Procompsognathus

Procompsognathus Stratigrafický výskyt: Svrchní trias
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	plazi (Sauropsida)
Nadřád	dinosauři (Dinosauria)
Řád	plazopánví (Saurischia)
Podřád	Theropoda
Čeleď	Coelophysidae
Rod	Procompsognathus
Binomické jméno
Procompsognathus triassicus Fraas, 1913
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Procompsognathus ("Předek rodu Compsognathus") byl malý, poměrně primitivní teropodní dinosaurus, žijící v pozdním triasu (asi před 220-210 miliony let) na území dnešního Německa. Malý dvounohý dravec měřil jen asi 1,2 metru na délku a pravděpodobně se živil hmyzem a drobnými obratlovci. Fosílie tohoto druhu jsou velmi špatně zachované. Někteří vědci proto pochybují, že tento druh byl dinosaurem a považují ho za odvozeného archosaura, s dinosaury pouze příbuzného.

V populární kultuře

P. triassicus se objevuje i v populární kultuře, a to především v knižní novele Jurský park (1990) spisovatele Michaela Crichtona. Je v něm zobrazen jako pojídač výkalů jiných dinosaurů a také příležitostný saprofág, přiživující se na zdechlinách. V rámci filmu se však tento druh poprvé objevil až ve druhém díle Ztracený svět: Jurský park z roku 1997.

Dvojice těchto dinosaurů se objevuje rovněž v povídce "Poslední cesta" v knize prof. Josefa Augusty "Ztracený svět" (Praha 1960 - Mladá Fronta, knihu ilustroval Zdeněk Burian, kdy se jeden z nich stane objetí velkého Halticosaura

Zdroje

• Allen (2004). "The phylogenetic status of Procompsognathus revisited." Journal of Vertebrate Paleontology, 24(3).