Přeskočit na obsah

Brumov-Bylnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brumov-Bylnice
centrum Brumova, pohled z hradu
centrum Brumova, pohled z hradu
Znak města Brumov-BylniceVlajka města Brumov-Bylnice
ZnakVlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBrumov-Bylnice
Obec s rozšířenou působnostíValašské Klobouky
(správní obvod)
OkresZlín
KrajZlínský
Historická zeměMorava (malá část území obce patřila před 25. červencem 1997 ke Slovensku)
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 400 (2025)[1]
Rozloha56,27 km²[2]
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ763 31
Počet domů1 426 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa městského úřaduHildy Synkové 942
763 31 Brumov-Bylnice
radnice@brumov-bylnice.cz
StarostaJUDr. Jaroslav Vaněk
Oficiální webwww.brumov-bylnice.cz
Brumov-Bylnice
Brumov-Bylnice
Další údaje
Kód obce585114
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brumov-Bylnice je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, v údolí říčky Brumovky v Bílých Karpatech, asi 6 km jižně od Valašských Klobouků a 30 km vjv. od Zlína, u hranic se Slovenskem. Žije zde přibližně 5 400[1] obyvatel. Město je obcí s pověřeným obecním úřadem v rámci správního obvodu ORP Valašské Klobouky.

  • Brumov: Nejstarší doklad z 1256 má už dnešní Brumov, nicméně původní tvar (doložen 1303) byl Brunov odvozený od osobního jména Bruno (asi se jednalo o olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka).
  • Bylnice: Jméno bylo utvořeno od přídavného jména bylný a označovalo vodní tok, který protékal porostem býlí.[4]
  • Brumov: V (1. stol. př. n. l.) – Brumov, dřevěné hradiště při stezce z Uher na Moravu, (1256) – purgravius de Brumowe, (1256) – Pravnowe, (1271) – Bruno, (1447) – Brumow, (1499) – městečko Brumov, (1520) – hrad a městečko Braumow, (1708/12) – neopevněné městečko Brumow, (1850) – obec Brumov okr. Valašské Klobouky, (1931) – Brumov okr. Uherský Brod (1939) – Brumow/Brumov. (1945) – Brumov, (1961–1970) – Brumov-Bylnice, obec Brumov sloučena s obcí Bylnice, (1961) – Brumov, osada obce Brumov-Bylnice okr. Gottwaldov.
  • Bylnice: (1464) – ve vsech v Ščitné a Bilnici, (1580) – Bylnicze, v roce (1850) – Bílnice okr. Klobouky, (1869–1910) – obec okr. Uherský Brod, (1921) – obec Bylnice okr. Uherský Brod, (1950) – obec okr. Uherský Brod, (1950) – obec okr. Valašské Klobouky, (1961–1970) – osada obce Brumov-Bylnice okr. Gottwaldov, (1992) – obec okr. Zlín.

První důkazy o osídlení pocházejí již ze starší doby kamenné. V první polovině 13. století zde byl zbudován pozdněrománský královský hrad. První purkrabí byl Smil ze Zbraslavi a Střílek.

Roku 1888 byla do Bylnice přivedena Vlárská dráha vedoucí z Brna do Trenčianské Teplé. Na ni byla za první republiky napojena trať z Horní Lidče přes Valašské Klobouky a Brumov.

Dne 1. července 1964 (14. června 1964 došlo k volbám prvního národního výboru obce Brumov-Bylnice) došlo ke sloučení obcí Brumova a Bylnice do jednoho celku a nově vznikla obec Brumov-Bylnice (Nekuda, 1995), [5] která získala od 1. ledna 1965 status města. Místními částmi města jsou od roku 1976 Svatý Štěpán a osada Sidonie; k Sidonii se 25. července 1997 připojila část slovenského území.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 495 3 607 3 297 3 844 4 009 3 824 4 394 4 505 5 225 5 532 5 795 5 924 6 091 6 091 5 191
Počet domů 531 511 497 531 559 588 720 878 1 032 1 134 1 157 1 289 1 350 1 350 1 426

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Městem vede silnice I/57 a tzv. Vlárská dráha, na které se ve správním území města nachází stanice Bylnice, Vlárský průsmyk a zastávka Svatý Štěpán. Ze stanice Bylnice odbočuje železniční trať Horní Lideč – Bylnice, se zastávkami Brumov střed, Brumov a Návojná.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brumově-Bylnici.

Mezi nejvýznamnější památky oblasti patří zřícenina královského hradu a barokní sousoší z roku 1777, které je umístěno na náměstí. Historické jádro Brumova a blízká dělnická kolonie jsou od roku 1995 městskou památkovou zónou.

Roku 1997 byla vysvěcena křížová cesta v Bylnické části města.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
Krajina východně od Brumova
Krajina východně od Brumova
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 115, 136, 137.
  5. Sloučení obcí Brumova a Bylnice, 50. výročí tohoto historického kroku. www.nasevalassko.info [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Jan Štěpán Sigmund, kooperátor a administrátor 1912 - 1922. farnostbph.cz [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 
  9. GABRIELOVÁ, Petra. Kartotéka akce "48". Sborník Archivu bezpečnostních složek. 2011, roč. 2011, čís. 9, s. 74. Dostupné online. 
  10. Emil Kovařík | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
  11. PIVODOVÁ, Jana. Oběti popravené na lazecké střelnici v Olomouci. prerov.eu [online]. Statutární město Přerov, 2020-09-11 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
  12. a b BRUMOV-BYLNICE, Město. Významné osobnosti - Oficiální stránky Města Brumov-Bylnice. www.brumov-bylnice.cz [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-11. 
  13. Eva Sukupová (I.): Závodila jsem, pak předávala zkušenosti a teď jdu zase dál.... kulturistika.ronnie.cz [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEKUDA, Vladimír. Zlínsko. 65. svazek. vyd. Vlastivěda moravská, 1995. S. 400–405

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]