Kolej (ubytovací zařízení)
Kolej (z latinského collegium, „společenství“) je ubytovací zařízení internátního typu, původně ve smyslu kláštera (např. Jezuitská kolej Klementinum). V dnešní době obvykle jako celoroční ubytovna pro studenty vysokých škol. Její součástí v některých případech bývá i stravovací zařízení – menza (vysokoškolská jídelna).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Středověké univerzitní koleje byly součástí univerzit a sloužily především jako prostory pro vyučování a zároveň jako zázemí a ubytování pro vyučující. Pro zajištění provozu i učitelů byly nadány stálým příjmem z feudálního pozemkového majetku nebo rent. V roce 1257 Robert ze Sorbonu, kaplan francouzského krále Ludvíka IX. původem z chudých venkovských poměrů, založil s podporou krále při pařížské univerzitě Domus de Sorbonna neboli Collège de Sorbonne, kolej pro studenty teologie, včetně těch, kteří si nemohli dovolit drahý pařížský pobyt během dlouhého studia. Podobně i jinde při univerzitních kolejích vznikaly nadace pro podporu chudých studentů, například cisterciácká kolej u sv. Bernarda založená Karlem IV. roku 1374.
Moderní doba
[editovat | editovat zdroj]Teprve v moderní době došlo k oddělení samostatné instituce pro ubytování studentů od univerzitní koleje. Před první světovou válkou tak například v Praze fungovaly čtyři koleje – tři pouze pro muže: Strakova akademie a kolej Arnošta z Pardubic ve Voršilské ulici (obě založeny v roce 1896) a v roce 1904 ze soukromé Hlávkovy nadace, nejstarší české nadace, založená Hlávkova kolej, a jedna pro ženy: Ženská kolej Spolku akademicky vzdělaných žen založená roku 1917 se sídlem ve Spálené ulici a s pobočkami v ústavu choromyslných v Kateřinské ulici a v klášteře alžbětinek.[1] V češtině se ujal název „kolej“ pro ubytovací zařízení – podobně například italské „collegio“, zatímco v angličtině „college“ zpravidla označuje vysokoškolskou instituci, ve francouzštině „collège“ nejčastěji nižší stupeň sekundárního vzdělávání (gymnázia).
Ceny a kvalita kolejí jsou v Česku různé a rozdíly mezi jejich kvalitou jsou vysoké.[2][3][4] V roce 2025 dosahovala obsazenost vysokoškolských kolejí v Česku téměř 100 %.[5][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DANĚČKOVÁ, Michala. Ubytování vysokoškolských studentů v Praze v letech 1918–1939. Diplomová práce. Praha: UK, 2011. 200 stran. Dostupné online S. 47-48.
- ↑ Koleje plné problémů. Legionella, štěnice, švábi i prudce rostoucí ceny - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-10-25 [cit. 2025-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Koleje jsou v katastrofálním stavu. Ministerstvo školství nabízí dotace | TN.cz. tn.nova.cz [online]. 2019-03-03 [cit. 2025-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Koleje zlínské univerzity mají za sebou rozsáhlou opravu. Nabízí pohodlné a úsporné bydlení. iROZHLAS [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-10-31]. Dostupné online.
- ↑ SLOUPOVÁ, Miroslava. Studenti raději platí nájem než kolej, jsou prý drahé a ošklivé. Mnozí volí i dojíždění. iDNES.cz [online]. 2025-09-04 [cit. 2025-10-31]. Dostupné online.
- ↑ GERČÁK, Milan. Vysokoškolské koleje mají poslední volná místa. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-10-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolej (ubytovací zařízení) na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo kolej ve Wikislovníku- DANĚČKOVÁ, Michala. Ubytování vysokoškolských studentů v Praze v letech 1918–1939. Diplomová práce. Praha: UK, 2011. 200 stran. Dostupné online. Obsahuje dobové fotografie.
