Přeskočit na obsah

Bitva o Francii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)

Poté co Německá Třetí říše obsadila Polsko, přesunula svou pozornost na Západ. Byl vypracován Fall Gelb, jenž měl za úkol obsadit nejprve státy Beneluxu a poté i samotnou Francii. Operace začala 10. května 1940, když německá vojska obsadila Lucembursko a němečtí parašutisté seskočili u Rotterdamu v tzv. Pevnosti Holandsko. Ten samý den dobyli němečtí parašutisté belgickou pevnost Eben Emael nedaleko Lutychu, který byl dobyt o tři dny později. 14. května kapitulovala posádka v Rotterdamu a o den později Nizozemsko kapitulovalo. Belgické hlavní město Brusel byl obsazen 17. května, avšak belgická armáda nadále pokračovala v odporu, a společně s francouzskou a britskou armádou ustoupily za řeku Sommu, kam se Němci dostali až 20. května. V ten samý den se dostal Wehrmacht k pobřeží kanálu La Manche. O čtyři dny později prolomila německá tanková skupina generála Kleista k řece Šeldě, ale Hitler jí nařídil zastavit postup na Dunkerqe, kde se nacházelo asi 350 000 britských a francouzských vojáků. 27.5 Začala spojenecká operace Dynamo, Cílem bylo evakuovat z obleženého Dunkerque co možná nejvíce vojáků do Británie . Poté co Francouzi a Britové oznámili představitelům Belgie, že budou opouštět Dunkerqe, vyhlásil belgický král Leopold III. kapitulaci belgických vojsk. Teprve poté, co 4. června skončila evakuace z Dunkerqu poslední spojenecký voják, obsadili Němci Dunkerkqe, kde však zůstalo 40 000 francouzských a britských vojáků – všichni byli zajati. 9. června začal hlavní německý nápor na Maginotovu linii. O den později vyhlásila Itálie v čele s Benitem Mussolinim válku rozkládající se Francii a Velké Británii. Italská armáda ale nebyla na válku připravena, a proto vůbec nevstoupila na Francouzské území, s výjimkou Korsiky. Dvanáctého června začali francouzští vojáci se všeobecným ústupem. Paříž byla prohlášena za otevřené město a vojska Wehrmachtu do ní vstoupila o dva dny později. 15. června se podařil německým vojskům průlom Maginotovy linie, která byla z velké části dobyta o den později. Německá armáda překročila horní tok Rýna, a francouzská vláda v čele s Paulem Reynaudem odstoupila. Nastoupila nová vláda, kterou sestavil maršál Phillipe Pétain, který okamžitě požádal německé představitele o mír. Zbytky francouzských vojsk na Maginotově linii a v Lotrinsku se zoufale bránili, ale byly obklíčeny tankovou armádou generála Guderiana. Když se pokusili o protiútok byli téměř okamžitě obklíčeni. Dále se německé svazky dostaly až do Lyonu a odtud do Alp. Německé velení přistoupilo na požadavky a 22. června podepsalo v Compiégne s francouzskými zástupci kapitulaci Francie. Francie byla rozdělena na dvě části. Sever země byl okupován Němci. Na jihu země vznikla francouzská vláda, která sídlila ve Vichy, a v jejím čele stál maršál Pétain. Tato vláda byla formálně svobodná, kolaborovala však s Němci, a po nějakém čase se dostala pod absolutní moc Třetí říše. 24. června bylo v Římě podepsáno příměří mezi Itálií a Francií, a o den později nastal klid zbraní. 1.7. obsadil Wehrmacht Normanské ostrovy. Bylo to jediné britské území. Které bylo za druhé světové války okupováno Německem.