Přeskočit na obsah

Signalling Connection Control Part

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Signalling Connection Control Part (SCCP) je protokol síťové vrstvy[1] v signalizačním systému SS7 používaném v telefonních sítích, který umožňuje směrování signalizačních zpráv (včetně SMS) podle telefonních čísel nebo čísel IMSI - v SCCP se tyto adresy spolu s dalšími nazývají Global Title. Dále poskytuje řízení toku dat, segmentaci, spojované služby a opravu chyb. SCCP využívá služby MTP pro základní směrování a detekci chyb. Bylo definováno v roce 1988 v Blue Book jako ITU Q.713, později byly doplněny další vlastnosti.


SCCP Třídy

SCCP poskytuje jak spojované tak nespojované síťové služby. Celkem rozlišuje 5 druhů služeb:

  • Class 0 SCCP Basic Connectionless
  • Class 1 SCCP Sequenced Connectionless
  • Class 2 SCCP Basic Connection Oriented
  • Class 3 SCCP Flow Control Connection Oriented
  • Class 4 SCCP Error recovery and flow control connection oriented

Pro komunikaci mezi MSC, HLR, VLR, EIR pomocí protokolu MAP (přenášeném v TCAP) se používají connectionless služby (SCCP zprávy UDT), pro komunikaci mezi MSC a BSC se používají connectionless i connection-oriented služby.

Connection-oriented SCCP zprávy mezi MSC a BSC:

  • CR Connection Request - zpráva pro navázání spojení
  • CC Connection Confirmed - odpověď na CR
  • DT1 Dataform 1 - pro přenos dat
  • RLSD Released - ukončuje spojení
  • RLC Release Completed - potvrzení RLSD

Connectionless SCCP zprávy mezi MSC a BSC:

  • UDT Unit Data (Message Type=9)
  • UDTS Unitdata service

Pro class 0 a 1 se nevytváří logické spojení, proto každá zpráva musí nést adresu příjemce. Pro class 2 a 3 se vytváří spojení a pro odkaz na spojení se používá Source Local Reference (SLR) a Destination Local Reference (DLR). Class 2 a 3 umožňuje vytvořit více logických spojení mezi dvěma SP. Toho se využívá na A-interface, kde je potřeba mít samostatné spojení pro každou mobilní stanici.

Zatímco v class 0 může každá zpráva jít po jiných linkách a na zachování pořadí zpráv se nijak nedbá, v class 1 budou zprávy díky nastavení SLS posílány týmiž linkami (pokud to jde) a díky tomu, že MTP zachovává pořadí zpráv, by měly témuž příjemci docházet v tom pořadí, v jakém byly odeslány.

Vnitřně je možné SCCP vrstvu rozdělit na 4 části: routing, connectionless control, connection-oriented control a management.

Formát SCCP zprávy:

  • 1 oktet Message Type (MT); 9 = UDT (Unitdata)
  • 1 oktet Protocol Class; nejvyšší bit 1 Return message on error, 0 No Return Message on Error nejnižší 2 bity SCCP Class 0x80 = Class 0, 8 = Message handling = Return message on error
  • 1 oktet ukazatel na první Variable Parameter - u UDT to je Called Party Address (relativní, kolik bytů za tímto bytem začíná příslušné pole)
  • 1 oktet ukazatel na druhý Variable Parameter - u UDT Calling Party Address (relativní, kolik bytů za tímto bytem začíná příslušné pole)
  • 1 oktet ukazatel na třetí Variable Parameter - u UDT Data Parameter (relativní, kolik bytů za tímto bytem začíná příslušné pole)
  • 1 oktet LI (délka) Called Party Address parameter
  • n oktetů Called Party Address parameter
  • 1 oktet LI (délka) Calling Party Address parameter
  • n oktetů Calling Party Address parameter
  • 1 oktet LI (délka) Data parameter
číslo 0 1 2 3 zkratka operace
1 + + CR Connection request
2 + + CC Connection confirm
3 + + CREF Connection refused
4 + + RLSD Released
5 + + RLC Release complete
6 + DT1 Data form 1
7 + DT2 Data form 2
8 + AK Data acknowledgement
9 + + UDT Unitdata
10 + + UDTS Unitdata service
11 + ED Expedited data
12 + EA Expedited data acknowledgement
13 + RSR Reset request
14 + RSC Reset confirm
15 + + ERR Protocol data unit error
16 + + IT Inactivity test
17 + + XUDT Extended unitdata
18 + + XUDT Extended unitdata service
19 + + LUDT Long unitdata
20 + + LUDT Long unitdata service

X = Type of message of this protocol class. X1 = Type of protocol class is indeterminate (absence of protocol class parameter).

SCCP Adresy

Zprávy třídy 0 a 1 obsahují vždy adresu odesilatele, která se nazývá Calling Party Address (CGA), a adresu příjemce nazývanou Called Party Address (CDA). Každá z adres může obsahovat následující prvky:

  • Signalling Point Code
  • Sub-system Number
  • Global Title

Každá adresa začíná jedním oktetem, nazývaným Address Indicator, který má následující strukturu:


bit pole obsah
8 Spare volné
7 Routing Indicator (RI) 1 = směrovat pomocí GT, 0 směrovat pomocí SSN a PC
6-3 Global Title Field Format Indicator
2 SSN Indicator 1 = Sub-System Number je přítomen
1 PC Indicator 1 = Point Code je přítomen

V ANSI sítích jsou bity 2 a 1 prohozeny.

Global Title

Global Title má následující strukturu:

oktet pole obsah
1 Translation Type (TT)
2 Numbering Plan (NP) a Encoding Scheme (ES)
3 Nature of Address
4-4+n číslice adresy v BCD kódu

Subsystem Number

Jednotlivé SCCP uživatele na stejném nodu lze rozlišit pomocí SSN (Subsystem number):

SSN Význam
0 SSN not known/not used
1 SCCP Management
2 Reserved for CCITT allocation
3 ISDN User Part
4 Operation Maintenance & Administration Part (OMAP)
5 Mobile Application Part (MAP)
6 Home Location Register (HLR)
7 Visitor Location Register (VLR)
8 Mobile Switching Centre (MSC)
9 Equipment Identifier Centre (EIC)
10 Authentication Centre (AuC)
11 ISDN Supplementary Services
12 Reserved for international use
13 Broadband ISDN edge-to-edge applications
14 TC Test responder
15-31 Reserved for international use
32-254 Reserved for national use
254 Base Station System Application Part (BSSAP) - connection oriented komunikace mezi MSC a BSC
255 Reserved for expansion of national and international SSN

Network specific SSNs se mají přidělovat sestupně od čísla 254. 15-31 je rezervováno pro mezinárodní použití, 32-254 je rezervováno pro národní sítě.

SSN obvykle pouze doplňují Point Code nebo Global Title. Ve specifických případech se ale používají i samostatně.

Externí odkazy