Doktor z vejminku
| Doktor z vejminku | |
|---|---|
| Země původu |  Česko |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 4 hodiny, 55 minut (39–47 minut jeden díl) |
| Žánry | televizní seriál komedie |
| Scénář | Jaroslav Dietl |
| Režie | Zdeněk Podskalský Václav Hudeček |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Martin Růžek Jaromír Hanzlík Daniela Kolářová |
| Hudba | Jaromír Klempíř František Polák |
| Kamera | Saša Rašilov |
| Střih | Václav Seidl Marie Pačajová Jana Malásková |
| Architekt | Leopold Zeman |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 23. dubna 1983 |
| Doktor z vejminku na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Doktor z vejminku je český televizní seriál natáčený postupně v letech 1982 až 1985. Seriál byl natočen ve třech vlnách, první čtyři díly vznikly v roce 1982 (Boty, Důchod, Láska a úklady, Veřejné osvětlení), roku 1983 byly přitočeny další dva (Býk na žír, Nemovitost) a roku 1985 poslední, vánoční (Půjčka). Prvních šest režíroval Zdeněk Podskalský, poslední díl pak Václav Hudeček. Scénář všech epizod napsal Jaroslav Dietl. Všechny epizody propojuje hlavní postava advokáta na penzi Kostrhúna v podání Martina Růžka, jeho dcery a zetě (Daniela Kolářová, Jaromír Hanzlík) a jejich dvou dětí (Saša Rašilov, Václav Rašilov). Budoucí známý herec Saša Rašilov se zde podruhé v životě ocitl před kamerou, ve svých deseti letech, a to se svým tehdy šestiletým bratrem, který se stal posléze také hercem. Jejich otec Saša Rašilov byl kameramanem seriálu. Hlavními vedlejšími postavami jednotlivých epizod byli Miroslav Středa a Dagmar Veškrnová (Boty), Lenka Termerová (Důchod), Josef Somr, Blažena Holišová, Vladimír Dlouhý a Veronika Žilková (Láska a úklady), Ferdinand Krůta, Věra Kubánková, Jiří Krampol a Ladislav Potměšil (Veřejné osvětlení), Karel Heřmánek a Marie Motlová (Býk na žír), Jana Preissová, Ladislav Frej a Gustav Bubník (Nemovitost) a Blanka Bohdanová, Vladimír Brabec, Vlasta Žehrová a Ivan Richter (Půjčka). K nejproslavenějším aspektům seriálu patří ústřední píseň Když jdou na mužskýho léta, kterou nazpíval Waldemar Matuška a složili ji Jaromír Klempíř a František Polák (slova napsal Eduard Krečmar). Píseň dobře ilustruje základní dějovou linku: právník, který odchází prožít klidný důchod ke své dceři na venkov, a přitom se mu pod nohy neustále pletou různé právní otázky a případy, do nichž se nakonec nedokáže nezaplést. Děj se odehrává ve fiktivní vesnici Malovidy, ve skutečnosti byl točen v obci Krhanice, kterou si režisér Podskalský vybral proto, že zde měl chatu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]