Jan Babinec

Genmjr. Jan Babinec
Genmjr. Jan Babinec
Narození	17. července 1917; Zaričovo; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	31. října 2005; Praha; Česko
Národnost	rusínská
Povolání	voják
Zaměstnavatel	Československá armáda
Rodiče	Michal Babinec, Barbora Mulesová
Příbuzní	čtyři sourozenci, bratr Jiří Babinec
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jan Babinec (17. července 1917 Zaričovo – 31. října 2005 Praha) byl příslušník československého zahraničního odboje v období druhé světové války.

Život

Před druhou světovou válkou

Jan Babinec se narodil 17. července 1917 v Zaričově na Podkarpatské Rusi v rodině Michala Babince a Barbory, rozené Mulesové, jako nejmladší z jejich pěti dětí. Absolvoval základní vzdělání, v roce 1936 dokončil reálné gymnázium a začal pracovat jako pomocný úředník. Prezenční vojenskou službu nastoupil v roce 1937 u Pěšího pluku 36 v Užhorodu.

Druhá světová válka

Po rozpadu Československa žil Jan Babinec v rodné vesnici. Dne 17. června 1940 přešel v prostoru Užoku hranice do Sovětského svazu, kde byl zatčen a odsouzen na tři roky do pracovního tábora. V roce 1943 využil možnosti vstoupit do 1. československého samostatného polního praporu v Buzuluku. Odveden byl 14. července téhož roku a zařazen do 2. československé paradesantní brigády. Dne 27. září 1944 byl zástupcem velitele skupiny Za slobodu ČSR vysazené v prostoru Humenného, aby se po přesunu do Bystrice stal členem štábu řídícího Slovenské národní povstání. Po jeho pádu se stal velitelem partyzánského oddílu, který operoval v německém týlu až do přechodu fronty. Následně působil ve zpravodajském štábu 1. československého armádního sboru. Dosáhl hodnosti podporučíka.

Po druhé světové válce

Po skončení druhé světové války se Jan Babinec do rodné obce, která byla společně s celou Podkarpatskou Rusí postoupena Sovětskému svazu, nevrátil a veřejně proti této anexi vystupoval. Poukazoval též na zacházení s československými uprchlíky během války v Sovětském svazu. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl vyhozen z armády, pracoval poté jako úředník na Zemském národním výboru v Praze a Krajském národním výboru v Plzni. V srpnu 1951 emigroval do Německa, kde se stal příslušníkem zahraniční tzv. Československé strážní roty. Jednotka se měla v případě vypuknutí bojů mezi západem a východem stát základem nové československé zahraniční armády. Jan Babinec v ní působil na pozici velitele čety a parainstruktora pro britskou zpravodajskou službu. Československé úřady vypsaly za jeho dopadení finanční odměnu, v roce 1962 mu byla odňata hodnost nadporučíka. Jan Babinec následně odešel přes Spojené království do Spojených států amerických, kde vystudoval ekonomickou školu a začal pracovat pro Pan American World Airways. Byl činný v krajanských spolcích, mj. byl deset let předsedou Sokola v New Yorku. Po roce 1989 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti generálmajora. Do Česka se natrvalo vrátil v roce 2002, zemřel po dlouhé nemoci v Praze 31. října 2005.

Rodina

Starší bratr Jana Babince Jiří Babinec padl 26. března 1945 v prostoru Kroměříže během přestřelky s příslušníky Waffen-SS.

Vyznamenání

Odkazy

Literatura

Pavel Šmejkal - Nechtěl připojit svoji vlast k „sovětskému ráji“. Válečný hrdina musel uprchnout před komunisty (článek na stránkách Forum24, 2024)

Externí odkazy

Babinec, Jan na stránkách Válka.cz