Přeskočit na obsah

IMRaD

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

IMRaD je anglický akronym, který popisuje formální organizační strukturu pro psaní akademických prací (např. vědeckých článků, nebo studií). Zavádí a popisuje termíny: Introduction – úvod, Methods – metodika, Results – výsledky a Discussion – diskuse, závěr).[1] Někdy také uváděna jako TAIMRaD, kde jsou definována také pravidla pro psaní názvu (titulku) a abstraktu.[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

V počátcích vědeckého zkoumání své výsledky akademici komunikovali ústně nebo korespondencí; po vynálezu tiskařského lisu (roku 1455) později i knihami.[3] První vědecké žurnály se začaly objevovat v 17. století, ale ještě neexistovala jasná struktura pro psaní akademických prací.[4]

Základy struktury IMRaD vychází především z prací Roberta Kocha a Louise Pasteura. První kdo napsal akademickou práci se strukturou podobnou IMRaD byl údajně Louis Pasteur ve své knize Etudes sur la Biere z roku 1876. Ve svých pracích (zejména o teorii choroboplodných zárodků) zavedl novou sekci metody, ve které popisuje postupy, tedy metodiku svých výzkumů a to z toho důvodu, že jeho závěry byly tehdy velmi zpochybňovány. Potřeboval proto své experimenty popsat natolik detailně, aby byly replikovatelné. Tímto postupem se následně další akademici přelomu 19. a 20. století inspirovali.[5]

Struktura IMRaD se ve vědeckých žurnálech začala objevovat už od 40. let 20. století a postupně se stala de facto standardem. A v 60. letech už v akademických (zejména empiricky laděných) pracích dominovala. V roce 1972 americký institut ANSI publikoval zprávu ANSI Z39.16-1972, která tento standard poprvé zavedla a formálně definovala. A s tím jak jej přijímaly další americké i zahraniční vědecké instituce se IMRaD stal standardem moderních akademických prací.[6][4]

Struktura

[editovat | editovat zdroj]
Struktura IMRaD může být zjednodušena tzv. modelem Wineglass, který navíc vymezuje hlavní stať

Titulek a Abstrakt

[editovat | editovat zdroj]

V případě TAIMRaD se uvádí též pravidla pro tvorbu titulku a abstraktu.[7]

Titulek je výstižné pojmenování tématu práce. Musí práci jasně vystihnout a mít maximální vypovídající hodnotu.[8]

Abstrakt má shrnout všechny klíčové informace v dokumentu, jako je cíl práce, použité metody, zjištění a závěry plynoucí z výsledků. Zároveň má být psán hutně a stručně. Dává čtenáři možnost pochopit základní strukturu a informace v dané práci a jednoduše zhodnotit zda se mu vyplatí číst zbytek dokumentu.[8][7]

Úvod

[editovat | editovat zdroj]

V úvodu je přesně vymezeno, kterým tématem a kterými jeho oblastmi se autor práce zabývá a proč. Jsou zde také přesně vymezeny cíle dané práce a konkrétní plán jak jich dosáhnout. Cíli mohou být otázky, na které se autor snaží odpovědět[9] Má také poukázat na mezery ve znalostech, které v daném tématu existují. A také má čtenářům pomoci pochopit myšlenkové pozadí, tedy kontext dané práce, aniž by museli sami vyhledávat v použité literatuře. Může také obsahovat glosář odborných termínů.[10]

Metodika

[editovat | editovat zdroj]

Metodika je psána analyticky, v minulém čase a na míru každé odborné práci. Má být navržena, tak aby ji bylo možné replikovat a výsledky práce tak opětovným pokusem potvrdit,[11] tedy aby přesně popsala a zdůvodnila experimentální postupy.[12]

Výsledky

[editovat | editovat zdroj]

Sekce s výsledky by měla výsledky dané práce správně popsat, interpretovat a přinést odpovědi na otázky položené v úvodu. Tyto kapitoly mimo jiné prezentují přínos práce k danému tématu. Může obsahovat tabulky, grafy, nebo ilustrace. Autor zde (v závislosti na typu práce) k výsledkům může zaujmout vlastní postoj a názor v konfrontaci s názory jiných autorů.[13] Je však nutné zajistit, aby tato sekce obsahovala pouze informace relevantní k danému tématu.[1]

Diskuse / Závěr

[editovat | editovat zdroj]

Závěr shrnuje celou podstatu práce. Obsahuje zestručněné výsledky s interpretací vztažené k danému tématu.[13] Primárním cílem je ukázat vztahy a význam relevantních pozorování a vyvodit z nich závěr práce.[12]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b RESEARCHER.LIFE. What is IMRaD Format in Research? | Researcher.Life [online]. 2024-08-05 [cit. 2025-10-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ H. Silyn-Roberts – Writing for Science and Engineering, s. 3.
  3. ↑ R. A. Day – The Origins of the Scientific Paper, s. 16.
  4. ↑ a b WU, Jianguo. Improving the writing of research papers: IMRAD and beyond. Landscape Ecology. 2011-12-01, roč. 26, čís. 10, s. 1345–1349. Dostupné online [cit. 2025-10-01]. ISSN 1572-9761. doi:10.1007/s10980-011-9674-3. (anglicky) 
  5. ↑ R. A. Day – The Origins of the Scientific Paper, s. 17.
  6. ↑ R. A. Day – The Origins of the Scientific Paper, s. 18.
  7. ↑ a b H. Silyn-Roberts – Writing for Science and Engineering, s. 6.
  8. ↑ a b V. Radváková, T. Sigmund – Základy odborné práce, s. 36.
  9. ↑ V. Radváková, T. Sigmund – Základy odborné práce, s. 37.
  10. ↑ H. Silyn-Roberts – Writing for Science and Engineering, s. 7.
  11. ↑ V. Radváková, T. Sigmund – Základy odborné práce, s. 34.
  12. ↑ a b H. Silyn-Roberts – Writing for Science and Engineering, s. 9.
  13. ↑ a b V. Radváková, T. Sigmund – Základy odborné práce, s. 35.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Department of Mechanical Engineering - Auckland University. Writing for Science and Engineering: Papers, Presentations and Reports. 2. vyd. London: Elsevier Insights, 2013. ix, 259 s. ISBN 978-0-08-098285-4. (anglicky) 
  • DAY, Robert A. The Origins of the Scientific Paper: The IMRAD Format. AMWA Journal Association [online]. Červen 1989 [cit. 2025-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-27. ISSN 0090-046X. (anglicky) 
  • RADVÁKOVÁ, Věra; SIGMUND, Tomáš. Základy odborné práce: Včetně základů informační etiky. Praha: OECONOMICA - Nakladatelství VŠE, 2020. 163 s. ISBN 978-80-245-2404-7. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=IMRaD&oldid=25342548“