Poly(A) konec
Poly(A) konec je sekvence asi 40–250[1][2] adeninových (A) nukleotidů, které jsou pomocí poly(A) polymerázy přidány na 3' konec RNA v procesu tzv. polyadenylace.[3] Jedná se o jednu z posttranskripčních modifikací „surové“ eukaryotické pre-mRNA. Mezi jednotlivými nukleotidy vznikají běžné 5'-3' vazby, jako tomu je u transkripce, ale na rozdíl od ní není potřeba žádný templát (žádná DNA, který by sloužila jako vzor). Konkrétní délku poly(A) konce určují různé přídatné poly(A) vázající proteiny, díky nimž může probíhat tzv. alternativní polyadenylace, ale zřejmě také samotná transkripce v cytosolu.[3] RNA pro bílkoviny histonů však z neznámých důvodů žádný poly(A) ocas nemá.[2][4]
Funkce
Poly(A) konec zvyšuje stabilitu mRNA (dokud má RNA poly(A) konec, není zpravidla degradována[5]) a taky napomáhá jejímu exportu z jádra do cytoplazmy.[6] Pro vědce má poly(A) konec ten praktický význam, že umožňuje snadnou izolaci veškeré buněčné mRNA pomocí afinitní chromatografie na oligo(dT)-celulóze.[2]
Polyadenylace
Reference
- ↑ RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
- ↑ a b c Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
- ↑ a b Alberts, Bruce , et al. The Molecular Biology of the Cell. [s.l.]: Garland Science, 2002. (4th. ed). ISBN 0-8153-3218-1.
- ↑ KING, Robert C.; STANSFIELD, William D.; MULLIGAN, Pamela K. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006.
- ↑ Guhaniyogi J, Brewer G. Regulation of mRNA stability in mammalian cells. Gene. 2001, roč. 265, čís. 1-2, s. 11–23. Dostupné online. doi:10.1016/S0378-1119(01)00350-X. PMID 11255003.
- ↑ Genová exprese [online]. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta. Dostupné online.