Chudozubí (Xenarthra) jsou jednou ze čtyř hlavních vývojových linií placentálních savců, jež v současné době endemitně obývá americký kontinent. Chudozubí ve dvou řádech, zvaných Cingulata a Pilosa, sdružují pásovce, mravenečníky a lenochody. České jméno chudozubým vynesly redukce a modifikace chrupu, jenž je u většiny zástupců jednokořenný, trvale dorůstající a bezsklovinný (a mravenečníkům zcela chybí). Nejdůležitějším odvozeným znakem je pak specifické, tzv. xenartrální skloubení bederních a případně i několika hrudních obratlů. Dnešní zástupci na délku hlavy a těla měří od 12,5 cm u pláštníka malého (Chlamyphorus truncatus) po více než 120 cm u mravenečníka velkého (Myrmecophaga tridactyla).
Podle fylogenetických rekonstrukcí mohou chudozubí představovat bazální linii placentálů, nebo sesterskou skupinu vůči Afrotheria. Ve fosilním záznamu se objevují teprve okolo svrchního paleocénu až spodního eocénu. Jejich evoluce probíhala takřka výhradně v Jižní Americe, ačkoli některé fosilní nálezy pocházejí i z Antarktidy a zejména během pliocenní „velké americké výměny“ kolonizovali i Severní Ameriku, kde dodnes žijí. Zatímco dnešní mravenečníci jsou stromoví a pozemní myrmekofágové, lenochodi letargičtí stromoví býložravci a pásovci pozemní hrabaví savci, rozmanitost fosilních zástupců byla ještě vyšší. Někteří z nich dosahovali obřích rozměrů: jmenovat lze pozemní lenochody, jako bylo Megatherium, či pásovce glyptodontidy.
.jpg?lang=cs)
