Franz Preidl von Hassenbrunn
| Franz Preidl | |
|---|---|
 | |
| Starosta v České Kamenici | |
| Ve funkci: 1879 – 1883 | |
| Ve funkci: 1870 – 1874 | |
| Narození | 26. prosince 1810 Líska |
| Úmrtí | 28. srpna 1889 (ve věku 78 let) Čížkovice |
| Profese | podnikatel |
| Ocenění | Řád Františka Josefa (1876) |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Franz Preidl, od roku 1887 Franz Preidl Edler von Hassenbrunn (26. prosince 1810, Líska – 28. srpna 1889, Čížkovice)[1] byl česko-německý podnikatel v České Kamenici v severních Čechách. Z prostých poměrů se vypracoval na úspěšného podnikatele v textilním průmyslu, proslul také jako mecenáš a v České Kamenici byl několik let starostou. V roce 1887 byl povýšen do šlechtického stavu.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Franz Preidl byl nejstarším z jedenácti dětí Floriana Preidla. Narodil se v obci Líska (dnes součást České Kamenice), jeho rodný dům č. p. 7 dodnes stojí a funguje jako penzion. Ve čtrnácti letech nastoupil do výroby na lněné nitě svého otce. Od roku 1835 vedl podnik společně se svým bratrem Emanuelem a po jeho smrti sám. V roce 1839 přesunul část podniku do České Kamenice a v blízkém okolí zde založil několik textilních manufaktur a také mlýny.
V roce 1852 zakoupil barvírnu a roku 1855 založil tkalcovny a přádelny v České Kamenici a Kamenické Nové Vísce (Böhmisch Kamnitz). Díky svým vynikajícím obchodním schopnostem mohl v roce 1860 založit v Rabštejně - údolí u České Kamenice - svou první bavlnářskou přádelnu (I. Rabsteiner Spinnerei) se 2200 vřeteny a v letech 1864, 1867 a 1885 spustil činnost dalších čtyř přádelen. Kvůli prašnému prostředí při výrobě docházelo k výbuchům, z nichž jeden v roce 1872 zcela zničil jednu z rabštejnských závodů. Preidl provoz obnovil, rozšířil a instaloval parní stroj, čímž výrazně navýšil kapacitu výroby.
Za svého života ve svých továrnách provozoval přibližně 40 000 vřeten. Jeho podnik „Rabsteiner Garne und Zwirne“ měl pobočky ve Vídni a Praze, firma se také prezentovala na světové výstavě ve Vídni v roce 1873, kde byla oceněna medailí za zásluhy.
Franz Preidl byl v letech 1870–1874 a 1879–1883 starostou České Kamenice (roku 1872 získal čestné občanství). Zasloužil se o rozvoj města založením četných charitativních nadací, obnovou a novým vyzdobením kaple Narození Panny Marie za 60 000 zlatých a výstavbou Kamenické nemocnice v novogotickém slohu podle návrhu duchovního radního Augustina Zippeho, či založením hotelu Hvězda a Městské spořitelny.[2][3]
Kromě rozšiřování průmyslových provozů a štědrého mecenátu v rodném regionu se později stal i majitelem několika velkostatků, což mu umožnily vysoké výnosy z podnikání.[4] V roce 1878 koupil od JUDr. Franze Merolta velkostatek Lišnice u Mostu. V roce 1880 od rodiny hrabat Wolkenstein-Trostburgů koupil spojené velkostatky Ahníkov-Prunéřov u Kadaně.[5] Za tento majetek zaplatil 1,3 miliónu zlatých, k velkostatku patřily zámky Ahníkov a Prunéřov a také zřícenina hradu Hasištejn, kterou Preidlovi nástupci nechali později opravit.[6] K průmyslovým provozům ahníkovsko-prunéřovského velkostatku patřil pivovar a cihelna. Nakonec v roce 1886 koupil Preidl velkostatek Čížkovice na Lovosicku za 492 000 zlatých. Celkově Preidlovy velkostatky zahrnovaly téměř 2 500 hektarů půdy.[7] V České Kamenici vlastnil kromě svých závodů novobarokní vilu, kde sídlilo ředitelství jeho podniku.
Za zásluhy v oblasti průmyslu získal v roce 1876 rytířský kříž Řádu Františka Josefa.[8] Jako donátor církevních staveb byl oceněn i ve Vatikánu a stal se nositelem Řádu svatého Řehoře Velikého. V roce 1887 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem „Edler von Hassenbrunn“ (nobilitační diplom byl vystaven ministerstvem vnitra k datu 13. listopadu 1887).[9]
Byl ženatý s Emilií, rozenou Kaiserovou (1827–1879). Z manželství se narodili dva synové a jedna dcera, všichni ale zemřeli v dětství. Manželka Emilie zemřela v roce 1879 ve věku 52 let na ochrnutí míchy ve Štýrském Hradci.[10]
Franz Preidl von Hassenbrunn zemřel dne 28. srpna 1889 na zámku v Čížkovicích. Protože byl bezdětný a zanechal po sobě majetek v hodnotě 15 miliónů korun, o dědictví se přihlásilo několik příbuzných. Po soudním sporu nakonec většinu majetku převzal synovec Emanuel Karsch (1829–1911), který se již dříve podílel na správě podnikání. Menší podíl z dědictví v podobě velkostatku Lišnice získal Preidlův švagr Alois Straka.
V České Kamenici je po něm pojmenován park Franze Preidla na místě zrušeného starého hřbitova, z něhož se dochovala jen Preidlova hrobka. Hrobka byla postavena v roce 1868 v eklekticiském stylu v roce 1868.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Preidl von Hassenbrunn na německé Wikipedii.
- ↑ DOKUMENTATION, Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische. Preidl von Hassenbrunn, Franz. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2025-11-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Preidl von Hassenbrunn, Franz. apis.acdh.oeaw.ac.at [online]. [cit. 2025-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Městská památková zóna Česká Kamenice na webu Národního památkového ústavu dostupné online
- ↑ Kolektiv autorů: Česká Kamenice, Česká Lípa, 2002; s. 249–251 (kapitola Podnikatel a mecenáš Franz Preidl) ISBN 80-238-9875-2
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 21, 392
- ↑ Franz Preidl von Hassenbrunn. Academic dictionaries and encyclopedias [online]. [cit. 2025-11-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 261–262 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1878; Vídeň, 1877; s. 142 dostupné online
- ↑ VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických rodů 2015; Praha, 2011; s. 352–353 (heslo Preidl von Hassenbrunn) ISBN 978-80-904241-6-6
- ↑ Osobní život Franze Preidla na webu města Česká Kamenice dostupné online
- ↑ Preidlova hrobka v České Kamenici na webu Národního památkového ústavu dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vlastivěda Českokamenicka, svazek 1; Rodáci a významné osobnosti žijící a působící v České Kamenici; Česká Kamenice, 2004; s. 3–10 (kapitola Franz Preidl) dostupné online
