Držitelé Fieldsovy medaile

Lars Ahlfors, Jesse Douglas (1936) • Laurent Schwartz, Atle Selberg (1950) • Kunihiko Kodaira, Jean-Pierre Serre (1954) • Klaus Roth, René Thom (1958) • Lars Hörmander, John Milnor (1962) • Michael Atiyah, Paul Cohen, Alexander Grothendieck, Stephen Smale (1966) • Alan Baker, Heisuke Hironaka, Sergej Petrovič Novikov, John Griggs Thompson (1970) • Enrico Bombieri, David Mumford (1974) • Pierre Deligne, Charles Fefferman, Grigorij Margulis, Daniel Quillen (1978) • Alain Connes, William Thurston, Čchiou Čcheng-tung (1982) • Simon Donaldson, Gerd Faltings, Michael Freedman (1986) • Vladimir Drinfeld, Vaughan Jones, Šigefumi Mori, Edward Witten (1990) • Jefim Zelmanov, Pierre-Louis Lions, Jean Bourgain, Jean-Christophe Yoccoz (1994) • Richard Borcherds, William Timothy Gowers, Maxim Lvovič Koncevič, Curtis T. McMullen (1998) • Laurent Lafforgue, Vladimir Voevodskij (2002) • Andrej Okounkov, Grigorij Perelman, Terence Tao, Wendelin Werner (2006) • Elon Lindenstrauss, Ngo Bao Chau, Stanislav Smirnov, Cédric Villani (2010) • Marjam Mírzácháníová, Artur Avila, Martin Hairer, Manjul Bhargava (2014) • Caucher Birkar, Alessio Figalli, Peter Scholze, Akshay Venkatesh (2018)

Držitelé Abelovy ceny

Jean-Pierre Serre (2003) • Michael Atiyah, Isadore Singer (2004) • Peter Lax (2005) • Lennart Carleson (2006) • Srinivasa Varadhan (2007) • John Griggs Thompson, Jacques Tits (2008) • Michail Gromov (2009) • John Tate (2010) • John Milnor (2011) • Endre Szemerédi (2012) • Pierre Deligne (2013) • Jakov Sinaj (2014) • John Forbes Nash, Louis Nirenberg (2015) • Andrew Wiles (2016) • Yves Meyer (2017) • Robert Langlands (2018) • Karen Uhlenbeck (2019) • Hilel Fürstenberg, Grigorij Alexandrovič Margulis (2020) • László Lovász, Avi Wigderson (2021) • Dennis Sullivan (2022) • Luís Angel Caffarelli (2023) • Michel Talagrand (2024)

Nositelé Wolfovy ceny za matematiku
1978–1979
1980–1989
1990–1999
2000–2009
2010–2019
2020–2029
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=John_Milnor&oldid=25129052“