Bitva u Zely
| Bitva u Zely | |||
|---|---|---|---|
.png?lang=cs) Bitva u Zely, Matthäus Merian, kolem roku 1625 | |||
| Trvání | 2. srpna 47 př. n. l. | ||
| Místo | Zile, Malá Asie (dnes Turecko) | ||
| Souřadnice | 40°18′ s. š., 35°53′ v. d. | ||
| Výsledek | rozhodné římské vítězství | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u Zely se odehrála poblíž Zile v Malé Asii 21. května 47 př. n. l. (juliánský kalendář) neboli 2. srpna 47 př. n. l. podle předjuliánského římského kalendáře mezi Gaiem Iuliem Caesarem na jedné straně a Farnakem II., králem Bosporské říše, na druhé straně. Své drtivé vítězství prý Caesar oznámil slavnou lakonickou frází veni vidi vici, tj. „přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem“.
Kontext
[editovat | editovat zdroj]
Farnakés porazil římského legáta Gnaea Domitia Calvina v bitvě u Nikopole roku 48 př. n. l., a poté chtěl ovládnout území svého otce Mithridata VI. a získat zpět Pontus. Po svém vítězství prý podle římských záznamů Farnakés páchal zvěrstva na římských občanech a bývalých spojencích Říma. Když však zjistil, že se blíží Caesar, okamžitě vyslal posly s nabídkou smíru, kterou římský vojevůdce rozhodně odmítl, protože nebyly splněny jeho mírové podmínky, mimo jiné okamžité stažení Farnaka z Pontu.
Bitva
[editovat | editovat zdroj]Poté, co byl Farnakés II. informován o Caesarových nepřátelských záměrech, rozmístil své jednotky na kopci poblíž dnešního města Zile. Měl jen několik dobře vycvičených jednotek, velkou část jeho armády tvořili žoldnéři a nuceně naverbovaní vojáci. Caesar, který měl velmi zkušené legionáře prověřené občanskou válkou, také své jednotky nechal postavit tábor na kopci, aby byl v dobré obranné pozici, stejně jako Farnakés. Navzdory veškeré vojenské logice zaútočil Farnakés na Caesarovu armádu do kopce, což zpočátku způsobilo mezi Římany určitý zmatek a ztráty. Do předních linií postavil Farnakés válečné vozy s kosami, hned za nimi následovali lehkooděnci, teprve až pak dorazil zbytek pěchoty. Ostřílení římští legionáři však dokázali překvapivý útok rychle odrazit a obrátit pontskou armádu na útěk. Farnakés s několika věrnými stoupenci uprchl z bojiště, ale byl ještě téhož roku úkladně zavražděn uzurpátorem Asandrem na Krymu.[1]
Veni vidi vici
[editovat | editovat zdroj]Pětidenní tažení proti bosporskému králi Farnakovi a čtyřhodinovou rozhodující bitvu shrnul Caesar v dopise svému příteli Gaiovi Matiovi slovy veni vidi vici („Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem“), jak nás informuje řecký historik Plútarchos.[2] Podle Suetonia navíc Caesar nechal na svém triumfálním průvodu Pontem nést nápis s těmito třemi slovy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schlacht bei Zela na německé Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Luciano Canfora: Caesar, der demokratische Diktator. Deutsche Übersetzung. C. H. Beck, München 2001, ISBN 3-406-46640-0, S. 227f.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva u Zely na Wikimedia Commons
