Eduard Einstein
| Eduard Einstein | |
|---|---|
| Narození | 28. července 1910 Curych |
| Úmrtí | 25. října 1965 (ve věku 55 let) Psychiatrische Universitätsklinik Zürich nebo Curych |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Povolání | psychiatr a student |
| Alma mater | Curyšská univerzita |
| Rodiče | Albert Einstein[1][2] a Mileva Marićová[1][2] |
| Příbuzní | Hans Albert Einstein[2] a Lieserl Marić (sourozenci) |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Eduard Einstein (28. července 1910 Curych – 25. října 1965 Curych) byl druhý syn Alberta Einsteina a jeho manželky Milevy Marićové.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Eduard Einstein, otcem přezdívaný „Tete“, byl citlivé dítě s talentem pro poezii a hudbu. Stejně jako jeho bratr Hans Albert Einstein i Eduard trpěl odloučením rodičů, po kterém bratři vyrůstali s matkou ve Švýcarsku. Eduard byl dobrým a oblíbeným žákem. Je rozšířeným omylem, že v prvních pěti letech po rozchodu v červnu 1914 se s otcem nestýkal, dokonce ani ve dvacátých letech nebyl jeho vztah s otcem o nic problematičtější, než je tomu obecně mezi dospívajícími syny a jejich otci. Dobrým příkladem úspěšných kontaktů mezi otcem a syny je pobyt u přítele Alberta Einsteina pastora Camilla Brandhubera v říjnu 1920 v Benzingenu v Hohenzollernu a návštěva otce se synem Eduardem u příbuzných v Ulmu ve dnech 7. a 8. října 1923, během níž otec vystoupil se synem sám na věž ulmského Minsteru a poté se vydali na zámek Lautrach, který patřil mecenáši a obchodnímu příteli Hermannu Schmidt-Kaempfeovi. Přijel tam také Hans Albert. Eduardův vztah s matkou byl po celý život blízký, i když rozhodně ne bezstarostný.
Literární díla
[editovat | editovat zdroj]Dochovaná poezie Eduarda Einsteina, jejíž část bylo možné číst ve školních novinách již za jeho života, má často satirické rysy, podobně jako poezie jeho otce. Básnické studie Eduarda Einsteina o mentalitě učitelů a spolužáků však mají nejen společensko-kritický rozměr, který ukazuje křehkost měšťanské idyly v německy mluvícím Švýcarsku, ale vypovídají také o existenciálním zděšení z vysoké míry necitlivosti a absurdity, která ve světě existuje a projevuje se mimo jiné i v moderním měšťanském životě. Některé z charakterových studií Eduarda Einsteina odkazují na tytéž učitele, které ve své románové biografii Die Gerettete Zunge (1977) vylíčil jeho spolužák z curyšské kantonální školy, pozdější nositel Nobelovy ceny za literaturu Elias Canetti. Důležitým adresátem aforismů Eduarda Einsteina, které odkazují mimo jiné na Sigmunda Freuda a Friedricha Nietzscheho, byl jeho otec, který mu také dával zpětnou vazbu na jeho texty, ale literární kariéru mu nedoporučoval.
Nemoc
[editovat | editovat zdroj]V říjnu 1932 byl Eduard poprvé hospitalizován na psychiatrické klinice Burghölzli v Curychu, kde mu byla v lednu 1933 diagnostikována schizofrenie. Pro Alberta Einsteina byla synovo onemocnění především genetické povahy a mělo kořeny v rodině Eduardovy matky. Skutečnost, že po poslední návštěvě kliniky přerušil se synem kontakt, je opět předmětem legend; ve skutečnosti však korespondence mezi uzavřeným synem a jeho otcem, který žil v Americe, prořídla. Celkově strávil Eduard Einstein v Burghölzli téměř 14 let, z toho několik několikaměsíčních období mezi rokem 1942 a matčinou smrtí v roce 1948, ale především posledních osm let před svou smrtí ve věku 55 let na podzim roku 1965. Od roku 1952 až do své vlastní náhodné smrti v roce 1962 ho se souhlasem otce podporoval jako mentor životopisec Alberta Einsteina Carl Seelig, který se mimo jiné staral také o Roberta Walsera.[4][3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914. Dostupné online. [cit. 2021-01-06].
- ↑ a b c Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-05-03].
- ↑ a b Short life history: Eduard Einstein. einstein-website.de [online]. [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
- ↑ ŠIVÁK, Kamil. Zapomenutý syn Alberta Einsteina: Eduard bojoval s psychickou nemocí a dostal se až do blázince. Lifee [online]. 2012-12-09 [cit. 2024-10-23]. Dostupné online.
