Přeskočit na obsah

Logical Block Addressing

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:UpravitPoč LBA (Logical Block Addressing) je metoda číslování sektorů pro přístup k pevným diskům počítačů. První sektor disku má adresu 0, další sektor na stejné stopě 1 atd, po vyčerpání sektorů na stopě se přejde k další hlavě a pokračuje v přičítání (číslo prvního sektoru na druhé hlavě je o jedna vyšší než číslo posledního sektoru pod první hlavou) a po vyčerpání hlav k dalšímu cylindru.

V základní variantě je délka adresy 28 bitů, je tedy možné adresovat až sektorů, což při typické velikosti sektoru 512 bajtů znamená maximální kapacitu disku 128 GiB.

Pro novější pevné disky, které jsou větší než oněch 128 GiB byl představen nový standard ATA/ATAPI-6, který mimo jiné obsahuje 48bitové adresování LBA – je tedy možné připojit pevný disk s kapacitou až 144 PiB (144 miliónů GiB).

Metoda LBA byla převzata od disků SCSI, které se používají především v serverech, protože jsou mnohem výkonnější než klasické IDE disky.

LBA byla vyvinuta jako náhrada za dříve používanou metodu, při které se číslovaly zvlášť hardwarové jednotky disku – cylindry, hlavy a sektory, proto se metoda nazývala CHS. LBA je opožděnou reakcí na fakt, že již dlouhou dobu disky nemají na každé stopě stejně sektorů a adresace metodou CHS tedy stejně neodpovídá fyzické struktuře disku.