Caen

Caen
	Centrum města s katedrálou svatého Petra
	; znak
Poloha
Souřadnice	49°10′53″ s. š., 0°21′49″ z. d.
Nadmořská výška	2–73 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Francie
Region	Normandie
Departement	Calvados
Arrondissement	Caen
Kanton	chef-lieu 5 kantonů
Administrativní dělení	5 kantonů
	Caen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	25,70 km²
Počet obyvatel	108 398 (2022)
Hustota zalidnění	4 217,8 obyv./km²
Správa
Starosta	Aristide Olivier (od 2024)
Oficiální web	caen.fr
Telefonní předvolba	2 31
PSČ	14000, 14300
INSEE	14118
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Caen [kɑ̃] je město v Normandii na severozápadě Francie, historické středisko Normandského vévodství v departementu Calvados. Žije zde přibližně 108 tisíc^[2] obyvatel.

Město leží na řece Orne asi 200 km severozápadně od Paříž. Blízké území Normandského Švýcarska připomíná českou pahorkatinu, řeka Orne vytváří romantické soutěsky. Město je pozoruhodné zejména stavbami, které zde v 11. století dal zbudovat Vilém I. Dobyvatel, mj. Caenský hrad, který patří mezi největší v západní Evropě. Mužský klášter s hrobem Viléma Dobyvatele a ženský klášter jsou dnes sídly magistrátu, respektive regionální rady. V blízkosti města proběhlo za 2. světové války (6. června 1944) vylodění spojeneckých vojsk v Normandii a bitva o Caen. Původní plány počítaly s obsazením Caen do tří dnů, místo toho se o město bojovalo 34 dnů a město bylo z velké části zničeno. Historii vylodění v Normandii připomíná Muzeum míru.

Svatoštěpánské opatství (*Abbaye aux hommes*), závěr kostela

Administrativní dělení

Město se skládá z 22 čtvrtí.

Historie

Jméno města je keltské a znamenalo „bitevní pole“. Od 1. století byla na místě pozdějšího Abbaye aux hommes římská osada, kterou koncem 3. století zničily nájezdy barbarů. V 7. století sem přišli misionáři z Bayeux a postavili patrně několik drobných kostelíků. Město je poprvé popsáno roku 1027 v listině kláštera Fécamp pod názvem Cathim na řece Orne s kostely, vinicemi, loukami, mlýny, tržištěm, přístavem a souvisejícími osadami.

Vilém Dobyvatel a jeho manželka Matylda Flanderská zde po roce 1060 dali postavit hrad. Poté, co papež Lev IX. odmítl uznat jejich sňatek z důvodu příbuzenství manželů a Orderic Vitalis je z církve exkomunikoval, založili si dva vlastní benedikinské kláštery, mužský s kostelem sv. Štěpána (kde byl pohřben Vilém) a ženský s kostelem sv. Jiljí (kde byla pohřbena Matylda). Roku 1092 zde anglický král Vilém II. Ryšavý uzavřel se svým bratrem, normanským vévodou Robertem II. smlouvu, která ukončila jejich spory. Na začátku stoleté války roku 1346 město dobyl a vyplundroval anglický král Eduard III., který odtud táhl k vítězné bitvě u Kresčaku (Crécy), kde padl také český král Jan Lucemburský. Roku 1417 dobyl Caen anglický král Jindřich V. a město zůstalo pod anglickou správou do roku 1450. Jindřich VI. dal roku 1432 založit v Caen univerzitu, která funguje dodnes.

V 16. a 17. století město velmi prosperovalo, jeho rozkvět zastavilo vypuzení protestantů (Edikt nantský) roku 1685. 30. prosince 1775 došlo k jednomu z nejsilnějších zemětřesení, jaké kdy zasáhlo Normandii. V epicentru v Caen mělo odhadovanou intenzitu 7. stupně stupnice MSK.^[3]

Za francouzské revoluce po pádu girondistů se generál Louis-Felix De Wimpfen roku 1793 v Caen neúspěšně pokusil o povstání proti Jakobínům. Girondisté pak hledali v Caen útočiště a připojili se k nim i zdejší monarchisté společnosti Carabotů. Nedostatek náboru do federalistické armády přiměl absolventku zdejší klášterní školy a politickou aktivistku Charlottu Cordayovou k radikálnímu rozhodnutí odjet 9. července 1793 ze Caen do Paříže, aby zavraždila Jeana-Paula Marata.

Roku 1857 byl otevřen plavební kanál ze Caen k moři a o rok později bylo město připojeno na železnici. Koncem druhé světové války bylo město těžce poškozeno za spojenecké invaze a zejména pak během bitvy o Caen, kdy byly zničeny dvě třetiny staveb. Původní plány Spojenců počítaly s obsazením Caen do tří dnů, ale o město se bojovalo 34 dnů a bylo z velké části zničeno. Rekonstrukce trvala do roku 1962.

Vývoj počtu obyvatel

Doprava

Systém veřejné dopravy se skládá ze sítě Twisto (dříve CTAC), která od roku 2017 provozuje přibližně čtyřicet autobusových linek, včetně čtyř „Lianes“ (linky vysoké úrovně služeb). Bezplatná kyvadlová doprava funguje od pondělí do pátku mezi 7:30 a 20:00 do centra města, obsluhuje hlavní městská zařízení, Od roku 2002 do roku 2017 mělo město dvě tramvajové linky na pneumatikách (linky A a B) využívající technologii TVR. Od července 2019 místo nich jezdí tři klasické tramvajové linky, včetně jedné (linka T2) obsluhující Caenský poloostrov. Kromě toho má město zhruba padesát kilometrů cyklostezek, od 22. března 2008 se systémem samoobslužných jízdních kol.

Hospodářství

Od středověku až do začátku 20. století se zde těžil žlutý vápenec, ze kterého je postavena většina monumentálních staveb ve městě. Vůdčí průmysl postupně od 90. let 20. století vystřídal obchod a služby.

Památky

Hrad (Château de Caen) vybudoval Vilém Dobyvatel okolo roku 1060; rozlohou 5,5 ha patří mezi největší v západní Evropě. Sloužil jako pevnost až do 20. století, dnes v něm sídlí Muzeum Normandie a Muzeum výtvarných umění. Uvnitř mohutných hradeb jsou – kromě vykopávek – románský palác se Šachovnicovým sálem (Salle de l’Échiquier) z 12. století, kostelík sv. Jiří a barokní palác guvernérů.
Mužské opatství sv. Štěpána (Abbaye aux Hommes), bývalý klášter benediktinů, založený roku 1087 a zrušený roku 1793, s trojlodním románským kostelem sv. Štěpána, vysvěceným roku 1077. Mohutná budova asi 100 m dlouhá se dvěma věžemi v průčelí, příčnou lodí a osmibokou věží s lucernou nad křížením. Výzdobou bohatý chór byl přestavěn kolem 1200 v přechodném slohu s gotickými prvky. V chóru je náhrobní deska Viléma Dobyvatele, hrob byl poničen protestanty v 16. století.
Ženské opatství sv. Jiljí (Abbaye aux Dames), bývalý klášter benediktinek s dívčí školou, založen roku 1066, přestavěn v první polovině 18. století; románská trojlodní bazilika Svaté Trojice s příčnou lodí je dlouhá 80 m, je pohřbena Matylda Flanderská, zakladatelka kláštera. Kostel je bohatě vyzdoben.
Městský kostel svatého Petra (Saint Pierre) je gotická trojlodní stavba ze 14.–16. století s jednou věží a renesančním chórem.
Gotický kostel sv. Jana (Saint Jean) na místě římského pohřebiště a křesťanské svatyně ze 7. století.
Gotický kostel sv. Salvátora (Saint-Sauveur) ve středu města s jednou věží.
Kaple Svatého míru (Chapel Sainte Paix), románská stavba s plastickou výzdobou.
Věž Leroy, stará brána do přístavu.
Měšťanské domy ze 14.–18. století.

Muzea

Muzeum míru (Memorial pour la Paix), souhrnný pohled na 2. světovou válku s důrazem na vylodění v Normandii
Muzeum Normandie na hradě
Muzeum výtvarných umění na hradě
Muzeum pošty a telekomunikací

Vzdělávání

Univerzita, založená roku 1432, se 4 kampusy a 25 tisíci studenty.
Institut universitaire de technologie (Univerzitní institut technologie)
ESAM, École supérieure des arts et médias (Vysoká škola umění a médií, Caen – Cherbourg)
École de management de Normandie, (Škola managementu v Normandii)