Bitva u Bratislavy

Bitva u Bratislavy
	konflikt: Obsazení Panonské pánve Starými Maďary
	Petr Johann Nepomuk Geiger – Bitva u Bratislavy (1850)
Trvání	4. července 907
Místo	Brezalauspurc (Bratislava)
Výsledek	Drtivé vítězství maďarských vojsk
Strany
Východofranská říše Bavorské vévodství;	Maďarské velkoknížectví
Velitelé
Ludvík IV. Dítě; Luitpold Bavorský †; Theotmar Salcburský † ; Sieghard †	Arpád (?); Dursak; Bogat
Síla
cca 60 000	cca 20 000
Ztráty
značné	neznámé
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Bratislavy (Brezalausburgu) se odehrála 4. července 907 mezi vojsky Starých Maďarů pod velením Dursaka, Bogata a snad i Arpáda a vojsky Bavorského vévodství pod vedením východofranského krále Ludvíka IV. a bavorského markrabího Luitpolda, který v bitvě zahynul. Bavorská vojska utrpěla katastrofální porážku; německý historik Johannes Aventinus uvádí, že zahynul výkvět bavorské šlechty, mezi padlými byli také salcburský arcibiskup Theotmar, biskupové Zachariáš ze Säben a Udo z Freisingu a tři opati. Východofranská říše následkem bitvy přišla o nadvládu nad Panonskou markou, kterou získala zpět až v roce 955 po bitvě na Lechu. Podle Salcburských letopisů došlo k bitvě u místa zvaného Brezalauspurc,^[1]^[2]^[3] které se dnes nejčastěji ztotožňuje s Bratislavou^[4]^[5], méně často s Blatnohradem^[6].

Protože se primární prameny nezmiňují o účasti rozpadající se Velkomoravské říše, na jejímž území se bojovalo, udává se často rok 907 jako rok jejího politického zániku. Král Ludvík IV. v roce 901 uzavřel s jejím posledním známým vladařem Mojmírem II. mír a někteří autoři proto předpokládají možnou účast velkomoravských bojovníků na straně Bavorů.^[7]

O vítězství Maďarů nad Bavory se zmiňují letopisy Alamanské, Santgallenské, Hildesheimské, Admuntské, Solnohradské, Švábská kronika a také pokračovatel Reginona z Prümu Heriman z Reichenau. Ze všech těchto pramenů je patrná neúčast Moravanů, neboť nešlo o jejich zájmy, protože v bitvě šlo Bavorům o znovuzískání ztracených oblastí Panonie a Maďarům naopak o jejich uhájení.

Odkazy

Reference

↑ Annales ex Annalibus Iuvavensibus antiquis excerpti Archivováno 16. 9. 2016 na Wayback Machine., MGH SS 30, 2, pp. 742: "DCCCCVII. Bellum pessimum fuit ad Brezalauspurc IIII nonas Iulii."
↑ Salcburské anály sepsané v 9. až 10. století se fragmentárně dochovaly v opisech z 12. století v admontském klášteru, přípisek ad Brezalauspurc je pozdější.
↑ RATKOŠ, str. 126
↑ TŘEŠTÍK, str. 287
↑ TUREK, str. 26
↑ BOBA
↑ TŘEŠTÍK, str. 356

Literatura

RATKOŠ, Peter. Pramene k dejinám Veľkej Moravy. Redakce Oľga Fabiánová. 1. vyd. Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1964. 460 s.

TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců: vstup Čechů do dějin (530–935). Redakce Jan Urban. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. (Česká historie). ISBN 80-7106-138-7.

TUREK, Rudolf. Čechy na úsvitu dějin. Redakce Jan Urban. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 338 s. ISBN 80-200-0709-1.

BOBA, Imre. Moravia's History Reconsidered: A Reinterpretation of Medieval Sources. 1. vyd. Haag: Springer Netherlands, 1971. 176 s. ISBN 978-94-010-2992-6. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva u Bratislavy na Wikimedia Commons

[1] Annales ex Annalibus Iuvavensibus antiquis excerpti Archivováno 16. 9. 2016 na Wayback Machine., MGH SS 30, 2, pp. 742: "DCCCCVII. Bellum pessimum fuit ad Brezalauspurc IIII nonas Iulii."

[2] Salcburské anály sepsané v 9. až 10. století se fragmentárně dochovaly v opisech z 12. století v admontském klášteru, přípisek ad Brezalauspurc je pozdější.

[3] RATKOŠ, str. 126

[4] TŘEŠTÍK, str. 287

[5] TUREK, str. 26

[6] BOBA

[7] TŘEŠTÍK, str. 356

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]