Signalling Connection Control Part
Signalling Connection Control Part (SCCP) je protokol síťové vrstvy v signalizačním systému SS7 používaném v telefonních sítích. Umožňuje směrování signalizačních zpráv (a SMS) podle telefonních čísel nebo čísel IMSI – v SCCP jsou tyto adresy součástí struktury nazývané Global Title. SCCP může také poskytovat řízení toku dat, segmentaci, spojované služby a opravu chyb. Klasické SCCP využívá při přenosu v SS7 sítích pro základní směrování a detekci chyb služeb síťového protokolu Message Transfer Part (MTP). V SIGTRAN se pro přenos SCCP v TCP/IP sítích využívá transportní protokol SCTP. Vrstvu SCCP je možné rozdělit na 4 části:
- směrování (routing)
- nespojované řízení (connectionless control)
- spojované řízení (connection-oriented control)
- správa (management)
SCCP bylo definováno v roce 1988 v Blue Book jako ITU Q.713, později byly doplněny další vlastnosti.
SCCP Třídy
SCCP poskytuje jak spojované (connection-oriented) tak nespojované (connectionless) síťové služby. SCCP rozlišuje 4 třídy služeb:
- Class 0 SCCP Základní nespojované (Basic Connectionless)
- Class 1 SCCP Nespojované zachovávající pořadí paketů (Sequenced Connectionless)
- Class 2 SCCP Základní spojované (Basic Connection Oriented)
- Class 3 SCCP Spojované s řízením toku dat (Flow Control Connection Oriented)
Pro třídy 0 a 1 se nevytváří logické spojení, proto každá zpráva musí nést adresu příjemce. Pro třídy 2 a 3 se vytváří spojení a pro odkaz na spojení se používá Source Local Reference (SLR) a Destination Local Reference (DLR). Třídy 2 a 3 umožňují vytvořit více logických spojení mezi dvěma signalizačními body (Signalling Point – SP). Toho se využívá na rozhraní mezi MSC a BSC (A-interface), kde je potřeba mít samostatné spojení pro každou mobilní stanici.
Zatímco v třídě 0 může každá zpráva jít po jiných linkách a na zachování pořadí zpráv se nijak nedbá, při použití třídy 1 budou zprávy díky nastavení SLS v MTP posílány týmiž linkami (pokud to jde) a díky tomu, že MTP zachovává pořadí zpráv, by měly témuž příjemci docházet v tom pořadí, v jakém byly odeslány.
Pro komunikaci mezi MSC, HLR, VLR, EIR pomocí protokolu MAP (přenášeném v TCAP) se používají connectionless služby (SCCP zprávy UDT), pro komunikaci mezi MSC a BSC se používají connectionless i connection-oriented služby.
Druhy SCCP zpráv
Každá SCCP zpráva začíná oktetem Message Type (MT) určujícím druh zprávy:
MT | 0 | 1 | 2 | 3 | zkratka | zpráva |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | – | – | + | + | CR | Connection request |
2 | – | – | + | + | CC | Connection confirm |
3 | – | – | + | + | CREF | Connection refused |
4 | – | – | + | + | RLSD | Released |
5 | – | – | + | + | RLC | Release complete |
6 | – | – | + | – | DT1 | Data form 1 |
7 | – | – | – | + | DT2 | Data form 2 |
8 | – | – | – | + | AK | Data acknowledgement |
9 | + | + | – | – | UDT | Unitdata |
10 | + | + | – | – | UDTS | Unitdata service |
11 | – | – | – | + | ED | Expedited data |
12 | – | – | – | + | EA | Expedited data acknowledgement |
13 | – | – | – | + | RSR | Reset request |
14 | – | – | – | + | RSC | Reset confirm |
15 | – | – | + | + | ERR | Protocol data unit error |
16 | – | – | + | + | IT | Inactivity test |
17 | + | + | – | – | XUDT | Extended unitdata |
18 | + | + | – | – | XUDTS | Extended unitdata service |
19 | + | + | – | – | LUDT | Long unitdata |
20 | + | + | – | – | LUDTS | Long unitdata service |
U zpráv UDTS, XUDTS a LUDTS nelze stanovit třídu, protože neobsahují parametr protocol class.
Connection-oriented SCCP zprávy mezi MSC a BSC:
- CR Connection Request – zpráva pro navázání spojení
- CC Connection Confirmed – odpověď na CR
- DT1 Dataform 1 – pro přenos dat
- RLSD Released – ukončuje spojení
- RLC Release Completed – potvrzení RLSD
Connectionless SCCP zprávy mezi MSC a BSC:
- UDT Unit Data (Message Type=9)
- UDTS Unitdata service
Formát SCCP zpráv
SCCP rozeznává tři typy parametrů:
- F = povinné parametry s pevnou délkou
- V = povinné parametry s proměnnou délkou
- O = nepovinné parametry s pevnou nebo proměnnou délkou
Různé SCCP zprávy mají různý počet parametrů.
Například zpráva typu UDT (Unitdata) má následující strukturu:
oktetů | typ | parametr |
---|---|---|
1 | – | Message Type (MT) |
1 | F | Protocol Class and Return Message on Error |
min. 3 | V | Called party address (CDA) |
min. 3 | V | Calling party address (CGA) |
min. 2 | V | Data |
Na začátku zprávy je vždy jeden oktet obsahující Message Type, následují parametry typu F, pak ukazatele na parametry typu V a případný ukazatel na začátek části s parametry typu O. Ukazatel je jednobytová (u zpráv LUDT a LUDTS dvoubytová – little endian) hodnota udávající, kolik bytů za začátkem ukazatele začíná vlastní parametr. Parametry typu V začínají oktetem s délkou (Length Indicator – LI). Parametry typu O začínají jedním oktetem identifikujícím parametr (Parameter Name) a jedním oktetem s délkou; pak následuje hodnota parametru. Za posledním parametrem typu O je oktet s hodnotou 0, který signalizuje konec parametrů typu O.
Proto zpráva UDT vypadá detailněji takto:
- 1 oktet Message Type (MT); 9 = UDT (Unitdata)
- 1 oktet Protocol Class; nejvyšší bit 1 Return message on error, 0 No Return Message on Error nejnižší 2 bity SCCP Class 0x80 = Class 0, 8 = Message handling = Return message on error
- 1 oktet ukazatel na první parametr typu V – u UDT to je Called Party Address
- 1 oktet ukazatel na druhý parametr typu V – u UDT Calling Party Address
- 1 oktet ukazatel na třetí parametr typu V – u UDT Data
- 1 oktet LI (délka) Called Party Address parameter
- n oktetů Called Party Address parameter
- 1 oktet LI (délka) Calling Party Address parameter
- n oktetů Calling Party Address parameter
- 1 oktet LI (délka) Data parameter
SCCP Adresy
Adresa odesilatele se v SCCP nazývá Calling Party Address (CGA); adresa příjemce Called Party Address (CDA). V SCCP zprávách třídy 0 a 1 jsou obě povinné (parametry typu V). SCCP adresy mohou obsahovat následující prvky:
název | zkratka | délka | přítomen |
---|---|---|---|
Address Indicator | AI | 1 oktet | vždy |
Signalling Point Code | SPC | ITU 2 oktety, ANSI 3 oktety | pokud SPC Indicator = 1 |
Subsystem Number | SSN | 1 oktet | pokud SSN Indicator = 1 |
Global Title | GT | proměnná délka | pokud GTI Indicator ≠ 0 |
Address Indicator (AI) udává, které součásti adresy jsou přítomné, a má následující strukturu:
bit | pole | obsah |
---|---|---|
8 | National/International | v ITU vždy 0 (nepoužito), v ANSI 1 = National |
7 | Routing Indicator (RI) | 0 = směrovat pomocí GT, 1 = směrovat pomocí SSN a SPC |
6-3 | Global Title Indicator (GTI) | viz níže |
2 | Subsystem Number Indicator | 1 = SSN je přítomen |
1 | Signalling Point Code Indicator | 1 = SPC je přítomen |
V ANSI sítích jsou bity 2 a 1 prohozeny. Kvůli tomu, kvůli rozdílné délce SPC a kvůli jinému významu jednotlivých hodnot GTI je nutné při práci s GT vždy vědět, jestli se jedná o ITU nebo ANSI síť.
ITU Signalling Point Code (SPC) má 14 bitů. V SCCP je přenášen ve dvou po sobě jdoucích oktetech. V prvním oktetu je spodních 8 bitů SPC, v 6 spodních bitech druhého oktetu je zbývajících 6 bitů SPC. Horní dva bity druhého oktetu jsou nulové. V textovém tvaru se SPC zapisuje jako trojice desítkových čísel oddělených pomlčkou: síť-podsíť-uzel; síť je hodnota nejvyšších 3 bitů, podsíť dalších 8 bitů a uzel hodnota nejnižších 3 bitů.
ANSI Signalling Point Code má 24 bitů a je přenášen ve třech po sobě jdoucích oktetech. V prvním oktetu je číslo uzlu, ve druhém číslo podsítě, ve třetí číslo sítě. V textovém tvaru se SPC zapisuje jako tři desítková čísla oddělená pomlčkou: síť-podsíť-uzel.
Global Title
Přítomnost a formát složky Global Title udávají bity 6-3 v Address Indicator (tzv. GTI). V ITU sítích mohou nabývat následujících hodnot (typicky se používají pouze hodnoty 0000 a 0100):
6 5 4 3 | význam |
---|---|
0 0 0 0 | žádný global title |
0 0 0 1 | global title obsahuje pouze nature of address indicator |
0 0 1 0 | global title obsahuje pouze translation type |
0 0 1 1 | global title obsahuje translation type, numbering plan a encoding scheme |
0 1 0 0 | global title obsahuje translation type, numbering plan, encoding scheme a nature of address indicator |
0 1 0 1 až 0 1 1 1 | volné pro mezinárodní použití |
1 0 0 0 až 1 1 1 0 | volné pro národní použití |
1 1 1 1 | vyhrazené pro rozšíření |
V ANSI sítích je význam kombinace 0001 odlišný a používají se následující hodnoty (typicky pouze 0000 a 0010):
6 5 4 3 | význam |
---|---|
0 0 0 0 | žádný global title |
0 0 0 1 | global title obsahuje translation type, numbering plan a encoding scheme |
0 0 1 0 | global title obsahuje pouze translation type |
Global Title má následující strukturu:
pole | poznámka |
---|---|
Translation Type (TT) | pro GTI = 2, 3 (ANSI 1) a 4 |
Numbering Plan (NP) a Encoding Scheme (ES) | pro GTI = 3 (ANSI 1) a 4 |
Nature of Address (NAI) | pro GTI 1 a 4 |
číslice adresy v BCD kódu |
Pokud není Global Title přítomen je v ITU i ANSI sítích GTI=0. V ITU SCCP se používá GTI=4 a pak jsou přítomná všechna výše uvedená pole. V ANSI SCCP se používá GTI=2 a Global Title obsahuje pouze Translation Type a číslice.
Numbering Plan – NP
Numbering Plan (NP) je v horních 4 bitech druhého oktetu vybraných formátů GT (viz výše) a může nabývat následujících hodnot:
hodnota | číslovací plán | poznámka |
---|---|---|
0 | neznámé | |
1 | ISDN/telephony numbering plan (ITU-T E.163 and E.164) | telefonní číslo |
2 | generic numbering plan | |
3 | data numbering plan (ITU-T X.121) | datová adresa |
4 | telex numbering plan (ITU-T F.69) | telexové číslo |
5 | maritime mobile numbering plan (ITU-T E.210, E.211) | |
6 | land mobile numbering plan (ITU-T E.212) | IMSI (číslo SIM karty) |
7 | ISDN/mobile numbering plan (ITU-T E.214) | kombinace čísla země a IMSI |
8-13 | volné | |
14 | private network or network-specific numbering plan | |
15 | rezervované |
Encoding Scheme – EC
Encoding Scheme (ES) je ve spodních 4 bitech druhého oktetu a může nabývat následujících hodnot:
hodnota | význam |
---|---|
0 | neznámý |
1 | BCD, lichý počet číslic |
2 | BCD, sudý počet číslic |
3 | národně specifický |
4-14 | volné |
15 | rezervováno |
Nature of Address Indicator – NAI
Nejvyšší bit Nature of Address Indicator (NAI) udává zda je počet číslic v adrese sudý nebo lichý:
hodnota | význam |
---|---|
0 | sudý počet číslic |
1 | lichý počet číslic |
Spodních 7 bitů Nature of Address Indicator (NAI) může nabývat následujících hodnot:
hodnota | význam |
---|---|
0 | neznámý (uknown) |
1 | účastnické číslo (subscriber number) |
2 | rezervováno pro národní použití |
3 | národní číslo (national significant number) |
4 | mezinárodní číslo (international number) |
5-111 | záloha (spare) |
112-126 | rezervováno pro národní použití |
127 | rezervováno |
Číslice adresy
Číslice adresy (oficiálně směrový signál) jsou poslední částí GT. První číslice je uložena ve čtyřech nejméně významných bitech prvního oktetu, druhá číslice ve čtyřech významnějších bitech prvního oktetu, atd. Pokud je počet číslic v adrese lichý, mají nejvyšší 4 bity posledního oktetu GT hodnotu 0. Adresy v GT se tak liší od adres v GSM, kde se pro doplnění adresy používá čtveřice jedničkových bitů.
Translation Type – TT
Translation Type (TT) je hodnota zabírající jeden oktet, která slouží pro výběr převodní tabulky. Pro ITU jsou hodnoty TT a jejich význam popsány v Q.713.
Mezinárodně používané ITU formáty Global Title:
- TT = 17, NP = 1, NAI = 4 a E.164 číslo
- TT = 1, NP = 0, NAI = 4 a E.118 číslo
- TT = 2, NP = 2, NAI = 4 a Q.708 číslo
- TT = 0, NP = 1, NAI = 4
- TT = 3, NP = 1, NAI = 4
- TT = 40, NP = 6, NAI = 4 a E.212 číslo (číslo IMSI) – používá se jako Called Party adresa při autentizaci, registraci a location update
- TT = 0, NP = 7, NAI = 4 a E.214 číslo (kombinace E.164 kódu země a lokální části IMSI) – použití jako předchozí
Subsystem Number
Jednotlivé SCCP uživatele na stejném nodu lze rozlišit pomocí SSN (Subsystem number):
SSN | Význam |
---|---|
0 | SSN not known/not used |
1 | SCCP Management |
2 | Reserved for CCITT allocation |
3 | ISDN User Part |
4 | Operation Maintenance & Administration Part (OMAP) |
5 | Mobile Application Part (MAP) |
6 | Home Location Register (HLR) |
7 | Visitor Location Register (VLR) |
8 | Mobile Switching Centre (MSC) |
9 | Equipment Identifier Centre (EIC) |
10 | Authentication Centre (AuC) |
11 | ISDN Supplementary Services; v ANSI SCCP SMS |
12 | Reserved for international use; v ANSI SCCP OTAF |
13 | Broadband ISDN edge-to-edge applications |
14 | TC Test responder |
15-31 | Reserved for international use |
32-254 | Reserved for national use |
254 | Base Station System Application Part (BSSAP) – connection oriented komunikace mezi MSC a BSC |
255 | Reserved for expansion of national and international SSN |
Network specific SSNs se mají přidělovat sestupně od čísla 254. 15-31 je rezervováno pro mezinárodní použití, 32-254 je rezervováno pro národní sítě.
SSN obvykle pouze doplňují Point Code nebo Global Title. Ve specifických případech se ale používají i samostatně.
Související články
- Signalling System 7
- Message Transfer Part
- Stream Control Transmission Protocol
- SIGTRAN
- Transaction Capabilities Application Part
- Mobile Application Part
Externí odkazy
- ITU-T doporučení Q.711 – Funkční popis SCCP
- ITU-T doporučení Q.712 – Definice a funkce SCCP zpráv
- ITU-T doporučení Q.713 – SCCP formáty a kódy
- ITU-T doporučení Q.714 – SCCP procedury
- ITU-T doporučení Q.1400 – Architektonický rámec pro vývoj protokolů pro signalizaci a správu s využitím OSI konceptů
- série Q ITU-T doporučení
- ANSI Signalling Connection Control Part (SCCP) SCCP document