Operace Jarní probuzení

Operace Jarní probuzení
	konflikt: Východní fronta
	Německé jednotky během balatonské ofenzívy, březen 1945
Trvání	6. března – 15. března 1945
Místo	Balaton, Maďarské království
Souřadnice	46°59′ s. š., 18°21′ v. d.
Výsledek	spojenecké vítězství
Strany
Třetí říše ; Maďarský stát	Sovětský svaz ; Bulharsko ; Jugoslávští partyzáni
Velitelé
Otto Wöhler Hermann Balck; Max de Angelis; Sepp Dietrich; József Heszlényi; Otto Deßloch; Max von Weichs Alexander Löhr;	Fjodor Tolbuchin Nikanor Zachvatajev; Nikolaj Gagen; Sergej Trofimenko; Michail Šarochin; Vladimir Stojčev; Kosta Nađ; Vladimir Sudec; Rodion Malinovskij Sergej Gorjunov;
Síla
5. března (pro útok): 25 divizí; 260 000 vojáků (max); 650 tanků (376 ve službě); 3 200 útočných děl a minometů; 850 letadel (celá Luftflotte 4 pro skupinu armád Jih);	5. března: 37 divizí (s výjimkou leteckých armád a jugoslávské 3. armády); 465 000 vojáků; 407 tanků (398 ve službě); 6 597 útočných děl a minometů; 293 raketometů; 965 letadel (Pouze 17. letecká armáda – 3. ukrajinský front);
Ztráty
Německý útok (6–15. března 1945):; Skupina armád Jih: 12 358 vojáků; 31 pásových obrněných vozidel zničeno; 1 transportér zničen; Skupina armád F:; :; Sovětský protiútok (16. března–15. dubna 1945): 30 000 mrtvých; 125 000 zajatých; 1 345 tanků/útočných děl ztraceno; 2 250 děl a minometů ztraceno; 446 obrněných transportérů; 200+ letadel;	Německý útok (6–15. března 1945): 32 899; 8 492 mrtvých nebo pohřešovaných; 24 407 raněných a nemocných; 152 pásových obrněných vozidel zničeno; 415 zničených protitankových děl; Sovětský protiútok (16. března–15. dubna 1945): 38 661 mrtvých; 129 279 raněných a nemocných; 167 940 celkem (včetně cca 135 000 bojových ztrát); Bulharské ztráty: 9 805 vojáků; 2 698 mrtvých; 7 017 raněných a nemocných;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Operace Jarní probuzení (německy Unternehmen Frühlingserwachen), rusky zvaná jako Balatonská operace, byla poslední velká ofenzíva Třetí říše v druhé světové válce. Byla zahájena 6. března 1945 v prostoru Balatonu a jejím cílem bylo obsazení Budapešti a dosažení ropných polí v okolí města Nagykanizsa.

K útoku byly shromážděny veškeré dostupné jednotky včetně elitních tankových divizí SS. Na počátku se Němcům podařilo postoupit asi o 20 km i přes urputný odpor početně značně silnějšího nepřítele, avšak Rudá armáda brzy nasadila zálohy a její početní a materiální převaha dosáhla pro Němce neúnosných rozměrů. Když se německý postup zpomalil pro nedostatek pohonných hmot a Sověti dostali čas zahájit zdrcující protiútok, bylo o osudu bitvy rozhodnuto. Německý postup byl zastaven za těžkých ztrát na obou stranách. Jelikož Němci je již nemohli žádným způsobem nahradit a pro zahájení ofenzívy musely být kriticky oslabeny klíčové úseky všech ostatních front, celá akce pouze urychlila definitivní zhroucení již tak kolabující německé obrany.

Odkazy

Poznámky

↑ Mnohé byly opuštěny kvůli nedostatku paliva.^[9]

Reference

↑ ^a ^b Frieser 2007, s. 930.
↑ Számvéber 2017, s. 567–569.
↑ Maksim a Kolomiets 2014.
↑ Számvéber 2017, s. 22, 574–575.
↑ ^a ^b ^c ^d Frieser 2007, s. 941.
↑ Frieser 2007, s. 942.
↑ TUCKER-JONES, Anthony. The Battle for Budapest. Barnsley: Pen & Sword, 2016. ISBN 978-1473877320.
↑ ^a ^b Frieser 2007, s. 953.
↑ Frieser 2007, s. 952.
↑ O. Baronov, Balaton Defense Operation, Moscow, 2001, pp. 82–106
↑ G.F. Krivosheyev, 'Soviet Casualties and Combat Losses in the twentieth century', London, Greenhill Books, 1997, ISBN 1-85367-280-7, p. 110
↑ G.F. Krivosheyev, 'Soviet Casualties and Combat Losses in the twentieth century', London, Greenhill Books, 1997, pp. 156–167
↑ G.F. Krivosheyev, 'Soviet Casualties and Combat Losses in the twentieth century', London, Greenhill Books, 1997, pp. 156–157

Literatura

MAKSIM, Aleksei; KOLOMIETS, Isaev. Tomb of the Panzerwaffe The Defeat of the 6th SS Panzer Army in Hungary 1945. Moscow: Helion & Company, 2014. ISBN 978-1-909982-16-1.
DOLLINGER, Hans. The Decline and Fall of Nazi Germany and Imperial Japan. New York: Bonanza, 1967. Dostupné online. ISBN 978-0-517-01313-7.
DUFFY, Christopher. Red Storm on the Reich: The Soviet March on Germany, 1945. Edison, NJ: Castle Books, 2002. ISBN 0-7858-1624-0.
FRIESER, Karl-Heinz; SCHMIDER, Klaus; SCHÖNHERR, Klaus; SCHREIBER, Gerhard; UNGVÁRY, Kristián; WEGNER, Bernd, 2007. Die Ostfront 1943/44 – Der Krieg im Osten und an den Nebenfronten. München: Deutsche Verlags-Anstalt. (Das Deutsche Reich und der Zweite Weltkrieg [Germany and the Second World War]; sv. VIII). ISBN 978-3-421-06235-2. (německy)
FRITZ, Stephen. Ostkrieg: Hitler's War of Extermination in the East. Lexington: The University Press of Kentucky, 2011. ISBN 978-0-81313-416-1.
GLANTZ, David M.; HOUSE, Jonathan. When Titans Clashed: How the Red Army Stopped Hitler. Lawrence, Kansas: Kansas University Press, 1995. ISBN 0-7006-0717-X.
HORVÁTH, Gábor. Bostonok a Magyar Égen és Földben 1944–1945. Szolnok: [s.n.], 2013.
MAIER, Georg. Drama Between Budapest and Vienna. [s.l.]: J.J. Fedorowicz Publishing, Inc., 2004. ISBN 0-921991-78-9.
SEATON, Albert. The Russo-German War, 1941–45. New York: Praeger Publishers, 1971. ISBN 978-0-21376-478-4.
STEIN, George H. The Waffen SS: Hitler's Elite Guard at War, 1939–1945. Ithaca, NY: Cornell University Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-8014-9275-0.
SZÁMVÉBER, Norbert. Kárd a Pajzs Mögött – A "Konrád" hadműveletek tőrténete, 1945 2.bővitett kiadás. Budapest: PeKo Publishing, 2013. ISBN 978-963-89623-7-9.
SZÁMVÉBER, Norbert. Páncélosok a Dunantulon – Az Utolsó Páncélosütközetek Magyarországon 1945 Tavaszán. Budapest: PeKo Publishing, 2017. ISBN 978-963-454-083-0.
ZIEMKE, Earl F. Stalingrad to Berlin: The German Defeat in the East. Washington: Office of the Chief of Military History – U.S. Army, 1968. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Operace Jarní probuzení na Wikimedia Commons
Článek na www.worldatwar.cz^{[nedostupný zdroj]} – neplatný odkaz !

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[10] Mnohé byly opuštěny kvůli nedostatku paliva.^[9]

[FOOTNOTEFrieser2007930-1] Frieser 2007, s. 930.

[FOOTNOTESzámvéber2017567–569-2] Számvéber 2017, s. 567–569.

[FOOTNOTEMaksimKolomiets2014-3] Maksim a Kolomiets 2014.

[FOOTNOTESzámvéber201722,_574–575-4] Számvéber 2017, s. 22, 574–575.

[FOOTNOTEFrieser2007941-5] Frieser 2007, s. 941.

[FOOTNOTEFrieser2007942-6] Frieser 2007, s. 942.

[7] TUCKER-JONES, Anthony. The Battle for Budapest. Barnsley: Pen & Sword, 2016. ISBN 978-1473877320.

[FOOTNOTEFrieser2007953-8] Frieser 2007, s. 953.

[FOOTNOTEFrieser2007952-9] Frieser 2007, s. 952.

[11] O. Baronov, Balaton Defense Operation, Moscow, 2001, pp. 82–106

[KS-12] G.F. Krivosheyev, 'Soviet Casualties and Combat Losses in the twentieth century', London, Greenhill Books, 1997, ISBN 1-85367-280-7, p. 110

[13] G.F. Krivosheyev, 'Soviet Casualties and Combat Losses in the twentieth century', London, Greenhill Books, 1997, pp. 156–167

[14] G.F. Krivosheyev, 'Soviet Casualties and Combat Losses in the twentieth century', London, Greenhill Books, 1997, pp. 156–157

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[pozn. 1]

[10]

[11]

[12]

[13]

[9]